Evropa panikaří, protože Washington, Kyjev a Moskva tajně jednají o míru. Podle německého deníku Berliner Zeitung ale kancléř Friedrich Merz i německé tajné služby o plánu věděli už od začátku listopadu, resp. od konce října. Aspoň ze strany Berlína jde tak podle listu o předstíraný šok. Německá Rada národní bezpečnosti měla věc projednat už 11. listopadu.

Po počátečním šoku předstíralo kancléřství překvapení. Vedoucí Úřadu spolkového kancléře Thorsten Frei (CDU) nejprve prohlásil, že o americko-ruských rozhovorech o mírovém plánu pro Ukrajinu nemají žádné informace. Ministr zahraničí Johann Wadephul (SPD) také prohlásil, že německá vláda nebyla o 28bodovém plánu „informována“.

Berliner Zeitung tvrdí, že dostává opakované zprávy, které naznačují, že kancelář byl o mírovém plánu informován již 4. listopadu. Bezpečnostní kruhy o něm údajně věděly již 29. října. S podrobnostmi byly seznámeny i německé zpravodajské služby a Rada národní bezpečnosti je projednala 11. listopadu. Návrh byl kancelářství předán zabezpečenými kanály spolu se signály, že se pracuje na dohodě o postupném řešení konfliktu, včetně Ukrajiny. V reakci na dotaz Berliner Zeitung se ministerstvo zahraničí odvolalo na „různá prohlášení ministra zahraničí k tomuto tématu“ a mluvčí německé vlády Stefana Korneliuse později v obsáhlé odpovědi mimo jiné uvedl, že "německá vláda v současné době nemá k těmto 28 bodům Trumpova mírového plánu podrobnější komentář. Německá vláda je vzala na vědomí."

V pátek konečně vypukla v hlavních městech EU otevřená panika , jak informovaly Politico a Financial Times. Merz narychlo zrušil schůzky a lídři EU uspořádali krizové hovory. Najednou bylo všem jasné, že klíčová jednání mezi USA, Ruskem a Ukrajinou probíhají bez vědomí a účasti Evropanů.

List dále píše, že pozorovatelé považují roli Německa a jeho kancléře ve věci uzavření míru na Ukrajině za obzvláště problematickou. "Rusko se výslovně snažilo o spojení s Berlínem. Zdroje uvádějí, že ruská strana se proaktivně snažila přivést Německo k jednacímu stolu. Moskva potřebuje západoevropského partnera pro novou, udržitelnou bezpečnostní architekturu na evropském kontinentu...Ale protože se Berlín „geopoliticky ubírá špatným směrem“, Rusové se stále více obracejí k Londýnu," píše Berliner Zeitung. Ústřední roli by v tom měl hrát bývalý premiér Tony Blair, který má mimořádně dobré kontakty prostřednictvím svého think tanku, a to i na Západě. Podílel se na plánu pro Gazu a zvěsti na sociálních sítích naznačují, že by mohl být příští rok nominován na Nobelovu cenu míru. Putin ho zná z doby jejich spolupráce v boji proti terorismu a během války v Afghánistánu. Na rozdíl od Blaira se Merz s Putinem nikdy nesetkal, dodal list.