Vzdělání je to, co přetrvává i ve chvíli, kdy jsme zapomněli vše, co jsme se ve škole naučili. Tento aforismus se v Česku mnohdy připisuje Karlu Čapkovi, v zahraničí zase Albertu Einsteinovi (Einstein větu skutečně zmínil v proslovu z roku 1936, ale sám se odkazoval na blíže nespecifikovaného rozumbradu). Nezáleží na tom, kdo s těmi slovy přišel; podstatné je, že s sebou nesou jistou pravdu a poukazují na zásadní rozměr vzdělávání, jenž není zcela zřejmý.
Na financování Památníku Jana Ámose Komenského u učencova hrobu v nizozemském Naardenu by český stát mohl dávat více peněz než dosud. Každoroční příspěvek na provoz činí podle usnesení z roku 2004 necelých 2,8 milionu korun. Vláda má na návrh ministra kultury Martina Baxy (ODS) ve středu kvůli inflaci a dodatečným potřebám památníku rozhodnout o uvolnění pevných pravidel jeho financování. Kabinet by měl změnit usnesení z roku 2004, plyne z předkládací zprávy materiálu, kterou poskytlo ministerstvo kultury.
Nepedagogické pracovníky budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje jako zřizovatelé škol. Získají kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Prezident Petr Pavel tuto změnu podepsal v novele školského zákona, která počítá se slučováním menších škol v příštích třech letech. V tiskové zprávě o tom informoval Hrad. Kraje již dříve nově schválený zákon kritizovaly jako nesystémový, který podle nich může vážně destabilizovat chod škol v regionech. Začátkem července vyzvaly prezidenta, aby předlohu vetoval, což se ovšem nestalo.
V Británii vypukla ostrá debata o fenoménu, který si poměrně rychle nachází cestu i do českého vzdělávacího systému. Plány britské Labouristické strany na rozsáhlé zavedení umělé inteligence do škol vyvolaly ostrou kritiku ze strany konzervativců. Podle nich hrozí vznik generace studentů bez vlastního názoru a schopnosti kritického myšlení. Učitelům by sice AI mohla ulevit, ale za cenu dramatického úpadku schopnosti samostatně myslet, kritizuje stínová ministryně školství Laura Trottová.
Nepedagogické pracovníky zřejmě budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje jako zřizovatelé škol. Budou mít kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Senát to schválil v novele školského zákona, kterou nyní dostane k podpisu prezident. Novela počítá se slučováním malých škol. Má rovněž zajistit financování školních psychologů a speciálních pedagogů nebo ukotvit pozici sociálního pedagoga. Změnu týkající se mezd školníků, uklízeček, kuchařek nebo administrativních pracovníků kritizovaly kromě opozice také školské odbory a samosprávy.
Nemluvit v současné době o zvyšování daní je nezodpovědné a přezíravé, k nějakému zvýšení totiž bude s největší pravděpodobností muset dojít. V rozhovoru pro Echo24, který je součástí seriálu Hlasy nové generace, to říká předsedkyně Mladých starostů a nezávislých a kandidátka do sněmovny na třetím místě kandidátky STAN v Olomouckém kraji Zdena Kašparová. Dále hovořila o svých prioritách spojených s duševním zdravím a vědou, ale také třeba o svém postoji k NATO a EU či k izraelsko-palestinskému konfliktu.
Že dáme pedagogům 130 průměrné mzdy byl špatný slib, který nebyl opřený o ekonomickou realitu, protože na to teď nemáme peníze. Uvedl to ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Dodal, že ve školství přibylo za sedm let celkem 50 tisíc zaměstnanců, což je podle něj obrovské číslo, se kterým se nepočítalo. Bek za svá slova schytal ostrou kritiku od opozice či bývalého ministra financí Miroslava Kalouska. Těm vadí mimo jiné to, že vláda „špatný slib“ uzákonila a nyní tedy porušuje zákon.
Na střední školu se ani v druhém kole přijímacích zkoušek nedostalo 3283 uchazečů z 13 774, kteří se hlásili na nematuritní i maturitní obory včetně víceletých gymnázií. Z necelých 7000 žáků devátých tříd, kteří se přihlásili do druhého kola, uspělo asi 88 procent. Přibližně 65 procent přijatých deváťáků se dostalo na obor, který uvedli jako svou první volbu. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo školství. Žáci, kteří se nedostali ani ve druhém kole, mohou využít třetí a další kola přijímacích zkoušek, ta už nejsou centrálně řízená.
Na toaletách ve školách budou nejspíš muset být od nového školního roku hygienické potřeby pro dívky zdarma. Povinnost zajistit od září bezplatně školačkám dámské vložky či tampony má uložit chystaná novela vyhlášky o hygienických požadavcích na prostory a provoz vzdělávacích zařízení a dětských skupin, kterou zveřejnila na svém webu vláda. Podle autorů návrhu má opatření bojovat proti takzvané menstruační chudobě a náklady by neměly být významné. Některé školy už hygienické potřeby zajistily.
Nad vládní koalicí Petra Fialy se stahují mračna bouřky, která může smést její naděje na slušný výsledek v říjnových volbách. Formálně teď sice opozice vedená Andrejem Babišem prohrála, když se už počtvrté v řadě neúspěšně pokusila vládu sesadit, i tak ale současným koaličním stranám řádně zatopila. Ještě když před pár týdny uskupení Spolu zahájilo svou kampaň, zdálo se, že se mu začíná dařit a v průzkumech postupně dotahuje velkou ztrátu na Babišovo ANO. Pak ale přiletěla – nepřekvapivě z Brna – černá labuť v podobě tzv. bitcoinové kauzy Pavla Blažka.
O „malou“ školskou novelu se strhla nečekaná rozepře mezi sněmovnou a Senátem. Návrh se širokou podporou vládních i opozičních stran ve sněmovně má přinést řešení problému s enormním počtem odkladů povinné školní docházky. V Česku totiž každý rok odkladu využívá prakticky čtvrtina ročníku. V Senátu však novela tvrdě narazila – i u vládních senátorů – a to kvůli podpůrným opatřením, která autoři ke změně prosazují. Sněmovna by se mohla pokusit přehlasovat Senát už ve středu.
Proč by měli studenti platit za přijímací zkoušky tisíce korun soukromé firmě? Tohle zrušíme. Uvedl to lídr hnutí ANO Andrej Babiš v rámci svých předvolebních slibů v reakci na to, že společnost Scio, která provozuje tzv. Národní srovnávací zkoušky, zaznamenala v minulém školním roce obrat 64 milionů korun. Drahé Scio testy jsou častým terčem kritiky kvůli tomu, že představují překážku pro studenty z nízkopříjmových rodin.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) rozdělilo přes 30 miliard korun na rozvoj vysokých škol, aniž je jasné, jak konkrétně tato podpora zlepšila výuku. Jak se za tyto peníze zlepšilo vzdělávání a zda stát získal odpovídající hodnotu za peníze, totiž resort nesledoval. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se v prověrce zaměřil na obnovu materiálně-technické základny vybraných vysokých škol v letech 2017 až 2023. Celkově ministerstvo podpořilo 600 projektů napříč 26 veřejnými vysokými školami.
Řešení enormního počtu odkladů povinné školní docházky narazilo, senátoři chtějí po sněmovně znovu schválit novelu ve značně „vykostěné“ podobě. Jádrem sporu se stala opatření, která měla podle předkladatelů uklidnit rodiče i děti, které se nyní mají o rok dříve dostat do prvních tříd základních škol. Kontroverzi vzbudila myšlenka ještě navýšit počty asistentů pedagoga, ti by totiž měli podle sněmovny být v každé větší první třídě na základních školách.
Rychlý nástup moderních jazykových AI modelů se začíná nelítostně propisovat do vzdělávání a školy sotva stíhají chytit dech. Děti využívají AI už od útlého věku, ukazují to už četné průzkumy i v Česku a potvrzují i zkušenosti ze školních lavic. Domácí úkoly, čtenářské deníky, příprava na výuku i aplikace, které z fotky vypočítají matematické úlohy. Tradiční školní práce i styl výuky už začaly přehodnocovat vysoké školy, hned v závěsu však probíhá debata i na základních a středních školách.
V Senátu tvrdě narazila zásadní „malá“ novela školského zákona, která měla po letech pohnout s epidemií odkladů školní docházky. S ročním zpožděním zde totiž chodí z každého ročníku do první třídy prakticky čtvrtina dětí. Jenže předloha obsahovala i několik pravidel, která měla podle předkladatelů umenšit strach rodičů z neúspěchu dětí po nástupu do školy. Kupříkladu to, že se zruší možnost nechat nejmenší děti v první třídě propadnout či že dojde ke zrušení tradičního známkování.
Útočník ze školy v rakouském Štýrském Hradci podle prvních výsledků vyšetřování střílel bez konkrétního cíle, zasáhl bývalou učitelku, ostatní oběti neznal. Dva dny po útoku to oznámili kriminalisté na tiskové konferenci. Policie dál zjišťuje motiv útočníka, jenž v úterý na gymnáziu zastřelil deset lidí a poté obrátil zbraň proti sobě. Policie se snaží zjistit, co mladíka k činu vedlo. Šéf kriminálního úřadu spolkové země Štýrsko Michael Lohnegger uvedl, že jednadvacetiletý muž byl introvert a jeho velkou vášní byly on-line střílecí hry
Senát odmítl nahradit známkování výsledků vzdělávání žáků první a druhé třídy slovním hodnocením. Doporučil dnes rovněž zrušit navrhovaný zákaz opakování první třídy v novele, která má především omezit odklady zahájení povinné školní docházky. Poslaneckou novelu tak bude muset znovu projednat Sněmovna. Zatím není jisté, kdy se k ní poslanci s ohledem na opoziční propírání bitcoinové kauzy v dolní parlamentní komoře dostanou.
Rakousko se vzpamatovává ze šoku. Na gymnázium ve Štýrském Hradci (Graz) jedenadvacetiletý útočník zastřelil deset lidí a poté spáchal sebevraždu. Zraněno bylo nejméně 12 osob, některé vážně. Podle rakouského deníku Kronen Zeitung vyšetřovatelé prohledali dům pachatele a našli dopis na rozloučenou. Rakouský kancléř Christian Stocker a prezident Alexander Van der Bellen hovoří o hrůze a národní tragédii.
Na střední škole v rakouském Štýrském Hradci propukla dopoledne střelba, již měl na svědomí bývalý žák školy. Podle zprávy deníku Kronen Zeitung si vyžádala minimálně deset obětí, mezi nimiž jsou především studenti a učitelé. Pachatelem podezřelým ze střelby je bývalý student, který je také mezi mrtvými, jak potvrdila policie. Podle informací médií útočník patrně spáchal sebevraždu. Až "dvojciferný" počet lidí utrpěl také vážná zranění. Čtyři lidé jsou v ohrožení života
Strašně mě baví, že člověk je jediný živočich, který neví, co jíst. Takový králík to ví velmi přesně. Stejně jako nosorožec. Ví to sklípkan, veverka, sýkorka i ptakopysk, ještěže byl popsán před nástupem AI, ta potvora je kilometry daleko za statistickou pravděpodobností. Zvířata se nepotácejí bezradně krajinou, aby ve snaze definovat své nutriční optimum okusila tu oříšek, tu mršinu. Taky kdyby to tak dělala a netrefila to, chcípnou. Naprostou výživovou bezradností se vyznačujeme jen my.
Slovenská prokuratura poukázala na pochybení úřadů a škol ve vztahu k žákovi, který při lednovém útoku nožem zabil dva lidi na gymnáziu ve Spišské Staré Vsi na východě země. Svá zjištění označila za alarmující. Šetření zjistilo například, že při přestupu na školu, kde zabil dva lidi, dostala škola pouze informace o jeho výborném prospěchu, nikoliv však dokumenty o jeho problematickém a agresivním chování.
V základních školách za poslední čtyři roky přibylo učitelů, kteří se setkali s tím, že jsou k nim žáci vulgární. Jejich počet se podle průzkumu Mapa školy společnosti Scio zvýšil z 9,7 procenta v roce 2022 na letošních 17 procent. Současně vzrostl počet učitelů, kteří v daném školním roce cítili strach z některého žáka. Před čtyřmi lety tyto obavy pociťovalo 4,6 procenta, zatímco letos je měl téměř každý desátý pedagog zapojený do průzkumu.
Nekoncepční chaos bez jasného plánu, další pokus státu přesunout svou odpovědnost na kraje a obce. Dnešní rozhodnutí Sněmovny převést podle představ ministerstva školství financování nepedagogických pracovníků od příštího roku ze státu na obce a kraje vyvolalo bouři napříč republikou. Zatímco ministr školství Mikuláš Bek (STAN) si od převodu slibuje efektivnější chod škol, hejtmani a zástupci obcí jedním dechem oponují, že na celý plán chybí zdroje.
Zdá se, že Němci se pozdě probouzejí ze snu o migraci a s údivem zjišťují, jak den ode dne postupuje islamizace v jejich zemi. Tento týden vzbudila pozornost německých médií situace na berlínských školách, konkrétně na základní škole v Moabitu v centru, když deník Süddeutsche Zeitung (SZ) přinesl pod titulkem "Kde to vlastně žijeme" zprávu o šikaně učitelů ze strany muslimských žáků a jejich rodin. List Die Welt na to znovu poukazuje a zdůrazňuje, že někteří politici v tom problém nespatřují.
Ministerstvo školství (MŠMT) v nejbližších dnech rozepíše a ve standardních termínech pošle zhruba deset miliard korun školám na nepedagogické pracovníky a další neinvestiční výdaje na září až prosinec letošního roku. Ministerstvo to sdělilo s tím, že na dnešním jednání vlády ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) informoval o technickém postupu převodu peněz určených na dofinancování nepedagogických pracovníků a dalších neinvestičních výdajů do rozpočtové kapitoly školství.
Pro druhé kolo přijímacích zkoušek nabízejí střední školy ve čtyřletých a kratších oborech nyní 24 159 míst, z toho 14 229 v maturitních oborech. V prvním kole, které se konalo v dubnu, neuspělo 14 689 uchazečů o čtyřleté a kratší obory, na střední školu se dostalo asi 89 procent přihlášených, podobně jako loni. Vyplývá to z dat, které dnes ČTK poskytlo ministerstvo školství. Volná kapacita je podle dat pro druhé kolo i na víceletých gymnáziích - na osmiletých je v ČR 197 míst, na šestiletých 75.
Uchazeči o studium na střední škole se mohou ode dneška hlásit do druhého kola přijímacího řízení, termín je do pondělí 26. května. Do maturitních oborů, ve kterých se vyžaduje jednotná přijímací zkouška, se v druhém kole mohou hlásit jen žáci, kteří ji skládali v prvním kole. Přehled škol, které nabízejí volná místa pro druhé kolo přijímacího řízení, najdou lidé na webu elektronického systému přihlašování DiPSy.
Česko nechalo úspěšně narazit na nedostatečné kapacity středních škol všechny silné ročníky z doby před patnácti lety. Jako vždy vyčnívá zejména hlavní město Praha, kde přibyly meziročně jen jednotky míst na velmi žádaných čtyřletých gymnáziích a už tradičně panuje značný nesoulad mezi kraji v počtu bodů potřebných pro přijetí. Poptávka je přitom evidentně mezi rodiči a dětmi značná, jak ukazuje i to, že naopak téměř tisícovku míst přidala soukromá gymnázia.
Od posledního pokusu vrátit alespoň do části oborů povinnou maturitu z matematiky uplynulo pět let a tento tradiční „strašák“ zůstává nadále otloukánkem mezi maturitními předměty. Letos si matematiku zvolilo 19 % ze všech maturantů. To je sice „zvýšení“, ale pouze z dosavadního minima 17 %. Stále platí, že se za poslední dekádu matematika propadla na dno mezi maturitními předměty a nynější značně mírný obrat táhne jen lehce zvýšený zájem mezi gymnazisty.
