Zatímco v zahraničí probíhá úspěšné testování čtyřdenního pracovního týdne, čeští politici přitom nemají shodu. Debatu o tomto nástroji připouští Piráti či hnutí Stačilo!, odmítají ho naopak ANO, SPD či představitelé koalice Spolu, tedy tří subjektů, které se v průzkumech před volbami umísťují nejvýše.
V Německu vzbudil bouřlivou diskuzi návrh, aby lidé po vstupu do důchodu strávili povinně rok pomocí v sociálních službách či jiných veřejně prospěšných odvětvích. S nadsázkou lze říci, že podobná povinnost by se „hodila“ i v Česku. I zde totiž hrozí stejné problémy kvůli stárnutí populace a potížím s personálním zajištěním sociálních služeb. I zde však myšlenka vyvolává spíše kritiku. V Evropě se však objevují i jiné „recepty“.
Většina ze zhruba 475 lidí zadržených při razii amerických imigračních úřadů v rozsáhlém závodě jihokorejské automobilky Hyundai Motor ve státě Georgia byli Jihokorejci. Potvrdil to dnes jihokorejský ministr zahraničí Čo Te-jul. Dodal, že jihokorejský prezident I Če-mjong nařídil, aby se řešení této záležitosti věnovalo maximální úsilí. Podle ministra bylo mezi zadrženými více než 300 Jihokorejců. Ministr rovněž uvedl, že vláda již vytvořila speciální tým k řešení této záležitosti.
V německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko bylo zahájeno disciplinární řízení proti středoškolské učitelce, která je od roku 2009 v pracovní neschopnosti a celých šestnáct let pobírala plný plat – podle médií 5000 až 6000 eur měsíčně. Ministerstvo školství navíc potvrdilo, že disciplinární řízení se týká nejen učitelky, ale i odpovědného úředníka z okresní vlády, kterému hrozí například snížení platu. „Také v příslušném okresním úřadu v Düsseldorfu bylo interně zahájeno disciplinární řízení,“ potvrdil mluvčí resortu deníku Spiegel.
Místopředsedkyně České advokátní komory Monika Novotná upozorňuje na problémy s proplácením odměn advokátům, kteří obhajují klienty ex offo a na krácení odměn zmocněncům zastupujícím zvlášť zranitelné oběti trestných činů. Současná praxe podle ní vede k situaci, že ubývá advokátů, kteří se s plným nasazením věnují tomuto poskytování právních služeb. Mnozí za těchto podmínek totiž už nejsou prostě schopni financovat provoz kanceláře ani svůj osobní život.
Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 7,8 procenta na 49 402 korun. Ve srovnání s loňským druhým kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3583 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,4 procenta, mzda reálně vzrostla o 5,3 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Zatímco například v sousedním Německu se vede debata o čtyřdenním pracovním týdnu, řecká vláda připravuje reformu, která by zaměstnancům umožnila pracovat až třináct hodin denně. O návrhu se má jednat do poloviny září, poté by měl rychle zamířit do parlamentu v Aténách, píše deník Bild. Podle ministryně práce Niki Kerameus má jít o opatření, které má reagovat na potřeby lidí: „Třináctihodinový pracovní den je něco, co si sami zaměstnanci přejí.“
Automobilka Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku příští týden zastaví výrobu na další dva dny. Důvodem je aktuální nižší poptávka po vozidlech. Informaci, kterou na svých internetových stránkách zveřejnili odboráři, potvrdil mluvčí automobilky Jan Rodek. Na zastavení výroby upozornil server Zdopravy. Už tento týden jsou v Nošovicích tři nevýrobní směny - středeční odpolední, čtvrteční ranní a páteční noční.
Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová propustila v pátek úřednici ministerstva spravedlnosti za vulgární gesto vůči členům Národním gardy nasazeným ve Washingtonu, které učinila cestou do práce. Ve svém příspěvku na sociální síti X Bondiová napsala, že lidé, kteří neprojevují úctu k orgánům činným v trestním řízení, již na ministerstvu pracovat nebudou. Prezident Donald Trump tento měsíc povolal stovky příslušníků Národní gardy do ulic Washingtonu.
Po přitvrzení podmínek předčasných penzí o ně očekávaně poklesl zájem. To by se však mohlo částečně změnit už v lednu. Ročníky šedesátých let budou první, které dostanou možnost vstoupit do předčasného důchodu za výrazně výhodnějších podmínek. Týkat se to však bude lidí, kteří splní poměrně přísná kritéria. Novinka má ocenit zejména ty, kteří odpracovali značnou porci let, v nichž odváděli sociální pojištění. Předčasné důchody zažily nejdramatičtější vlnu zájmu v letech inflační krize.
Nástup dostupného internetu značil natolik zásadní změnu fungování lidského společenství, že jsme tímto milníkem definovali celou jednu generaci: Z neboli iGen, internetové pokolení digitálních domorodců, již nezažili svět bez všudypřítomných chytrých telefonů a sociálních sítí. My ostatní, kteří pamatujeme nejen dobu před internetem, ale i počátky této technologie, můžeme v posledních letech zažívat určité déjà vu: v podobě umělé inteligence opět přichází proměna, zatím pouze v zárodku, ale je již téměř jisté, že bude stejně dramatická, ne-li víc.
Zhruba stovka tisíc zaměstnanců z rizikových profesí zůstala mimo penzijní reformu. Dostanou sice povinné příspěvky zaměstnavatelů, dřívější penzi si však budou muset případně zaplatit ze svého spoření. Rozhodnutí padlo po zmatečném rozbroji uvnitř koalice Spolu, od té doby probíhá hádka, jestli vláda vyvolala přehnaná očekávání u části zaměstnanců, nebo naopak splnila slib. Realita je ale poměrně jednoduchá. Kdo je pár let před důchodem a nešetřil si sám či už nyní s přispěním zaměstnavatele, do důchodu dříve zkrátka nepůjde.
Němečtí důchodci by měli povinně jeden rok pomáhat v sociálních službách či jiných veřejně prospěšných odvětvích. V rozhovoru s časopisem Der Spiegel to navrhl předseda Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Marcel Fratzscher. Starší generace by podle něj měla prokázat více solidarity s mladými. Rok prací v sociálních službách či jiných veřejně prospěšných odvětvích v současnosti tráví řada mladých lidí. Takzvaný sociální rok je ale dobrovolný.
Zaměstnavatelé budou od příštího roku nejspíš muset pracovní úrazy svých zaměstnanců hlásit úřadům elektronicky. Oznamovat je budou přes portál inspekce práce. Upraví se i evidence pracovních zranění či zasílání záznamů o nich. Vyplývá to z chystaného nařízení vlády o povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech. Předpis připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle něj by se měl díky digitalizaci proces zjednodušit a vyřizování urychlit.
Australský soud vyměřil aerolinkám Qantas rekordní pokutu za nelegální masové propouštění v čase koronavirové pandemie. Největší australská letecká společnost má zaplatit 90 milionů australských dolarů (AUD; 1,2 miliardy Kč) za to, že propustila zhruba 1800 lidí a jejich pracovní místa převedla na externí poskytovatele, informuje dnes BBC News. Více než polovina z této částky má být vyplacena odborové organizaci Transport Workers Union (TWU), rozhodl příslušný federální soud.
Při vysvětlování společenských změn, ať jde o vývoj chápání morálky, trendy v seznamování, či nové vzorce chování, máme tendenci klást důraz na myšlenky a ideologii. Teze univerzitních profesorů o intersekcionalitě tak vedou k růstu nejrůznějších progresivních hnutí zabývajících se sociální spravedlností. Názory feministek se zase promítají do vztahů mezi pohlavími. Na druhé straně agitace krajně pravicových politiků může stát za nárůstem rasismu. Tyto faktory jistě hrají roli, ale v debatě o myšlení může zanikat vliv technologií na změny ve společnosti.
Pravidla pro spropitné by měla být jasně legislativně ukotvena, aby spropitné mohlo být oficiální součástí odměny za práci. Navrhuje to Hospodářská komora. Podle ní by zmíněné opatření spolu s vytvořením větší flexibility na trhu práce, sjednocením sazby DPH na úrovni 12 procent pro veškeré nealkoholické nápoje či zavedením jednoduché digitální evidence tržeb přispělo rozvoji a modernizaci české gastronomie a přilákalo do ní více mladých lidí. Komora to dnes uvedla v tiskové zprávě.
Americký gigant Microsoft, pod který spadá i model umělé inteligence ChatGPT, zveřejnil studii, jak se v nejbližší době umělá inteligence promítne do pracovního trhu. Využil k tomu data, která poskytli lidé jeho Copilotu. Ve studii zkoumá, jak různé profese využívají generativní AI a nakolik jsou jí ohrožené. Nejhůře podle analýzy dopadne AI na překladatele, nejmíň má zasáhnout laboranty či montéry, informuje například server CNBC.
Při pozorování politiky Donalda Trumpa se snažíme nepodléhat apokalyptické perspektivě tamních či našich liberálů, kteří vyhlašují každý jeho krok za nástup diktatury a konec demokracie a Západu. Otupí to vaši pozornost vůči tomu, co se doopravdy děje. Zejména vůči tomu, když Donald Trump opravdu provede nějaký krok, který posouvá USA směrem k banánové republice. A takového kroku se Trump dopustil minulý týden, když vyhodil komisařku statistického úřadu ministerstva práce. Ne že by snad panovaly pochybnosti o tom, zda na to má zákonné právo.
V letošním létě si mohou brigádníci poprvé po více než dekádě vydělat více peněz, aniž by z nich museli odvádět pojistné. Mezi loňskými zmatky se změnami ve flexibilních úvazcích totiž vláda rozhodla také o automatickém posouvání limitu pro odvody u tzv. dohod o provedení práce, s kterými se nejčastěji brigádníci setkávají. To tak znamená, že se po dlouhých letech kritiky posunul dosud nezlomný limit 10 tisíc korun měsíčně. Minulý rok nebyl pro dohodáře a firmy, které je využívají, příliš přehledný.
Společnost Meta zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga si za 250 milionů dolarů zajistila služby 24letého odborníka na umělou inteligenci, čímž opět posunula laťku v boji o špičkové technologické talenty. Matt Deitke, sám zakladatel úspěšného start-up zamřeného na AI, přitom odmítl původní Zuckerbergovu nabídku na přibližně 125 milionů dolarů - považoval ji totiž za podhodnocenou, píše deník The New York Times (NYT).
Stát mohl za roky 2019 až 2022 přijít kvůli nelegálnímu zaměstnávání asi o 92 miliard korun. Odpovědné úřady, které mají nelegální zaměstnávání na starosti, si včas nepředávaly potřebné údaje a nedoměřovaly pojistné zaměstnavatelům, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání cizinců. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly zabezpečení úhrady daní a odvodů z nelegálního zaměstnávání v letech 2019 až 2023. Ministerstvo financí se závěry, které se k němu vztahují, nesouhlasí.
Neochota riskovat a měnit pracovní prostředí, čemuž nepomáhá ani nepříliš flexibilní legislativa, patří podle odborníků dlouhodobě k problémům českého pracovního trhu. Lidé se tak připravují o potenciálně vyšší příjmy a jsou třeba „zaseklí“ v méně produktivních firmách, firmy situace naopak brzdí v rozvoji. Jak ukazuje nový průzkum STEM, situace se spíše zhoršuje. Podle STEM za tím však nestojí prohloubení české povahy, ale zkrátka situace, kdy si lidé takový krok nemohou finančně dovolit.
Francie zvažuje, že kvůli zlepšení stavu veřejných financí zruší dva státní svátky. Podle premiéra Françoise Bayroua by se tím ušetřilo několik miliard eur. V Česku by se podle ekonomů ušetřilo několik miliard korun, nicméně tuzemské politické strany rušení českých státních svátků jednomyslně odmítají. Otevřeni debatě jsou podle svých slov jen Motoristé sobě.
„Umělá inteligence je výtvorem mimozemské, nadřazené inteligence, která je přímo mezi námi a nepochází z dalekého vesmíru,“ řekl v nedávném v rozhovoru pro Noema Magazine historik Niall Ferguson. „Vždy jsme si představovali, že mimozemšťané přijdou z jiného světa. Ukazuje se však, že je vytvoříme sami a obdaříme je inteligencí, která nás nakonec předčí. Měli bychom být velmi opatrní, kam tohle nejspíš povede. Přinejmenším riskujeme, že budeme sdílet osud koní. Nahradíme sami sebe tak, jak jsme kdysi nahradili koně.“
Většina Čechů si bere práci s sebou i na dovolenou. Přes 60 procent lidí při dovolené alespoň někdy pracuje, zatímco 39 procent se dokáže zcela odpojit od pracovních záležitostí. Vyplývá to z průzkumu portálu na porovnání mezd Platy.cz, který vychází z odpovědí více než 2300 respondentů. Detailnější pohled ukázal, že šest procent respondentů si pravidelně, v podstatě každý den, vyhradí čas na kontrolu novinek v práci a řešení případných nutností.
Francouzský premiér uvažuje o zrušení dvou státních svátků, aby země snížila svůj rostoucí dluh, podpořila ekonomiku a zabránila finančnímu kolapsu. Tento neobvyklý návrh přednesl premiér François Bayrou při úterní prezentaci rozpočtu na rok 2026, píše britský list The Guardian. Dvěma zvažovanými daty jsou podle premiéra Velikonoční pondělí a 8. květen, kdy Francie slaví Den vítězství, kterým si připomíná konec druhé světové války.
Odborníci dlouhodobě upozorňují na to, že demografický vývoj a výpadek pracovní síly půjde těžko ustát bez většího zapojení starších zaměstnanců. Trh práce se jim však zatím zřejmě přizpůsobuje poněkud vlažně a i pro dnešní padesátníky či starší zůstává v případě ztráty zaměstnání složité hledat uplatnění jinde. Firmy se sice i podle personalistů začínají i kvůli už nyní nedostatkové pracovní síle mírně snažit a mění svůj postoj ke starším zaměstnancům, realita však zjevně zůstává složitější.
Žijeme v jednadvacátém století. A to už dost dlouho, takže deník New York Times uspořádal anketu mezi 500 hybateli amerického filmového průmyslu – herci, režiséry, producenty, manažery filmových studií – o sto nejlepších filmů posledního čtvrtstoletí. Každý účastník měl uvést deset filmů a redakce pak z počtu hlasů, které filmy dostaly, sestavila žebříček. Když se soustředíme nikoli na pořadí, ale na vzniklou sbírku jako celek, můžeme být příjemně překvapeni. Stovka je asi dostatečně velký počet na to, aby se do ní dostal každý film, kterému byste to přáli, včetně filmů, u nichž jste se obávali, že jsou na takový výběr příliš svérázné anebo stačily už za to čtvrtstoletí sejít z mysli.
Společnost Thyssenkrupp se dohodla s odborovou organizaci IG Metall na zkrácení pracovní doby, snížení prémií a uzavření závodů v ocelářské divizi Thyssenkrupp Steel Europe (TKSE). Dohoda je součástí snah o ozdravení největší německé ocelárny a představuje významný krok v restrukturalizaci celé strojírenské firmy Thyssenkrupp, v rámci které se má bývalá německá průmyslová ikona přeměnit na holdingovou společnost. Dohoda o mzdách je také důležitá pro to, aby Thyssenkrupp mohla prodat dalších 30 procent akcií TKSE českému miliardáři Danielu Křetínskému, jak bylo plánováno.
