V letošním létě si mohou brigádníci poprvé po více než dekádě vydělat více peněz, aniž by z nich museli odvádět pojistné. Mezi loňskými zmatky se změnami ve flexibilních úvazcích totiž vláda rozhodla také o automatickém posouvání limitu pro odvody u tzv. dohod o provedení práce, s kterými se nejčastěji brigádníci setkávají. To tak znamená, že se po dlouhých letech kritiky posunul dosud nezlomný limit 10 tisíc korun měsíčně.

Minulý rok nebyl pro dohodáře a firmy, které je využívají, příliš přehledný. Vláda původně prosadila změny v dohodách o provedení práce i přes dlouhodobou kritiku a varování expertů i podnikatelů. Po roce překotných změn a vymýšlení, jak a kterou skupinu dohodářů vlastně lépe kontrolovat a zdanit, dala nakonec od nového systému ruce pryč. Opět tak ještě před nabytím účinnosti skončila poslední úprava a dohody se tak prakticky vrátily zpět do stavu před zásahem konsolidačního balíčku. Zůstala pouze evidence lidí pracujících na dohodu.

Nejen pro brigádníky však došlo během těchto zmatků k pozitivní změně. Pro dohody o provedení práce platilo více než dekádu to, že pokud studenti nechtěli přijít o tisíce na odvodech na sociální a zdravotní pojištění, museli udržet své výdělky pod limitem 10 tisíc korun za měsíc. I zástupci zaměstnavatelů volali kriticky po tom, aby se po letech inflace limit zvýšil a to rovnou alespoň na 15 tisíc korun měsíčně.

K tomu má sice změna daleko, přeci jen ale došlo k jeho posunutí. Hranice se nově odvíjí od hodnoty 25 % průměrné mzdy. V roce 2025 tak limit poskočil na částku 11 500 korun měsíčně a po více než dekádě si tak lidé pracující na dohodu mohou vydělat vyšší částku, aniž by odváděli odvody, konkrétně 11 499 korun, jelikož povinnost vzniká už s dosažením limitu.

Stále pak platí, že u jednoho zaměstnavatele může brigádník podepsat prohlášení poplatníka k dani, tzv. růžový formulář, díky čemuž pak nemusí odvádět ani 15% daň z příjmu, jelikož může uplatnit slevu na poplatníka, která daň z těchto nižších výdělků převyšuje. Prohlášení však nelze podepsat u více zaměstnavatelů.

Další podmínky zůstávají stejné. „Dosavadní podmínky pro zaměstnance na DPP, které se týkají sčítání příjmů u různých zaměstnavatelů, se nemění. Platí tak i nadále, že pro účely nemocenského a důchodového pojištění se v příslušném měsíci sčítají příjmy zaměstnance, který má u jednoho zaměstnavatele uzavřeno více DPP. Příjmy z DPP, které má zaměstnanec uzavřené u různých zaměstnavatelů, se nesčítají. K příjmům z DPP se nepřičítají příjmy z jiných pracovněprávních vztahů (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti), ani kdyby je zaměstnanec uzavřel u stejného zaměstnavatele,“ popisuje Česká správa sociálního zabezpečení.

V Česku pracuje na dohodu víc než milion lidí. Loni ve druhém pololetí si takzvaní dohodáři vydělali přes 40,7 miliardy korun. Odvody se platily z necelých sedmi procent této částky, tedy z 2,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů sociální správy. Úřad vede evidenci dohodářů od loňského července.

Zaměstnavatelé musí nahlásit své pracovníky na dohodu i jejich příjmy. Údaje zasílají pak každý měsíc. ČSSZ evidovala v prosinci přes 1,02 milionu dohodářů. Měli 1,27 milionu dohod o provedení práce. Pojistné se odvádělo u 25 346, kde výdělek překročil loňskou hranici 10 000 korun. Z více než 1,24 milionu dohod se nehradilo.