Tag: Blízký východ

Články k tagu

Toho si zastřelím já!

Západní Sýrie, předměstí al-Kosúr města Baníjás, 9. března 2025. Auto se čtyřmi syrskými vládními ozbrojenci zastavuje dva mladé muže, kteří jdou po silnici. Ozbrojenci se nejdřív ujišťují, že muži jsou alavité. Pak jim rozkážou, aby si klekli ke krajnici a odevzdali telefony. Alavitský mladík: Přisámbůh, že nemám telefon. Ozbrojenec: Vy alavité neznáte boha. Neznáte Alláha! Alavitský mladík: Přísahám na korán, že tu nemáme telefon, bydlíme odsud daleko. Ozbrojenec: Vás alavity zabijeme všechny. Ukaž ruce, kde máš telefon?

Izrael rozšiřuje své nárazníkové pásmo v Gaze, obyvatele varoval před evakuací

Oblast města Rafáh v Pásmu Gazy se stává izraelskou nárazníkovou zónou. Po sobotním obsazení takzvaného koridoru Morag to podle serveru The Times of Israel (ToI) řekl izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Ten zároveň obyvatele Pásma Gazy varoval, že izraelská armáda rozšíří bojové operace do většiny území oblasti, což si vynutí jejich evakuaci. Obsazením koridoru Morag, který od sebe zcela odděluje oblasti měst Chán Júnis a Rafáh, izraelská armáda zcela izoluje Rafáh a jeho okolí

Šok v Izraeli. Hamás vrátil jiné tělo, matka dvou dětí Šibi Bibasová zůstává nezvěstná

Tělo navrácené Izraeli teroristickým hnutím Hamás nepatří rukojmí Širi Bibasové ani jinému rukojmímu. Podle agentury Reuters to uvedla izraelská armáda, která zároveň potvrdila identifikaci dalších dvou těl jako synů Bibasové Ariela a Kfira. Izrael vyzval Hamás, aby přestal porušovat podmínky příměří a navrátil tělo jejich matky spolu s ostatními rukojmími. Odhalení podle izraelských médií zvyšuje nejistotu ohledně další fáze příměří, na níž se měly obě strany dohodnout během končící fáze první.

Hamás předal Červenému kříži rakve s těly Širi Bibasové, jejích dvou synů a Odeda Lifšice

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek ráno v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy předalo pracovníkům Červeného kříže rakve s těly čtyř mrtvých izraelských rukojmích. Ozbrojenci je unesli živé z jižního Izraele při svém útoku v říjnu 2023 a je mezi nimi zřejmě i matka se svými dvěma syny, jimž byly v době útoku čtyři roky a devět měsíců. Informují o tom tiskové agentury. Ozbrojenci přinesli rakve k vozům Červeného kříže, kde je pracovníci organizace nejprve zabalili do bílých pláten.

Musíme jednat s těmi nejhoršími monstry

Válka v Gaze je momentálně pozastavena. Mezi Hamásem a Izraelem zavládlo příměří, teroristické hnutí slíbilo propustit 33 rukojmích. Zároveň se rozbíhají jednání, která by měla dočasné pozastavení bojů učinit trvalým. O příměří a také o vlivu Donalda Trumpa na události na Blízkém východě hovoříme s náměstkyní izraelského ministra zahraničí Sharren Haskelovou.

Trumpova politika hlasitého křiku

V dubnu 1847 řecká vláda zakázala „upalování Jidáše“, populární lidovou tradici ničení figurek tohoto zrádného učedníka Ježíše během Velikonoc. Důvodem byla návštěva významného židovského finančníka barona Jamese de Rothschilda, zakladatele francouzské větve rodiny. Vláda se obávala, že by Rothschild mohl být tradicí pobouřen. Aténský dav však z nějakého důvodu dospěl k názoru, že za zákaz může bývalý portugalský konzul David Pacifico, rovněž Žid. Dav oblehl jeho dům a následně jej vyraboval. Don Pacifico požádal řeckou vládu o odškodnění, ta to však odmítla.

Trumpovy Pandořiny skříňky

Největší rozruch ve veřejném prostoru nadále zcela spolehlivě vyvolává Donald Trump a jeho administrativa. Po první várce dekretů a vyhrožování cly (která mimochodem velmi dobře fungují i jako nátlakový prostředek) přišlo zastavení financování zahraniční pomoci, jež přes agenturu USAID mířila do různých, navýsost politických neziskových organizací, a plán na řešení napětí na Blízkém východě spočívající v přeměně Gazy na „americkou riviéru“.

Jsem připraven koupit a vlastnit Gazu, řekl Trump

Jsem připraven koupit a vlastnit Gazu. Uvedl to americký prezident Donald Trump s tím, že Gaza by měla být považována za investiční nemovitost a zdůraznil svůj závazek obnovit toto území a zároveň zajistit, aby se tam nevrátil Hamás. Je však otevřen účasti dalších zemí na projektech obnovy. Proti Trumpovu plánu se v pondělí kromě Hamásu ohradil také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Trump zopakoval, že obyvatelé Gazy se již nemají do čeho vrátit, protože území bylo zcela zničeno.

Trumpův pokus rozříznout gordický uzel Blízkého východu

Prohrané války mají důsledky. Tak by se dal shrnout článek známého britského historika Andrewa Robertse pro server The Washington Free Beacon. Roberts se v něm vyjadřuje k plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého by USA převzaly správu nad Pásmem Gazy a tamější obyvatelstvo by bylo nějakým způsobem odsunuto. Roberts si všímá, že do zveřejnění Trumpova plánu panovalo všeobecné přesvědčení, že Palestinci si zachovají suverenitu nad Gazou. Historické precedenty však ukazují, že by se jednalo o neuvěřitelnou anomálii.

Netanjahův žertovný návrh o palestinském státě rozzlobil Araby a prý ohrozil mírové snahy

Saúdská Arábie, Katar a Egypt odsoudily poznámku izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který ve čtvrtek naznačil možnost vytvoření palestinského státu na území Saúdské Arábie. Tiskové agentury upozorňují, že přestože šlo o žertovnou reakci na přeřeknutí televizního moderátora, vyvolala Netanjahuova slova ostré reakce.

„S Trumpem přepíšeme mapu Blízkého východu.“ Netanjahu letí do Bílého domu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu před odletem do Washingtonu řekl, že chce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem přepsat mapu Blízkého východu. Informují o tom izraelská média. S novým americkým prezidentem chce jednat o válce v Pásmu Gazy či Íránu. To, že je prvním šéfem zahraniční vlády, kterého Trump přijme v Bílém domě, považuje za důkaz silných vztahů mezi USA a Izraelem i pevného přátelství mezi oběma politiky.

Hamás předal tři rukojmí Červenému kříži

Hamás předal tři rukojmí Červenému kříži na náměstí Sarájá uprostřed města Gaza, přímý přenos vysílá Al-Džazíra. Na místě jsou desítky ozbrojenců Brigád Kasám, ozbrojeného křídla hnutí Hamás. Sanitky Červeného kříže odjely z místa předání směrem k pozicím izraelské armády v Pásmu Gazy. Předání rukojmích podle izraelského rádia Kan potvrdil nejmenovaný izraelský činitel.

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil dohodu o příměří v Pásmu Gazy

Izraelský bezpečnostní kabinet doporučil schválit dohodu o příměří v Pásmu Gazy, informovaly agentury s odvoláním na kancelář premiéra Benjamina Netanjahua. V pátek odpoledne bude o dohodě hlasovat celá izraelská vláda. Podle izraelských médií začne dohoda o příměří platit v neděli ve 12:15 místního času (11:15 SEČ), jak se původně plánovalo, a izraelská strana očekává, že ještě ten den začne teroristické hnutí Hamás propouštět rukojmí.

To sprosté slovo al-Káida. Proč Asad padl teď a tak snadno?

Uběhl měsíc od svržení režimu Bašára Asada v Sýrii. Západ, byť obezřetně, vítá nové vládce, mluví se o zrušení sankcí, nedávno do Damašku společně přijeli ministři zahraničí Francie a Německa. Nicméně onen nový vládce Sýrie, Ahmad Šara, mezitím oznámil, že nejméně čtyři další roky nevypíše volby. Onen nový vládce je totiž také zasloužilý džihádista. Tuto pozoruhodnou konstelaci jsme v Salonu Echa probírali se dvěma dámami české diplomacie: Evou Filipi, dlouholetou velvyslankyní v Sýrii (2010–23), a stále aktivní velvyslankyní – dříve v Egyptě, dnes v Izraeli – Veronikou Kuchyňovou Šmigolovou.

VIDEO: Válka Západu na konci roku. USA, Francie, Británie a Izrael bombardovaly teroristy

Na Blízkém východě v posledních dnech roku stále intenzivněji zasahují západní mocnosti. Francie a USA v úterý bombardovala pozice teroristické organizace Islámský stát (IS) v Sýrii. Potvrdil to francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu na platformě X. V pondělí a úterý pak USA a Velká Británie podpořily Izrael v útocích na povstalce v Jemenu. Ti už více jak rok ohrožují lodě v Rudém moři a nedávno jejich raketa zasáhla Tel Aviv.

Hra o damašský trůn

Sovětský svaz si – se souhlasem tehdy velmi čerstvého prezidenta Háfize Asada – začal budovat základnu v syrském Tartúsu roku 1971. Po velké roztržce s Egypťany roku 1977 sem pak přesunul těžiště svých operací na Blízkém východě. Ruská vojenská přítomnost v Sýrii má tedy zhruba padesátiletou tradici, je spojena s vládnoucí rodinou Asadů a momentálně je docela dobře možné, že společně s rodem Asadů také skončila. Vítězové občanské války mají pramálo důvodů si tam Rusy ponechávat a ani Erdoganovi, politickému vítězi této, se ruská přítomnost v tureckém „blízkém zahraničí“ nehodí.

Progresivní džihádisté v Sýrii

Náhlý restart syrské občanské války, úspěch povstalců a pád režimu Bašára Asada v podstatě překvapil úplně všechny. Asad byl považován za jejího de facto „vítěze“. Od roku 2011 vedl boj proti vlastnímu obyvatelstvu, boj plný zvratů, masakrů a válečných zločinů. Ve válce zemřelo až 600 tisíc lidí. Ještě před pár týdny to vypadalo, že Asad si udržel přímou kontrolu asi na 60 % území. Islamisté v okolí Idlibu drželi asi 10 % a Kurdové, převážně na východ od řeky Eufrat, nějakých 30 %. Úseky u severní hranice okupovalo Turecko či milice na něj napojené.

Pusťte rukojmí, nebo čekejte peklo. Trump dal Hamásu ostré ultimátum

Nově zvolený americký prezident Donald Trump pohrozil peklem na Blízkém východě, pokud do jeho nástupu do funkce Hamás nepropustí rukojmí, které zadržuje od útoku na Izrael ze 7. října 2023. Uvedl to na sociální síti Truth Social, krátce poté, co bylo zveřejněno video Američana vězněného Hamásem Edana Alexandra, který žádá, aby Trump vyjednal výměnu rukojmích.

Náčelník Řehka: Válka na Ukrajině ukazuje, jak je důležitá vlastní obranyschopnost

Rusko stupňuje útočnou politiku vůči Ukrajině a západnímu světu. Buduje koalici, na které se podílí Írán, podporuje ji Čína, a dokonce se fyzicky přidala i severokorejská armáda. Na zahájení dnešního velitelského shromáždění to řekl náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. Rovněž sdělil, že armáda potřebuje víc lidí, Prezident Petr Pavel ve videopříspěvku, uvedl, že konflikty na Ukrajině, Blízkém východě či v Sahelu hrozí možným rozhořením a přesáhnutím hranic regionu.

USA útočily na skladiště zbraní jemenských povstalců

Spojené státy v noci na dnešek provedly několik vzdušných úderů na skladiště zbraní jemenských povstalců Húsíů, které podporuje Írán. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na Pentagon. Vysoký americký činitel agentuře AFP sdělil, že terčem vzdušných úderů byly zbraně, které povstalci používají k útokům na civilní i vojenská plavidla v Rudém moři a Adenském zálivu.

Netanjahu telefonoval Trumpovi. Mluvili i o „íránské hrozbě“,

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu telefonicky hovořil s Donaldem Trumpem. Poblahopřál mu k vítězství v prezidentských volbách a hovořil s ním o "íránské hrozbě". Podle agentury AFP to oznámila Netanjahuova kancelář. "Rozhovor byl vřelý a srdečný. Premiér poblahopřál panu Trumpovi k volebnímu vítězství. Shodli se na spolupráci při zajištění bezpečnosti Izraele. Hovořili také o "íránské hrozbě"," uvedla kancelář.

Přepadli americkou ambasádu a zajali diplomaty. Tisíce Íránců oslavují památný den

Tisíce Íránců demonstrují v Teheránu před bývalou americkou ambasádou. Oslavují výročí z roku 1979, kdy skupina radikálních íránských studentů přepadla velvyslanectví a zajala desítky amerických diplomatů jako rukojmí. Více než rok trvající krize zásadně poznamenala americko-íránské vztahy, píše agentura AFP. Spojené státy také potvrdily, že Írán už několik měsíců zadržuje americko-íránského novináře Rezu Valizadeha.

Co si myslí Harrisová, netuší ani ona

Americké volby jsou za dveřmi. Obří vliv budou mít nejen doma, ale i za hranicemi. S novým prezidentem přijde i nová koncepce zahraniční politiky. Asi nikde jinde se to neprojeví víc než na Blízkém východě. Spojenec USA Izrael je zapojen do války na dvou frontách. Nepřátelský Írán je na prahu získání atomové bomby. V roce 2015 Írán uzavřel s vládou Baracka Obamy dohodu, známou jako JCPOA: výměnou za pozastavení vývoje jaderných zbraní na deset let se zrušily sankce. Donald Trump v roce 2017 od dohody odstoupil s tím, že problém neřeší, pouze ho odkládá.

Dronový útok Hizballáhu v Izraeli zabil čtyři vojáky. Selhala protivzdušná obrana

Dronový útok na vojenskou základnu v Izraeli jižně od Haify, k němuž se přihlásilo libanonské militantní hnutí Hizballáh, v neděli večer zabil čtyři vojáky a dalších 51 vojáků zranil, z toho sedm vážně, uvedla izraelská armáda podle místních médií. Z celkem tří dronů dva sestřelila u Haify izraelská protivzdušná obrana, poslední dopadl nedaleko města Binjamina. Podle AP šlo o jeden z nejzávažnějších útoků na území Izraele za více než rok války Izraele s palestinským teroristickým hnutím Hamás a vyostřeného konfliktu s Hizballáhem.