Tažení za dobrovolným odevzdáním konkurenceschopnosti Evropy pokračuje. Posledním příspěvkem v této věci se stalo rozhodnutí německého soudu ve spolkové zemi Hesensko, který potvrdil zákaz nedělního obchodování v zemi. Na tom by ještě nebylo nic tak překvapivého, vždyť v Německu je zákaz obchodování v neděli tradicí již sto let. Jenomže pokrytectví tohoto rozhodnutí se ukáže, když dodáme, že tento zákaz se vztahuje i na roboty.
Piráti chtějí nová místa v předškolní péči, zvyšování platů učitelů či naplnění všech podmínek pro přijetí eura do roku 2028. Strana ve čtvrtek představila 20 cílů, které mají pomoci rozhýbat českou ekonomiku. Konkrétní návrhy, jak cílů dosáhnout, budou postupně předkládat koaličním partnerům. Ekonomická mapa podle nich zahrnuje podněty z iniciativy Druhá ekonomická transformace i většinu doporučení Národní ekonomické rady státu (NERV).
V letošním prvním čtvrtletí ceny v gastronomii v Česku meziročně vzrostly o 8,4 procenta. Ve srovnání s lednem roku 2022 byly ceny vyšší o 23 procent a proti březnu roku 2019 před koronavirovou pandemií o 44 procent. Vyplývá to z informací pokladních systémů společnosti Dotykačka. Nominálně se podle nich tržby v prvním čtvrtletí držely na meziročně srovnatelné úrovni, v reálném vyjádření kvůli inflaci klesly.
Evropa silně trpí absencí ekonomické flexibility. Jen pomalu reaguje na rychle rostoucí čínskou produkci, kdy čínská elektroauta zaplavují evropský trh a zdejší automobilky jim nemohou konkurovat. Velmi nepromyšleně jsme se rozhodli regulacemi zatížit výrobu klasických aut, kde jsme přitom byli schopní úspěšně konkurovat. Státní subvence jsou u nás nastaveny špatně a dotování nefungujících provozů situaci neřeší.
Atraktivita České republiky pro investory za poslední čtyři roky klesá, největším rizikem je negativní vývoj poptávky doma i v zahraničí. Vyplývá to z analýzy Česko-německá obchodní a průmyslové komory (ČNOPK). Právě Německo je pro Česko klíčovým ekonomickým partnerem. Zaměstnanci v Česku podle analýzy „ztrácí dech“, chybí hlavně kvalifikovaná pracovní síla. Po obtížném loňském roce, který byl charakterizován nedostatkem polovodičů, přetrvávajícím nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, rekordní inflací
Před třiceti lety začala genocida ve Rwandě, jeden z nejhorších zločinů v historii Afriky, který na Západě zabetonoval představu kontinentu jako brutálního a zaostalého místa. Afrika, včetně Rwandy, se od té doby přece jenom značně změnila. Právě o tom, jaká je dnešní Afrika, debatovali Ondřej Horký-Hlucháň z Ústavu mezinárodních vztahů, Bohumil Doboš z Institutu politologických studií FSV a Martin Loužecký z neziskovky Skate World Better.
Mezinárodní měnový fond (MMF) mírně zlepšil odhad letošního růstu světové ekonomiky. Podle jeho jarní prognózy se globální hrubý domácí produkt (HDP) v letošním roce zvýší o 3,2 procenta, přitom ještě v lednu fond letošní růst odhadoval na 3,1 procenta. Zatímco se podle MMF HDP České republiky v letošním roce zvýší o 0,7 procenta po loňském poklesu o 0,4 procenta. Prognóza pro Českou republiku je tak výrazně pesimističtější než dřívější odhady MMF i než výhled českého ministerstva financí.
Česká ekonomika letos vzroste o 1,4 % a příští rok její růst zrychlí na 2,6 %. Inflace se po většinu roku 2024 bude držet pod třemi procenty, v příštím roce pak klesne pod 2,5 procenta. Letos by mělo díky tomu dojít k růstu reálných mezd a HDP by měl být v absolutním vyjádření vyšší než před covidem. Vyplývá to z dubnové predikce ministerstva financí.
Česká ekonomika se potýká s chronickou stagnací, a pokud ji chce překonat, musí se systémově změnit, minimalizovat zásahy státu a vrátit se k čistému tržnímu hospodářství. Novinářům to v pondělí řekl bývalý prezident Václav Klaus při představení své nové ekonomické studie. Podle něj je potřeba, aby se tématu chopila politická síla, která by ho vzala za své. Mezi parlamentními stranami a hnutími ale vzhledem k jejich vystupování nevidí nikoho, kdo by toho byl schopen.
Bývalý český prezident a ekonom Václav Klaus příští týden představí vlastní studii k potřebě systémové změny české ekonomiky. Klaus svoji studii nazvanou „Dílčí reformy jsou málo, řešením je systémová změna“ i s návrhy na změny dosavadního ekonomického a politického fungování České republiky představí v pondělí 8. dubna. "Naše země stagnuje, stagnuje politicky, stagnuje ekonomicky, a navíc ve světě zcela ztratila svou bývalou pozici a respekt," píše v úvodu studie Klaus.
Státní rozpočet je po prvním čtvrtletí ve schodku 105 miliard, výsledek je výrazně lepší než vloni. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, nicméně uvádí, že rozhodně důvod k velké radosti není. Na celý rok je plánován schodek ve výši 252 miliard, do čehož ještě nicméně vstoupí požadavky ministrů, které jsou nyní ve výši zhruba 40 miliard. Stát dosud hospodaří se schodkem… vloni skončil v březnu v deficitu 166,2 miliardy korun.
Evropa stagnuje a její produktivita zaostává. Evropu čeká těžký boj, aby dohnala růst Spojených států. Evropský průmysl volá o pomoc. To jsou úryvky z některých titulků médií typu Financial Times či Reuters z poslední doby. Je to ale už dlouho trvající realita, nikoli náhlý stav. I poslední čísla ze závěru loňského roku ukazují, že unijní ekonomika stagnovala a vedla si hůř, než se očekávalo.
Změny v pravidlech pro uzavírání dohod o provedení práce už mění pracovní trh. Firmy totiž v reakci na legislativní změny už výrazně snížily počty uzavřených dohod. Od druhé poloviny roku má navíc začít platit registr dohod, který má státu umožnit lépe kontrolovat kumulování dohod, na které je podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) potřeba navázat platby sociálních a zdravotních odvodů. Povinnost odvodů chce Jurečka odložit na začátek příštího roku.
O tom, že ruské prezidentské volby byly nespravedlivé, moc lidí nepochybuje. Ruský opoziční web The Bell, jehož servery byly v Rusku loni zablokovány, se však rozhodl podívat na ekonomické statistiky Ruska od počátku války.
Česká ekonomika v loňském roce klesla o 0,2 procenta, zpřesnil Český statistický úřad (ČSÚ) svůj dřívější odhad, podle kterého se hrubý domácí produkt (HDP) loni snížil o 0,4 procenta. Lepší než v odhadu z počátku března jsou také údaje za loňské čtvrté čtvrtletí. Česká ekonomika se v něm meziročně zvýšila o 0,2 procenta a mezičtvrtletně stoupla o 0,4 procenta.
Pro podání přiznání k dani z příjmu za loňský rok v papírové podobě zbývá poslední týden. Finanční úřady od pondělí prodlužují úřední hodiny, všechna územní pracoviště budou do 2. dubna ve všední dny otevřena od 08:00 do 17:00. Finanční správa také upozorňuje na možnost podání přiznání elektronicky, v takovém případě je termín o měsíc později. Kdo podává přiznání prostřednictvím daňového poradce, má čas do července.
Zahraniční dluh České republiky činil ke konci loňského roku 4,622 bilionu korun. Meziročně byl o 129 miliard Kč vyšší a představoval 63 procent hrubého domácího produktu. V posledním čtvrtletí loňského roku zahraniční dluh narostl o 167,4 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které v pátek zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Zahraniční dluh je sumou závazků se stanovenou lhůtou splatnosti. Z celkové zahraniční zadluženosti Česka připadá 77,3 procenta na soukromý sektor.
Minimální mzda v Česku by měla odpovídat asi 45 procentům průměrné mzdy. Vypočítávat by se měla jako násobek predikovaného průměrného výdělku na další rok a koeficientu, který podle kupní síly, životních nákladů, úrovně výdělků i produktivity stanoví na dva roky vláda. Změnit se má i systém zaručených mezd. Místo osmi jejich druhů podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by se od příštího roku měly vyplácet čtyři.
Restaurace amerického fastfoodového řetězce McDonald's dnes v mnoha zemích světa zasáhl výpadek počítačového systému. Problémy hlásí podle místních médií provozovny v Japonsku, Hongkongu, Austrálii nebo na Novém Zélandu, v Evropě například v Británii, České republice nebo na Slovensku. Firma podle agentury Reuters uvedla, že pracuje na nápravě a že útok hackerů za těmito problémy nestojí.
Norská vláda chystá uzákonění plateb v hotovosti. Předlohu zákona poslalo minulý týden ministerstvo spravedlnosti na vládu, píší norská média.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v únoru zpomalil na dvě procenta z lednových 2,3 procenta. Meziroční inflace zmírňuje až na jednu výjimku od loňského února, kdy dosahovala 16,7 procenta. Nyní se dostala na dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB), naposledy na dvou procentech byla na konci roku 2018. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V porovnání s lednem spotřebitelské ceny stouply o 0,3 procenta.
Evropská unie se chystá uvalit daň na dovozy produktů, jejichž výroba za sebou nechává nadměrnou tzv. uhlíkovou stopu. EU tak chce chránit evropské výrobce, kteří musí dodržovat přísná unijní klimatická pravidla, čímž se jim zvyšují náklady a klesá jejich konkurenceschopnost v konfrontaci s dovozy ze zahraničí. Podle serveru Politico však clo představuje zásadní problém pro ukrajinský průmysl, zejména pro tamní ocelárny, které jsou na vývozu do Evropy závislé.
Cena kryptoměny bitcoin opět prolomila historický rekord, když překonala hranici 70 000 dolarů (1,62 mil. Kč). Je to jen jen několik dní poté, co poprvé vyšplhala nad 690 tisíc dolarů. K růstu podle analytiků mimo jiné přispívají bitcoinové fondy obchodované na burze (ETF). Svou roli také hrají vyhlídky, že globální úrokové sazby klesnou, a obecně zlepšování makroekonomické situace. Bitcoin také tento týden vůbec poprvé v pokořil hranici 1,6 milionu českých korun za kus.
Německá ekonomika pokračuje ve volném pádu a již druhým rokem si vede nejhůře ze všech zemí G7. Podle dosavadních předpokladů by Německo mohla ohledně hospodářského růstu překonat i Jihoafrická republika, píše britský deník Express. Ifo Institut předpovídá, že německá ekonomika vzroste pouze o 0,2 procenta, přestože je největší ekonomikou v Evropě. Německo je i podle prognózy Mezinárodního měnového fondu (MMF) už druhý rok po sobě nejhorší ekonomikou ze skupiny G7.
V případě, že se potvrdí předpoklad letošních mimořádných příjmů státu přibližně přes 17 miliard korun, bude ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prosazovat pro rok 2025 zrušení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Letošní mimořádné přijmy v letech 2023 a 2024 by podle něj souhrně pokryly mimořádné výdaje vlády na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií. Stanjura to dnes uvedl na sociální síti X. V loňském listopadu šéf státní kasy uvedl, že o prodloužení platnosti daně za rok 2025 kabinet neuvažuje.
Přední německé hospodářské svazy dnes na veletrhu v Mnichově vyzvaly kancléře Olafa Scholze k reformám a k podpoře ekonomiky, požadují konkurenceschopné ceny elektřiny, odbourání byrokracie, investice do infrastruktury či usnadnit získávání kvalifikovaných pracovníků. Scholz pak na tiskové konferenci s představiteli svazů řekl, že brzy bude přijat růstový balíček, který ale kvůli odporu konzervativní opozice musí projít změnami. O chystaném souboru opatření za sedm miliard eur (zhruba 178 miliard Kč) následně s odkazem na své zdroje informovala agentura Bloomberg.
Schodek státního rozpočtu ke konci února vzrostl na 102,5 miliardy korun z lednových 26 miliard korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Je to druhý nejhlubší únorový deficit po loňském roce, kdy hospodaření státu po dvou měsících bylo ve schodku 119,7 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční zlepšení vyplývá z ukončení kompenzací za vysoké ceny energií, v rozpočtu se také začínají projevovat dopady konsolidačního balíčku.
Česká ekonomika v loňském roce meziročně klesla podle zpřesněného odhadu o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. Český statistický úřad (ČSÚ) tak dnes zveřejněnými údaji potvrdil svůj první odhad z konce ledna. V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) meziročně klesl o 0,2 procenta, proti třetímu čtvrtletí naopak stoupl o 0,2 procenta. I tato čísla se shodují s předchozím odhadem statistiků.
Počet lidí bez práce v Německu se v únoru zvýšil o 8000 na 2,8 milionu lidí. Míra nezaměstnanosti zůstala další měsíc na 6,1 procenta. Meziročně je počet nezaměstnaných v Německu vyšší o 194 000 lidí. Míra nezaměstnanosti tedy v Evropě pozvolna narůstá. V České republice máme proti Německu údaje z trhu práce zpožděné, ale i tak můžeme říci, že trendy v obou zemích v zásadě odpovídají – i v Česku míra nezaměstnanosti roste.
Nalijme si čistého vína, ratingový výhled se Česku zlepšil z velké části proto, že stále bere ve velkém energie z Ruska. Agentura Fitch Ratings v pátek večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení. Ovšem to nejsou fundamentální důvody zlepšení ratingového výhledu, přestože to tak je široce interpretováno. Fundamentální důvody zlepšení ratingu odhalí nejlépe pohled do historie.
