Tag: společnost

Články k tagu

Jak je důležité mít flow

Kdo by neměl rád titulky typu „Češi jsou nejhorší v EU“? Někteří novináři určitě. Osvědčený materiál k jejich výrobě jim poskytuje téma (ne)schopnosti Čechů naučit se anglicky. „V úrovni angličtiny jsou Češi na chvostu Evropy. Lepší jazykovou vybavenost má 22 evropských zemí,“ hlásí zpráva ČTK z minulého týdne. Je snadno zaměnitelná s titulkem „Češi se v angličtině zhoršili, ukázal průzkum“ z roku 2019 nebo „Češi si uřízli ostudu. Anglicky umějí nejhůř z celé EU“ z roku 2012. Je to neodolatelné.

Nejšťastnější generace

Dvaatřicet let. V roce 1980 uplynula stejně dlouhá doba od Vítězného února, oficiálního „dňa rožděnija“ komunistického režimu v Československu. Soudruzi ještě neměli tušení, vlastně nikdo neměl, ale vstupoval do své poslední dekády, koncem léta začala stávka v Leninových loděnicích v Gdaňsku a vznikl Nezávislý odborový svaz Solidarita, který ten konec výrazně přiblížil.

Skandál. Oni ještě dýchají

Protivníkům zazobaného matematika a sponzora soutěže Český slavík Karla Janečka se podařilo docílit tzv. efektu Streisandové. Tak jako právníci známé americké zpěvačky hrozili pokutou, když jeden server nestáhne mezi mnoha snímky z pobřeží Malibu náhodou pořízený snímek zpěvaččina domu, čímž ho teprve proslavili, podobně se teď ohrnoval nos nad několika nevinnými větami, které Janeček pronesl v pátek na Nově při slavnostním slavičím večeru.

Covid je čistá politika. Není čas na alibismus odborníků

Politici kladoucí květy a pózující kamerám na Národní třídě bohužel pod tíhou tohoto čísla neudrželi nervy a chladnou hlavu a pouštěli se pro média do hodně silných výroků. Letošní 17. listopad byl o hodně jiný než ty předchozí. Méně sváteční. Méně vzpomínkový. Hektický a provozní. Méně spojující. Víc rozdělující společnost než kdy předtím.

17. listopad – omluva a lítost

Letos zaznělo zase o něco zřetelněji, že pro část lidí se z výročí 17. listopadu stalo cosi únavného. To, co mnohým může znít bezmála svatokrádežně, je myslím docela pochopitelné. Je to tím, že čas nestojí na místě. Pro část veřejnosti je to součást našich životů. Jenže pro rostoucí část populace už ne. Řekněme – zkusmo a neodborně –, že člověk začne vnímat společenské dění kolem sebe od patnácti let.

Přestaňme děsit lidi

Jsme uprostřed další vlny infekce koronavirem a vláda doposud reaguje hlavně zvýšeným tlakem na očkování. Od konce listopadu bude lidem bez vakcíny či nedávno prodělaného onemocnění řádně zpoplatněna jakákoli účast na veřejném životě. Jak je to s tvrzením, že nakažení očkovaní přenášejí virus méně a že máme epidemii neočkovaných? To jsou jen některé z otázek pro imunoložku Zuzanu Krátkou.

Mladí propadli Temné akademii. Trendem je gotika, mystika a Společnost mrtvých básníků

Internetovými vodami především v Británii se šíří nový popkulturní fenomén zvaný Temná akademie (Dark academia). Trend se promítl jak do stylu oblékání a četby knih, tak do filozofie mnohých mladých lidí. Saka, dlouhé kabáty, vysokoškolské prostředí, nostalgie a znovuobjevený zájem o literaturu, humanitní obory a mystiku jsou hlavními prvky ojedinělé estetiky. Fenomén romantizování minulosti nebo nostalgického vzhlížení ke gotice a řeckému umění vznikl kvůli pandemii,

Na konci slepé uličky

V pátek se uskutečnilo první covidové jednání mezi nastupující a odcházející garniturou. Ti, kdo přicházejí, prozatím zabránili rakouskému modelu navrhovanému ministrem zdravotnictví v demisi Adamem Vojtěchem. Podle Vojtěchových představ se neočkovaní od 1. prosince už neměli účastnit veřejného života, ani kdyby byli ochotni si za účast zaplatit (test). Tým Vlastimila Válka je v tuto chvíli pro pokračování stávajícího režimu, což ale pořád znamená i zostřené vyžadování dokladu o vakcíně, uzdravení nebo testu.

Babiš: Pro neočkované se zavřou restaurace, sport i kultura. Testy už platit nebudou

Od noci z neděle na pondělí bude v České republice zaveden takzvaný bavorský model, který ruší uznávání testů jako covidového certifikátu. V České televizi to dnes oznámil premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). K prokázání bezinfekčnosti už podle něj nebudou stačit testy, prokázat se lidé budou moci pouze dokončeným očkováním nebo proděláním nemoci. Opatření bude schvalovat ve čtvrtek dopoledne vláda, jejíž většina se k tomu podle Babiše přiklání.

Metaverse je naše šance a naděje

Tentokrát se v Salonu setkává budoucnost s minulostí (zvlášť pokud čtete tištěné vydání). V poslední době mohl člověk zajímající se o moderní technologie zaznamenat čím dál častější výskyt slova metaverse. Má to být další krok v evoluci internetu, kdy lidé budou trávit svůj čas ve 3D virtuální realitě. Mezi velkými technologickými hráči se již rozhořel boj o to, kdo první masový metaverse vytvoří. Nejvýrazněji se k tomu přihlásil Facebook, který se dokonce koncem října přejmenoval na Meta.

Lidé se potkávají jako před pandemií. Neočkovaní méně nosí respirátory, ukazuje průzkum

Neočkovaní lidé se při svém chování ve společnosti méně chrání před nákazou covidem-19 než lidé, kteří jsou očkovaní. Vyplývá to z říjnové etapy průzkumu Život během pandemie společnosti P&Q Research. Ačkoliv lidé obecně více nosí respirátory či omezují přítomnost na místech, kde je hodně lidí, problémem podle průzkumu je, že méně se před nákazou chrání neočkovaní lidé. Zatímco 83 procent očkovaných nosí respirátory, u neočkovaných je to 60 procent.

Děsivá rakouská cesta

Radikalizují se části zastánců očkování, stejně jako jeho odpůrců. Některé evropské země přistupují k naprosto bezprecedentním krokům. Lotyši zakázali neočkovaným poslancům vykonávat demokraticky získaný mandát, protože jako neočkovaní byli identifikováni coby nebezpečí pro společnost. Sousední stát, člen Evropské unie Rakousko přistoupilo k otevřené diskriminaci určité části občanů a omezilo některá práva všech neočkovaných obyvatel země starších 15 let.

Lockdown pro neočkované chce vláda i v Česku. Jen se mu tak možná nebude říkat

Češi se zjevně lockdownu pro neočkované nevyhnou. I pokud by vláda schválila „jen“ zrušení antigenních testů, půjde o finanční tlak, který bude mít nejspíše stejný efekt. Neočkovaní by si museli test s omezenou platností pořizovat ke každé návštěvě restaurace, kadeřnictví či bazénu a platit tak tisíce navíc. Pokud to tedy vůbec bude možné, po pondělním jednání totiž vláda do hry vrátila možnost zavedení ještě tvrdšího modelu po vzoru Rakouska či Bavorska.

Drbal: Stát nesmí měnit podmínky používání vakcín, to se ale děje

Imunolog Karel Drbal je jedním z kritických hlasů ohledně současného přístupu ke covidu. Před pár dny jeho střetnutí s biologem Janem Trnkou vyvolalo zarputilé ohlasy. Pro Echo24 Drbal své postoje vysvětlil. Vy jste v ČT mluvil o generických lécích, které jdou nasadit v počátečních stádiích? Je to úplně běžná léčba, která se používá pro jiné diagnózy, které mají co do činění s plicními chorobami.

Tečka za covidem nebude. Vakcíny nejsou k tomu, aby bránily šíření viru, říká imunolog Drbal

Vakcíny nebyly konstruovány pro to, aby bránily šíření viru, řekl imunolog Karel Drbal z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Událostech, komentářích na ČT. Upozornil na to, že ve společnosti dochází v mnoha ohledech k segregaci společenského života, a to je podle něj špatně. „Kampaně, které běží na podporu očkování, nepovedou k žádnému výsledku,“ myslí si Drbal. „Prostě ten virus tady bude, tečka za koronavirem nebude, to je dneska už úplně jasné,“ dodal.

Vídeň už chystá pravidlo 2-G-plus. Testy se budou muset prokazovat i očkovaní

Zatímco Rakousko na celostátní úrovni od pondělí zavádí lockdown pro nenaočkované lidi, město Vídeň už chystá další přitvrzení, tzv. 2-G-plus. Tedy tam, kam je nyní dovolen vstup pouze lidem, kteří se prokáží očkováním nebo prodělanou nemocí, už toto opatření nebude stačit. Nově se i tito lidé budou při vstupu muset prokázat negativním PCR testem, uvádí deník Kurier.

Kdykoli posílíme služby, navýší se počty kontaktů s klienty, říká ředitelka Linky bezpečí

Důležitost Linky bezpečí během koronavirové pandemie vzrostla spolu s psychickými problémy dětí. „Za duben a květen tohoto roku jsme zaznamenali navýšení počtu kontaktů přibližně o 2000 ve srovnání s lednem či únorem,“ říká ředitelka Linky bezpečí, Soňa Petrášková. Linka pomáhá s řešením náročných životních situací i každodenních starostí a problémů nejen dětem, ale i jejich rodičům či studentům vysokých škol.

V jednotě je síla. Ale také násilí

Několik mých velmi blízkých lidí se dosud nenechalo očkovat. Jejich důvody jsou různé, ale vždy – aspoň se mi takové zdají – přesvědčivé, vyargumentované a netriviální. Ba takové, že být na jejich místě, možná bych se choval podobně. Jsou to lidé poctivého normálního úsudku, žádní fanatici nebo nějací konspirátoři. Myslí si, a mají pro to argumenty, že pro ně je očkování nevhodné, že jim může spíš uškodit, a věří, že si jejich organismus poradí bez něj: veskrze již covid prodělali.

Internet ničí demokracii

Americký politolog Francis Fukuyama je jedním z nejslavnějších současných myslitelů. Mezi jeho nejvýznamnější knihy patří Konec dějin a poslední člověk z roku 1992. V ní představil tezi, že s koncem komunismu nastal konec dějin. Liberální demokracie obstála v zápase se všemi ostatními univerzalistickými ideologiemi, a je tak finálním politickým stadiem lidstva. Historie neskončila ve smyslu událostí jdoucích po sobě, ale byly ukončeny debaty o tom, kam dějiny směřují.

Neočkovaní mají smůlu. Rakousko výrazně zpřísnilo opatření proti covidu

Rakouská policie chce zřetelně posílit kontrolu dodržování zpřísněných opatření proti šíření koronaviru. Země ode dneška zpřísnila restrikce pro lidi, kteří nejsou očkovaní proti covidu-19 nebo ho neprodělali. Pro vstup do gastronomických zařízení či na kulturní a sportovní akce akce už jim nestačí negativní test. Dnes rakouská ministerstva zdravotnictví a vnitra hlásí 8178 nově nakažených. Sedmidenní incidence vyšplhala na hodnotu 633 nakažených na 100 000 obyvatel, což je třikrát více než v Německu.

Čtvrtina Čechů v nic nevěří, Bibli jich nikdy nečetlo 56 procent

Zhruba pětina lidí v Česku věří v Boha, byť někteří s pochybnostmi, v nějakou vyšší moc věří 35 procent dotázaných a v ani jedno nevěří 23 procent lidí. Více než polovina dotázaných také míní, že víra v Boha lidi více rozděluje, než spojuje. Vyplývá to z aktuálního průzkumu zaměřeného na otázky víry, který provedla agentura STEM/MARK na zadání křesťanské neziskové organizace Maranatha. Průzkumu se zúčastnilo přes 1500 lidí nad 18 let formou internetového nebo telefonického dotazování.

Propaganda, která nemá konce

Začal listopad a je zřejmé, že tak jako loni se několik měsíců ponese ve znamení boje s covidem-19. Toto pondělí začala segregace neočkovaných ve veřejném životě. Směrodatní činitelé budoucí vlády se sice postavili proti zpoplatnění testů ve chvíli, kdy to odcházející ministr zdravotnictví Adam Vojtěch avizoval, ale když už to zavedl, jsou rádi, že za ně někdo odvádí špinavou práci. Segregace je špinavá práce, která víc lidí donutí jít na vakcínu.

Naděje i strach před další vlnou

Velká Británie není stát se zdravotnickým systémem, ale zdravotnický systém se státem. Pokud pochopíme tento fakt, pochopíme i nynější britské panikaření z právě probíhající další vlny koronaviru. NHS, jak se britské zdravotnictví nazývá, je posvátná kráva. Založeno bylo v roce 1948 a je v podstatě posledním pozůstatkem poválečných reforem, které se snažily z Británie vytvořit expanzivní sociální stát starající se o občany „od kolébky do hrobu“ a mytický „Nový Jeruzalém“.

Merkelová chce karanténu pro neočkované. Zřejmě pro ně uzavře hospody, kina, stadiony

Německá kancléřka Angela Merkelová chce zpřísnit omezení pro neočkované proti nemoci covid-19, v úvahu připadají mimo jiné odepření vstupu do vybraných zařízení či každodenní testování na pracovišti. Podle informací televize n-tv to kancléřka řekla na jednání předsednictva své Křesťanskodemokratické unie (CDU). Tlak na neočkované se rozhodlo vyvinout i Sasko, které chce od pondělí omezit vstup do kulturních, gastronomických a volnočasových zařízení.

Neočkovaným nastávají těžké časy. Zakročí proti nim několik zemí. Chystá se i Válek

Čísla nakažených lidí covidem-19 opět rostou, ve čtvrtek v Česku přibylo dalších 4348 potvrzených případů, což je nejvíce ve volný den od března. Epidemická situace se tak s přicházející zimou zhoršuje a ve vzduchu visí otázka, zda se bude opakovat scénář z minulého roku. Odcházející vláda Andreje Babiše (ANO) zřejmě tuto zodpovědnost přenechá svým následovníkům, přičemž horkým kandidátem na dalšího ministra zdravotnictví je Vlastimil Válek (TOP 09).

V řídkých městech šťastni nebudeme

Navrhuje domy, také. Ale mnohem víc glosuje, hodnotí, doporučuje. A k tomu komentuje, vysvětluje, ukazuje. Miroslav Vodák je nejen českobudějovický architekt, ale ještě víc popularizátor architektury a neúnavný pečovatel o kvalitu veřejného prostoru. Není propagátorem vybraného architektonického stylu, je propagátorem architektury jako takové, a proto vyhledávaným a respektovaným. Kdo se s ním někdy setkal, chodí už potom městem jinak. Protože se jinak dívá a jinak chápe prostředí, ve kterém žijeme.

Poslední zhasne

V roce 1968 vyšla kniha, která způsobila nezměrné utrpení ve světě. Jmenovala se Populační bomba (The Population Bomb) a jejími autory byli americký biolog Paul R. Ehrlich a jeho žena Anne.V ní varovali před důsledky nekontrolovaného růstu lidské populace. „Bitva o nakrmení lidstva je u konce. V sedmdesátých letech miliony lidí zemřou hlady, a to navzdory jakýmkoli krizovým programům, které budou zahájeny. Nyní již nic nezabrání výraznému nárůstu světové úmrtnosti,“ stojí v knize.

Kam zmizela noha Sarah Bernhardtové?

Letos pětasedmdesátiletý Julian Barnes je oblíbenec českých anglistů, skoro všechny jeho romány už byly přeloženy do češtiny, což by asi nešlo, kdyby přitom nebyl oblíbenec čtenářů. Spíš náročnějších a vybíravějších, kteří rádi čtou knihy, ve kterých se něco zajímavého dovědí, ve kterých je možné si podtrhávat a co chvíli se dívat do Wikipedie či jinam, jestli ty podivné životopisné historky, detaily a kuriozity, které Barnes shromažďuje a zjevně miluje, sedí, nebo si je snad vymyslel, či aspoň přimyslel.

Je třeba zakopat covidovou sekeru

Už více než rok a půl žijeme v době, jež je vymknuta z kloubů. Společnost nejen v Česku se ostře štěpí v pohledu na řešení covidové pandemie. Názorové rozdíly panují v rodinách, v zaměstnání i v akademické obci. Pojďme si rozebrat to, co způsobuje onu atmosféru nepřátelství a rozpolcení společnosti.