Británie mění směr a podobu svého hospodářství, země se přestane spoléhat na levnou importovanou pracovní sílu, prohlásil premiér Boris Johnson. Britská ekonomika takovou změnu dlouho potřebovala, poznamenal šéf kabinetu na závěr výroční konference své vládní Konzervativní strany v době, kdy se Britové potýkají mimo jiné s nedostatkem pohonných hmot.
Stovky hodin zbytečného papírování, přeregulovanost a zároveň rostoucí náklady na státní zaměstnance. Efektivita státu se v posledních letech v Česku výrazně propadla a za vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) se pevně usadila na chvostu v mezinárodním srovnání, jak ho zveřejňuje Světové ekonomické fórum. „Stát nehospodaří dobře a není výkonný,“ uvedl v poslední zveřejněné výroční zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který situaci dlouhodobě kritizuje.
Nezaměstnanost v Česku v srpnu klesla na 3,6 procenta z červencových 3,7 procenta. Vrátila se tak na úroveň z loňského května, před rokem v srpnu byla o dvě desetiny procentního bodu vyšší. Počet uchazečů o práci klesl proti červenci o 4289 na 267 889, ve srovnání s loňským srpnem bylo nezaměstnaných zhruba o 11.200 méně. Naopak nabízených pracovních míst přibylo. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Úřad práce ČR.
Trend je jasný, určité procento zaměstnavatelů zkrátka experiment s prací z domova prodlužovat nechce, nebo jej chce aspoň pořádně ořezat.
Německo potřebuje zhruba 400 000 přistěhovalců ročně, aby mělo dostatek pracovních sil. V rozhovoru s německým listem Süddeutsche Zeitung to řekl šéf spolkového úřadu práce Detlef Scheele. Upozornil, že v tomto případě hovoří o cíleném přistěhovalectví k pokrytí mezer na trhu práce, nikoli o poskytování azylu uprchlíkům. Informovala o tom dnes agentura DPA. „Od pečovatelských služeb přes techniky klimatizačních zařízení až po logistiky a akademiky – všude budou chybět pracovní síly," prohlásil Scheele.
Dopady dlouhodobých covidových lockdownů se teprve nyní začínají promítat v počtu lidí, kteří v důsledku pandemie přišli o práci nebo znatelněji utrpěli po příjmové stránce. Ztráta zaměstnání potkala téměř deset procent Čechů, nejčastěji pracovníků z oblasti gastronomie, tedy kuchaře a číšníky, nebo z oblasti turistickém ruchu. Postižen byl i průmysl, kde se škrtaly hlavně manuální a pomocné pozice s nízkou odměnou. Zde se ale nepropouštělo plošně.
Nedostatek pracovníků trápí Českou republiku už delší dobu. Zejména kvalifikovaní jedinci ve specializovaných oborech jsou žádaným zbožím, o které se firmy doslova přetahují. Důvodem je vysoká zaměstnanost, která se téměř nehnula ani po koronavirové krizi a tím také menší výběr kvalifikovaných zaměstnanců. Některé společnosti proto neváhají utrácet vysoké částky jen za to, že pracovník do jejich firmy nastoupí.
Nastartování ekonomiky po dlouhých restrikcích se pozitivně projevuje. Počet nezaměstnaných totiž klesá, což dokazují červnová čísla oproti květnu. Lidé tak o práci nepřicházejí ani po tlumení podpůrných programů. Přibývá ale lidí ve státní správě, kteří odcházejí ze soukromého sektoru. Stále také chybí manuální pracovníci, zejména ve stavebnictví, zemědělství nebo v pohostinství. Nezaměstnanost se stále snižuje již čtvrtý měsíc v řadě.
Zaměstnavatelé mají za určitých okolností právo zakázat muslimským ženám zakrývat si v práci hlavu či obličej v souladu s požadavky jejich víry. Ve čtvrtek 15. července Soudní dvůr EU, který řešil spor dvou německých muslimek postihovaných zaměstnavateli za nošení šátků. Soud zákazy islámských šátků umožnil již prvním podobným verdiktem v roce 2017. Soudci nyní konstatovali, že národní soudy mohou při rozhodování sporů přihlížet ke specifickým místním podmínkám, které mohou být například vůči projevům víry vstřícnější.
Nucený home office nařízený kvůli pandemii koronaviru se stává pro řadu pracovníků běžným standardem. A to takovým, že se lidé zpět do svých pracovišť přestávají vracet. Zaměstnavatelé své pracovníky v řadě případů přestávají přemlouvat k návratu a nabízejí jim hybridní režim. Pro firmy to ale znamená zátěž, kdy musí upravovat své smlouvy na pronájem pracovní plochy nebo se musí zbavit přebytečného pracovního materiálu.
Znáte výraz „bullshit jobs“? Přišel s ním antropolog David Graeber v eseji z roku 2013, kteý je dostupný pod názvem Práce na hovno na webu A2larm. Popisuje v něm proliferaci zaměstnání, o kterých si i sami jejich vykonavatelé myslí, že jsou nesmyslná a neužitečná. Myslím, že je přeceňovaný. Pracovní svět, o který jde, najdete lépe popsaný v kresleném Dilbertovi; Graeberův názor, že to nějak záměrně zařizuje „vládnoucí třída“, každého nepřesvědčí.
Jižní Tyrolsko, malá italská provincie na hranicích s Rakouskem, od čtvrtka odvolalo z práce přes 100 zdravotníků, kteří se odmítli nechat očkovat proti covidu-19. Informovala o tom agentura ANSA. Další desítky podobných případů hlásí i další italské regiony. Neočkovaným zdravotníkům hrozí nařízené neplacené volno. V červnu v Itálii vstoupil definitivně v platnost vládní výnos, který zdravotníkům ukládá povinnost se nechat proti covidu-19 očkovat.
Sociální demokracie se před volbami vytasila s dalším nápadem, jak ztížit podnikatelům návrat po koronavirové krizi. Po snaze navýšit skokově minimální mzdu a uzákonit pátý týden dovolené přichází vládní ČSSD s návrhem, aby ve firmách tvořily agenturní zaměstnanci jen 10 procent pracovníků. Strana si od toho slibuje zlepšení pracovních podmínek. Naopak firmy mluví o likvidačním návrhu, který přichází v nejhorší možnou dobu.
Pražský magistrát propustí do konce letošního roku sedm procent z celkem asi 2300 zaměstnanců, tedy zhruba 160 lidí. Další budou propuštěni v následujícím roce. Propouštět bude úřad napříč všemi odbory. Vyplývá to z dokumentu, který dnes schválili pražští radní. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) v rozhovoru s ČTK v květnu řekl, že cílem je ušetřit provozní výdaje města. Kolik úřad předpokládá, že ušetří, není z dnes schváleného materiálu jasné.
Doplňovací volby a místní volby v Británii nedopadly dobře pro labouristickou opozici, udržela sice úřad starosty Londýna, utrpěla ale řadu ztrát, tou nejvíc symbolickou z nich je prohra v doplňovacích volbách v Hartlepoolu, kde poprvé v historii vyhráli konzervativci. Obvod patříval do někdejší „rudé zdi“, pásu dělnických distriktů na severu Anglie, která se ovšem v minulých parlamentních volbách v roce 2019 značně rozdrolila. A drolí se dál.
Sněmovna po několika měsících finálně schválila kurzarbeit, který má v krizi ochránit ohrožená pracovní místa. Podle schválených pravidel by zaměstnavatelé platili pracovníkům za neodpracovanou dobu nejméně 80 procent jejich výdělku. Stát by firmám poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody, a to do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by mohli být doma až čtyři dny v týdnu, nejvýše rok. Projednávání tohoto nástroje se protáhlo na několik měsíců.
Kardiochirurg Jan Pirk odejde na konci června z funkce přednosty kardiocentra Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze (IKEM). Nemocnice o tom informovala na svém webu. Pirka na postu od 1. července nahradí Josef Kautzner, který je nyní Pirkovým zástupcem a také přednostou kardiologické kliniky IKEM. Nemocnice uvedla, že Pirk končí po vzájemné dohodě, sám lékař však řekl, že končit nechtěl. Vedení řekl, že odstoupit nehodlá, takže ho má odvolat.
V hádku a souboj ostrých argumentů se zvrhl komunistický návrh na pětitýdenní dovolenou. K levicovému návrhu se ihned přidali sociální demokraté s ministryní práce Janou Maláčovou (ČSSD) s tím, že si o týden delší dovolenou zaměstnanci zaslouží, po koronavirové epidemii si prý musí odpočinout. Proti se postavila pravice, podle které je takový návrh v době krize velmi hazardní. Kromě politiků ale návrh rozhádal i firmy a odboráře, kteří mají na návrh opačný názor. Novelu zákoníku práce přinesli do sněmovny komunisté.
Americká společnost Amazon přiznala, že její řidiči jsou někdy nuceni močit do lahví. Internetový prodejce se omluvil kongresmanovi Demokratické strany za stát Wisconsin Marku Pocanovi, jehož tvrzení o nedůstojných pracovních podmínkách nejprve Amazon popřel. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Pocan původně Amazon kritizoval za to, že se snaží zabránit vzniku odborů svých pracovníků v Alabamě.
Uzákonění 5 týdnů dovolené nebo kratší pracovní týden. S takovými návrhy vyrukovali sociální demokraté i z důvodu klesajících preferencí a blížících se voleb do sněmovny. Socialisté si od těchto změn slibují, že pomohou zaměstnancům a prospějí ekonomice. Firmy z těchto návrhů ale nadšené nejsou, protože by mohly zlikvidovat malé živnostníky a zasažená ekonomika by po koronavirové krizi dostala další ránu.
Optimistické vyhlídky premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) zřejmě odejdou do ztracena. Oba politici totiž lidem slibují, že pokud vydrží dodržovat přísné restrikce i přes velikonoční svátky, tak si v létě mohou dopřát dovolenou. Proti však hovoří čísla o proočkovanosti, která jsou stále na nízkých číslech a do léta se ve stejném tempu dosáhnout kolektivní imunity nepovede. Po ukončení restrikcí v létě také přijde útlum podpůrných programů a firmy mohou místo dovolených začít propouštět.
Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku o 6,5 procenta na 38.525 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,8 procenta. Za celý rok mzda stoupla meziročně o 4,4 procenta na 35.611 korun, reálně byla vyšší o 1,2 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve čtvrtém kvartálu meziročně o 5,4 procenta na 32.870 korun.
Zatímco home office nejvíce využívají mladí lidé, ti rizikovější jsou výrazně pod jeho potenciálem ve společnosti. Pracoviště patří podle dat k místům nejčastějšího šíření nákazy a práce z domova k jednomu z opatření, jak výrazně snížit mezilidské kontakty. Data ukazují, že její nižší využití před podzimní vlnou vedlo k nárůstu kontaktů na úrovni návštěv v restauraci, v současné horší situaci je přitom zvláště v rizikových skupinách na home office ještě méně lidí.
Vládní jednání o povinné práci z domova opět skončila jen doporučením. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) ministři nedokázali najít řešení, navíc podle něj není nutné zaměstnavatelům nic nařizovat, protože je to v jejich zájmu. Data však dlouhodobě ukazují, že apely příliš nefungují. Práce z domova je tak stále zhruba na polovině svého potenciálu.
„Bude stačit, když to nebudeš blokovat," odbyla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) svoji kolegyni z vlády a šéfku státní pokladny Alenu Schillerovou (za ANO), která jí nabídla pomocnou ruku při snaze znovu se pokusit prosadit takzvanou „izolačku". „Ve sněmovně neprošel příspěvek 370 Kč/den pro zaměstnance v karanténě či izolaci.
České aerolinie (ČSA) se chystají propustit až všech svých 430 zaměstnanců, oznámily úřadu práce. Napsaly to Hospodářské noviny (HN), kterým oznámení o hromadném propouštění potvrdila předsedkyně Odborové organizace posádek letadel Tereza Löffelmanová. Leteckou společnost zasáhly dopady epidemie koronaviru, se státní pomocí přitom počítat nemůže. Aerolinky jsou pod ochranným moratoriem před věřiteli, které vyprší na konci února.
V práci často chytili nemoc covid-19 záchranáři, policisté, učitelé a sociální pracovníci. Velký podíl nakažených je také v administrativě. Největší absolutní počet nakažených je v průmyslové výrobě, ale podíl nakažených ve výrobě na celkovém počtu pracovníků je výrazně nižší než ve výše zmíněných oborech. Vyplývá to ze statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ke konci ledna. Upozornil na ně na twitteru sociolog Daniel Prokop.
Měla to být jedna z největších priorit vlády, která měla být schválená již v říjnu loňského roku. Místo toho se funkční kurzarbeit, který by vrátil na zkrácenou práci lidi do zaměstnání, stává nechtěným zákonem. Jeho prosazení paradoxně neblokuje opozice, ale naopak vládní strany, které se nedokáží dohodnout na parametrech. Proti sobě tak stojí sociální demokracie s podporou odborů a zaměstnavatelů a na druhé straně hnutí ANO s podporou komunistů. Hádky ale nezajímají firmy ani pracovníky, kteří by po několika měsících sezení doma uvítali pracovní vytížení.
Více jak čtvrt milionu zaměstnanců žije ve velké nejistotě, zda o svou práci do měsíce nepřijdou. Důvodem totiž je, že vláda Andreje Babiše stále neprotlačila nástroj k podpoře zaměstnanosti kurzarbeit, který by nahradil současný program Antivirus. Ten je ale notifikován jen do konce února a stále tak hrozí vlna propouštění. Kurzarbeit stále leží ve sněmovně před třetím čtením a poté poputuje do Senátu, který má na jeho projednání měsíc. Čas se tak Babišovu kabinetu velmi krátí.
Dlouhodobá práce z domova s sebou přináší i řadu úskalí, na která zaměstnanci doposud nebyli zvyklí. Značná část z nich zažívá pocity odtržení od kolektivu, ztrácí přehled o dění ve firmě či dostává pocit, že jsou z nich „automaty“ na plnění úkolů a v práci tak přestávají vidět přidanou hodnotu. Úskalí však bezprecedentní využívání home office znamená i pro samotné firmy, na které může klást velké nároky na adaptaci dosavadních zvyklostí.
