Novým rektorem Akademie výtvarných umění v Praze (AVU) se má stát kurátor a pedagog Tomáš Pospiszyl. V prvním kole ho dnes zvolil akademický senát školy. Pospiszyl v tajné volbě porazil sochaře a pedagoga Dušana Zahoranského a kurátora a galeristu Marka Pokorného. Funkce by se měl Pospiszyl ujmout od 24. března, ještě ho musí jmenovat prezident Petr Pavel. Funkční období rektora je čtyřleté.
Ředitelé „sčítají“ poslední přihlášky na střední školy a z čísel je zřejmé, že letos půjde u žádaných oborů v některých krajích opět o tuhý boj o místa. Z devátých tříd vychází podobně silný ročník jako v minulém roce, na čtyřleté obory se přitom hlásí větší podíl dětí a k výraznějšímu navýšení kapacit v žádaných oborech nedošlo. V příštím roce už by se kapacitám mohlo ulevit, na řadu přijde ročník, v kterém nastal výrazný pokles porodnosti.
Konflikty mezi žáky mimo školu jsou primárně zodpovědností rodičů, škola nicméně hraje významnou roli v prevenci. Po návštěvě Základní školy Vančurova v Hodoníně to řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Do Hodonína přijel s ohledem na incident ze začátku února, kdy dvanáctiletou žačku školy napadli další mladiství a nezletilí, patrně z jiné školy. Policie dosud provedla přes 30 výslechů, pět podezřelých z protiprávního jednání čeká ustanovení obhájců.
Dostat se na gymnázium v Praze či v Jeseníku není vždy to samé. Ve velkých městech či některých krajích čeká na děti jednak drtivý poměr konkurence, jednak s tím související počet minimálních bodů, které jsou třeba pro přijetí na některé obory. Letos se totiž hlásí podobně silný ročník, jako v minulém roce. A jak připomínají tehdejší čísla, zatímco na jedné škole musí žák získat skoro plný počet bodů z matematiky i češtiny, na stejný obor jinde nemusí získat v obou testech ani třetinu bodů. Velké rozdíly mezi školami jsou však i v jednotlivých krajích.
Finanční bonusy na akademické půdě vyvolávají vášně. Akademici i členové Akademického senátu kritizují statisícové až milionové odměny pro vedení Univerzity Karlovy. Podle ministra školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) Mikuláše Beka byla odměna pro rektorku standardní s tím, že se jedná o dlouhodobou praxi. "Není ale úkolem ministra vstupovat do odměňování na univerzitách. Z tohoto hlediska jsou samostatné,“ uvedl Mikuláš Bek (STAN) pro deník Echo24.
Nějaký z nástrojů umělé inteligence použilo 45 procent žáků středních škol a druhého stupně základních škol. Nejpoužívanějším nástrojem mezi nimi je ChatGPT, který využilo 89 procent z nich, na druhém místě se umístil Photomath. Žákům zároveň přijde výuka ve škole poměrně často nezajímavá a mají problémy se na ni soustředit. Chybí jim například debatní a diskusní hodiny, které považují za nejvíce přínosné.
Změnu ve výuce druhého povinného cizího jazyka na základních školách, podle níž se mají vyučovat pouze tři jazyky, chce ministerstvo školství zavést hlavně proto, aby se mohla udržet kontinuita jazykové výuky a žáci mohli pokračovat se zvoleným jazykem i na střední škole. V diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to v neděli řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
V Česku se delší dobu vede debata o tom, zda není řada středoškolských oborů „za zenitem“. Vzniká kvůli tomu návrh na jejich výrazné seškrtání, vzhledem k poptávce rodičů i dětí tlačí ministerstvo školství na směřování k obecnější náplni vzdělávání. Úřad práce přišel v době podávání přihlášek na střední školy s analýzou, která v jistém ohledu potvrzuje i dřívější data o oborech, které se příliš nevyplácí studovat.
Většina krajů podle svých dlouhodobých záměrů neplánuje navyšovat kapacity všeobecných oborů středních škol, tedy například gymnázií a lyceí. Dlouhodobé záměry krajů tak nenaplňují poptávku rodičů a žáků ani dlouhodobý záměr ministerstva školství, který cílí na vyvážený podíl odborného a všeobecného vzdělání. V analýze na to upozornili odborníci z výzkumné organizace PAQ Research. Výjimkou je podle nich například Praha, Vysočina a částečně Plzeňský kraj.
Kriminalisté v Hodoníně zabránili další možné tragédii na škole, kde se řeší případ drsné šikany. Nezletilá žákyně ZŠ Vančurova podle zjištění CNN Prima NEWS plánovala vražedný útok na své spolužáky s tím, že se připravovala pomocí sociálních sítí. Policie už zahájila trestní řízení a vyšetřuje okolnosti případu, stejně jako možný negativní vliv digitálního prostředí na nezletilé.
Deváťáci si mohli letos poprvé vyzkoušet přímo ve školách přijímací zkoušky nanečisto a zdarma. Ministerstvo školství spolu s Cermatem nabídlo školám tento projekt dobrovolně s tím, že provedení i opravy jsou do značné míry v rukách škol. Řada z nich toho využila, trochu neplánovaně však testy zjevně zasely paniku či minimálně úlek v rodinách, který se na některých místech bude řešit i s vedením škol. Jak popsali někteří rodiče i pro deník Echo24, výsledky dětí zejména v matematice skončily velmi nízkými bodovými zisky a to napříč třídami. Podobných ohlasů je pak řada i na sociálních sítích, kde tradičně testy Cermatu budí debaty.
Míst pro uchazeče o studium v žádaných oborech středních škol, například těch všeobecných, jako jsou gymnázia a lycea, bude v některých regionech letos pravděpodobně opět nedostatek, řekla analytička neziskové organizace EDUin Nikola Šrámková. Nabídka oborů středních škol dlouhodobě neodpovídá poptávce žáků, uvedli odborníci.
Střelba v areálu vzdělávacího centra v Örebro ve středním Švédsku si vyžádala asi deset mrtvých. Oznámila to policie. Domnívá se, že mezi mrtvými je i samotný útočník, který zřejmě jednal sám. Policie zatím nemá informace o tom, že by šlo o teroristický čin, ale jistě to ještě neví. O hrozícím útoku neměla žádné varovné signály a o údajném pachateli neměla informace. Policejní šéf v Örebro Roberto Eid Forest řekl, že podezřelý nemá vazby na žádný gang a policie věří, že "se další útoky nestanou".
Střední školy čeká nápor posledního z nadprůměrně silných ročníků, žáky a rodiče naopak výběr podle stále nového systému přijímacího řízení. Ačkoliv se počet přihlášek rozšířil na tři až pět, při výběru oboru je stále důležité postupovat obezřetně. Změna výběru až ve druhém kole totiž i nadále znamená vzdát se jistoty přijetí na jednu ze škol v prvním kole. Ke správnému podání přihlášky je pak stále možné využít tří různých způsobů.
„Bez sankcí to nepůjde.“ Lidovecko-svobodná vláda Dolního Rakouska dnes oznámila tvrdá opatření v boji proti radikálnímu islámu, který ohrožuje rakouskou společnost. Vedle restriktivních omezení chystá zemská vláda „učinit naše zvyky a tradice viditelné, hmatatelné a tedy srozumitelné pro imigranty." Školky a školy budou povinně slavit svátky sv. Martina a také Mikuláše. Dolní Rakousko také vyslalo požadavky ke spolkové vládě. Informovala o tom dnes rakouská média.
České školství stojí před největší změnou za posledních dvacet let, tvrdí resortní ministr Mikuláš Bek (STAN), o zásadních změnách hovoří i předseda vlády Petr Fiala (ODS). Nyní byla dotažena několikaletá anabáze, když ministr představil nové školní osnovy pro základní vzdělávání. Neříká se jim tedy osnovy, ale Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP). Ten divný název však nemusíme chápat jen projev byrokratického jazyka, je to i odraz dobového trendu. V něm stát poskytuje školám větší prostor, aby si poskládaly výuku podle svého, a ještě větší prostor má dostat žák.
Od pondělí řešila policie deset událostí spojených s vyhrožováním ve školách. Zadržela při nich deset lidí. Na tiskové konferenci to řekl policejní prezident Martin Vondrášek. Například v pondělí ohrožoval žák učitelku střelnou zbraní na základní škole v Rudolfově na Českobudějovicku, na střední škole v Praze 2 ve stejný den zasahovala policie kvůli podezření na zbraň u studenta.
Mezi filmovými fanoušky zavládlo nadšení. Christopher Nolan, jeden z nejúspěšnějších tvůrců současnosti a režisér sedmi Oscary ověnčeného Oppenheimera, na konci roku oznámil svůj další film – adaptaci Homérovy klasiky Odyssea. Obzvláště nadšený byl jistý Matt Ramos, 36letý americký influencer menšího významu (245 tisíc sledujících na YouTube). Při hledání informací o novém Nolanově projektu totiž s údivem zjistil, že Odyssea je antický epos a jeden ze základních textů západní literatury. Ramos přitom nebyl zdaleka jediný, kdo v životě o Homérovi a jeho díle neslyšel.
Pondělní incident ze střední školy v Praze 2 vyšetřuje policie pro podezření ze šíření poplašné zprávy. Informovala o tom v úterý na síti X. Policisté při zásahu zadrželi mladíka, který měl do školy přijít ozbrojený. Žádná zbraň se však u něj nenašla. Student skončil v péči lékařů. Policie uvedla, že mladík je nadále ve zdravotnickém zařízení a že jej dosud nevyslechla. Ozbrojení policisté zasahovali v budově školy v Ječné ulici kolem 07:30. Důvodem bylo oznámení, že do školy přijde žák se zbraní a použije ji.
Třináctiletý žák, který se v pondělí pokusil vystřelit na učitelku v základní škole v Rudolfově u Českých Budějovic, je umístěný v diagnostickém ústavu. Nařídil to soud. Policie případ vyšetřuje pro podezření z pokusu o vraždu. Chlapci za něj podle trestního zákoníku nehrozí postih, protože je mladší 15 let. Motivem činu žáka byly pravděpodobně problematické vztahy se spolužáky, uvedla policejní mluvčí Štěpánka Schwarzová. Střelnou zbraní, kterou odcizil jednomu z příbuzných, ohrožoval i spolužáky.
Plánované zrušení výuky ruštiny na základních školách neznamená omezení jen pro žáky, tvrdé probuzení přichystalo i budoucím učitelům. Studenti pedagogických fakult se totiž dozvěděli, že jejich aprobace na výuku ruského jazyka vyjde do budoucna vniveč. Část z nich to ostře kritizuje a zcela zpochybňuje argumenty, s kterými přišel resort Mikuláše Beka (STAN).
Zásah českobudějovických policistů v ZŠ v Rudolfově nebyla jedinou podobnou pondělní akcí. K podobnému incidentu došlo ráno v Praze, kde policie s dlouhými zbraněmi zasahovala v Ječné ulici, protože dostala hlášení, že se na místní střední školu chystá mladík se zbraní. Mladík se policistům přiznal, v minulosti navíc už střelbou vyhrožoval. „Žádnou zbraň jsme u něj nenašli, nikdo nebyl zraněn a relevanci uvedené výhrůžky budeme prověřovat,“ informovali pražští policisté.
Před pár dny sítě drobně zčeřila zpráva, že americký stát New Jersey už nebude vyžadovat po učitelích složení základních kompetenčních testů ze čtení, psaní a matematiky. Reakce byly dvojího druhu: alarmistické (New Jersey začne najímat analfabety), nebo naopak až podezřele konejšivé (testy byly zbytečnou administrativní zátěží, duplikovaly znalosti z univerzit, kde to bez ovládnutí liter ještě pořád nejde; návrat k obrázkovému písmu je ale v plném běhu 🙃😎).
Střední školy čeká nápor posledního z nadprůměrně silných ročníků, žáky a rodiče naopak výběr podle stále nového systému přijímacího řízení. Ačkoliv se počet přihlášek rozšířil na tři až pět, při výběru oboru je stále důležité postupovat obezřetně. Změna výběru až ve druhém kole totiž i nadále znamená vzdát se jistoty přijetí na jednu ze škol v prvním kole. Ke správnému podání přihlášky je pak stále možné využít tří různých způsobů.
Těsně před startem podávání přihlášek na střední školy mohou letos deváťáci zadarmo otestovat své předpoklady při testech nanečisto. Novinka reaguje na výtky, podle kterých část dětí z chudších poměrů znevýhodňují placené přípravné kurzy. A klade si i ambici snížit stres žáků při „ostrém“ přijímacím řízení. Záleží však i na jednotlivých školách, zapojení se do projektu zůstává dobrovolné. A spojené s ním mohou být i velké školní „manévry“ nanečisto.
Dva lidé přišli o život a jedna studentka utrpěla vážná zranění při čtvrtečním útoku nožem na gymnáziu ve Spišské Staré Vsi na východním Slovensku. Podezřelý je z něj 18letý student. Slovenská média jej popisují jako mimořádně úspěšného, co se studia týče, avšak v rámci chování problémového. Jeho neovladatelná povaha se měla projevit již v mladém věku, kdy byl dokonce vyloučen ze školky. Na základní škole měl pak být řešen policií.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) dnes poprvé představil finální návrh kritizované reformy školských „osnov“, tedy nových rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro mateřské a základní školy. Školy budou moci začít vyučovat podle nových učebních plánů dobrovolně už od příštího školního roku v prvních a šestých třídách. Samotný proces tvorby RVP, ale i jejich obsah a nekoncepční změny v závěru příprav jsou terčem kritiky ředitelů, učitelů i odborníků.
Slovenský středoškolák Simon Omaník odmítl podat ruku prezidentu Peteru Pellegrinimu při předávání ocenění za účast na mezinárodních studentských olympiádách. Denníku N řekl, že s hlavou státu má osobní i politický problém. Pellegrini přijal více než tři desítky studentů středních škol, kteří získali medaile na studentských olympiádách. Omaník loni skončil třetí na matematické olympiádě v maďarském Segedínu (Szegedu).
Ministerstvo školství pod vedením Mikuláše Beka (STAN) si v předposlední den minulého roku „odkleplo“ revizi rámcových vzdělávacích programů (RVP). Kontroverzní a ze všech stran kritizovaná úprava „osnov“ pro základní školy se tak má od příštího školního roku začít testovat v praxi, ačkoliv existuje řada pochybností o jejich obsahu i zpracování. Ve školách už ale snaha o přípravu nového učiva stihla narazit s předstihem, nikomu se totiž ani nepodařilo nové učební plány přepracovat do funkčního školního vzdělávacího programu.
V úterý 14. ledna dospěje do finále záměr, který premiér Petr Fiala opakovaně vyjmenovává mezi nejdůležitějšími počiny své vlády. Je dost záhada, proč někdo, kdo se snad pořád ještě pokládá za konzervativce, tak systematicky upozorňuje na něco, co u konzervativního voliče může vyvolat jen zklamání.
