Tag: školství

Články k tagu

Redukce vzdělávání, změna maturit a přijímaček. Zeman souhlasí s Gazdíkem

Prezident Miloš Zeman a ministr školství Petr Gazdík (STAN) se dnes shodli na tom, že je nutná redukce obsahu vzdělávání a změna maturit a systému přijímacích zkoušek a potřebné je celoživotní vzdělávání. Gazdík to řekl novinářům po setkání se Zemanem, na kterém prezidenta informoval o záměrech vlády ve školství. Vyjasňovali si návrh, aby byl druhý cizí jazyk v základních školách jen volitelný, doplnil. Shodli se také v tom, že 17. června bude jmenování dalších 84 profesorů a profesorek.

Středoškoláci jsou u státních maturit méně úspěšní než loni

Neúspěšnost u státních maturitních testů letos v květnu proti minulému roku vzrostla, proti předcovidovému roku 2019 ale mírně klesla. Letos u testů neuspělo 13,7 procenta těch, kteří šli ke zkouškám poprvé. Loni to bylo 11,2 procenta, před třemi roky 14,1 procenta. Vyplývá to z výsledků, které dnes zveřejnil Cermat na svém webu. Neúspěšnost u povinného maturitního testu z češtiny podle Cermatu meziročně stoupla z 4,7 procenta na 9,4 procenta, a je tak srovnatelná s roky 2017 až 2019.

Covid, uprchlíci a teď jádrové učivo. Učitelé chtějí víc času na změny ve výuce

Zástupci organizací sdružených ve Stálé konferenci asociací ve vzdělávání (SKAV) mají výhrady k návrhu koncepce změny rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro základní školy. Například možnost rozdělení učiva na takzvané jádrové a rozšiřující je podle nich v rozporu s podporou individualizace výuky. V dokumentu je podle nich potřeba vyjasnit řadu detailů, a ministerstvo školství by proto mělo zvážit i prodloužení přípravy změn v učebních plánech.

Mučednice svobody slova?

Hojně diskutovanou personou se v Česku stala pražská učitelka Martina Bednářová, žáci si ji nahráli, když jim v hodině slohu vykládala o tom, jak o válce na Ukrajině všichni – kromě tzv. alternativních médií – lžou, nic strašného se v té zemi neděje, hrůzných zločinů se naopak dopouštějí ukrajinské jednotky na Donbasu a tak dále a tak podobně. Mezi částí uživatelů sociálních sítí nachází učitelka Bednářová zastání jako oběť potlačování svobody slova, sama argumentuje podobně, mluví o „popření demokratických svobod“ a „bezprecedentním omezení slova a názoru“.

Pochybila škola? Učitelka vyhozená za řeči o ukrajinských nacistech se hájí svobodou slova

Veřejným prostorem proběhla kauza učitelky češtiny z pražské základní školy Na Dlouhém lánu, která dětem z osmé třídy na hodině slohu vyjevila svůj pohled na ruskou invazi. Vyučující v podstatě zpochybnila to, jak západní média o válce informují, a žáci její slova nahráli. Ředitelka školy učitelku ihned odstavila z výuky a rozhodla se pro výpověď. Češtinářka tvrdí, že chtěla děti učit tolerovat odlišné názory a vyhazov vnímá jako omezování slova a názoru.

Kapacity ve školkách zřejmě nestačí, očekává se nápor desetitisíců dětí

Školské a odborné organizace volají po koordinaci a navyšování kapacit zejména ve školkách, které jsou dlouhodobě poddimenzované jak ze strany míst pro děti tak pedagogů. Nyní bude muset systém zřejmě absorbovat další tisíce dětí, které prchly před ruskou invazí na Ukrajinu. Problémy jsou zejména ve větších městech, například Praha jedná o urychlené výstavbě modulových škol a tříd. Zápisy do mateřských škol začínají 2. května a končí 16. května. Konkrétní termíny stanoví ředitelé školek.

Adaptační fáze, pak v září do školy. Pro děti z Ukrajiny je dost míst, ale málo učitelů

Parlamentní volby v Maďarsku vyhrál už počtvrté v řadě konzervativní premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz. Sjednocená opozice u voleb propadla a zisk pouhých 56 mandátů pro ni znamená zklamání. Reakce ze zahraničí jsou zatím vlažné, poskrovnu je také gratulací. Kvůli Orbánově politice a mírnějším postupem proti Rusku se totiž Maďarsko stalo v očích mnoha politiků černou ovcí Visegrádské čtyřky i celé EU.

Jak přežít jaderný výbuch. Hlavně si vyhrnout límec

Dobré bylo taky to, jaké se používaly učební pomůcky, především pláštěnky a plynové masky, při jejichž nasazování se též užilo dosti zábavy. Takže je dobré být připraven a provětrat si starou látku. Ta se probírala v hodinách branné výchovy, což byl předmět, který byl považován za docela oblíbený. To i proto, že ho často učili tělocvikáři, kteří patřili k snesitelnějším členům pedagogického kolektivu, na svém předmětu moc nebazírovali – a že by z něj někoho nechali rupnout, to si lze též těžko představit.

Vzdělání pro dětské uprchlíky. Gazdík slibuje 100 tisíc míst, kapacita nemusí stačit

Bude moci Česko nabídnout vzdělaní všem dětským uprchlíkům? Od začátku ruské vojenské intervence na Ukrajině se u nás registrovalo už 170 tisíc lidí prchajících před válkou. Přibližně čtvrtinu tvoří děti školního věku. Vláda jim slibuje, že o jejich vzdělání bude postaráno. Není ale jasné, zda budou stávající kapacity škol nebo školek stačit. Integraci ukrajinských dětí řeší i návrh zvláštního zákona, takzvaný „lex Ukrajina“.

Dvojí maturity. Jak naložit víc „talentovaným“ a neurazit ostatní

Návrh na dvě podoby maturitní zkoušky se nezamlouvá všem. Proti se ohradil například předseda Asociace češtinářů Josef Soukal. Podle něho by navržené úpravy mohly vést pouze ke snížení počtu neúspěšných maturantů, což nepovažuje za pozitivní. Několik levelů maturitní zkoušky by ale uvítal místopředseda sněmovního výboru pro vzdělání Marek Výborný (KDU-ČSL). Podle něj je ale namístě, aby se otevřela i debata nad tím, zda skutečně některé obory musejí být zakončeny maturitou.

Dvě podoby maturit. Profesní verze by nestačila na vysokou školu, navrhli odborníci

Maturitní zkouška by mohla mít do budoucna dvě podoby. Vedle běžné by středoškoláci mohli získat profesní, která by dostačovala pro výkon povolání, ale ne pro studium vysoké školy. Součástí maturity by se mohlo stát i skládání maturitních či absolventských prací s obhajobou. Vyplývá to z aktuálního návrhu think-tanku Univerzity Karlovy (UK) Vzdělávání 21, který dnes na tiskové konferenci představili jeho zástupci spolu s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN).

Školy vrací do výuky roušky, bojí se karantén. Opatření nemohou vymáhat

Některé základní školy berou protiepidemická opatření do svých rukou. Kvůli rostoucímu počtu pozitivních záchytů, byť často bezpříznakových, se totiž obávají, že v karanténách skončí většina žáků či učitelů. Škola by pak musela zavřít. I přesto, že ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo úplný konec testování ve školách za dva týdny a přehodnotilo většinu restrikcí, na některých školách se mezitím znovu vrací do výuky tolikrát kritizované roušky.

Psychické zdraví školáků se rapidně zhoršuje, covid jim narušil sociální vazby

Dlouhé období distanční výuky má neblahý vliv především na ty nejmladší děti, změn si u nich všímají školy i psychologové. Děti totiž během covidových lockdownů přišly o sociální vazby i kamarády. Na zvýšený počet psychických problémů u školních dětí upozorňují i pedadogicko-psychologické poradny. České uzavření škol patřilo během epidemie covidu-19 k nejdelším v Evropě. Ze dvou let epidemie koronaviru žáci základních škol prožili nemalou část na online výuce.

Nový rektor Mendelovy univerzity rezignoval kvůli pochybnostem o své vědecké práci

Nový rektor Mendelovy univerzity v Brně Vojtěch Adam, který měl funkci zastávat od února, s okamžitou platností rezignoval. Uvedl to v pondělním prohlášení. Akademická obec Adama zvolila už loni. Kvůli sporným publikacím jej však k rezignaci vyzvala dosavadní rektorka Danuše Nerudová i některé vědecké autority. Akademický senát bude muset volbu rektora zopakovat. Adam zpočátku rezignaci odmítal, pochybení podle něj nebyla natolik závažná.

Potíže pro školy i rodiče. Dětí v karanténách přibývá po tisících, míří tam i stovky pedagogů

Karantén dětí na školách skokově přibývá, někde i trojnásobně během jednoho týdne. V krajích tak dochází i k uzávěrám celých škol. Výpadky z prezenční výuky se však netýkají pouze dětí, do karantén či izolací míří také stovky pedagogů, což začíná komplikovat provoz škol. Česko by se podle odhadů mělo blížit v následujících dnech vrcholu omikronové vlny.

Zeman jmenoval nové rektory, Michálkovi z JAMU nepodal ruku

Prezident Miloš Zeman ve středu na Pražském hradě jmenoval 11 nových rektorů vysokých škol. Většina z nich se svých funkcí ujme od začátku února. Rektorkou Univerzity Karlovy se stala Milena Králíčková, nejstarší českou vysokou školu tak prvně povede žena. Zeman se ve středu na Hrad vrátil po asi pěti měsících. Kvůli nemoci je strávil v Ústřední vojenské nemocnici nebo na zámku v Lánech. Mezi nově jmenovanými rektory je i Petr Michálek, který povede brněnskou JAMU.

Sněmovna schválila možnost až deseti dnů volna ve školách kvůli koronaviru

Ředitelé škol zřejmě budou moci vyhlásit až na deset dní mimořádné ředitelské volno nebo zavést distanční výuku, pokud to bude třeba kvůli absenci velkého počtu pedagogů v důsledku koronavirové karantény nebo izolace. Schválila to v úterý zrychleně Sněmovna. Normu ještě projedná Senát, který by souhlas mohl dát příští týden. Předloha předpokládá, že při výuce na dálku i při mimořádném ředitelském volnu by měli rodiče žáků do deseti let věku nárok na ošetřovné.

Omikron vrací tisíce dětí do karantén, třídy se zavírají po stovkách

Přes „přívětivější“ systém karantén se začíná opakovat situace z podzimu. Tisíce až desetitisíce dětí míří po převládnutí varianty omikron s podezřením z nákazy domů. Kam to může vést, ukazuje s předstihem například Izrael. Tamní vláda se rozhodla od příštího týdne karantény pro děti a žáky výrazně omezit, jejich výpadky z výuky totiž začaly ohrožovat chod ekonomiky.

Učíte děti o klimatu málo, vzkazuje Brusel. Tlačí na výuku „ekologického přechodu“

Ačkoliv témata jako je klimatická krize a ochrana životního prostředí nejsou dnes ve školách nic, co by výuka opomíjela, podle Evropské komise (EK) to nestačí. Přišla proto s návrhem, aby se udržitelnost stala nedílnou součástí vzdělávacího systému unijních států. Podle komise je totiž vybavení dětí klimatickými znalostmi nutné pro úspěšný „ekologický přechod“.

Zmatky na školách? Jak má fungovat nynější systém testování a karantén

Se změnou v testování přišla i změna postupu na školách v případě pozitivních záchytů. Už by tak nemělo docházet k tomu, že pozitivní záchyt povede k omezování dalších dětí či žáků ve třídách. Podobně jako v minulosti se však začaly objevovat zprávy o nejednotném postupu krajských hygienických stanic. Ministerstvo zdravotnictví však tvrdí, že podobné zprávy nemá. V současnosti by tak po plošném testování měli opouštět školu už pouze pozitivní. Hygieny mají řešit až situaci ve specifických případech.

Plošné testování ve školách by mohl nahradit monitoring odpadních vod, navrhuje VŠCHT

Rozsáhlý monitoring koronaviru v odpadních vodách škol by při ústupu epidemie v Česku mohl nahradit testování žáků a studentů antigenními testy. Zástupci VŠCHT, Prahy 9 a Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) to dnes uvedli v tiskové zprávě. Předběžné výsledky pilotního projektu podle nich prokázaly dostatečnou citlivost metody. Sběrače v kanálech od loňského září zachycovaly splašky z pěti základních škol v Praze 9 a jedné základní a jedné mateřské školy v Praze-Lysolajích.

Chybové antigeny: 2/3 testů ve školách bylo falešně pozitivních

Metoda PCR s laboratorním rozborem potvrdila nákazu covidem-19 asi u třetiny antigenních testů, které vyšly při testování ve školách minulé pondělí pozitivní. Nákaza se přesnějším PCR testem potvrdila u 1236 žáků a 177 pedagogů a dalších zaměstnanců. Celkem se ve školách testovalo zhruba 1,45 milionu lidí. Pozitivních bylo 0,1 procenta, uvedlo ministerstvo zdravotnictví. Tým Chytré karantény minulý týden uvedl, že antigenní testy ukázaly pozitivní výsledek u 0,33 procenta testovaných.

Přes milion dětí se začalo testovat na koronavirus. Vláda si slibuje, že zachytí nákazu včas

Přes milion žáků základních a středních škol se po vánočních prázdninách otestuje na koronavirus. Testování se oproti dosavadní praxi v prvních 14 dnech nového roku zintenzivní, bude dvakrát týdně. Testovat se navíc budou i očkovaní a ti, kteří covid v posledním půl roce prodělali. Cílem posíleného testování je včasný záchyt šíření nové koronavirové varianty omikron. Vláda v prosinci rozhodla o tom, že ve školách se v první polovině ledna bude testovat dvakrát týdně a bude se týkat všech.

Nejlepší ekologická diplomka je o dobrovolné bezdětnosti

Třetí ročník soutěže Czech Envi Thesis, celonárodní studentské soutěže, která od roku 2019 vybírá nejlepší bakalářské a diplomové práce zabývající se problematikou životního prostředí napříč vysokými školami v České republice, vyhrála absolventka Univerzity Karlovy Šárka Stříbrská s diplomovou prací „Dobrovolná bezdětnost jako odpověď na klimatickou krizi současného světa“. Práce obstála v konkurenci 26 prací z 10 různých vysokých škol v České republice.

Nejdřív test kanálu, až potom nosu. Nová metoda může zabránit šíření covidu na školách

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce rozšířit projekt odběrů z odpadních vod. Tento systém už měsíce testuje Praha 9, která díky tomu podle starosty Tomáše Portlíka (ODS) udržela nízký výskyt i v době výrazných celorepublikových nárůstů a to s tím, že testovala jen jednou za dva týdny. Systém totiž umožňuje včas zacílit na jednotlivé školy.

Rusnok rozčílil studenty nápadem na školné. „Ne v tomto volebním období,“ uklidňuje Gazdík

Mělo by se zavést školné pro studenty vysokých škol a některé obory by byly více zvýhodněny. S takovou tezí přišel guvernér České národní banky Jiří Rusnok, podle kterého by se zvýhodňováním povedlo naplnit technické obory. Ty dnes studenty tolik nelákají a zejména pro firmy pociťují nedostatek takto kvalifikovaných zaměstnanců. Současná koalice ale nechce o školném ani slyšet. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) pro Echo24 potvrdil, že v současném volebním období se školné zavádět nebude.

Hádka o prázdniny. Politici ani po dvou letech neví, co se školami

Po téměř dvou letech pandemie zůstává situace na školách předmětem sporů mezi politiky. Končící ministr školství Robert Plaga (za ANO) rodičům vzkázal, že k prodloužení vánočních prázdnin nedojde. To však nebude platit všude, někteří ředitelé totiž školy zavřou „na vlastní pěst“. Plaga místo toho souhlasil s otestováním dětí předtím, než se vydají o svátcích do rodin. Ani to se však opět neobejde bez problémů a to kvůli stále nevyřešeným kapacitám laboratoří.

100 + 1 způsobů, jak děti dotlačit k vakcíně

Některé školy kvůli tomu ruší lyžařské zájezdy, nechtějí dělit očkované a neočkované žáky, respektive jim vymýšlet oddělený program. Odcházející vláda Andreje Babiše jako kdyby se ještě na poslední chvíli chtěla zapsat do paměti co nejtvrdšími „epidemickými“ opatřeními. Vedle povinného očkování pro některé profesní skupiny je zatím posledním, objektivně už těžko překonatelným nápadem z hlavy Adama Vojtěcha zákaz lyžařských vleků pro občany neočkované a ty, kteří neproděli nemoc

Klimatická změna proroste v českých školách napříč předměty. Učitelé se obávají ideologizace

Klimatická změna a další zelená témata by měla dostat ve školách už brzy více prostoru. O tom, aby se o klimatu mluvilo i mimo přírodopis a zeměpis, usilují některé neziskové organizace a také někteří samotní učitelé. Podporu má téma i u příštího ministra školství Petra Gazdíka (STAN), který však říká, že je nutné vyvarovat se ideologiím. Na někoho ovšem může ideologicky působit už příručka vydaná resortem životního prostředí pojednávající o tom, jak klimatickou změnu vyučovat.

Stát vybral dodavatele milionů testů pro školáky. Jeden bude stát 16,69 korun

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) vybrala dodavatele jedné části soutěže na dodávku antigenních testů na covid-19 do škol. Firma Targo Promotion dodá 12,2 milionu testů za 16,69 Kč za kus, celkem tedy za více než 203 milionů korun. Smlouvu musí podepsat ministerstvo školství. Zakázka byla rozdělena na dvě části, ze soutěže první části na dodání 1,28 milionu testů vítězná firma odstoupila, správa tak nyní vyhodnocuje další nabídky, řekl dnes předseda SSHR Pavel Švagr.