Nemluvit v současné době o zvyšování daní je nezodpovědné a přezíravé, k nějakému zvýšení totiž bude s největší pravděpodobností muset dojít. V rozhovoru pro Echo24, který je součástí seriálu Hlasy nové generace, to říká předsedkyně Mladých starostů a nezávislých a kandidátka do sněmovny na třetím místě kandidátky STAN v Olomouckém kraji Zdena Kašparová. Dále hovořila o svých prioritách spojených s duševním zdravím a vědou, ale také třeba o svém postoji k NATO a EU či k izraelsko-palestinskému konfliktu.

Vy jste v současnosti předsedkyní Mladých STAN. Co vás do politiky přivedlo?

Těch důvodů je více. Já jsem nejprve vstoupila do Mladých starostů a nezávislých, než jsem vstoupila do samotného hnutí STAN. Jako aktivní skautka jsem vždy měla blízko k nějaké občanské angažovanosti, ale o politiku jsem se v té době úplně tolik nezajímala. Znala jsem nicméně lidi, kteří mi řekli, že budou zakládat spolek, jestli se nechci přidat, tak jsem se přidala. Postupně jsem se začala zapojovat více a více, až jsem se stala předsedkyní Mladých starostů a členkou samotného hnutí, s jehož politikou názorově velmi souzním.

A je tam to názorové souznění i poté, co hnutí STAN strávilo čtyři roky ve vládě a muselo se v řadě aspektů přizpůsobovat konzervativnějším partnerům?

Já oceňuji hlavně liberální politiku hnutí STAN, která se účastí ve vládě podle mě ještě posílila, což teď ukazujeme jak ve svém programu, tak v rámci kampaně. V předchozích vládách takto liberální subjekt, jako jsme my, chyběl. A i proto jsem ráda, že jsme součástí vlády mohli být a byť jsme se na některých věcech neshodli, tak jsme rozhodně ze svých postojů neslevili, spíše naopak. Zároveň Starostové přináší do vlády i témata a zkušenosti z regionální politiky, což před tím také nebylo běžné.

Nemělo tedy hnutí STAN v tomto volebním období usilovat od začátku o ministerstvo pro místní rozvoj a nenechat ho Pirátům?

Určitě ano, my jsme o něj měli zájem a byli jsme na to připraveni. Zároveň jsme ale respektovali, že Piráti jsou našimi koaličními partnery, kteří mají rovněž o ministerstvo zájem. My jsme měli připravené některé jiné priority, Piráti prosazovali především tu digitalizaci. Zároveň jsme ale chtěli i jiná ministerstva, která pro nás byla klíčová a myslím, že třeba na ministerstvu školství se nám v tomto období podařilo prosadit celou řadu důležitých změn, za což jsem ráda.

V oblasti školství, které je pro mladou generaci samozřejmě zásadní, váš ministr Mikuláš Bek ale nedávno uvedl, že se nepodařilo naplnit slib, že učitelé budou mít plat 130 % průměrné mzdy?

Ano, to nás mrzí, že se to nepodařilo a je to jednoznačně dluh, který bychom chtěli v příštím volebním období splatit. Ale zároveň si myslím, že se podařila celá řada jiných změn, které jsou pro školství přínosné, ať už se to týká školních psychologů a nepedagogických pracovníků obecně. Například v poslední době došlo k velkému posunu s ohledem na psychologickou péči ve školách, což je i pro mě velká priorita. Zároveň se teď podařila a dotáhla velká věc a to dostupné menstruační potřeby pro dívky na školách plošně. Možná se to nemusí zdát, ale je to další krok k lepším podmínkám pro vzdělávání.

Kandidujete v Olomouckém kraji na třetím místě. S čím se kraj potýká a jak mu chcete ve sněmovně pomoci?

Asi největším problémem jsou v současné době řešení problémů spojených s následky povodní, ke kterým došlo v minulém roce a také ekologická katastrofa u Hustopečí na Přerovsku. Zároveň vnímám jako takový „tichý“ problém nepoměr mezi severní a jižní částí kraje a to hlavně i z důvodu infrastruktury, která je navíc poničená právě kvůli škodám po povodních. Myslím, že hlavní práce poslance v rámci regionů je pak prosazování a hájení zájmů toho daného kraje a to je věc, kterou chci určitě dělat také.

Zároveň je problematické současné zvyšování slevy na jízdném na 75 procent ze strany hnutí ANO v některých krajích, což je jednoznačný populismus. Olomoucký kraj byl jedním z nejzadluženějších, my jsme v minulém volebním období tento dluh rapidně snížili a teď kraji hrozí, že se do toho ponoří znovu. Je nutné i voličům vysvětlovat následky takovýchto neuvážených kroků.

A čemu se chcete věnovat obecně?

Jednou z mých priorit je prevence v oblasti duševního zdraví. Mladí lidé čelí celé řadě problémů, které tady v minulosti byly velmi tabuizované a to, že se o tom nemluvilo, neznamená, že lidé tím v hloubi duše netrpěli. Myslím, že duševní zdraví je mnohdy i důležitější než to fyzické a rozhodně by se k tomu mělo i tak přistupovat a mělo by se o tom mluvit už při základním vzdělání. Je normální se cítit někdy špatně, ale normalizované to ještě zdaleka není.

Zároveň jsem vystudovala molekulární a buněčnou biologii a studovala jsem rok i doktorát, takže mám blízko i k vědě. V této oblasti bych se chtěla věnovat například problematice právě doktorského studia, ve kterém vnímám mezery v přístupu k samotným studentům, ale také v tom, jak fungují jejich školitelé. Ne vždy jsou totiž schopni a ochotni dostatečně pomoci rozvíjet potenciál studentů a berou je spíše jako „levnou pracovní sílu“.

Mohlo by podle vás v té psychologické prevenci pomoci to, že se podpoří finančně obory zaměřené na psychologii, případně psychiatrii, jako se to dělá nyní například u nelékařských zdravotnických oborů?

Takový krok řeší ten nedostatek následné péče, nicméně pro mě je důležitá a zmiňovaná prevence. Myslím si, že je důležité, aby lidé měli možnost své problémy řešit už předem. Za zásadní konkrétní krok vnímám větší podporu neziskového sektoru, respektive neziskovek, které se na duševní zdraví zaměřují a které mají možnost pomáhat i v odlehlejších lokalitách. A pak je důležité propojení neziskového sektoru a státu. Tady u nás funguje například systém, kdy několik škol sdílí jednoho psychologa, který obráží jednotlivé obce a lidé za ním mohou zajít a řešit s ním své problémy. To si myslím, že je například jedno z účinných řešení. Samozřejmě by měli být školeni i učitelé, kteří by měli být schopni různé situace zvládat, ale učitelé nejsou profesionálové a nemohou při řešení zásadnějších problémů profesionály nahradit.

Není podle vás chybou v té prevenci i nezvládnutá inkluze, kterou kritizuje i část politické reprezentace?

Můj opravdu osobní názor je, že je to jeden z problémů. Já rozumím, proč se to udělalo, že šlo o snahu integrovat děti do běžného života. Ale ta forma, skrze kterou se k tomu přikročilo, podle mého názoru není úplně vhodná. Učitelé se dostávají pod obrovský tlak, musí se najímat asistenti a naopak část dětí musí čekat na zbytek, který je z objektivních důvodů pomalejších a učitelé se jim musí intenzivně věnovat. To zcela nepochybně nepomáhá duševní pohodě ani jedné z dotčených skupin.

 

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek sdílený Echo24.cz (@echo24cz)

Zmínila jste, že je potřeba řešit hlavně ohnisko těch problémů. Jaké to ohnisko podle vás je?

Jednoznačně to, jak se doba zrychlila. O naší a ještě mladší generaci se hovoří o tom, že jsme sněhové vločky, což ale podle mě není pravda. To, že se v minulosti tolik nemluvilo o psychických problémech a tolik se neřešily, neznamená, že tady nebyly. Mladší generace se ale učí o svých problémech mluvit, což je dobře. Čelí nicméně velkému tlaku, protože jsou zahlceni obrovským množstvím vjemů a informací. Jako zásadní vnímám srovnávání se na internetu, respektive sociálních sítích, to je opravdu velký problém, kterým naše společnost trpí. Dvě individuální lidské bytosti nejde jen tak srovnávat, protože každý je jiný. Internet nás nicméně vede k tomu, abychom neustále sledovali, co dělají jiní, jak se mají lépe než my, jak cestují a tak dále. To působí mladším lidem velkou psychickou zátěž.

Když se vrátím k těm doktorandům, tak vláda prosadila novelu vysokoškolského zákona, která mimo jiné reformuje právě doktorské studium. Zaznívá tam ale kritika, že jste sice zvýšili minimální objem peněz, které se doktorandům mají vyplácet (na 1,2násobek minimální mzdy – pozn. red), ale nedali jste na to více peněz, bude se tedy muset přijmout výrazně méně doktorandů. Není to špatně?

Já si nemyslím, že to musí být principiálně špatně, protože na řadě pracovišť se v tom současném nastavení doktorandi nabírají, jak jsem zmiňovala, jako levná pracovní síla, která následně dělá práci, která nijak nesouvisí s výzkumem, respektive s jejich oborem a zároveň netlačí doktorandy k tomu, aby se zdokonalovali a své studium dokončovali. Například na Masarykově univerzitě v Brně už to teď mají tak, že mají přísnější přijímačky, nabírají méně doktorandů, kterým pak mají prostor se více věnovat. Případy, kdy má školitel pět doktorandů a nestíhá se pořádně věnovat ani jednomu, nejsou výjimkou. Tato změna podle mého názoru přispěje k tomu, že doktorandi budou více motivování se zdokonalovat v té vědecké činnosti a tím pádem se bude posouvat věda v České republice jako taková. Zároveň považuji za důležité propojování doktorandů a vědy obecně se soukromým sektorem, protože tím je rovněž možné získat dodatečné finanční prostředky a zároveň pak dochází k praktickému transferu vědeckých poznatků rovnou do inovací, které mohou přímo využívat jednotlivé firmy.

Ministr školství začal sbírat podklady pro nový zákon o vysokých školách, co by mělo být jeho součástí?

To je opravdu široké téma, které lze jen těžko obsáhnout. Jako příklad ale mohu uvést například to, že řadu vědeckých pracoviš̌ť vedou právě vědci, kteří ale nejsou manažery. Tím, že se třeba plně soustředí na tu vědeckou část práce, nemusí nutně věnovat plnou pozornost té manažerské práci a proto třeba přijdou o některé grantové příležitosti, což je škoda pro celý český vědecký sektor. Tak například v tomto bychom mohli hledat řešení, aby byla česká věda efektivnější a prostředky vynakládány účelnějším způsobem. Domníváme se, že by také bylo vhodné mít ministerstvo zaměřené na vědu, výzkum, inovace a právě přímo ty vysoké školy, protože je to široká problematika.

Klíčovým tématem voleb jsou veřejné finance, jelikož všechny subjekty hovoří o různě drahých slibech. Vy v hnutí STAN prakticky jako jediní opatrně hovoříte o zvyšování daní. Jak se k tomu stavíte vy?

Myslím si, že nemluvit v souvislosti se všemi možnými různými výdaji o zvyšování daní, není zodpovědné. K nějakému zvýšení daní bude muset dojít tak, aby se různé priority mohly financovat. My v hnutí STAN mluvíme o chytrém zdaňování, tedy nikoliv, že budeme plošně zvyšovat všechny daně. Chceme například daň na sladké nápoje, protože v tom vidíme smysl i z hlediska zdravotního. Zároveň ale chceme pracovat se slevou na poplatníka tak, aby nedocházelo k nespravedlivému zdaňování nízkopříjmových domácností. V minulém období došlo ke zrušení superhrubé mzdy, aniž by se řeklo to B, tedy kde jinde se peníze najdou. Šlo sice o takovou kličku, jak získat více peněz a neříkám, že se má znovu zavádět superhrubá mzda, ale je potřeba se otevřeně bavit o tom, že bez nějakého zvýšení daní se s největší pravděpodobností neobejdeme.

Daně bude možná nutné zvyšovat i kvůli 5 % HDP na obranu, což bylo schváleno na summitu v Haagu. Jaký význam má podle vás NATO v současné geopolitické situaci a  jakou roli má Donald Trump?

NATO je pro naši bezpečnost zcela zásadní, protože Česká republika potřebuje být součást nějakého většího celku kolektivní obrany. Ta nutnost je v posledních letech s ohledem na vývoj situace ve světě ještě o něco výraznější. Donald Trump je jako politik naprosto nepředvídatelný a to, jak se začal chovat ve Spojených státech hned po volbách jasně ukazuje, že si v podstatě dělá, co chce. Spojené státy jsou samozřejmě klíčovou součástí NATO a proto je nutné s ním jednat, jsem ale zároveň ráda, že v Evropě zůstáváme nohama na zemi a daří se nám s ním vyjednávat. Podle mě by takový člověk neměl být prezidentem, ale byl demokraticky zvolen a s tím se nedá nic dělat. Musíme najít cestu, jak se dostat k rozumnému kompromisu.

A jak vnímáte EU? Jsou v jejím fungování podle vás nějaké problémy?

Je to jako se vším. Samozřejmě, že ve fungování Evropské unie jsou některé chyby, ale je zároveň nutné zdůrazňovat její přínosy. Máme ministra pro evropské záležitosti a myslím si, že proevropské směřování hnutí STAN je tedy zcela jednoznačné. Může se zdát, že tento resort je zbytečný, ale právě i tímto vysíláme signál, že chceme být součástí většího celku, protože ten celek se tím pádem lépe ubrání potenciálním hrozbám. Na druhou stranu, myslet si, že EU funguje dokonale je trochu přezíravé. Evropská unie se určitě ve svém fungování má kam posouvat, například z hlediska zrušení práva veta. Nepřijde mi moc demokratické, když se všechny státy až na jeden shodnou a ten poslední přijde a smete návrh ze stolu. A myslím, že teď to vidíme ještě jasněji kvůli postupům Maďarska.

Jste pro přijetí eura?

Určitě ano.

Jak vnímáte izraelsko-palestinský konflikt, respektive postup Izraele v Gaze a v posledních týdnech také v Íránu? Názory na něj jsou především v mladé generaci hodně rozjitřené.

Já na to nemám jednoznačný názor. Není to tak, že bych se o ten konflikt nezajímala, samozřejmě ho sleduji, ale nemyslím si zároveň, že je to černobílé. Tím chci, říci, že na obou stranách dochází k problematickým krokům a je otázkou, zda jde o porušování mezinárodního práva, případně do jaké míry. Já rozhodně nejsem člověkem, který by to mohl reálně posoudit, to musí udělat mezinárodní instituce, které jsou k tomu určené.

Vrátím se do Česka. Jste pro uzákonění stejnopohlavního manželství? Je podle vás reálné ho prosadit? Kromě vás a Pirátů, možná části TOP 09, podporu nemá?

Jsem jednoznačně pro a myslím si, že se k tomu v politice postupně dostáváme a myslím si, že by to v příštím volebním období mohlo být reálnější než v tom končícím. Pro mladé lidi je to opravdu zásadní téma a věřím, že i proto dorazí k volbám v hojném počtu. Příslušníci LQBTQ+ komunity mají stejné povinnosti jako ostatní, platí stejné daně a tak dále, takže nevidím jediný důvod, proč by neměli mít i stejná práva.

Byla byste pro legalizaci marihuany?

Určitě ano a to mimo jiné i proto, protože to přinese dodatečné prostředky do státního rozpočtu. Navíc je to v Česku tak strašně rozbujelé, máme snad nejvíce mladých lidí, kteří marihuanu někdy zkusili, je opravdu všude. Pomalu každá druhá babička má na své zahradě vlastní rostlinku. Navíc to má i prokázané terapeutické, respektive zdraví prospěšné efekty. Je proto jen logické, když se taková věc zlegalizuje, bude více pod kontrolou a opravdu z toho budou i další peníze pro stát, které v současnosti nutně potřebujeme.

Tyto priority nicméně naráží na odpor už zmíněných konzervativnějších subjektů ve vládě, jako je ODS či KDU-ČSL. Dává za vás přesto smysl, pokud budete po volbách v této pozici, s nimi opět sestavit vládu?

Ano, já si myslím, že nepochybně ano, protože nikdo z nás tady nechce vládu populistů a extremistů, která by pro Česko mohla být nebezpečná. Je jasné, že máme některé neshody, ale my jsme ani v současné situaci (s kauzou bitcoin) nechtěli pokládat vládu, práskat dveřmi a na truc odcházet, protože chceme dokončit práci, kterou jsme v tomto období začali. Navzdory různým odlišným názorům na některé věci tady v tuto chvíli není žádná lepší alternativa, takže jsem určitě pro, abychom v příštím volebním období v této spolupráci pokračovali.