Nová americká studie ukazuje, že dostatek pohybu nemusí stačit, pokud chceme zhubnout. Nízký obsah sacharidů, hodně bílkovin, málo cukru, hodně pohybu: zdá se, že nic z toho nepomáhá, pokud zkrátka jíme příliš mnoho, píše německý deník Bild.

Průzkum Státního zdravotního ústavu (SZÚ) z loňského roku ukazuje, že v Česku trpí nadváhou až 60 % populace. Podle SZÚ je obezita nejrozšířenější civilizační onemocnění a vyúsťuje ve zhruba třicet chorob, nejčastěji v takové nemoci, jako jsou kardiovaskulární choroby provázené mrtvicemi a infarkty, cukrovka druhého typu, nádorová onemocnění, kloubní obtíže, poruchy spánku, deprese a chronická respiračních onemocnění.

„Alarmující je v Česku i stále rostoucí počet obézních dětí. Jen u těch ve věku 13-17 let stoupl od roku 96 do současnosti podíl jedinců s nadváhou z 10 na 25 %. Náklady na léčbu komplikací spojených s obezitou v ČR představují zhruba 30 miliard korun ročně. Obezita je i podle dat WHO vážným problémem veřejného zdraví a jedním z hlavních faktorů invalidity a úmrtí v celém evropském regionu,“ uvedla loni v březnu ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.

V Německu pak podle Německé společnosti pro obezitu trpí nadváhou přibližně dvě třetiny mužů a dobrá polovina žen, píše Bild. Cvičení však zřejmě hraje při hubnutí mnohem menší roli než naše strava. K tomuto závěru dospěla studie týmu z Dukeovy univerzity v americkém Durhamu.

Vědci analyzovali index tělesné hmotnosti (BMI), procento tělesného tuku a spotřebu energie u 4213 lidí ze 34 skupin obyvatelstva na šesti kontinentech. Jednalo se o skupiny s velmi odlišným životním stylem: lovci a sběrači, zemědělci či lidé z průmyslových zemí. Velké množství kalorií je podle vědců desetkrát pravděpodobnější příčinou obezity než nedostatek pohybu.

Nepřekvapí, že byla rovněž zjištěna souvislost mezi životem v ekonomicky vysoce rozvinutých zemích a vyšším BMI a procentem tělesného tuku. U lidí z těchto zemí však byla také pozorována vyšší spotřeba energie. To znamená, že obezitu ve vyspělých zemích nelze vysvětlit tím, že lidé v těchto zemích nemají dostatek pohybu.

Vědci mají podezření, že na vině je zvýšené množství tzv. vysoce zpracovaných potravin, píše Bild. Patří mezi ně třeba uzeniny, sladkosti, hotová a mražená jídla nebo pokrmy ve fast-foodech. Všude, kde jsou tyto potraviny rozšířené, se zvyšuje i procento tělesného tuku. Jejich široká dostupnost a nízká cena podporují jejich nadměrnou konzumaci. Přestože vědci neměli k dispozici podrobné informace o příslušných stravovacích návycích testovaných osob, vyvodili závěry z dostupných potravin.