Při pozorování politiky Donalda Trumpa se snažíme nepodléhat apokalyptické perspektivě tamních či našich liberálů, kteří vyhlašují každý jeho krok za nástup diktatury a konec demokracie a Západu. Otupí to vaši pozornost vůči tomu, co se doopravdy děje. Zejména vůči tomu, když Donald Trump opravdu provede nějaký krok, který posouvá USA směrem k banánové republice.

A takového kroku se Trump dopustil minulý týden, když vyhodil komisařku statistického úřadu ministerstva práce. Ne že by snad panovaly pochybnosti o tom, zda na to má zákonné právo. Má, byť komisaři, jmenovaní prezidentem a schválení Senátem, zpravidla zůstávají ve funkci i po změně prezidenta. Ale proto, že tak učinil prostě proto, že se mu nelíbila poslední zpráva o vývoji pracovního trhu, kterou úřad vydal.

Ta zpráva přinášela data, která opravdu žádnou vládu nemohla potěšit. Za červenec v americké ekonomice přibylo jen 73 tisíc pracovních míst (měsíční průměr v minulém roce byl 168 tisíc). A taky zpráva obsahovala revizi dat za květen a červen, a to revizi směrem dolů, a velmi výraznou. Ze 145 000 na pouhých 16 500.

Revize to byla mimořádně velká, ale obecně jsou revize těchto zpráv zcela běžné a permanentní – část subjektů, od nichž úřad sbírá data, je dodá později. Až dosud si na chyby v datech, ať už politicky motivované, nebo jiné, Trump nestěžoval. Těmi původními, nerevidovanými čísly se chlubil.

Ani podrobnější pohled na data neskýtá povzbuzení. Nejvíc pracovních míst přibylo v sektoru služeb – zdravotnictví, vzdělávání. V průmyslu a v těžbě surovin, tedy v oborech, jež měly díky Trumpovým clům povstat jako fénix, pracovní místa ubyla.

Takže Trump obvinil komisařku, že čísla „zmanipulovala za politickým účelem“. Což by bylo velmi obtížné. Na vytváření zpráv se podílejí asi dva tisíce lidí, a žádný whistleblower se neozval. Trump prostě nepovažuje statistiku za zprávu o vývoji ekonomiky, která by mu pomáhala korigovat kurz, ale za nástroj propagandy. Když jsou čísla „správná“, chlubí se jimi, když ne, pomstí se nositeli špatných zpráv jako někde v Turecku nebo v Řecku.

Pokusme se o co nejstřízlivější, neřkuli co nejcyničtější pohled. Čínu mnozí experti podezírají, že falšuje některá ekonomická data, a přesto se mohutně rozvíjí. Jenže Amerika je mnohem víc závislá na kapitálových trzích a velcí investoři potřebují spolehlivá data. Dosud jim věřili. Jakmile jim věřit přestanou, škoda se může obtížně napravovat. Uklidňující je snad jen to, že tak jako by bylo obtížné zmanipulovat data v Trumpův neprospěch, bude mít příští MAGA komisař těžkou práci, pokud je bude chtít zmanipulovat v jeho prospěch.

Mnohé čtenáře jistě pálila otázka, zda má naše ministerstvo obrany ombudsmana. Minulý týden konečně přinesl odpověď. Má, a tou ombudsmankou je Kateřina Bursíková Jacques.

Její výrok z roku 2009, že biomasa je mrkev, by měl zůstat navždy v paměti, protože v karikaturní zkratce předznamenal jednu příčinu současné krize evropské civilizace: parta aktivistů prosadila dalekosáhlé destruktivní zásahy do ekonomiky, aniž měla nejmenší tušení, co dělá. Pokaždé, když se budete ptát, proč máme drahou elektřinu, proč už se dávno nestavějí nové jaderné bloky, proč nám povolenky zdraží energie, zjednodušená odpověď zní: Protože lidé, kteří si myslí, že biomasa je mrkev, prosadili svou.

Má za to být Jacques ustavičně vysmívána a šikanována, jako by se to stalo včera? Jistě ne, ale obraťme to. Proč má mít věčně nějakou kariéru ve veřejném sektoru?

Je to funkce jako dělaná pro lidi, kteří stojí o nějakou funkci. Její výsledky nelze nijak vyhodnotit, což ilustruje post na síti LinkedIn, kde Jacques nástup oznamovala. Hemží se to tam „novými výzvami“, „posilováním spolupráce s partnery napříč institucemi“ a „cennými inspiracemi“.

Na její obranu se ozvala na sítích řada přátel a známých, zejména členů aktivních záloh, s argumentem, že je členkou aktivních záloh. Čímž projevila velkou vůli a fyzickou kondici. To je skvělé, ať ji přátelé poplácávají po rameni, případně ať jí dají nějakou medaili, ale proč by kvůli tomu měla dostat funkci?