Brigádníci a další pracující na flexibilní úvazky o provedení práce si v příštím roce přijdou opět na více peněz, aniž by museli platit povinné odvody. Po dekádě marného čekání na navýšení limitu dochází k jeho postupnému růstu, který je navázaný na růst průměrné mzdy. Jde o jednu z mála změn, která zůstala po původně chaotických proměnách dohod o provedení práce (psali jsme dříve například zde) z dílny ministra práce v demisi Mariana Jurečky (KDU-ČSL).

Pro dohody o provedení práce platilo více než dekádu to, že pokud studenti či další lidé pracující jako dohodáři nechtěli přijít o tisíce na odvodech na sociální a zdravotní pojištění, museli udržet své výdělky pod limitem 10 tisíc korun za měsíc. I zástupci zaměstnavatelů volali kriticky po tom, aby se po letech inflace limit zvýšil a to rovnou alespoň na 15 tisíc korun měsíčně.

K tomu má sice změna daleko, přeci jen ale došlo k posunu. Hranice se nově odvíjí od hodnoty 25 % průměrné mzdy. To tak znamená, že se v příštím roce limit vyšplhá na 12 000 korun měsíčně. Pokud tedy dohodář nechce platit odvody na sociální a zdravotní pojištění, jeho hrubá měsíční odměna musí končit na 11 999 korunách. „Meziročně se limit zvyšuje o 500 Kč, což je dobrá zpráva pro zaměstnance, kteří si tak mohou vydělat více, aniž by museli odvádět sociální a zdravotní pojištění,“ uvedla Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.

Stále pak platí, že u jednoho zaměstnavatele může brigádník podepsat prohlášení poplatníka k dani, tzv. růžový formulář, díky čemuž pak nemusí odvádět ani 15% daň z příjmu, jelikož může uplatnit slevu na poplatníka, která daň z těchto nižších výdělků převyšuje. Prohlášení však nelze podepsat u více zaměstnavatelů.

Další podmínky zůstávají stejné, jako dříve. „Platí i nadále, že pro účely nemocenského a důchodového pojištění se v příslušném měsíci sčítají příjmy zaměstnance, který má u jednoho zaměstnavatele uzavřeno více DPP. Příjmy z DPP, které má zaměstnanec uzavřené u různých zaměstnavatelů, se nesčítají. K příjmům z DPP se nepřičítají příjmy z jiných pracovněprávních vztahů (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti), ani kdyby je zaměstnanec uzavřel u stejného zaměstnavatele,“ popisuje Česká správa sociálního zabezpečení.

S pravděpodobně nastupující vládou se však mohou udát v dohodách o provedení práce další změny. Téma se dostalo i do návrhu vládního prohlášení hnutí ANO, SPD a Motoristů. „Zrušíme povinné hlášení zaměstnanců do evidence zdravotního a sociálního pojištění u dohod o provedení práce,“ uvádí s tím, že se má dále upravit právě i limit pro povinné odvody. Povinná evidence lidí pracujících na dohodu o provedení práce začala pro zaměstnavatele platit v polovině minulého roku.

Podle dřívějšího průzkumu Hospodářské komory poskytuje práci na dohody 93 procent zaměstnavatelů. Více než dvě pětiny firem dohodáře používají na práci nevyžadující vysokou kvalifikaci, hlavně na manuální sezonní nebo nárazové práce. Více než čtvrtina podniků podle průzkumu využívá dohody u pracovníků s vyšší kvalifikací, se kterým se jim nevyplatí uzavírat běžný pracovní poměr, například kvůli jejich úzkému zaměření na určitou oblast, kterou se firmy nezabývají, nebo že by řádný pracovní poměr byl pro zaměstnavatele příliš nákladný. Průzkum také ukázal, že firmy dávají práci na dohodu hlavně studentům, seniorům a matkám na rodičovské.