Komentáře - 11. října

Ondřej Šmigol

Za příměří v Gaze si Trump nobelovku zaslouží

Tento rok byla Nobelova cena za mír sledovaná možná pozorněji než v jiných letech. Důvodem není nikdo jiný než Donald Trump. Ten se netají tím, že po ocenění velmi touží. „Nikdy mi nedají Nobelovu cenu za mír. Je to škoda. Zasloužím si ji, ale nikdy mi ji nedají,“ stěžoval si v Oválné pracovně letos v únoru. „Prezident již ukončil konflikty mezi Thajskem a Kambodžou, Izraelem a Íránem, Rwandou a Demokratickou republikou Kongo, Indií a Pákistánem, Srbskem a Kosovem a Egyptem a Etiopií.

10. října

Adam Růžička

Existuje situace, jež by přesvědčila bojovníky proti dezinformacím, že se mýlí?

Jeden muž shodí malé dítě do vody, aby se utopilo, a druhý pro něj skočí, aby ho zachránil. Proč jeden udělal to a druhý ono? Zhruba před sto lety pokládal tuto otázku filozof Karl Popper svým přátelům, kteří byli zastánci psychologických teorií, jež byly v té době velice módní, konkrétně šlo o Freudovu psychoanalýzu a individuální psychologii Alfreda Adlera.

09. října

Martin Weiss

Pomsta prodavaček

Volební výsledek byl liberální veřejností přijat vesměs krušně, a to přesto, že v jednom ohledu dopadly volby výtečně. Bylo v nich zvoleno rekordní množství žen. Šedesát sedm. Ne každý muž se s účastí žen v politice dokáže vyrovnat. Primát v tom zatím držel protikorupční senátor Libor Michálek, který svou porážku, již mu uštědřil Marek Hilšer v roce 2018, připisoval tomu, že „některé ženy, voličky, se opravdu rozhodují třeba pouze podle vizáže“. Nyní mu sekunduje ekonom Libor Dušek. Ten kandidoval za Piráty.

08. října

Daniel Kaiser

Řekni okřikování Ne

Ne, Angela Merkelová netvrdila, že Polsko a pobaltské země mohou za rozpoutání války na Ukrajině. Tvrdila cosi subtilnějšího, ale dost vážného na to, abychom to jen tak smetli ze stolu tím, že obsáhle ocitujeme kritiku z Polska. Merkelová propagovala své memoáry v Budapešti a při té příležitosti poskytla rozhovor maďarskému (opozičnímu) médiu Partizán. A při té příležitosti zavzpomínala na měsíce předcházející rusko-ukrajinské válce. Na summitu EU v červnu 2021, tvrdí Merkelová, navrhla spolu s francouzským prezidentem ostatním unijním lídrům, že by takříkajíc jménem Evropy ona a Emmanuel Macron jednali přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem

07. října

Marian Kechlibar

Gyurcsányho model, aneb kdo vystřídá předsedu

Jednou ze stálic maďarské politické scény byl po dlouhá léta Ferenc Gyurcsány, bývalý předseda maďarské socialistické strany. V letech 2004–2009 byl dokonce maďarským premiérem. Roku 2009 katastrofálně (a zaslouženě) prohrál volby s Orbánem, leč předsedou socialistů zůstal. O dva roky později založil novou stranu, Demokratickou koalici, s ní prohrál troje další volby, ale ani jedna z těch porážek ho nepřiměla složit funkci předsedy. Věčný předseda nakonec odešel přímo do důchodu v květnu 2025, kdy mu bylo 64 let.

06. října

Daniel Kaiser

Fialovo waterloo

Na hlasy to pro stávající vládní strany (včetně Pirátů) byl skutečně úspěch, dohromady pro ně hlasovalo 43,6 procenta Čechů, zatímco před čtyřmi lety se 43,41 procenty dokonce o trochu méně. Ale za tento relativní úspěch zaplatila nesmírnou cenu ODS a to hned na dvou rovinách. První rovinu tvoří povaha kampaně. Takto upadlou propagandu bychom od roku 1990 vlastně až do letoška čekali zleva, přičemž ale tradiční levice nikdy neklesla až takto. V 90. letech si ČSSD sice nesla stigma postkomunistů, ale politická pravice ji nepomlouvala, že snad je ČSSD strana nedemokratická.

05. října

Martin Weiss

Krach vydírání Ruskem

Výsledek letošních voleb do Sněmovny je myslím dobrou příležitostí oprostit se od přehnaných očekávání vkládaných do politiky. Demokratická politika není nositelem nejcennějších kvalit či nejvyšších morálních hodnot národa. Toto přijetí by měl podstoupit každý zralý člověk. Přijmeme-li to, hned se výsledek voleb jeví stravitelnější. Bylo by snadné se držet představy, že v demokratické politice postupně převládá divadelní aspekt, zatímco skutečnou správu státu realizuje „deep state“ v rámci určovaném tradicí spolu s velkými bankami, dluhopisovými trhy a nověji Evropskou unií.

04. října

Adam Růžička

Volby v Rumunsku a Moldavsku si prosím za příklad neberme

„Rumunsko a dneska i Moldavsko to zvládly. Pojďme porazit ruské síly příští týden i my,“ napsala minulou neděli Danuše Nerudová na své sociální sítě. Šlo o reakci na výsledek moldavských voleb, kde s více než padesáti procenty hlasů zvítězila proevropská Strana akce a solidarity (PAS) nad Vlasteneckým blokem socialistů a komunistů, což je otevřeně proruský politický subjekt, jenž má ve znaku srp a kladivo. Zmínka o Rumunsku pak odkazovala na tamní prezidentské volby z května, kde nakonec vyhrál prozápadně orientovaný kandidát Nicușor Dan.

03. října

Martin Weiss

Bývalí zrušení

O Curtisi Yarvinovi jsme před řadou let v Echu psali, ještě když byl znám jen pod svým literárním pseudonymem Mencius Moldbug. Z někdejšího obskurního neoreakcionáře je dnes něco jako alternativní celebrita a lev salonů. Nemluví přímo s Donaldem Trumpem, ale dělí ho jen jeden krok – vídá se s viceprezidentem J. D. Vancem nebo Peterem Thielem. Občas je ochoten někoho „rozdrtit“ ve veřejné debatě a vlastně nepřekvapí, že největší opovržení nechová vůči liberálům, ale k osobnosti, jež mu může konkurovat u jeho publika, a jí je aktivista Christopher Rufo.

02. října

Adam Růžička

Bojte se a volte nás!

„Já si asi začnu dělat čárky vždycky, když zmíníte Rusko,“ reagoval minulý týden šéfredaktor serveru Aktuálně.cz Matyáš Zrno v rozhovoru s předsedou vlády. Petr Fiala skutečně skloňoval jméno východního nepřítele tak často a dokázal jej našroubovat do témat natolik rozličných, že to působilo až parodickým dojmem. Věděli jste například, že Rusku nahrává i komentování průzkumů a poukazování na to, že ve volbách pravděpodobně dojde k porážce vládních stran? Fiala byl v tomto ohledu neústupný – když byl malý, viděl tanky a ty k nám znovu přijedou, pokud se nebudeme bránit naléhavým hrozbám.

01. října

Daniel Kaiser

Před oponou vláda, za oponou nevládky

Pokud příští vládu povede Andrej Babiš, buďme připraveni na častá varování před čistkami ve státní správě ve prospěch Babiše nebo Agrofertu. Vyloučit je skutečně nelze, když si člověk vzpomene, jak svého času ministr financí Babiš obsazoval lidmi z Unipetrolu – svými byznysovými partnery – státní podniky, od Mera po vedení Českých drah. Nic to nemění na skutečnosti, že dnešní stav si říká o změnu takřka revoluční. Za Petra Fialy totiž rychlým tempem pokračovala kolonizace státu neziskovým sektorem. Přitom ani za Babiše I. neplatilo, že by nevládní skupiny měly přístup do státních institucí zakázaný.

30. září

Dalibor Balšínek

Strach není řešení

Poslední dny zbývají do sněmovních voleb, jejichž význam víc než kdy dříve určují zásadní geopolitické změny – především ty ve Spojených státech amerických, které jsou klíčovým spojencem Evropy. Přišly se zvolením Donalda Trumpa a odehrávají se ve třech rovinách: společenské, ekonomické a zahraničněpolitické. První dvě jsou poměrně jasně čitelné. Na prvním místě jde o zapuzení módní progresivistické ideologie a omezení vlivu politických neziskových organizací, jejichž nátlakové metody a tvrdý lobbing už byly ohrožením celého demokratického systému.

29. září

Tereza Viry

Je mi třináct a mám lidské právo na obtažené tričko

Autorka tohoto sloupku si zas přijde jak děcko v cukrárně. Jediný týden, tolik událostí! Že ať si z přepestrého pultíku vybere cukrátko to či ono, budou všechna jedovatá a konzument se spolehlivě zadáví, je jiná věc. Musulman, který s nožem v ruce napadl člověka zapalujícího korán (nejdřív na něj informativně zařval: „Já tě zabiju!“), nemusí jít podle rozhodnutí londýnského soudu za mříže, neboť „hájil své náboženství“. Soud („náš“ – západní) tím legitimizoval blasfemii. Taková jsou nová pravidla.

28. září

Maciej Ruczaj

Sestřelovat, či nesestřelovat – toť otázka

„Pokud další raketa nebo letoun naruší bez povolení náš prostor a my je sestřelíme, nechoďte sem kňučet,“ pronesl na Valném shromáždění OSN na adresu Ruska polský ministr zahraničí Radosław Sikorski. Projev reagoval na sérii incidentů narušení vzdušného prostoru zemí NATO ruskými drony (Polsko) a stíhačkami (Estonsko a naposledy i Lotyšsko). Sikorského projev, tradičně rétoricky skvělý a nediplomaticky přímý, získal okamžitě obrovskou pozornost a – stejně tradičně – probudil i nadšení početných příznivců asertivnějšího přístupu k ruským provokacím.

Zpět na hlavní stranu