Je možné, že koronavirus SARS-CoV-2 se v USA objevil ještě před tím, než vypukla epidemie v Číně, uvedly podle agentury Reuters čínské úřady ve středu ve zprávě o reakci země na pandemii onemocnění covid-19. Čínský materiál byl publikován poté, co administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa tento měsíc spustila webové stránky o covidu-19, kde původ pandemie přisuzuje úniku z čínské laboratoře.
I dnes pokračujeme ve sledování tematiky postnárodního státu. Představa války mezi národními státy je dnes v Evropě skoro nemyslitelná. Občanská válka? To je jiná. Romány Michela Houellebecqa si bez ní nelze představit, přičemž autor vychází z diskurzu, který ve Francii dnes už léta reálně existuje – jak mezi potenciálními aktéry, tak mezi experty z bezpečnostního prostředí.
Čína zvažuje postavit na své budoucí lunární výzkumné stanici, kterou plánuje společně s Ruskem, jadernou elektrárnu, píše dnes agentura Reuters s odkazem na představitele čínské lunární mise. Peking v posledních třiceti letech značně rozvinul své vesmírné programy a investoval do nich v přepočtu miliardy eur ve snaze stát se hlavní vesmírnou velmocí. Do konce dekády má ambice přistát s lidmi na Měsíci, o což opět usilují i Spojené státy.
Bílý dům dnes spustil nový web o covidu-19, na němž administrativa republikánského prezidenta Donalda Trumpa původ pandemie přisuzuje úniku koronaviru z čínské laboratoře a kritizuje bývalého demokratického prezidenta Joea Bidena, amerického imunologa a odborníka na infekční nemoci Anthonyho Fauciho a Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Napsala o tom agentura Reuters. Web se zároveň vyjadřoval kriticky k lockdownům, povinnému nošení rousek a pravidlům sociálního distancování.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na dnešní ruský útok v Charkově oznámil sankce na čínské firmy, které se podle něj podílejí na výrobě ruských střel Iskander. Zelenskyj již ve čtvrtek uvedl, že Ukrajina má informace, že Čína dodává zbraně do Ruska a že zástupci Číny jsou v Rusku zapojeni do výroby některých zbraní. Podle něj Čína dodává Rusku také střelný prach a dělostřelectvo. Neupřesnil však, zda jde o dělostřeleckou munici nebo dělostřelecké systémy.
Čínské ministerstvo zahraničí dnes odmítlo tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle kterého Čína dodává Rusku zbraně. Jeho výroky označilo za nepodložené, píše agentura Reuters. Čína nikdy neposkytla smrtící zbraně ani jedné ze stran konfliktu na Ukrajině, řekl Lin Ťien, mluvčí čínského ministerstva zahraničí na pravidelné tiskové konferenci. Dodal, že Čína "přísně kontroluje" předměty dvojího využití.
Psát o Trumpově celní politice do tištěného vydání Týdeníku Echo je problematická volba vzhledem k tomu, že než se vydání dostane na stánky, může být, nebo spíš bude všechno jinak. Americký prezident minulý týden poté, co na 90 dní pozdržel svá „reciproční“ cla a zároveň zavedl separátní cla proti Číně, z těchto cel vyjmul smartphony, notebooky a některé další výrobky. Následně jeho ministr obchodu Howard Lutnick ovšem oznámil, že na tyto vyjmuté výrobky se chystají asi do měsíce nová cla. Takže momentální stav byl takový, že z cel, jež mají údajně povzbudit americkou průmyslovou renesanci, byly vyjmuty hotové výrobky, ne však polotovary.
Čínští internetoví prodejci Temu a Shein hodlají od příštího týdne zvýšit ceny pro zákazníky ve Spojených státech, protože čelí nárůstu nákladů v důsledku nových cel. Firmy to podle serveru BBC uvedly v samostatných, ale téměř identických prohlášeních. Společnostem Temu a Shein se podle prohlášení zvyšují provozní náklady "kvůli nynějším změnám v pravidlech světového obchodu a clech". Firmy mají ve Spojených státech miliony zákazníků, které přilákaly jejich mimořádné nízké ceny, píše BBC.
Nedávno proběhla zpráva o tom, že Čína plánuje dál ve velkém stavět nové uhelné elektrárny. Až do roku 2027. A to tvrdí její představitelé teď, žádný závazný termín to pravděpodobně není. Častý argument je ten, že Čína ale přece trhá rekordy ve stavbě zelených zdrojů, tedy hlavně větrníků a solárních elektráren (nechme teď stranou, že Evropa je na jejích zelených technologiích a solárních panelech nebezpečně závislá, na což se v diskusích záměrně zapomíná). Čína staví OZE, jenomže aby vyrovnala jejich nestálost, nenechává si odumřít záložní stabilní zdroje.
Po razantním zvýšení cel na čínské zboží ve Spojených státech se oči čínských prodejců začínají upírat k Evropě. Prezident Donald Trump ohlásil bezprecedentní růst cel až na 125 procent a zrušil i výjimku, která umožňovala dovoz drobných zásilek bez celního zatížení. Čínští vývozci teď podle agentury Reuters zvažují odchod z amerického trhu a hledají nové odbytiště – a Evropa je logickým cílem. Hlavní je evropská výjimka „de minimis“, která umožňuje dovoz zásilek do hodnoty 150 eur bez cla.
Čína nařídila domácím leteckým společnostem, aby nepřijímaly žádné další dodávky letadel od amerického výrobce Boeing. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Dodala, že nařízení je součástí celní války Číny se Spojenými státy. Čína podle zdrojů aerolinky rovněž vyzvala, aby zastavily veškeré nákupy zařízení a součástek souvisejících s letadly od amerických společností. Čína ale nemusí být poslední ranou pro Boeing.
Čínský prezident Si Ťin-pching zahájil sérii návštěv zemí jihovýchodní Asie. V reakci na cla ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa hledá spojence i mezi regionálními rivaly. Cestu zahájil ve Vietnamu, navštíví i Kambodžu a Malajsii. V novinovém článku pro vietnamský stranický deník Nhân Dân vyzval země jihovýchodní Asie, aby se připojily k Číně v odporu proti „unilateralismu a protekcionismu“. Informuje The Washington Post.
Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa rozhodly uzavřít svůj trh před čínskou konkurencí, její novou cílovou destinací by se tak mohla stát Evropa. Série amerických cel, která míří především na čínské automobilky a technologický sektor, již nyní vyvolává přesměrování investic i přebytečného exportu právě do Evropy. Podle českých průmyslníků a expertů může mít vývoj událostí významné důsledky i pro českou ekonomiku – zejména ve formě zvýšeného tlaku na ceny, příchodu nových hráčů z Číny a možného ohrožení domácí produkce.
Spojené státy v době zvyšujícího mezinárodního napětí chtějí výrazně rozšířit své námořní schopnosti. Podle nedávného vyšetřování amerického obchodního zmocněnce totiž výrazně zaostávají ve výrobě jak vojenských, tak obchodních lodí. Americký prezident Donald Trump tak vydal exekutivní příkaz o "Obnovení americké námořní dominance," který má Spojené státy nasměrovat k obnově námořních schopností. Upozorňuje například think-tank CSIS.
Čínské plastové vánoční stromky a další sváteční dekorace se potýkají s dopady obchodní války mezi Čínou a USA, konkrétně s rostoucími dovozními cly, které v nedávné době uvalil americký prezident Donald Trump. Pokud Američané chtějí letos nové vánoční ozdoby, budou si za ně muset výrazně připlatit.
Celní válka mezi Spojenými státy a Čínou zažívá další obrat. Poté, co americký exprezident Donald Trump vyvolal globální otřesy svými razantními dovozními cly, které měly výrazně postihnout i dovoz elektroniky, přichází s novým ústupkem. Jeho administrativa rozhodla o výjimkách, které mohou zmírnit dopad na spotřebitele a zároveň představují úlevu pro technologické giganty jako je Apple či Samsung.
Americký prezident Donald Trump v pátek večer (v noci na dnešek SELČ) prohlásil, že dluhopisový trh měl tento týden "slabší chvilku", kterou on však rychle vyřešil, a že věří, že jeho ekonomický plán povede k posilování dolaru. Informovala o tom agentura Reuters. "Trh s dluhopisy se vyvíjí dobře. Měl slabší chvilku, ale ten problém jsem rychle vyřešil," řekl Trump novinářům.
Čína a Spojené státy soupeří o nadvládu nad Panamským průplavem. Washington a Panama nyní podepsaly novou bezpečnostní dohodu, která umožní americkým jednotkám využívat vybrané vojenské základny podél Panamského průplavu. Jedná se o největší vojenské angažmá USA v oblasti od předání průplavu Panamě v roce 1999 a je vnímáno jako součást snahy prezidenta Donalda Trumpa znovu získat vliv nad touto strategickou tepnou světového obchodu, píše France24.
Eskalující obchodní válka mezi USA a především Čínou, se vyznačuje jednou zvláštností. Zatímco během nejistot na trhu investoři sahají po státních dluhopisech, americké státní dluhopisy zažily tento týden nebývalý výprodej a vyšší výnosy, což Spojeným státům zásadně prodražuje jejich už tak astronomický dluh. Podle časopisu Forbes se tak děje především na asijských trzích, tedy v době, kdy je americký trh uzavřen.
Čína od soboty navýší odvetná cla na americké zboží z 84 na 125 procent. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním čínské ministerstvo financí. Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil navýšení cla, které označuje jako reciproční, na 125 procent. V součtu s předchozími cly uvalenými v souvislosti s fentanylovou krizí činí celní zátěž čínského dovozu do USA 145 procent.
Celková celní zátěž čínského dovozu do USA teď činí 145 procent. Bílý dům to potvrdil televizi CNBC. Prezident Donald Trump ve středu na síti Truth Social oznámil, že clo na čínský dovoz navyšuje na 125 procent. Neupřesnil, které položky se navýšení týká. Z příslušného exekutivního příkazu ale vyplývá, že na 125 procent navýšil takzvané reciproční clo, jež do té doby činilo 84 procent. Čína ale kromě toho čelí také 20procentnímu plošnému clu, které na ni Trump uvalil v souvislosti s fentanylovou krizí.
Trumpova administrativa ruší od počátku května tzv. výjimku de minimis, která osvobozovala zásilky do hodnoty 800 dolarů od cla. Trump argumentoval mimo jiné tím, že toto opatření pomůže zabránit pašování drog. Zdanění těchto položek však může mít zničující dopad na zásilky z čínských internetových tržišť, která jsou v USA populární především mezi chudšími Američany.
Proti ukrajinským ozbrojeným silám bojuje v ruské armádě nejméně 155 čínských občanů, může jich být i více, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Interfax-Ukrajina. Rusové podle něj rekrutují Číňany hlavně prostřednictvím sociálních sítí a Peking si je toho vědom. Mluvčí čínské diplomacie dříve během dne podle agentury AFP označil úterní informaci Kyjeva, že po boku Rusů bojuje více čínských občanů, za nepodloženou.
Čína od čtvrtka zvýší odvetné clo na dovoz ze Spojených států ze 34 na 84 procent. Oznámilo to dnes čínské ministerstvo financí, informují tiskové agentury. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který po předchozí odvetě Pekingu na čínský dovoz uvalil další přirážku ve výši 50 procent. Celkové clo na dovoz z Číny do USA tak ode dneška činí 104 procent. Ministerstvo obchodu v Pekingu v úterním sdělení uvedlo, že Čína bude proti obchodní válce bojovat "až do konce".
Úhlavní konkurent Tesly vstupuje na tuzemský trh. Čínská automobilka BYD oznámila příchod na české území krátce poté, co Evropská unie uvalila pokuty ve výši stovek milionů eur na evropské výrobce vozů v čele s Volkswagenem. BYD v pražském Fóru Karlín nedávno představil tři modely svých vozů, které se budou prodávat v České republice. Zatím se automobilka domluvila s dealerem Louda Auto na prodeji v Praze, Teplicích a Poděbradech s tím, že do konce roku se otevře 30 obchodů a servisů.
Mantru o nutnosti zachránit klima a dekarbonizovat vyměnila Evropa za mantru, že je nutné zbrojit. Ta první mantra ale nezmizela, takže chceme zařídit obojí, což znamená vynaložit na to obrovské prostředky. Tedy zadlužit se. Do toho musí zachraňovat vlastní vinou zničený průmysl a investovat do stabilních energetických zdrojů. Co to všechno způsobí, jaká bude česká pozice a co je to čínská a ruská hrozba?
Americký prezident Donald Trump uvalí ve středu na veškerý čínský dovoz dodatečné clo ve výši 84 %. To znamená, že veškeré zboží z této země bude podléhat minimálně 104% clu. Uvedla to tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová na tiskové konferenci. USA tento krok učinily poté, co Peking nezrušil svá odvetná cla na americké zboží. Donald Trump dal Číně čas do úterního poledne. Leavittová rovněž uvedla, že téměř 70 zemí požádalo o celní dohody. Trump minulý týden představil rozsáhlá cla na zboží prakticky ze všech zemí.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Číně novými cly ve výši 50 %. Zavést je chce 9. dubna pokud Čína nezruší do středy protiopatření, tedy cla ve výši 34 %. Trump to oznámil na sociální síti Truth Social, kde uvedl, že varoval země předtím, aby v reakci na americká cla zvyšovaly vlastní. Pokud svou hrozbu vyplní bude Čína čelit celkovému navýšení cel o 104 % oproti tomu, co platili čínští exportéři na začátku roku.
Čína od 10. dubna zavede dodatečné 34procentní clo na veškerý dovoz ze Spojených států. S odvoláním na čínské ministerstvo financí o tom dnes informují tiskové agentury. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu oznámil novou sadu cel na dovoz z většiny zemí světa. Na Čínu se bude vztahovat 34procentní poplatek, celkové clo na dovoz z Číny do USA se tím zvýší na 54 procent. Trump uvedl, že Čína zvolila nevhodnou reakci na americká cla.
Čínská společnost ByteDance, která je majitelem sítě pro sdílení krátkých videí TikTok, bude muset zaplatit v EU pokutu přes 500 milionů eur (12,5 miliardy Kč). S odvoláním na informované zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg. Sankce bude podle nich za to, že firma nelegálně odesílala údaje o evropských uživatelích do Číny. Pokutu by měla dostat do konce tohoto měsíce od irské komise pro ochranu údajů, která je hlavním regulačním orgánem firmy v EU.
