Tag: energetika

Články k tagu

Další energetická rána v Německu: Ministerstvo už vyzývá k likvidaci plynárenské sítě

Ačkoliv Evropa zažívá dlouho nebývalou energetickou krizi, která se bude možná ještě stupňovat, pokud dojde k odstřižení od ruského plynu, německé ministerstvo hospodářství vedené Zelenými už vyzývá komunální služby k „demontáži“ německé plynárenské sítě, protože žádný zemní plyn podle představ Green Dealu v sítích do 23 let už nebude. Se zprávou, kterou přirovnává k radikálnímu řezu jako bylo někdejěší rozhodnutí o ukončení jaderné energetiky v Německu, přišel list Welt am Sonntag.

„Lidi vážně nezajímá, z čeho vznikla inflace. Levnější elektřinu musíme dopřát všem“

Vysoké ceny energií se dávno nejeví jako problém jen těch nejchudších obyvatel. Vláda by proto měla přestat rozdělovat společnost a levnější elektřinu nabídnout legální cestou přes její výkup od výrobců všem lidem, říká v rozhovoru pro deník Echo24 někdejší šéf ČEZ Jaroslav Míl. Pokud podle něj budeme postupovat rychle, zřízení státního obchodníka s energiemi by domácnostem i firmám mohlo snížit zálohy na elektřinu už letos na podzim. Výrazné zlevnění energií je navíc cestou, jak zastavit prudkou inflaci.

Šlápněte někomu na krk

Meziročně inflace v dubnu stoupla o 14,2 procenta, i meziměsíční číslo – 1,2 procenta – je vysoké. Boj s inflací už jsme prohráli, oznámil v reakci na tato čísla ČSÚ minulý týden hlavní ekonomický poradce českého premiéra Štěpán Křeček. Na jak dlouho, kdo nebo spíš co za tu vysokou inflaci může – a především co se vládě nabízí za možnosti proti vysoké inflaci teď dělat, přišli do Salonu Echa vedle Křečka diskutovat jeho kolegyně z vládního poradního týmu Helena Horská, nezávislý ekonom Karel Kříž a konečně Milan Smutný, dlouhá léta mluvčí Škody Mladá Boleslav, dnes v think-tanku Realistická energetika a ekologie.

Zestátnění elektráren ČEZ: „Není k tomu žádný důvod, zálohy to lidem nesníží“

V době, kdy vysoké ceny energií a stále rostoucí měsíční zálohy drtí nemalou část domácností, začíná se opět vytahovat na světlo myšlenka rozdělení největší tuzemské energetické firmy ČEZ. Podrobnosti o restrukturalizaci a možném zestátnění výroby elektřiny jsou zatím spíše v rovině spekulací, ačkoliv vláda už potvrdila, že o změnách vážně uvažuje. Slibuje si od toho snazší regulaci cen. Ke stoprocentnímu ovládnutí výroby v ČEZ mohlo dojít už téměř před pěti lety za vlády Andreje Babiše (ANO).

Odstřižení od Ruska: EU plánuje mimo jiné povinné soláry na nových domech

Rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů. To jsou hlavní součásti ve středu zveřejněné strategie, s níž chce EK v příštích letech ukončit závislost EU na energiích dovážených z Ruska. Komise počítá s tím, že tento přechod bude do roku 2030 vyžadovat investice ve výši téměř 300 miliard eur (7,4 bilionu Kč). Část z nich chce členským zemím poskytnout v rámci mimořádného fondu obnovy, další část získat například navýšením prodeje emisních povolenek

LNG jako spása pro Evropu místo ruského plynu. Katar může plány pohřbít

Evropa naplno rozjela svou snahu o nahrazování ruského plynu. Síly se upínají především k dohodám o dodávkách zkapalněného plynu (LNG), budování potřebné infrastruktury a zajišťování kapacit v terminálech. Problém ovšem může nastat kvůli nedostatku samotného LNG, objem potřebných dodávek totiž dramaticky stoupl. USA či Katar jakožto významní dodavatelé navíc požadují uzavírání pouze dlouhodobých kontraktů. Jednání s Německem proto začínají váznout.

Děravý deštník proti drahotě. Poškodila ho byrokracie po Babišovi i nesystémový příspěvek

Na vládním Deštníku proti drahotě se objevují trhliny, které podle kritiků brání potřebným dosáhnout na pomoc se zdražováním. Může za to zřejmě i přitvrzení v byrokracii, které vláda zdědila od bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), a on se za to nyní do vlády strefuje. Ministerstvo práce však zůstává pozadu za svými sliby a u stěžejního příspěvku na bydlení se lidé stále „topí“ v záplavě formulářů. A jak ukázala čísla samotného resortu, o příspěvek požádal stále jen zlomek těch, kteří na něj mají nárok.

Drahý plyn a embargo na dovoz ze Západu. Ruský běžný účet je v rekordním přebytku

Přebytek bilance běžného účtu Ruska za první čtyři měsíce letošního roku vystoupil na 95,8 miliardy USD (2,3 bilionu Kč). To je maximum nejméně od roku 1994 a znamená to prudký růst ve srovnání se stejným obdobím loni, kdy přebytek činil 27,5 miliardy USD. Přispěl k tomu prudký růst cen ropy a zemního plynu a naopak pokles dovozu vlivem sankcí uvalených na Rusko za invazi na Ukrajinu. S odkazem na data ruské centrální banky to uvedla agentura Bloomberg.

Vláda vytvoří státního obchodníka s energiemi, potvrdil Síkela

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje vytvoření státního obchodníka s energiemi. Má sloužit především pro nákup plynu, do budoucna možná i dalších energií. Cílem státního obchodníka je mimo jiné zvýšení energetické bezpečnosti, ale i zvýšení vlivu státu na zásobách plynu v Česku, oznámil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). O vzniku státního obchodníka jako první informoval Týdeník Echo v rozhovoru s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS).

Levicový recept pravicové vlády. Stanjurova státního obchodníka s elektřinou kritizuje ekonom

Stát doposud otálel s větší pomocí proti drahým cenám elektřiny a plynu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro Týdeník Echo uvedl, že vláda chce zřídit státního obchodníka s elektřinou, který by ji nakupoval mimo burzu a prodával levněji. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáš Kovandy se však jedná o levicový recept, který pouze zatíží státní rozpočet nově vytvořenou společností. Řešení by podle něj mělo být na evropské úrovni.

Nebudeme pouštět plyn do EU přes Polsko, oznámilo Rusko

Ruská plynárenská společnost Gazprom už nebude moci vyvážet plyn do Evropské unie potrubím Jamal přes Polsko. Firma dnes oznámila, že důvodem jsou ruské sankce na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část plynovodu Jamal. Ten vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa. Německý úřad pro regulaci energetického trhu ale podle agentury Reuters nepředpokládá, že by přerušení dodávek vedlo k bezprostřednímu zhoršení situace v zásobování plynem. Česká republika podstatnou část ruského plynu odebírá přes Německo.

A nevyhovuje jim vlastně to zdražování?

Evropa se ocitá na pokraji všestranné energetické krize. Po faktickém vetu Viktora Orbána na zákaz rychlého dovozu ruské ropy do EU následují dnes zprávy, které jako by měly za úkol potvrdit Orbánovu obavu, že ropa z Ruska snadno nahradit nepůjde. Toto embargo by Evropě přineslo výpadek 2,2 milionu barelů surové ropy a 1,2 milionu barelů ropných produktů denně, odhaduje Mezinárodní agentura pro energii. Otázka je, jak ruský výpadek nahradit. Stanice CNN (!) zkompilovala přehled všech ropných vývozců, kteří nás co nevidět zklamou.

Zasáhneme proti drahé elektřině

Česká republika zažívá třetí nejrychlejší zdražování ze všech zemí Evropské unie. Významnou roli v tom hrají ceny elektřiny. Do těch na rozdíl od plynu nebo ropy může stát zasáhnout, protože si dostatek elektřiny vyrábíme doma a nemusíme ji dovážet. Ministr financí Zbyněk Stanjura popisuje, jak by chtěl stát prudký růst cen elektřiny zkrotit fixováním ceny. Vysvětluje také, kdo dosáhne na levnější elektřinu, kterou státu aktuálně nabízí miliardář Pavel Tykač se svou firmou Sev.en.

Energetická spása z Alžírska a Egyptu se zdrží. Příští zima bude kritická

EU se po ruské invazi na Ukrajinu nadále snaží diverzifikovat dovoz klíčových surovin – ropy a plynu. Jednou z možností by mohlo být severoafrické Alžírsko a také Egypt. V posledních týdnech výrazně vzrostla důležitost středomořského regionu, který by mohl znamenat cestu k energetické bezpečnosti Evropy, uvádí experti. Problém bude nicméně s vybudováním potřebné infrastruktury a proto minimálně příští topná sezóna bude ještě kritická. Energetiku vyrazil řešit do Berlína také český premiér Petr Fiala.

Ochrana planety i lidí jde ruku v ruce

Investoři již dávno nehledí jen na skvělý byznysplán, důležité je, aby firma dosahovala zisku eticky, říká Kateřina Bohuslavová. Ta ve společnosti ČEZ řídí útvar ESG Skupiny ČEZ a dohlíží na plnění ambiciózních cílů v ochraně životního prostředí, sociálních vztazích a transparentním řízení. V rozhovoru také vysvětluje, co vše se skrývá pod nefinančním reportingem a proč je nutné chápat ESG ne jako trend, ale jako nový přístup k podnikání.

Evropa v sevření energetické nejistoty

Obrovská krize na trhu s energiemi je jednou z největších výzev dnešní doby. Výzvou jak pro domácnosti a podniky, které dusí několikanásobně vyšší zálohy, tak pro vlády, které zatím spíš tápou v tom, zda a jak proti zdražování zakročit. Skončila léta nirvány, jak období levných energií mezi lety 2015 a 2020 příhodně nazývá odborník na energetiku a investor Michal Šnobr. Ani před vypuknutím války na Ukrajině předpovědi nevěstily rychlý pokles cen plynu a elektřiny, uklidnění na trhu se však v kratším časovém horizontu očekávalo.

Trh už neexistuje. „Stát stejně nakonec zastropuje cenu elektřiny“

Energetická krize žene vysoko ceny plynu a elektřiny. Současná vláda řeší dílčí podporu pro nejohroženější domácnosti, kterým chce nejrůznějšími příspěvky pomoci. Podle energetického experta a bývalého předsedy představenstva Pražské plynárenské Pavla Janečka však vládě stejně nezbude nic jiného než ceny zastropovat. Dávno totiž podle něho neexistuje férový trh. Ten je pokřiven drtivými regulacemi, jejichž důsledkem je právě současná krize.

Naši klíčoví spojenci v krizi

Minulý týden byl diplomaticky výrazně česko-polský. Nejdřív ve středu navštívil prezident Andrzej Duda svého českého kolegu Miloše Zemana na Pražském hradě. Jen dva dny poté zamířil premiér Petr Fiala do Varšavy za polským premiérem Mateuszem Morawieckým. Ty návštěvy měly symbolický význam i velmi věcný a konkrétní obsah. Polsko se v těžké době energetické krize a ruské agrese na Ukrajině stalo lídrem Evropské unie a zároveň naším klíčovým spojencem v prosazování zájmů a představ o tom, jak by měla Unie v krizových časech manévrovat.

„Vrátím se k tomu, co Babišova vláda zanedbala.“ Fiala letí do Berlína jednat o energetice

Premiér Petr Fiala (ODS) chce při čtvrteční návštěvě Berlína s kancléřem Olafem Scholzem hovořit o možnosti využití německých terminálů na zkapalněný zemní plyn pro zásoby, které by byly k dispozici Česku. Novinářům před odletem do Německa řekl, že energetika bude v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině klíčovým tématem schůzky. Se Scholzem plánuje jednat například o zvýšení kapacity ropovodu TAL (Transalpinský ropovod) z italského Terstu.

„Odpusťte lidem poplatky za obnovitelné zdroje,“ navrhl Havlíček ve sněmovně

Spor mezi koalicí a opozicí o způsob zmírnění dopadů zdražení energií na obyvatele a firmy by mohlo podle místopředsedy Sněmovny Karla Havlíčka (ANO) vyřešit odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Řekl to v debatě o návrhu programu čtvrteční mimořádné schůze dolní komory ke čtveřici předloh opozičního hnutí ANO na plošnou pomoc kvůli růstu cen plynu, elektřiny a pohonných hmot. Vládní koalice s plošnou pomocí nesouhlasí, dává přednost adresné.

V EU jsme u Green Dealu v absolutní menšině

Drama, před nímž dnes stojí evropské vlády a mezi nimi ta česká, má ekonomické, bezpečnostní a zahraničněpolitické rozměry. Ale ministr spravedlnosti Pavel Blažek je homo politicus a současně je znám jako politik se zálibou v širším, historickém uvažování. Na přísně resortní záležitosti také v tomto rozhovoru přijde řada až úplně na konci.

Evropská komise navrhuje zákaz dovozu ruské ropy do konce 2022. Sankce rozšíří i na Sberbank

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila ve středu ráno šestý balíček sankcí vůči Rusku, které se dopouští vojenské agrese na Ukrajině. Nově budou sankce rozšířeny i na největší ruskou banku Sberbank a dvě další velké banky, které budou odstřiženy od systému SWIFT. Evropská komise také navrhuje zákaz dovozu ruské ropy do zemí Evropy do konce letošního roku. Aby sankce vstoupily v platnost, musí je jednomyslně schválit členské země.

Způsob, jak se zahojit na drahé elektřině? Akcie ČEZu v energetické krizi rostou

Domácnosti i firmy jsou nyní rukojmí energetické krize. Ta postihu řadu rodin i podniků, které musí řešit drahé účty za plyn, elektřinu, ale také i PHM. Na pražské burze je však v poslední době znatelné, že některým společnostem krize pomáhá. Ať se to týká polostátní skupiny ČEZ kvůli drahým energiím nebo akciím Colt CZ, které těží z geopolitické situace na Ukrajině. Neboť energetická krize zřejmě vydrží v Evropě i ČR delší dobu, tak je pro některé investory výhodné nyní akcie ČEZu nakupovat.

Elektřina a plyn pro ty nejpostiženější. „Hrozí byrokratické peklo a ještě dražší energie“

Vláda patrně po kritice za to, že je nečinná v pomoci lidem s rostoucími cenami, přichází v posledních dnech s novými plány, jak domácnostem ulevit. Po kritizovaném pětitisícovém příspěvku na děti ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) mluví také o zavedení speciálního energetického tarifu, tedy o levnějších energiích pro nejpostiženější domácnosti a také podnikatele. Právě podniky typu skláren nebo pekáren, které mají velkou spotřebu plynu a elektřiny, po finanční úlevě volají.

Fialovné do každé průměrné rodiny

Ceny elektřiny v Evropě se kvůli všem možným státním zásahům, prodávaným jako tažení za bezuhlíkovou ekonomiku, dostaly do výšek ještě před pár lety nepředstavitelných.. Středopravicová vláda Petra Fialy od nástupu 17. prosince loni tvrdí, že vyřešení drahoty a prudkého zvyšování cen elektřiny je její prioritou. Že brzy představí řešení. Tajemně ani nenaznačuje. Premiér a ekonomičtí ministři jen stále dokola opakují, že řešení nebude plošné, ale adresné. Po čtyřech měsících a půl přichází místo plánu na řešení cen energií fialovné. Příspěvek 5000 korun na každé dítě do 18 let v rodinách, které mají hrubý příjem do jednoho milionu korun ročně.

Hazard a ignorování krize v Pražské plynárenské. Zákazníky žádá i o rušení fixací

Kauza Pražské plynárenské ukázala na problém chybných obchodních strategií některých dodavatelů energií. Ceny plynu jsou nyní velmi vysoké, a firma proto kvůli nákupu zásob musela žádat hlavní město o úvěr. Ten sice magistrát schválil, společnost přesto bude muset jít s cenami pro své zákazníky dál nahoru. Bývalý předseda představenstva Pražské plynárenské Pavel Janeček říká, že společnost reagovala na vážnou situaci na trhu se zpožděním a hazardovala, když na ceny plynu na trhu spekulovala.

Síkela chce vzít obchodníkům nenaplněné kapacity zásobníků plynu. Připravuje zákon

Zásobníky plynu v České republice jsou naplněny z 30 procent, což je k 1. květnu historické maximum. V diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Množství plynu v zásobách ke dnešku překročilo miliardu metrů krychlových. Ke konci měsíce by chtěl Síkela, aby byla plná polovina kapacity. Splní se tak plán, že zásobníky budou před topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent, jak nařídil mimořádným opatřením.

A jak za ruský plyn platíme my Češi?

Včera byl Petr Fiala na státní návštěvě ve Varšavě a se svým polským kolegou Mateuszem Morawieckim se tam domluvil na třech důležitých věcech: Obě země společně na unijní půdě nastolí jako problém evropský systém emisních povolenek (ETS; vyhlídky nejsou valné, ale je nejvyšší čas tento systém politicky zpochybnit. Další dva ze tří důležitých bodů se navzájem prolínají a vylučují. „Domluvili jsme se, že znovu otevřeme jednání o plynovodu Stork II.,“ oznamuje Fiala a současně i za svého polského protějška: „Nepochybujeme o tom, že EU a NATO musejí postupovat co nejvíc tvrdě proti Rusku.“

Naplňte zásobníky plynu nejméně z 80 procent, přikázal Síkela obchodníkům

Zásobníky plynu v České republice budou před topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent. Mimořádným opatřením o tom rozhodl ministr průmyslu a obchodu (MPO) Jozef Síkela (za STAN). Dosud měly být před zimou zásobníky naplněné nejméně z 30 procent. Síkela to ve čtvrtek řekl v České televizi. Stát podle něj připraví kompenzace pro obchodníky, které budou krýt rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou.

Na odstřižení od ruského plynu potřebujeme pět let, jinak přijde obrovský náraz, říká Bartuška

Po zastavení dodávek ruského plynu do Polska a Bulharska vzrostla obava z toho, že Vladimir Putin odpojí Evropu od plynu dříve, než se k tomu odhodlá ona sama. Důležité je nyní především naplnit před další topnou sezónou podzemní zásobníky, současné ceny plynu však mohou obchodníky dostat do finančních potíží, jako se to aktuálně stalo společnosti Pražská plynárenská. Vláda se také musí dále snažit vyjednat náhradní dodávky plynu v zahraničí. Vládní zmocněnec pro energetiku Václav Bartuška deníku Echo24 potvrdil, že vyjednávání aktivně probíhá.