Daniel Kaiser

/

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.

Články autora

Babiš je unavený a z únavy dělá chyby

Andrej Babiš se buď už nevzpamatuje z porážky v prezidentské volbě, nebo se mu naopak uvolnily ruce pro příští sněmovní volby a tím možná otevřela cesta k druhému premiérskému mandátu. Napovědět o Babišově dalším postupu mělo zasedání předsednictva ANO 8. února. Když se na něj moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák chystal, byl už rozhodnut složit tam funkci místopředsedy hnutí. Vondrákův vnitrostranický odboj vypukl před prezidentskými volbami, kdy podobně jako jeho kolega v hnutí, primátor Ostravy Tomáš Macura, oznámil, že bude volit Petra Pavla. Rozdíly jsou ale hlubší.

Co taky prozradil bývalý izraelský premiér

Z pětihodinového rozhovoru s bývalým premiérem Izraele Naftalim Bennettem, který zájemce může s titulky v angličtině zhlédnout na YouTube, se do našich médií zatím dostal jeden pozoruhodný střípek. Týká se rusko-ukrajinské války, února a března loňského roku. Prezident Volodymyr Zelenskyj Bennetta vzápětí po ruské invazi požádal o zprostředkování dialogu s Vladimirem Putinem. Bennett teď vypráví o tajné návštěvě v Kremlu (letěli tam přes Kazachstán, nad Černým mořem by je někdo zaregistroval), která se konala zhruba deset dní po vypuknutí bojů.

Česká posedlost Tchaj-wanem

Když i Markéta Pekarová Adamová v březnu pojede na oficiální návštěvu Tchaj-wanu, můžeme tímto sympatický ostrov u břehů Číny definitivně vyhlásit poutním místem českých liberálních demokratů. Slovy, že je ráda, jak jsou v tom nejvyšší ústavní činitelé zajedno, předsedkyně sněmovny odkazuje na budoucího prezidenta Petra Pavla. Ten vzápětí po svém zvolení učinil tři kroky: sešel se s ředitelem BIS, překvapivě a zcela správně vládě připomněl, že by měla něco podniknout s důchodovým systémem, a konečně telefonoval s prezidentkou Tchaj-wanu Cchaj Jing-Wenovou.

Řízený informační blackout

Muž s úsměvem u večeře v restauraci vypouští tato šokující slova: „Jedna z věcí, kterou zkoumáme: Proč ty mutace viru nedělat sami, tak abychom vytvořili – preventivně vyvinuli nové vakcíny.“ – V koronaviru SARS-CoV-2 se upraví struktura viru, muž v restauraci říká „selected structure mutations“, tak, aby virus byl „potentnější“, rozuměj nakažlivější a nebezpečnější. „Nikomu to neříkej. Slib mi, že to neřekneš. Dělá se to tak, že napícháme virem opice, pak je necháme se infikovat mezi sebou, a sbíráme vzorky (mutovaných virů).“

Porouchaný veřejný prostor

Na těchto prezidentských volbách je možná stejně jako výsledek souboje Pavel/Babiš zajímavý jeden jev, který ty volby přesahuje. Pro popis tohoto jevu se ještě jednou vraťme k oné rozvědčické epizodě z životopisu Petra Pavla. Je důležitá, i když se třeba kloníme k tomu, že ve srovnání s 33 lety po listopadu 1989 není pro posuzování generálovy životní dráhy důležitá. Za několik měsíců kampaně nebyl Pavel v situaci, kdy by musel přímo zodpovědět několik jednoduchých otázek, ačkoli viditelně byly ve vzduchu: Byl jste příslušníkem komunistické vojenské rozvědky?

Toto je davová psychóza

Andrej Babiš zrušil kontaktní část kampaně, tedy výjezdy mezi lidi. Ve skutečnosti se ruší snad jen jeden mítink v Hradci Králové, měl být dnes. Pokud se nenaplní včerejší spekulace, že z voleb odstoupí úplně a my pak dostaneme na výběr mezi Coca-Colou a Pepsi-Colou, čekají ho už jen dvě televizní debaty. Babiš konec výjezdů do terénu zdůvodňuje nábojnicí, kterou prý poštou dostala jeho žena, nábojnicí, kterou prý vystřelenou našla policie na parkovišti před jeho působištěm v Průhonicích, a jedním anonymem, v němž mu pisatel hrozí odstřelem.

Konec antikomunismu v Čechách?

Lidé, kteří Andreji Babišovi víc než soužití s dotačním světem EU vyčítali komunistickou minulost, v poslední době kritizují každý hlas upozorňující i na dosud málo známou předlistopadovou minulost jeho soupeře Petra Pavla. Asi největší nálož v posledních dnech obdržel Michael Kocáb po svém vystoupení na Českém rozhlase. Už delší dobu Pavlovu minulost tematizuje historik Petr Blažek. Naopak herec David Vávra ve prospěch generála oživil formát Alles Gute a nedávno s Milanem Šteindlerem natočil předvolební skeč na jeho podporu. Sestavu Salonu Echa uzavírá ředitel nevládní organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa.

Má Berlín pro své váhání jiné než nízké důvody?

Zdálo by se, že o výsledku války na Ukrajině rozhodnou západní tanky, ale ne ledajaké. Musejí to být vysoce účinné německé tanky Leopard 2, tedy jejich nejnovější verze (je zajímavé, jak naše sousedy ani 70 let denacifikace nezbavilo vášně dávat svým tankům jména kočkovitých šelem). Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj leopardy žádá přímo od Německa – čerstvě v rozhovoru pro televizi ARD: „Jste snad dospělí lidé. (...) Na rovinu: Můžete dodat leopardy, nebo ne? Tak nám je dejte!“ A žádá je ovšem i od dalších zemí NATO.

Nevidím, kde Babiš najde 400 tisíc nutných hlasů

Co vypovídají výsledky prvního kola o politických náladách ve společnosti? Existuje významný společenský předěl na Česko A a Česko B, jak se traduje? Ředitel agentury STEM Martin Buchtík si myslí, že neexistuje, ale dodává, že právě druhé kolo prezidentské volby je jedním ze vzácných momentů, kdy se společnost skutečně na chvíli rozestoupí do dvou bloků. Mluvíme také o tom, jak vypadá typický volič Petra Pavla a proč Andrej Babiš i Petr Pavel v druhém kolem potřebují přidat ještě 700 tisíc, podle okolností jeden milion hlasů, a který z nich teď stojí před těžším úkolem.

Vakcína proti covidu – horší, než jsme si mysleli

Máte studie, máte tvrdá fakta? To byl oblíbený způsob, jak utnout kritiky covidových opatření, lockdownů, tlaku na očkování, hlasy těch, kteří přitom třeba kritizovali jen na základě předběžné opatrnosti. Čerstvě vyšlo několik studií, které pro m-RNA vakcíny dopadají velmi špatně. Ale pozornost už se přestěhovala jinam, takže o těch studiích se nepíše ani nemluví.

Přepisujeme covidové statistiky

Jasně, to téma se jakoby nehodí do vypjaté atmosféry před duelem Andrej Babiš – Petr Pavel. Oba postupující pánové se k němu ani nechtěli vyjádřit, když jim – stejně jako všem ostatním prezidentským kandidátům – poslala dotazník s otázkami ke covidové krizi Iniciativa 21.

Země pana generála

Po sobotě se zdá, že za dva týdny bude prezidentem zvolen generál v.v. Petr Pavel. Andreje Babiše dokonce těsně porazil, ačkoliv protibabišovský tábor byl rozštípnut do více jednotlivých kandidatur než tábor opoziční. Pokud platí, že voličstvo je rozděleno zhruba do dvou bloků, muselo by k Babišovi přeběhnout více než 500 tisíc voličů z druhého břehu. V této poznámce vycházíme z pracovního předpokladu, že vyhraje Pavel, za nímž se sešikuje tzv. Česko A (výraz je převzat z polštiny, kde ovšem Polska A neznamená automaticky to lepší; konzervativní hodnoty jsou zastoupeny mnohem víc v Polsce B).

Hlupáci už zase umlčují inteligenci

Letošní prezidentské volby můžeme uchopit jako výběr z nabídky (málo zajímavých) kandidátů nebo třeba jako příležitost k úvaze o rozdílech napříč sociálními vrstvami i napříč republikou. Zatímco na venkově a hlavně v pohraničí nadprůměrně boduje Andrej Babiš, ve vnitrozemí a hlavně velkých městech stačí kandidátovi naznačit, že je nabídkou pro lepší lidi, a ti, kdo se za ně považují, ho zahrnují do svých úvah. Hudebník a bavič Xavier Baumaxa se pohybuje mezi oběma světy. Rozhovor byl veden tak, abychom se vyhnuli přímému hodnocení jednotlivých kandidátů a hodnotili spíš stav společnosti.

Česká televize patří nám, tedy jim

Ve stínu bitvy titánů o Hrad včera pětikoalice přistoupila k prosazení zákona o České televizi a Českém rozhlasu. Přesněji řečeno jde o tzv. malou novelu zákona o ČT a ČRo. Vekou novelu, která bude řešit velké věci, třeba způsob vybírání koncesionářských poplatků (tendence: koncesionářskému poplatku už se nevyhnete), nechává vládní většina patrně až na příští rok. Důvod spěchu na malou novelu je prozaický: blíží se volba nového generálního ředitele ČT.

Zeman v Hladíkovi odmítl i klimatického radikála

Prezident se rozhodl nejmenovat kandidáta strany lidové Petra Hladíka ministrem životního prostředí. Lidovci prezidentovu vůli obejdou, Hladík se v pondělí stane prvním náměstkem na ministerstvu. Vzhledem k tomu, že skutečným pracovištěm přechodného ministra životního prostředí Mariana Jurečky je ministerstvo práce, stane se Hladík šéfem MŽP i z této pozice. A bude se čekat na příštího prezidenta, aby roli jedničky Hladíka na ministerstvu formalizoval předáním ministerské listiny.

Komisařko Jourová: ne Polsko, ale Německo a Česká republika

Echo24 včera přineslo obsáhlý článek o nařízení komisařky Věry Jourové, které je už z podzimu, ale zasloužené pozornosti se mu dostává teprve časem. Norma nese orwellovsky zavádějící název Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků. Řeší toho mnoho najednou, mj. ustavuje jakéhosi evropského mediálního regulátora, posiluje redakční nezávislost vůči vydavateli, slibuje spravedlivé rozdělování veřejné podpory mezi soukromá média atd. Komisařka Jourová tuto normu, která by Evropské komisi dovolila zasahovat i do médií, odůvodnila už tradičně.

Cítím se víc občanem EU než malé České republiky

K hlavním, byť nedoceňovaným pravomocím českého prezidenta patří jmenování soudců. Především nominace k Ústavnímu soudu a výběr jeho předsedy jsou politikum nejvyššího stupně. Miloš Zeman to připomenul, když před Vánocemi vyvolal spekulace, že příštího předsedu ÚS by mohl jmenovat ještě před vypršením termínu předsedy dosavadního. Tím je Pavel Rychetský, který ovšem bude končit letos v srpnu, tedy skoro půl roku po Zemanovi. I kdyby se dosluhující prezident naznačeného kroku odvážil, nový prezident bude muset ještě letos navrhnout šest nových soudců z celkových patnácti.

Rok 1 s Fialou – a potřeba korekce

Petr Fiala končí první rok u vlády a bilancuje. Je to rok pro posudek vlády –⁠ její srovnávání s vládami předchozími –⁠ ne zrovna optimální, protože krajně netypický. Válka na Ukrajině a energetická krize, která začala dlouho před ní, jsou něčím, co při pohledu ze Strakovy akademie svou dramatičností jasně přesahuje průměr posledních 20 let. Fiala bilancuje přesto. Premiérova sebeprezentace roku 2022 je k nalezení v rozhovorech z poslední doby (typický je ten zveřejněný na iDnes.cz 23. 12.) i na jeho Twotteru. Tady za největší výkon posledních 12 měsíců vyhlásil energetickou politiku své vlády.

Blackouty i rabování

Blackouty, tedy déletrvající výpadky elektřiny, jsou oblíbený dystopický žánr v pravicovém až reakčním prostředí, tedy mezi lidmi, kteří s podezřením sledují snahy o Velkou transformaci, známou i pod heslem uhlíková neutralita. Pravda je, že ta záliba nabývá u některých jejích nositelů takového stupně, až to vypadá jako tužba. Dlouhotrvající výpadek proudu by možná vyprovokoval velké politické posuny ve společnosti zpátky „doprava“. Cena za to však může být úděsná (i u nás státní správa propočítává, po kolika málo dnech už by začala anarchie a nastaly by poměry jak v občanské válce).

Julian Assange, spíš hrdina než padouch

Začátkem prosince se stalo něco, co lze vysvětlit snad jen předvánoční atmosférou a hnutím myslí k větší lidskosti, které v lidech advent umí vyvolat. Pětice slovutných médií – New York Times, Guardian, Spiegel, Le Monde a El País – se obrátila na amerického prezidenta Josepha Bidena s výzvou, aby upustil od stíhání Juliana Assange. Tento australský novinář a internetový vydavatel už třináctým rokem žije jako psanec, z toho devět let nepřímo a poslední tři roky přímo, totiž těžkým vězením, omezený na svobodě.

Jak vládli, tak i dovládli

Praha se s předsednictvím Evropské unie loučí způsobem, který i největšího sympatizanta Fialovy vlády nenechá na pochybách o tom, jak s tím předsednictvím po celou dobu nakládala. Předsednictví bylo pasivní a nevýbojné, naše vláda připomínala střelu s plochou dráhou letu: mezi startem (1. července) a cílem (31. prosince) nízko nad zemí víceméně kopíruje terén, jen při dopadu místo exploze nastala imploze. Summit ve dnech 16.–18. prosince, pravda, dotlačil Němce k přijetí mechanismu umožňujícího zastropovat podle okolností ceny plynu.

Nadúmrtnost i po vakcínách, a v Německu třikrát vyšší než u nás

Když na přelomu let 2020 a 2021 probíhala nejvážnější vlna infekce koronavirem, byla hlavním argumentem našich zavíračů vysoká nadúmrtnost oproti předcházejícím rokům. Profesor Jan Konvalinka v březnu 2021 do jednoho rozhovoru zdůraznil, že toto alarmující číslo „vůbec nesouvisí s žádnou diagnózou“, nedá se ovšem vysvětlit jinak než působením viru. To je sice zavádějící formulace, ztrácí se v ní, že hodně z těch mrtvých má na svědomí zanedbaná primární péče.

Otroka za kravskou medicínu

Pouhých několik tisíc kilometrů od nás, totiž v subsaharské Africe, mají lidé úplně jiné problémy, než jsou nepatrné posuny v teplotě atmosféry, genderová identita, bezlepkové potraviny nebo muka vybírání mezi Danuší Nerudovou a Petrem Pavlem. Nejmladší stát světa, Jihosúdánská republika, se od Súdánu odtrhl v roce 2011, avšak teprve před dvěma lety země došla určitého klidu. Odtržení tohoto území je příběhem osamostatnění křesťanských kmenů a obranným reflexem proti islamizaci ze strany většinově arabského Súdánu (někdy severního Súdánu).

A bude i Jurečkova drahota

Praha se s předsednictvím EU loučí pro ni charakteristickým způsobem. Déle než pět měsíců bylo naše předsednictví pasivní a místo pokusu hájit zájmy vysoce průmyslové země jako kdyby jen naplňovalo vůli vznikající úplně jinde. Teď ze soboty na neděli se pod českým předsednictvím podařilo dosáhnout cenových stropů na plyn (a tedy dalšího zadlužování; fakt ovšem je, že ani tohle skeptici pro odpor Německa nečekali), vedle toho ovšem i dalšího rozšíření „trhu“ s povolenkami, kterými se uměle zdražuje všechno fosilní.

O Davidech a Goliášovi na českém internetu

Minulý týden prošla Senátem bez úprav novela autorského zákona, načež ji obratem podepsal prezident. Kromě takových změn, jako je odpuštění autorských poplatků živnostníkovi, který má v obchodě puštěné rádio, obsahuje jednu změnu třaskavou a vysoce spornou. Jde o způsob, jak velké (novela říká: dominantní) platformy typu Google přimět platit českým vydavatelstvím, jejichž zprávy přebírají a ve svých vyhledávačích zobrazují. Před rokem Google začal v programu News Showcase, česky Výběr zpráv, platit za obsah vybraným médiím.

Ještě někdo věří, že Maďarsko nebylo šikanováno?

V táhlé válce Bruselu proti Budapešti Evropská komise dosud zadržovala Orbánově Maďarsku celkem 13,3 miliardy eur z evropských fondů. Bitva měla vyvrcholit příští týden na Radě ministrů financí. Ale v pondělí se velvyslanci členských zemí se svým maďarským protějškem dohodli na jakémsi kompromisu, který je pro Budapešť úleva tady a teď, ale hra může – a bude – pokračovat. Na první pohled je bitevní pole dosti nepřehledné. Oněch 13,3 miliardy musíme rozdělit na dvě hromádky, z nichž jednu o velikosti 7,5 miliardy tvoří platby jaksi normální, „běžné“ (strukturální fondy atd.).

Vy Češi jste pro kapitalismus a to vám chválím

Rainer Zitelmann je renesanční muž: promovaný historik a sociolog, v druhém životě konzultant na trhu s nemovitostmi, autor řady knih, ve svém zatím posledním životě misionář kapitalismu. Financuje překlady svých knih do různých jazyků a jezdí je propagovat po světě. Česky mu vyšly dvě, obě letos: Kapitalismus není problém, ale řešení a Deset největších omylů odpůrců kapitalismu. Zvlášť zajímavá bude pro českého čtenáře ta druhá, Zitelmann totiž do českého vydání připojil kapitolu o postojích Čechů k volnému trhu.

Orbán je jak odstrašující příklad, tak vzor

Když letos v únoru a březnu česká vláda čelila kritice, že nic nedělá s cenami pohonných hmot, bylo jí za vzor dáváno Maďarsko. Orbánova vláda ještě před válkou (totiž v listopadu 2021) stanovila maximální ceny a rozdíl byl takový, že začala benzinová turistika ze sousedních zemí a následně diskriminace aut s cizí SPZ. Fialova vláda Maďary v cenové politice u benzinek následovat nechtěla, členové vlády v zásadě říkali: To nemohou udržet. Je to jedna z mála chvil, kdy jim v energetické, vůbec hospodářské politice dává vývoj za pravdu. Maďarsku toho času hrozí nedostatek benzinu a nafty

Už brzy u vašeho pumpaře

Od pondělí státy Evropské unie uvalí embargo na ruskou ropu a ropné produkty dovážené po moři, takže jako cesta do nádrží aut v Evropě zůstávají jen jižní a severní větev ropovodu –⁠ horní přes Polsko, spodní přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a nepřímo na Moravu. Jakýmsi předstupněm k pondělnímu evropskému embargu byla včerejší shoda mezi 27 členskými státy na stropu pro ruskou ropu přepravovanou po moři do zbytku světa. Shoda je na stropu 60 dolarů za barel (lehce nad aktuální tržní hodnotou). Evropská unie se tu coby kolektivní člen G7 pokouší dirigovat zbytek světa.

Novější články Starší články