Tag: ekonomika

Články k tagu

Výhled růstu globální ekonomiky se zhoršil na 4,4 procenta. Může za to slabý růst ekonomiky USA a Číny

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 4,4 procenta. To je o půl procentního bodu méně, než čekal v říjnu. Důvodem je zejména slabší růst ve dvou největších ekonomikách, tedy ve Spojených státech a v Číně, uvedl fond v aktualizaci podzimního výhledu. Na příští rok MMF počítá se zpomalením tempa růstu na 3,8 procenta, což je však o 0,2 procentního bodu více, než čekal v podzimním výhledu.

Špatná zpráva. Češi musí letos počítat s inflací 8,5 %. Ceny meziročně poskočí i o 10 %

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta z listopadových 4,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z listopadu vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 8,5 procenta. V listopadu MF počítalo pro letošní rok s inflací 6,1 procenta. Prognózu ve čtvrtek ministerstvo zveřejnilo. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň informoval o tom, že na základě nové predikce může MF v novém rozpočtu pro letošní rok počítat s vyššími příjmy o zhruba 60 miliard korun.

Pád Libanonu

Čtyři příběhy, čtyři osudy, čtyři ukázky toho, jak se žije ve státě, kde už nefunguje prakticky nic. Podle Světové banky by se mohla libanonská ekonomická krize zařadit mezi trojici nejvíc dramatických recesí od poloviny 18. století. Přes 75 procent tamní populace nemá dostatek peněžních prostředků ani na zajištění základních životních potřeb. Experti tvrdí, že na současné dno zavedla Libanon občanská válka a následná zahraniční dluhová politika a korupce předešlých vlád a ekonomika založená na importu.

Musíme mít opačnou energetiku, než mají Němci

Tváří v tvář energetické krizi nabízí premiér Petr Fiala příspěvky nejchudším rodinám na fakturu, další, prý rozumné obnovitelné zdroje – a hlavně rozvoj jaderného sektoru. Přestože elektřina tvoří menšinu nákladů domácností na energie a ke zlevnění tepla by pomohla úprava povolenek, dlouhodobě péče o jaderné bloky dává smysl. Do jaké míry se Česká republika může zachránit jádrem? Vladimír Wagner vyučuje na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a pracuje v Ústavu pro jadernou fyziku AV v Řeži u Prahy.

Brzy budeme Evropské unii víc platit než z ní brát

Přepočítávat výhody členství v Evropské unii na má dáti – dal, na příjmy a výdaje je primitivní a dost krátkozraké. Hodnoty, které nám členství v Unii dává, jsou jiné. Obrovský otevřený trh se 450 miliony zákazníky snadno dostupnými každé české firmě a podnikateli. A donedávna, než začala pandemie čínského koronaviru, provázená návratem hraničních kontrol a covid pasy, i volné cestování po Evropě.

Inflace straší eurozónu: „Přijmeme proti ní jakákoli opatření.“ Dřív to ECB odmítala

Inflace v eurozóně by měla během letošního roku klesnout z rekordního maxima. Evropská centrální banka (ECB) je připravena podniknout veškerá opatření nutná k tomu, aby ji dostala na cílová dvě procenta, uvádí prezidentka ECB Christine Lagardeová. Viceprezident ECB Luis de Guindos uváděl na správnou míru dřívější odhady ECB. Inflace v eurozóně nebude přechodný jev, jak centrální banka tvrdila dřív. Proto také odmítala zvyšovat úrokové sazby. To se teď zřejmě mění.

Roboti prý nahradí lidi

Bylo to tady někdy kolem roku 2018 nebo 2019. Pak to utichlo kvůli pandemii. A teď už znovu se to ozývá. Hlasy, že čtvrtá průmyslová revoluce vyřadí lidi z trhu práce. Tyhle hlasy se začaly s postupným ústupem strachu z pandemie ozývat čím dál hlasitěji. Lidé si vyzkoušeli, že do práce fyzicky nemusí, že pandemie vedla k ještě větší digitalizaci – a to bylo novým palivem pro staronový strach, že lidstvo hromadně přijde o práci.

DOKUMENT: Fiala ve sněmovně účtoval s Babišovou vládou: „Prohospodařili jste růst“

Premiér Petr Fiala (ODS) na závěr dnešní debaty o důvěře vládě odmítl tvrzení zástupců ANO, že přebírá ČR ve výborném stavu, když má stát nejvyšší deficity rozpočtu v historii a rostoucí inflaci. Podle premiéra je třeba vyřešit tíživé dědictví, které zanechal bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO) s rozhazovačným stylem vládnutí. Babiš následně trval na tom, že Česko je ve velice dobrém stavu a jedním z nejméně zadlužených států EU.

V prosinci inflace zrychlila na 6,6 procent. Dosáhla hodnoty před minulou krizí

Inflace v prosinci zrychlila meziroční růst na 6,6 procenta z listopadových šesti procent. Takový růst spotřebitelských cen zaznamenalo Česko naposledy v září 2008, tedy v úplných začátcích minulé finanční krize. Aktuální vývoj nejvíce ovlivnily ceny v dopravě a bydlení. Průměrná míra inflace v celém loňském roce byla 3,8 procenta, což bylo o 0,6 procentního bodu více než v roce 2020. Loňská průměrná inflace je nejvyšší od roku 2008. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ČSÚ. Analytici podobný vývoj předpokládali.

Kdo o co hraje v české energetice

Je to ukázková lekce, jak se během pár měsíců z odborného a složitého tématu, které nezajímalo ani ty, které zajímat mělo, stane to nejvíc lidové téma, které zajímá úplně každého. Zajímá ho proto, že mu zcela zásadně zasáhne do jeho životní úrovně. Tažení za bezuhlíkovou ekonomiku, v Evropě známé pod značkou Green New Deal (Nový zelený úděl), vstoupilo do velmi lidové fáze výrazně dřív, než jeho strůjci očekávali. Směřování energetiky se během toho budou snažit ovlivnit klíčoví hráči. Jaké mají dnes zájmy?

Přežít a kompenzovat. Stačí to?

Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství navrhl vyvázat se kvůli rostoucím cenám energií z unijního Green New Dealu. Důkazem, že na trochu radikálnější myšlenky nepotřebujeme čekat, až k nim dospěje prezident, budiž tento Salon Týdeníku Echo. Konal se 23. 12. a přišli do něj jak zástupci minulé a nové vlády, exministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) s místopředsedou sněmovny za ODS Janem Skopečkem, tak i aktivisté – „zleva“ ředitel české pobočky Greenpeace Jan Rovenský, „zprava“ šéfka spolku Pro dostavbu JE Temelín Ivana Kerlesová.

Rok 2022: velké špatné a velké dobré

Na Nový rok se obvykle píší komentáře tzv. výhledového typu neboli výhleďáky. Komentátor se vykloní ze svého duševního okna, nasadí si prognostické brýle, pohlédne na obzor a pak napíše, co tam spatřil. O to se nyní pokusím i já, který se amatérsky léta zabýval hádáním budoucnosti z ruských vajec a vlašského salátu a chodil na lekce k paní Esmeraldě Kludské, známé umělecké břichomluvkyni, jež věštila z mýdlových bublin, které zůstaly v lavoru, ve kterém si zákazník umyl nohy.

„Nemám mnoho dobrých zpráv.“ Petr Fiala vystoupil v prvním premiérském projevu

Premiér Petr Fiala (ODS) započal svůj první novoroční projev ve funkci tak trochu ve stylu slavného proslovu Václava Havla. Lidem sdělil, že k nim hodlá mluvit otevřeně a nemá příliš dobrých zpráv. V následujícím roce podle něj Českou republiku čeká boj se třemi základními problémy – koronavirem, inflací a vysokými cenami energií. Fiala také varoval před populisty. Jako možnost prosazení toho, co Česko životně potřebuje, vidí Fiala české předsednictví v Evropské unii, kdy země bude více vidět a slyšet.

Přijetí eura není aktuálně pro Česko výhodné, míní ekonomové

Přijetí eura by nyní nebylo pro Českou republiku výhodné, domnívají se odborníci oslovení ČTK. Důvodem je podle nich především ztráta samostatné měnové politiky ČNB a stabilizační funkce samostatné české měny a také aktuální stav veřejných financí. Nejistý je také podle nich vývoj ekonomiky eurozóny po skončení pandemie koronaviru nebo politika ECB. Na druhou stranu přijetí jednotné evropské měny by podle ekonomů ještě více snížilo transakční náklady podniků a úplně zrušilo riziko výkyvů kurzu koruny.

Plyn dál výrazně zlevňuje, cena pro evropský trh klesla pod 100 eur za MWh

Ceny zemního plynu pro evropský trh v pátek pokračovaly v poklesu, po poledni se cena snížila až o 24 procent a přechodně se dostala pod 100 eur (2500 korun) za megawatthodinu (MWh). I tak je ale výrazně vyšší než před rokem. Místopředseda ruské vlády a ministr energetiky Alexandr Novak řekl, že k prudkému růstu cen suroviny v letošním roce přispívají chybná rozhodnutí evropských politiků a neschopnost dohodnout se na dlouhodobých smlouvách.

My Němci můžeme jít Evropě příkladem

O dlouhých šestnácti letech, které Německo a trochu i Evropa strávily pod vládou Angely Merkelové, jsme si povídali s jejím rivalem a kolegou Peerem Steinbrückem. Sociální demokrat sloužil v její první vládě a jako ministr financí spolu s kancléřkou musel v říjnu 2008 vyhlásit garanci vkladů. To bylo velké riziko, Němci měli tehdy podle odhadů na kontech dohromady téměř šest bilionů eur. Bylo však nutné zabránit runu na banky.

Ostrý zásah ČNB proti inflaci. Zvýšila úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Bankovní rada České národní banky ve středu zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od roku 2008.

Zvyšování platů odchází s Babišem. Mzdy ve firmách dostihnou státní sektor

Po konci vlády Andreje Babiše se otevírá možnost, jak napravit rozdíl mezi platy státních zaměstnanců a mzdami pracovníků v soukromém sektoru. Tradiční normou se totiž stalo, že stát velmi štědře navyšoval mzdy ve veřejném sektoru, zatímco firmy a společnosti musely kvůli koronavirové krizi a lockdownům šetřit. Analytici upozorňují, že tento stav byl nebezpečný, protože soukromý sektor platí sektor veřejný.

Několik cenných rad, jak přežít krizi

Hodně se ušetří také na tom, že si lidé nezavazují tkaničky od bot nebo je rovnou z obuvi vyndávají. Noha neotéká, chůze je volnější a pomalejší, čímž se šetří energie a člověk nemusí tolik jíst. Tkaničku lze použít jako náhradní tasemnici. Máme štěstí, že halasně, ba někdy i radostně ohlašovaná hospodářská krize přichází teď v zimě. Toto roční období je ideální dobou pro různé úspory.

Turecká měnová houpačka

Ze začátku století bylo Turecko rychle se rozvíjejícím státem, který aspiroval na členství v nejvyšších politických a hospodářských kruzích světa. Po dvou desetiletích vlády Recepa Tayyipa Erdoğana je vše ohroženo. Dokáže se země ještě vzpamatovat z jeho vládnutí, i kdyby se jej v příštích volbách úspěšně zbavila? Italskou liru si ještě pamětníci vybavují coby jednu z inflačních měn. V devadesátých letech byla její hodnota natolik nízko, že se vydávaly (a běžně používaly) i stotisícové bankovky.

Špatná optika

Minulý týden zveřejnil americký web The Information zprávu o tom, že současné velmi úspěšné podnikání firmy Apple v Číně stojí na tajné dohodě, již šéf firmy Tim Cook uzavřel s čínskou vládou v roce 2016. Došlo k ní poté, co vláda zablokovala hudební, finanční a jiné služby Applu v Číně. Základem toho, že dnes tyto služby na rozdíl od platforem jiných amerických technologických firem blokovány nejsou, je zřejmě to, že Cook se k mnohému zavázal. Zapomeňte na symbolické ústupky typu nezobrazování Tchaj-wanu jako samostatné země, ty jsou dobré tak k výrobě pobouření na sociálních sítích.

Politické zadání: S inflací nebojovat

Koncem roku obvykle v ekonomice a na finančních trzích panuje klid. Letošek je ovšem tak nějak jiný. Je koronově jiný – ale na to jsme si už víceméně zvykli. Fascinuje mě pohled z auta na školáčky mířící ráno liduprázdnou ulicí do školy s respirátorem na nose. Zatímco mně ten pohled připadá pitoreskní – jak by se dítě mohlo od někoho nakazit, když v dohledu není živá duše?

80 tisíc případů koronaviru denně děsí Británii. „Nikdy jsem se tolik neobával,“ míní hlavní poradce

Velká Británie i její sousedé se začínají obávat koronavirové varianty omikron. Na ostrovech rostou poslední dny počty nakažených téměř exponenciálně, za středu jich přibylo na 80 tisíc. Odborníci pak varují, že situace se bude v dalších týdnech jen horšit a dojde ke kritickému přetížení nemocnic. Sílící nákazy v Británii se obává i okolí, Francie tak oznámila, že od soboty podstatně zpřísní podmínky pro cestující z Británie.

Cenové peklo teprve přijde. Kvůli drahým energiím se většina firem chystá zdražit

Zdražování zboží a služeb se razantně promítne v příštím roce. A to kvůli vysokým cenám energií, které trápí jak domácnosti, tak i podniky a společnosti. Energetický regulační úřad proto již uvedl, že pro firmy vzroste cena na vysokém napětí v průměru o 44,4 procenta a na velmi vysokém napětí o 52,6 procenta. Společnosti proto budou zdražovat i kvůli vysokým cenám vstupních materiálů.

Svět míří do éry velkého zdražování a slabého bohatnutí

Je to muž, který s předstihem předpověděl finanční krizi roku 2008. Vysloužil si za ni přezdívku Dr. Doom, doktor Zkáza. Teď přichází Nouriel Roubini, považovaný za jednoho z nejvlivnějších myslitelů v ekonomii, na scénu znovu a ohlašuje to, čeho se většina ekonomů bojí nejvíc ze všeho. Stagflaci. Velmi nebezpečný stav, kdy prudce rostou ceny a zároveň stagnuje ekonomický růst. „Kassandry se nevyplatí umlčovat,“ říká Roubini.

Lidé chtějí před koncem roku vyšší mzdy. Dál tím roztáčejí kola inflace

Ekonomiku čeká v příštím roce další zdražování zboží a služeb. A to i kvůli požadavku zaměstnanců a pracovníků, kteří tlačí na další zvyšování mzdy. Ke konci roku se totiž stalo standardem, že lidé chodí za vedením firem s požadavky o vyšší finanční ohodnocení. Napjatá situace na trhu práce jim nahrává a proto se málokdy stane, že by odešli s prázdnou. Negativně se však tento trend promítne právě ve vyšší inflaci, což potvrzují ekonomové.

Inflace překonává odhady analytiků. Zklidnění přijde nejdřív za rok a půl

Zvyšující se ceny spotřebitelské ceny překvapují analytiky a ekonomy, kteří odhadují růst inflace v následujících měsících. Prudký růst cen dokonce překonává i odhady v prognózách České národní banky a ministerstva financí. Obě instituce totiž předpokládají, že inflace v lednu dosáhne na sedm procent. Tato hranice by však byla již překonána v listopadu, pokud by nedošlo k dočasnému odpuštění DPH u energií. Na začátek příštího roku se tak může počítat i s inflací na hodnotě deseti procent.

Využijeme příležitost, kterou nabízejí Francouzi

Uhlíková revoluce jménem Green New Deal, migrace z islámských zemí a kulturní války o identitu překreslují mapu spojenců v Evropě. Zájmy v těchto klíčových liniích, které budou určovat podobu společnosti v příštích letech, nás vzdalují některým zemím, které jsou dlouhodobě našimi blízkými partnery. A naopak přibližují zemím, které dosud stály se svými zájmy často na opačné straně. Základní střet o podobu Evropy se bude odehrávat mezi Německem a Francií.