Tag: Evropa

Články k tagu

Maďarsko za 10 let zabránilo vstupu do EU více než 1,1 milionu migrantů, řekl Orbánův poradce

Maďarsko za posledních deset let zabránilo vstupu do Evropy více než 1,1 milionu nelegálních migrantů s využitím vlastního hraničního plotu a policejních sil, uvedl v rozhovoru pro TV2 hlavní bezpečnostní poradce maďarského premiéra György Bakondi. Navzdory tomuto úsilí Maďarsko neobdrželo politickou ani finanční podporu, „ani dobré slovo“, z Bruselu, pouze kritiku a pokuty za blokování nelegálního vstupu, zdůraznil Bakondi.

Izrael je pod tlakem i při Eurovizi. Část zemí vyzývá k bojkotu písničkové soutěže

Izrael kvůli válce v Gaze nečelí tlaku jen v mezinárodní politice, ale i v kultuře. Stále více zemí vyzývá k bojkotu největší evropské hudební show Eurovize, pokud se jí bude účastnit Izrael. Kvůli velikosti potenciálního bojkotu se začínají ozývat návrhy, že by Izrael mohl ze soutěže na rok odstoupit, či vystupovat pod neutrální vlajkou. To však izraelští činitelé odmítají. O možném vyloučení, o kterém spekuluje například Ynet, by vysílací unie EBU mohla rozhodnout na prosincovém jednání.

Rusko by mělo odstoupit od evropské úmluvy proti mučení, navrhl Putin parlamentu

Ruský prezident Vladimir Putin předložil Státní dumě návrh, aby Rusko odstoupilo od Evropské úmluvy o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Agentura TASS napsala, že návrh zákona byl zveřejněn v elektronické databázi dolní komory ruského parlamentu. Jde o úmluvu Rady Evropy (RE), ze které bylo Rusko v březnu 2022 kvůli vpádu na Ukrajinu vyloučeno. K tomu, aby takový návrh parlamentu předložil, vyzval v srpnu prezidenta premiér Michail Mišustin.

„Připravte se na rozsáhlý konflikt,“ vyzvalo francouzské nemocnice tamní ministerstvo

Francouzské ministerstvo zdravotnictví vyzvalo nemocnice napříč zemí, aby se do března 2026 připravily na krizový scénář, v němž by Francie sehrála roli zázemí pro rozsáhlý ozbrojený konflikt v Evropě. Uvedl to francouzský týdeník Le Canard enchaîné, který se dostal k dopisu zaslanému regionálním zdravotnickým úřadům. Podle tohoto dokumentu by se zdravotnický systém měl připravit na situaci, kdy bude muset poskytnout péči tisícům raněných.

Jak zajistit na Ukrajině mír. V Trumpově plánu hrají Američané specifickou roli

Donald Trump jedná s evropskými spojenci o plánu, který by měl zajistit bezpečnostní záruky Ukrajině. Hlavními prvky mírového plánu v případě, že se nakonec podaří dojednat mezi Kyjevem a Moskvou klid zbraní, jsou podle zjištění deníku The Telegraph vytvoření demilitarizované zóny, postavení ukrajinských jednotek jako první linie obrany, omezená americká podpora zpravodajstvím a logistikou a vyjednávání o velení případné mírové mise NATO či USA.

Evropa má problém: populace stárne, stále více lidí čelí riziku chudoby ve stáří

Chudoba ve stáří bude normou pro velkou část evropské populace, pokud nedojde k rozsáhlé reformě současné důchodové politiky, varuje evropský regulátor zaměstnaneckých důchodů. A protože evropská populace rychle stárne a porodnost klesá, náklady na financování důchodových systémů prudce stoupají, píše list Politico. „Každý pátý Evropan již nyní čelí riziku chudoby ve stáří,“ uvedla pro list Politico Petra Hielkema, šéfka Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké důchody (EIOPA).

Čína chce vyslat mírové jednotky na Ukrajinu

Čína je ochotná vyslat vojáky na Ukrajinu v rámci mírové mise – za podmínky mandátu OSN. Informoval o tom dnes deník Welt s odvoláním na čínské vládní kruhy. Plán Pekingu vyvolává v Evropě smíšené reakce. Ukrajina i Rusko k možné účasti Číny zaujímají odmítavý postoj. V Bruselu vyvolává čínský záměr vyslat mírové jednotky na Ukrajinu rozdílné reakce. V Bruselu vyvolává čínský záměr vyslat mírové jednotky na Ukrajinu rozdílné reakce.

Další rána pro ty, již ignorují omezování svobody projevu v Evropě

Ještě donedávna mohli mnozí shodit se stolu americké výtky na adresu Evropy kvůli omezování svobody projevu jako republikánský narativ a konspirační teorii. Do této představy nicméně zasáhl v květnu britský týdeník The Economist, který se tématu detailně věnoval a došel k závěru, že evropský problém je skutečný. Tento týden přišla nová rána, když to stejné konstatoval další liberální plátek: americký The Atlantic. Tomu rozhodně nikdo nemůže vyčítat náklonnost k republikánům a současné administrativě.

Auta, léčiva, polovodiče i dřevo s 15% clem. Dohoda Trumpa s EU je už na papíře

Spojené státy a Evropská unie dnes uzavřely rámcovou obchodní smlouvu. Ta potvrzuje předběžnou ústní dohodu, na které se obě strany shodly v červenci. Zahrnuje mimo jiné 15procentní strop u cel na na většinu dovozů z EU do USA, včetně automobilů, léčiv, polovodičů a dřeva. Vyplývá to ze společného prohlášení, jež obě strany zveřejnily. V případě automobilů jde o snížení z aktuální úhrnné sazby 27,5 procenta, v případě čipů americký prezident Donald Trump hovoří o možnosti uvalit na dovoz z většiny zemí 100procentní clo.

USA prodávají Evropě zbraně pro Ukrajinu s 10% přirážkou, řekl ministr financí

Americký ministr financí Scott Bessent uklidňoval v rozhovoru pro stanici FOX News americké daňové poplatníky, že Spojené státy na podpoře Ukrajiny netratí, ale naopak vydělávají. Evropským státům totiž prodávají zbraně určené pro Ukrajinu s desetiprocentní přirážkou. Podle Bessenta by z těchto prostředků mohly být financovány náklady na leteckou ochranu Ukrajiny, kterou v nedávných rozhovorech zmínil prezident Donald Trump.

Rodí se bezpečnostní plán pro Ukrajinu. Schůzka Putin–Zelenskyj má být za dva tři týdny

Evropské země se postupně přibližují k vytvoření rámce západních bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, a to po setkání v Bílém domě, kde Donald Trump naznačil „přítomnost“ USA na Ukrajině. Návrh, který zahrnuje podporu dobře vybavených ukrajinských sil, možnost nasazení multinárodní „síly ujištění“ po příměří a americkou podporu, má připravit půdu pro případné setkání prezidenta Volodymyra Zelenského s Vladimirem Putinem. Evropské vedení přitom zdůraznilo, že detaily budou vyžadovat pečlivá jednání a že udržení tlaku na Rusko prostřednictvím sankcí zůstává klíčové.

Evropa uklidnila bláznivého krále, Zelenskyj měl sedmičlennou „ochranku“, píší Němci

Schůzka evropských politiků včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě skončila pro Evropany úspěchem, i když nepřinesla mnoho konkrétních výsledků, uvádí německá média. Podle listu Die Zeit se Evropanům podařilo uklidnit bláznivého krále, podle listu Süddeutsche Zeitung předvedli Evropané zdařilou choreografii.

Třetí fáze rozhodne

Svět se pořádně ani nerozkoukal a summit na Aljašce mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem skončil. Ruský prezident se prošel po červeném koberci kolem stíhaček F-35, nad hlavou mu proletěl bombardér B-2, tři hodiny jednal se svým americkým protějškem, oba něco řekli novinářům, aniž by odpověděli na otázky, a Putin zase odletěl. Ani pracovní oběd si nedal. Žádná konkrétní dohoda ohlášena nebyla. Přesto na první pohled může být spokojený.

Evropští lídři u Trumpa. „Díky vám se něco změnilo,“ chválila Meloniová

Evropští lídři jednají s prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Zelenským v Bílém domě. Před samotným setkáním mluvili i o změnách, které do konfliktu přinesl americký prezident Donald Trump. Především italská premiérka Giorgia Meloniová zdůraznila, že ruský prezident tři roky odmítal jednání, nyní však svůj postoj změnil. „A to díky vám,“ dodala směrem k americkému prezidentovi.

J. D. Vance dovolenkuje v Británii aneb Ochotná zaslepenost Evropanů

Americký viceprezident J. D. Vance se letos vydal na rodinnou dovolenou do panského sídla v regionu Cotswolds ve Velké Británii. Kromě objevování „nádherné krajiny“ jihozápadní Anglie navštívil také leteckou základnu RAF, kde pozdravil americké vojáky a setkal se s řadou místních státníků – mj. s britským ministrem zahraničí Davidem Lammym, s nímž si zašli na ryby (ministrovi za to teď hrozí pokuta ve výši až dva tisíce liber, neboť chytali bez náležitého rybářského povolení). Společně s Lammym také minulý týden uspořádali tiskovou konferenci.

V Evropě prudce přibývá pohlavních chorob. Příručka EU o bezpečnému sexu ale narazila

Případů pohlavně přenosných chorob v Evropě za poslední roky prudce přibývá a to až o stovky procent oproti minulému desetiletí. Před narůstajícími případy syfilidy, kapavky či chlamydií varuje i EU, která vydala příručku upozorňující na nebezpečné sexuální praktiky. Nárůst pohlavně přenosných chorob, a to jak mezi muži, tak ženami, pak zaznamenávají i čeští zdravotníci.

Muzeum Evropa

„Evropa je shlukem zemí třetího světa s lepším brandingem. Žádná klimatizace. Žádné sušičky. Led je luxus. Při večeři se zpotíte, zatímco číšník si vás dvě hodiny nevšímá,“ napsal na X (Twitter) reportér magazínu Reason Billy Binion. Zařadil se do stále rostoucí skupiny Američanů, kteří se o letních prázdninách vydali přes Atlantik a byli zděšeni chudobou svých evropských bratranců. Například spisovatelka a aktivistka Sarah Haiderová měla podobný pocit z návštěvy Velké Británie.

Povadlá ňadra Evropy

Nemusí to být ani Donald Trump nebo někdo z jeho party, aby nás Evropany upozornil na úpadek našeho milého kontinentu. Evropa se evidentně nalézá v dekadentní fázi své dlouhé historie, zjevně ztrácí dech a výdrž, vadne a chřadne, pustne a churaví. Přestává stačit světu, jeho střemhlavému pádění někam, kam ona už ani nedohlédne, protože ten šílený závod ona už sama neřídí, spíš se tak plete někde u konce, ráda, že je vůbec ještě na nohou. Byla to přitom kdysi velká krasavice, které se klaněl celý svět, se kterým si ona mohla dělat, pomalu co chtěla.

Smrtelně podklimatizovaná Evropa

Podle Světové zdravotnické organizace zahyne ročně v Evropě přes 175 tisíc lidí následkem horka. Pro srovnání, toto číslo je třikrát vyšší než každoroční počet obětí střelby ve Spojených státech. Podle epidemiologa Malcolma Mistryho z Londýnské školy pro hygienu a tropické lékařství působí častější vlny veder jako „tichý zabiják“, doléhají především na starší osoby a zasahují velká města napříč starým kontinentem – Milán, Barcelona, Paříž, Londýn a Řím jsou mezi nejvíce postiženými. Mnozí znepokojivé statistiky berou jako důkaz zhoubného vlivu klimatické krize a další podnět pro ještě horlivější úsilí o snižování emisí a dekarbonizaci.

Orbán mluví o fiasku: „Tohle není dohoda! Trump si dal šéfku Komise k snídani“

Francouzský premiér François Bayrou po obchodní dohodě Evropské unie se Spojenými státy píše o pochmurném dni a o podřízení Evropy. Dohodu kritizuje také maďarský premiér Viktor Orbán, podle něhož si americký prezident Donald Trump dal šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou k snídani. Informuje o tom agentura Reuters. Naopak podle italské ministerské předsedkyně Giorgie Meloniové se podařilo odvrátit potenciálně ničivý scénář.

„Těch 15 % se dá přežít“. První české firmy už stěhují výrobu do USA, hlásí exportéři

Patnáctiprocentní americká cla na zboží z Evropské unie jsou za současné situace maximem možného, řekl dnes místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Obchodní dohoda EU se Spojenými státy, jejíž součástí jsou patnáctiprocentní plošná cla, je podle něj pozitivním signálem, který uklidní trhy a představuje pro obchod předvídatelnost. Dopady nových cel bude podle něj ale potřeba teprve posoudit. Daněk ale už má informace, že první české firmy do USA stěhují výrobu.

Trumpova celní hrozba se blíží, EU doufá, že domluví 15 %. „Umíme také přitvrdit“

Rozhodnutí o obchodní dohodě se Spojenými státy by mohlo padnout velmi brzy, řekl německý kancléř Friedrich Merz před jednáním s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Ten podotkl, že Evropa usiluje o co nejnižší cla a hospodářskou stabilitu. List Financial Times a agentura Reutrers s odvoláním na své diplomatické zdroje napsaly, že Evropská unie a USA směřují k dohodě o 15procentní základní celní sazbě.

Božská míra byla neblaze překročena

Uběhlo to rychle. Před deseti lety se rozjela událost, které se vzápětí začalo říkat velká uprchlická krize. Od jara 2015 přicházely zprávy, že výrazně posílil uprchlický proud jak po tradiční cestě přes Balkán, tak přes Středozemní moře. Pořád šlo ale ještě o desetitisíce, tedy zvladatelná čísla. Během léta poskočila na statisíce a na přelomu srpna a září již stálo na hranicích především do evropského schengenského prostoru skoro milion uprchlíků, takže do konce roku jich jen do Německa přišlo jeden a půl milionu. Tehdy, bylo to 31. srpna, zazněl slavný výrok Angely Merkelové „Wir schaffen das!“ (Zvládneme to!), který dosud rezonuje a vyvolává zcela protichůdné reakce.

Fiume, první influencerský stát

Prožíváme dobu znejistění demokracie, kdy se o alternativách k ní mluví s otevřeností ještě nedávno nemyslitelnou. Sílí i chuť zkusit je realizovat v praxi – pro určitý typ publika bylo nejzajímavější zprávou, jež z Česka v poslední dekádě vzešla, založení ministátu Liberland, v bouřlivém americkém létě 2020 v Seattlu zase existovala asi měsíc na šesti městských blocích anarchistická zóna známá jako CHAZ. Myšlenky jako „homesteading“, „network state“ nebo technomonarchie hlásají lidé, u nichž je těžko říct, zda je označit za intelektuály, politiky, umělce, nebo vizionáře, ale vystihuje je nové povolání naší doby – influenceři.

Trump oznámí nový zbrojní plán pro Ukrajinu. Dodá i útočné zbraně, zaplatit je mají evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámí nový plán na vyzbrojení Ukrajiny, jehož součástí budou dodávky útočných zbraní, napsal s odvoláním na dva zdroje obeznámené s úvahami prezidenta server Axios. Označuje to za velkou změnu v Trumpově přístupu k ruské agresi vůči Ukrajině. Šéf Bílého domu v minulých dnech slíbil na pondělí v tomto ohledu zásadní prohlášení. Trump v předvolební kampani opakovaně uváděl, že Ruskem vyvolanou válku na Ukrajině ukončí první den ve funkci

Omezování svobody projevu. Americký deník varuje Evropu

Evropské státy v posledních letech častěji postihují projev svých občanů, alespoň podle Wall Street Journal. Americký deník ukazuje několik konkrétních případů omezování či kriminalizování projevů na veřejnosti. Podle deníku za nárůstem stojí rozdílný přístup ke svobodě projevu v USA, kde je na prvním místě ústavní právo na svobodu projevu. Naopak v Evropě, údajně v souvislosti se zkušenostmi z druhé světové války, rostou obavy z extrémismu a to ovlivňuje i přístup ke svobodě projevu.

Vyšetřování výpadku proudu potrvá několik týdnů. Zapojí se i experti z Evropy

Vyšetřování pátečního rozsáhlého výpadku elektřiny v Česku bude trvat několik týdnů. Kromě provozovatele přenosové soustavy ČEPS a distributorů se do něj zapojí také další experti, například z Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) nebo odborníci na posouzení konkrétní techniky. ČEPS také kvůli prevenci chystá kontrolu termovizí vybraných elektrických vedení, řekla mluvčí ČEPS Hana Klímová.

Německo už pro migranty není volba číslo jedna. V hledáčku mají jiné části Evropy

Počet nových žádostí o azyl v Německu výrazně klesá. Podle údajů, které má k dispozici deník Bild, bylo v první polovině roku 2025 podáno jen 61 336 žádostí – což představuje meziroční pokles o téměř 50 %. V červnu jich bylo méně než 7000, tedy o 60 % méně než ve stejném měsíci loňského roku a o 70 % méně než v červnu 2023. Tak nízká čísla naposledy zaznamenali statistici v březnu 2013.