Tag: cenzura

Články k tagu

Hrozba pro soukromí na internetu. Vrací se návrh na povinné šmírování v konverzacích

„Nesmrtelný“ návrh se už poněkolikáté vrací. Kontroverzní snahu umožnit prolomení šifrovaných konverzací uživatelů komunikačních aplikací jako je WhatsApp či Signal se po dřívějších neúspěšných pokusech snaží prosadit nové dánské předsednictví v Radě EU. Povinnost platforem skenovat konverzace svých uživatelů je součástí legislativy týkající se boje proti dětské pornografii na internetu. Pro dánské předsednictví jde o jednu z hlavních priorit, pokusí se tak jako několik předsednictví předtím najít kompromis, který by podpořily unijní státy.

Konec Divokého západu, nebo návrat cenzury?

Evropské nařízení o digitálních službách neboli DSA (anglická zkratka pro Digital Services Act) nabylo účinnosti loni v únoru. Někteří v regulaci spatřují konec Divokého západu na internetu, kde si sociální sítě mohly dělat, co se jim zlíbí, a nemusely se nikomu zodpovídat. Jiní věc považují za nebezpečný nástroj cenzury, který ohrožuje demokracii. Ačkoliv DSA již platí, ještě jsme u nás nepřijali prováděcí zákon, jenž by zmocnil národního digitálního koordinátora, kterým má být Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Zákon je v tuto chvíli zaseklý v Poslanecké sněmovně a není jasné, zda se do voleb stihne schválit.

„Cenzura není svoboda.“ Americké ministerstvo zahraničí neoklame „orwellovská rétorika“ EU

Spojené státy ostře zkritizovaly legislativu Evropské unie týkající se tzv. regulace obsahu na internetu, zejména tzv. Akt o digitálních službách (DSA). Americké ministerstvo zahraničí ve svém oficiálním vyjádření jednoznačně označilo evropský přístup za formu cenzury, která má chránit politické elity, nikoli občany, píše server Politico. „Tato orwellovská rétorika neoklame Spojené státy,“ uvedlo ministerstvo zahraničí na sociálních sítích.

Když vědci kazí vědu

„A přece se točí!“ Zvolání, jež z úst Galilea Galilei pravděpodobně nikdy nezaznělo, se stalo symbolem nezlomného vědeckého ducha, prahnoucího po pravdě tváří v tvář tmářství církevního dogmatismu. Osvícenský mýtus neposkvrněné vědy, která vzdoruje mocenskému útlaku a pověrčivosti, přežil staletí a promítá se i do dnešních diskusí o dezinformacích a roli expertů ve společnosti. Jenže ani zde, ani u Galilea to není úplně tak přímočaré, jak se traduje. Galileo se sice stal obětí inkvizičního procesu, ale nemalou vinu na tom nesli jeho učení kolegové.

Omezování svobody projevu. Americký deník varuje Evropu

Evropské státy v posledních letech častěji postihují projev svých občanů, alespoň podle Wall Street Journal. Americký deník ukazuje několik konkrétních případů omezování či kriminalizování projevů na veřejnosti. Podle deníku za nárůstem stojí rozdílný přístup ke svobodě projevu v USA, kde je na prvním místě ústavní právo na svobodu projevu. Naopak v Evropě, údajně v souvislosti se zkušenostmi z druhé světové války, rostou obavy z extrémismu a to ovlivňuje i přístup ke svobodě projevu.

Ať žije nahý král!

Dítě z Andersenovy pohádky Císařovy nové šaty bývá přeceňováno. Ne že by nemělo pravdu – výkřik „Vždyť je nahý!“ odpovídá realitě. Pohádku z roku 1837 obvykle čteme jako výpověď o přesnosti bezelstného dětského pohledu, na rozdíl od přetvářky, v níž žijí mlčící dospělí. Tahle trochu kýčovitá interpretace je vděčná. Teze o císařově nahotě se ostatně už léta používá třeba na Donalda Trumpa, kterého bychom podle četnosti odkazů mohli prohlásit za nekorunovaného císaře všech nahých vládců.

Gumový paragraf o „cizí moci“ děsí právníky. Padne na novináře i aktivisty, apelují na Ústavní soud

Trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc znovu rozvířil veřejnou debatu. Trojice významných nevládních organizací – Institut H21, Iuridicum Remedium a Otevřená společnost – podala k Ústavnímu soudu společné stanovisko, v němž žádá zrušení této právní úpravy. Podle nich je nově zavedený trestný čin vágní, nebezpečný a ohrožuje samotné základy svobody projevu a právní jistoty v demokratickém státě.

Demokracie ve věku technonihilismu

Na kroměřížském sněmu roku 1848, důležité epizodě v boji rakouských národů o ústavní pořádek, si ministr Anton von Doblhoff-Dier vysloužil posměch za větu: „Za našich dnů se nedělá politika v ministerských křeslech… dnes dělá politiku světový duch!“ Česká veřejnost ten výraz přetvořila na posměšné „vláda světového ducha v povětří“, ale v roce 1848 se i Otec národa František Palacký jím dal strhnout: ve svém „osvědčení“ o působení poslanců českých na kroměřížském sněmu říšském napsal, že jen „uposléchali hlasu ducha světového“.

Rumunská vláda to přehnání s předvolební cenzurou, kritizují liberálové

Rumunské prezidentské volby provází další kontroverze. Vláda čelí kritice, že to v honbě za potlačením údajného ruského vlivu na volební výsledek přehnala s cenzurou v online prostoru a brání ve vyjádření názoru i běžným lidem. Kritika na ní přitom míří z liberálních kruhů, píše server Politico. Prezidentské volby se v Rumunsku opakují, protože ústavní soud loni v prosinci kontroverzně zrušil listopadové první kolo hlasování, v němž překvapivě zvítězil do té doby málo známý krajně pravicový politik Calin Georgescu.

Selhání veřejnoprávních médií. „Strašné a ostudné,“ říká o zpravodajství ke smrti Lenky Šimůnkové radní ČT

Veřejnoprávní média čelí ostré kritice za selhání při informování o víkendovém úmrtí v propasti Macocha. Ženou, která na dně propasti ukončila svůj život, byla Lenka Šimůnková, matka jedné z obětí tragické střelby na FF UK v prosinci 2023. Ta dlouhodobě kritizovala policii a ministra vnitra Víta Rakušana za to, že tragické střelbě nezabránili a při vyšetřování se snažili vlastní selhání zamést pod koberec.

Namáhavá práce

Indiánští šifranti z kmene Navaho představují jeden ze zajímavých příběhů druhé světové války. Někdo v americké armádě si uvědomil, že indiánské jazyky málokdo zná či má přístup k jejich lexikonům, pokud existují. Rozhodně je neznali japonští vojáci. A tak Američané vyškolili příslušníky tohoto kmene (ale i jiných) na radisty, kteří pak na bojišti v Pacifiku předávali informace – buď jednoduchou šifrou využívající jejich jazyk, nebo přímo jejich jazykem. Dnes by to asi dešifrovala umělá inteligence (AI), ale Japonci, kteří jejich vysílání zachytili, neměli šanci. Program byl přísně tajný a byl odtajněn až v roce 1968.

Albatros stáhl knihu kvůli dětskému „šmírování“ nahé sestry. Zájem mají jiná nakladatelství, tvrdí autor

K nezvyklému cenzurnímu kroku sáhli v nakladatelství Albatros Media. Knižní vydavatel se rozhodl po čtyřech letech stáhnout z prodejních pultů dětskou knihu Fotbalový král od Jana Žáčka. Důvodem jsou negativní recenze čtenářů, kteří označili některé pasáže knihy za nevhodné pro dětské čtenáře. Kritikům se nelíbí především pasáž, kde pubertální chlapec nabízí svému kamarádovi, že ho nechá se podívat na jeho nahou sestru. Za to požaduje hamburger a limonádu.

Laxní přístup k právu na soukromí. Anticena Velkého bratra míří na ministerstvo vnitra

Ministerstvo vnitra si za chování v loňském roce vysloužilo anticenu za “dlouhodobého slídila”. Konkrétně za předložený návrh k využívání systémů na rozpoznávání tváří, který je podle poroty jen dalším střípkem k dlouhodobému přístupu resortu k otázkám soukromí. Na jubilejním 20. ročníku získalo anticenu i ministerstvo pro místní rozvoj za chystaný registr turistů. Vítěze tradičně vybírá několikačlenná porota.

Pozor na ústa

Měli jsme aplaudovat projevu, který pronesl americký viceprezident J. D. Vance na mnichovské bezpečnostní konferenci? Popsal reálné hrozby svobodě projevu v řadě evropských zemí. Nicméně to byla spíš přihrávka politickým spojencům MAGA republikánů na evropském kontinentu než výraz upřímné starosti o osud demokracie u spojenců. Amerika vynakládá miliardy na obranu Saúdské Arábie, jejíž vládce může kritika píšícího nepohodlné články dát rozřezat pilou.

Přišlo to shora

Minulou středu, tedy den před pořádáním tohoto Salonu, se v Senátu nepodařilo přijmout, ale ani odmítnout či pozměnit nový „lex Ukrajina“. Vášně budí zejména v něm obsažený nový trestný čin pojmenovaný jako „neoprávněná činnost pro cizí moc“. Namířen má být proti každému, kdo „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky anebo obranu nebo bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejíchž zájmů se Česká republika zavázala, vykonává na území České republiky činnost pro cizí moc“. Podle kritiků může tato příliš široká definice ohrozit svobodu projevu.

Co se stalo na náměstí Nebeského klidu? Bavme se o něčem jiném. Čínský DeepSeek má „politicky citlivé“ limity

Nový čínský model umělé inteligence DeepSeek otřásl americkou burzou či americkými obchody s aplikacemi, kde ve staženích poráží populární ChatGPT od Open AI. Podle samotného šéfa Open AI se v mnohém americkému gigantovi vyrovná. Řada uživatelů si však začíná všímat i stinných stránek nového čínského zázraku. A to cenzury a neochoty odpovídat na otázky, které jsou pro Čínu politicky citlivé. Nový čínský model pro AI funguje podobně jako konkurenční modely jako ChatGPT či Gemini.

Trump odstoupil od Pařížské dohody o klimatu. Zrušil desítky Bidenových výnosů

Nový americký prezident Donald Trump několik hodin po složení přísahy podepsal své první exekutivní příkazy, kterými chce začít naplňovat priority svého druhého čtyřletého funkčního období. Jedním z dokumentů zrušil 78 dekretů a memorand svého předchůdce Joea Bidena, dalším stvrdil dříve avizované odstoupení Spojených států od Pařížské dohody o klimatu. Staronový prezident potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a pak do davu v hledišti házel pera, kterými dokumenty podepisoval.

Budeme ostrovem neocenzury

Evropská komise má problém. Snaží se regulovat výměnu zpráv a debaty na sítích, ale platformy náhle vypovídají spolupráci. Po Facebooku a Instagramu – a předtím samozřejmě Twitteru – teď následuje Google. Přitom Google byl i mezi IT giganty velmi svazácký, existuje například skrytou kamerou natočené vyjádření manažerky firmy Jen Gennaiové z roku 2019, jak u prezidentských voleb konaných další rok zabránit „příští situaci Trump“. A teď z Googlu píší Evropské komisi, že nebudou používat fact-checkery.

Zuckerbergova zpověď: „Cenzura na Facebooku byla jako z 1984. Bidenovi lidé nás nutili mazat pravdu“

Zakladatel Facebooku a šéf společnosti Meta Platforms Mark Zuckerberg v podcastu Joea Rogana nebývale otevřeně popisoval tlaky, kterým měl dosud čelit a jež nakonec vedly k zásadním změnám v politice jeho sociálních sítí, píše hollywoodský magazín Variety. „Bylo to jako z (románu) 1984. Bidenova administrativa nás nutila mazat pravdivé informace o vakcínách (za covidu) a jejich vedlejších účincích. Nechtěl jsem být ten, kdo rozhoduje o pravdě pro miliardu uživatelů.

Společnost pro ochranu svobody slova se zastala radního RRTV, který je pro regulaci videoobsahu

Člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) Vadim Petrov se ocitl pod tlakem kvůli diskuzím o regulaci a registraci influencerů, když na sociálních sítích hájil stanovisko rady. Téma vyvolalo širokou veřejnou debatu poté, co RRTV oznámila povinnost influencerů a youtuberů registrovat se podle zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání. Za Petrova, který podle svých slov dospěl k závěru, že nějaká míra regulace být má, se paradoxně postavila Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP)

Cenzuro, tvé jméno je RRTV

Velkou módou se v určitých kruzích stalo mluvit o svobodě slova. Připomíná to beránka z pohádky, který bezdůvodně křičel: Vlk, vlk, až ho lidé přestali brát vážně. Když se pak zjevil, už mu na pomoc nepřišli. Tak vypadá dnešní reakce na iniciativu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Před několika měsíci začaly chodit různým médiím, ale i běžným tvůrcům a influencerům z internetu výzvy „velké rady“. Obsahovaly sdělení, že se musí u tohoto orgánu povinně registrovat. Následně se RRTV stane „dozorovým orgánem“, jak se praví v tiskové zprávě tohoto úřadu.

Cenu za svobodu projevu získali imunologové, Institut Václava Klause, či Petr Drulák

Společnost pro obranu svobody projevu poprvé ocenila instituce a osobnosti, které se podle názoru poroty dlouhodobě staví na podporu svobody projevu. Porota v čele s Vadimem Petrovem ocenila například Institut Václava Klause či Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SIMS), ale i projekt Echo24. Mezi jednotlivci získali ocenění například Cecílie Jílková či Oldřich Kužílek.

King, Vonnegut či Orwell. Školní knihovny na Floridě odstraňují stovky knih se sexuální tematikou

Školní knihovny na Floridě odstraňují stovky knih, včetně románů od Stephena Kinga, Kurta Vonneguta nebo George Orwella. Podle zprávy Ministerstva školství Floridy pro školní rok 2023 až 2024 byly ze školních polic odstraněny klasiky jako Jatka č. 5 Kurta Vonneguta, Modrooká Toni Morrison nebo knihy s LGBTQ tematikou jako All Boys Aren’t Blue od George M. Johnsona. Podle změn v zákonech nyní mohou rodiče a obyvatelé státu snadněji napadnout obsah školních knihoven, upozorňuje NBC News.

Zásadní slovo filozofa. „Bělohradskiánský obrat“

Prožíváme nekonečnou honbu za dezinformacemi. Ty nám totiž rozkládají tu naši liberální demokracii. Honbu na jednotlivé jejich exemply, na jejich množírny, ale hlavně na jejich definici. Když ta bude vágní, jako je dosud, nebudeme moci na ni vypustit psy státní moci – cenzuru a trestní postihy. Ušijme aspoň přibližně přesné skutkové podstaty trestných činů. Nasadili jsme na to štrikování další úředníky na sám Hrad.

Rusko investuje 60 miliard rublů do cenzury na internetu

Ruské ministerstvo pro digitální rozvoj plánuje v příštích pěti letech vynaložit 60 miliard rublů (v přepočtu 15 miliard korun) na zdokonalení systému, jímž Moskva cenzuruje internet. Uvádí to agentura Reuters, která viděla text vládního návrhu nazvaný Kybernetická infrastruktura. Vylepšen má být systém nazvaný TSPU (technické prostředky proti hrozbám), který vyvíjí a kontroluje ruský cenzurní úřad Roskomnadzor.

Programátor proti policii

Město Sankt Petěrburg, v minulosti také Petrohrad a Leningrad, mělo v Rusku vždycky trochu výjimečné postavení. Leží u moře, nedaleko od Helsinek, Tallinnu a Stockholmu, a kontakt se západními cizinci je tu mnohem intenzivnější než jinde. Koncentrují se tu vědy a umění, s nimi i nezávisle uvažující osobnosti. Ačkoli zde sídlil car, zdejší obyvatelé mu nikdy nebyli oddáni na život a na smrt a nesouhlas s vládní politikou je tu součástí městské DNA. Tady začaly vzpoury, které ukončily samoděržaví a o něco později smetly prozatímní vládu Kerenského. Tady demonstrovali mladí lidé a jejich matky proti válce v Afghánistánu.

Koho zavřeme příště?

Bouři vzbudilo o předminulém víkendu zatčení Pavla Durova na letišti u Paříže. Durov je zakladatelem a výlučným majitelem velké sociální sítě Telegram, která přerostla území bývalého Sovětského svazu a dnes se pyšní 900 miliony uživatelů po celém světě. Francouzská policie Durova viní z toho, že na Telegramu umožňuje kriminální činnost, jako jsou obchod s drogami nebo dětská pornografie. Mnoho lidí, například Elon Musk, naopak zásah proti Durovovi považuje za bezprecedentní útok na svobodu projevu. Téma pro Salon Echa.

Muskův Starlink odmítl zablokovat síť X v Brazílii, nařízení soudu navzdory

Společnost Starlink amerického podnikatele Elona Muska oznámila, že nesplní nařízení brazilského soudce pozastavit v této jihoamerické zemi fungování sociální sítě X. Požaduje odblokování svých účtů. Informoval o tom v neděli místní zpravodajský portál G1 s odvoláním na brazilského telekomunikačního regulátora (Anatel).

Bílý dům na nás za Bidena tlačil, abychom cenzurovali obsah o covidu, prohásil Zuckerberg

Mark Zuckerberg, šéf a zakladatel americké technologické společnosti Meta Platforms, která vlastní a provozuje sociální sítě Facebook a Instagram (a WhatsApp), ve svém v pondělí zveřejněném dopise předsedovi soudního výboru Sněmovny reprezentantů Jimu Jordanovi přiznal, že Facebook a Instagram udělaly chybu, když během pandemie cenzurovaly některé příspěvky o covidu. Prý na týmy jeho sítí tlačila tehdejší Bidenova prezidentská administrativa.

„Zuckerberg nebude zatčen, protože cenzuruje.“ Musk komentuje vazbu šéfa Telegramu

Šéf korporace Meta Mark Zuckerberg na rozdíl od spoluzakladatele Telegramu Pavla Durova nebude zadržen, protože spolupracuje s úřady jiných zemí a cenzuruje obsah na své platformě, napsal majitel sociální sítě X Elon Musk v souvislosti se zadržením Durova ve Francii. „Zuck nebude zadržen, protože cenzuruje svobodu projevu a poskytuje zahraničním úřadům prostor pro přístup k datům,“ napsal Musk na X. Podle Muska jeho hlavní konkurent Zuckerberg „podlehl tlaku cenzury“.