Mladá generace zažívá nejvíce stresu ze všech. Zástupci generace Z čelí vyhoření již před 30. narozeninami a přiznávají strach z finanční situace. Zároveň se cítí pod enormním tlakem k výkonu, který je žene na pokraj jejich sil. Některé studie a výzkumy tvrdí, že psychické a pracovní vyčerpání zažívají už dnešní dvacátníci oproti předchozím generacím, které se s vyhořením potýkaly až po čtyřicítce.

Tzv. generace Z - tedy mladí narození zhruba mezi lety 1997 a 2012 - zažívá rekordní úroveň stresu, úzkosti i frustrace. A to často ještě před tím, než vůbec naplno vstoupí do pracovního života. Globální nejistota, rostoucí ceny a s tím spojená finanční úzkost: tyto faktory ovlivnily skutečnost, že čím dál častěji dochází u lidí k vyhoření a vrcholu stresu mezi dvacátým a třicátým rokem života. Dosud totiž platilo, že vyhoření většinou přicházelo kolem 42 roku života.

Nyní přišla americká agentura Talker Research s alarmujícím průzkumem, jenž tvrdí, že až čtvrtina lidí si tím prochází ještě před třicátými narozeninami. Vyhoření souvisí s pracovním stresem. Nejvíce ho má generace Z a mileniálové (18-35 let) s tím, že nejvyššímu stupni stresu čelí obvykle lidé kolem 25 let. Jejich předchůdci se s obdobným tlakem potýkali až ve čtyřiceti, kdy k pracovnímu vytížení přibyla i péče o rodinu. Dnes mladé dostihuje tlak mnohem dříve. Důvod? Nejistá budoucnost, nepředvídatelný svět a především finance.

Toho si všímá i psycholožka Sylvie Navarová. „Dlouhodobý stres se přitom projevuje nejen v psychické, ale i fyzické kondici – a má přímý vliv na zvýšenou únavu, podrážděnost, nemocnost i pocit vyhoření,“ řekla pro portál Flowee. Doplnila, že mladé lidi také vyčerpává například klimatická krize či geopolitické konflikty ve světě. „Klimatická krize, válečné konflikty, polarizace společnosti – to vše mladá generace intenzivně vnímá. Často cítí zodpovědnost za svět, ale současně bezmoc ovlivnit globální dění. Tato kombinace je zdrojem hlubokého vnitřního napětí a emocionální únavy,“ tvrdí Navarová.

Velkým tématem je také finanční stres. Téměř 60 procent mladých lidí přiznává, že je sužuje strach o finanční situaci. Prudce rostoucí náklady na bydlení a každodenní životní potřeby jim nedávají prostor k vytváření rezerv – a často ani k psychickému oddechu. Mnozí z nich začali pracovat právě během pandemie, kdy se pracovní trh měnil prakticky přes noc. Nejistota se tak stala jejich každodenním společníkem. Svoji roli hrají také rostoucí ceny bydlení a dalších nezbytných výdajů. To se týká 59 procent příslušníků generace Z, píše magazín Impact.

Zatímco starší generace čerpala finanční gramotnost ze školy nebo z vlastní zkušenosti, mladí dnes spoléhají především na rady z internetu nebo od svých rodičů. To však často nestačí. Impact píše, že nedostatečné formální vzdělání v oblasti financí přispívá k nejistotě a pocitu bezvýchodnosti.

To potvrzuje i studie společnosti MetLife. Rostoucí životní náklady, nižší nástupní mzdy a tlak na spoření na velké životní výdaje (bydlení, vzdělání, apod.) se projevuje vyhořením, depresemi či izolací. „Mnoho negativních projevů lidé z generace Z přisuzují své finanční zátěži. Snaží se šetřit peníze na velké životní výdaje, ale všechno stojí víc než dřív. Zapadá to do kontextu toho, proč zažívají stres a depresi,“ dodává výkonný viceprezident MetLife Todd Katz.

Nejde však jen o peníze. Významným faktorem je i pocit osamělosti, který v kombinaci s trvalou digitální přítomností zvyšuje tlak na mladé, aby neustále podávali výkony, byli vidět a naplňovali očekávání – nejen svá, ale i těch ostatních. Talker Research zároveň upozorňuje, že mladí lidé jsou více unavení než současní čtyřicátníci. Více než polovina respondentů uvedla, že jim únava brání v užívání si života. Třetina dodala, že jsou unavení i po dobrém nočním spánku.