Tag: energetika

Články k tagu

Šéf ČEZ Distribuce Zmelík: Síť naráží na limity kvůli papírovým projektům, scénář Nizozemí zatím nehrozí

České distribuční síti zatím nehrozí scénář, který dnes řeší Nizozemsko, kde už v některých regionech není možné připojovat nové projekty. Přesto se i v Česku objevují oblasti s nedostatkem kapacity a distributoři už některé žádosti odmítají. „Velká část kapacity je dnes blokována spíše administrativně než fyzicky,“ říká v rozhovoru pro Echo24 generální ředitel ČEZ Distribuce Martin Zmelík. Vysvětluje také, proč podle něj kolem bateriových úložišť vzniká investiční euforie, jaké limity má rozvoj fotovoltaiky i proč podle něj legislativa nedokáže držet krok s tempem technologických změn.

Zásobníky plynu se plní nejpomaleji za 15 let. Evropa se nebojí nedostatku, ale zdražování

Jak to vypadá se českými zásobníky plynu? Podle aktuálních informací se zásobníky doplňují nejpomaleji za posledních patnáct let, ale nedostatek plynu nehrozí. Naopak lze podle ekonomů a analytiků očekávat, že příští rok dojde ke zdražení plynu a vyšší inflaci. Na konci července bylo v zásobnících 1,7 miliardy metru krychlových plynu, což je o třetinu méně než před rokem. Proč?

Maďarsko před „bezprecedentní krizí“. Klíčová jaderná elektrárna se zcela odstaví, kvůli suchu

Maďarsko se řítí do bezprecedentní energetické krize, kterou odstartuje historicky první kompletní odstavení klíčové jaderné elektrárny Paks plánované na nadcházející víkend. Upozornil na to maďarský server Telex s odvoláním na mimořádné prohlášení tamního premiéra Pétera Magyara. Kritický nedostatek chladicí vody v Dunaji v kombinaci se souběžnými výpadky dalších zdrojů už v pondělí paralyzovat celostátní síť, přičemž Budapešť urychleně připravuje krizovou legislativu pro plošné odpojování průmyslových gigantů s cílem zachovat energetickou bezpečnost země.

Bude to ještě drama

Česká vláda v pondělí s definitivní platností ohlásila vznik akceleračních zón pro větrníky (a v menší míře solární parky). Zásadní na výstupu ministra průmyslu Karla Havlíčka bylo potvrzení, že plocha vyčleněná pro zóny se z původních 2700 kilometrů čtverečních smrskne na necelých 300. Pokud nás monstra s lopatkami odpuzují, pořád je to zhoršení proti současnému stavu, kdy pro stavbu větrníků platí docela přísné povolovací řízení, a i proto jich je zatím v české krajině zanedbatelné množství.

Utáhneme vám šrouby o něco pomaleji

Svým dosahem nejvýznamnější střet, jehož se dnes česká vláda v EU účastní, je o budoucnost systému emisních povolenek. Systém ETS, v němž firmy z energeticky náročných oborů a elektrárny v principu platí za každou vypuštěnou tunu skleníkových plynů, byl zaveden před deseti lety. Protože už za dva roky mají být uvaleny povolenky i na pohonné hmoty v našich autech a teplo v našich bytech, rozlišuje se na ETS 1 pro průmysl a budoucí ETS 2 pro domácnosti.

Sabotáž Nord Streamu – příběh kozácké vzpoury

Když reportér listu The Wall Street Journal Bojan Pancevski v srpnu 2024 zveřejnil text, v němž poprvé shrnul základní fakta o tom, jak Ukrajinci v roce 2022 zničili podmořské potrubí plynovodů Nord Stream, někteří na něj reagovali s jistou nedůvěrou. Dílem proto, že výbuch byl do té doby zahalen informační mlhou. Různí politici a „zdroje“, západní i východní, vypouštěli náznaky zaručených informací, kdo sabotáž spáchal.

V Číně v tichosti začíná další revoluce. Propojuje miliony elektromobilů s AI a datacentry, naznačil majitel CATL

Elektromobily jako továrny na AI tokeny? Šéf a majitel největšího světového výrobce baterií CATL Robin Ceng Jü-čchün představil v minulých dnech na Světovém ekonomickém fórum v čínském Ta-lienu svou vizi budoucnosti energetiky pro datová centra a AI. A ve skutečnosti naznačil, že nejde o budoucnost, ale že revoluce, do které jsou zapojeny desítky milionů elektromobilů, už v Číně v tichosti započala.

Země pod dozorem

Minule jsme tu psali o tlaku Evropské komise na to, aby Babišova vláda v duchu příslibů vlády Fialovy vyčlenila po republice akcelerační zóny pro stavbu (obřích) větrníků. Od té doby se stalo to, že vládní zmocněnec Filip Turek dostal v koalici zákaz podat svůj pozměňovací návrh, jímž by se v zónách určilo minimum 900 metrů mezi větrníkem a obytnou zástavbou. Jinak hrozilo, že nám Evropská komise nevyplatí deset miliard korun. Je šokující, že to Turek řekl takhle napřímo, a je šokující rozsah, v jakém už nejsme pány nad svou zemí a v tomto případě doslova nad svou krajinou.

Brusel znovu sní o obnovitelné energii z pouště. EU plánuje energetické propojení s Afrikou, za desítky miliard euro

Evropská unie se vrací k ambiciózní myšlence, která ještě před patnácti lety ztroskotala. Evropská komise v uplynulém týdnu představila iniciativu T-MED (Trans-Mediterranean Renewable Energy and Clean Tech Cooperation – Středomořská spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů energie a čistých technologií), jejímž cílem je propojit energetické systémy Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Brusel do projektu vloží pět miliard eur a doufá, že přiláká další investory, kteří by do roku 2035 mohli investovat až 25 miliard eur.

Ceny plynu i pohonných hmot navzdory úpravě ETS2 zřejmě vzrostou. Vláda chce výraznější zásahy

Úpravy systému emisních povolenek ETS2 jsou podle vládních představitelů i ekonomických expertů spíše kosmetické. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného CO2, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability. Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020. Podle expertů kompromis zabrání extrémním cenovým výkyvům, nikoli však celkovému růstu cen plynu, uhlí či pohonných hmot.

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě za osm miliard velkou přečerpávací elektrárnu

Společnost ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku. Novinářům to dnes řekl generální ředitel a předseda představenstva ČEZ Daniel Beneš. Díky celkové modernizaci původní elektrárny za osm miliard korun bude podle Beneše možné čerpat vodu do Orlíku z níže položené přehrady Kamýk a uložit jednorázově až 750 MWh energie. To je denní spotřeba 80 000 českých domácností.

Evropě i Česku chybí plyn. Naději přináší rumunský gigant, Praha ho dostane přes sousedy

Česká republika i další evropské země vstupují do léta s nižšími zásobami plynu než před rokem. Tuzemské zásobníky jsou zaplněny výrazně méně než ve stejném období loni a vláda jedná s obchodníky o tom, jak zajistit dostatek suroviny pro nadcházející topnou sezonu. Současně se zvyšují naděje na nový významný zdroj plynu z rumunského projektu Neptun Deep v Černém moři, o jehož produkci už projevily zájem Německo, Slovensko, Maďarsko i Moldavsko. A ve hře je i Praha.

Plynu je v zásobnících o skoro 12 procentních bodů méně než loni. Vláda řeší motivaci dodavatelů

V plynových zásobnících je podle dostupných informací ve srovnání s loňskem o necelých 12 procentních bodů plynu méně než v loňském roce. Situace na trhu s plynem je napjatá kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) pro Echo24 řekl, že rezervováno už je skoro 80 % kapacity zásobníků. Vláda jedná s dodavateli, aby byly na příští zimu zásoby dostatečné.

Valná hromada ČEZ jedná o rozdělení firmy i o dividendě

Valná hromada energetické společnosti ČEZ bude dnes rozhodovat o rozdělení podniku, z něhož vedení firmy plánuje vyčlenit nevýrobní část do nové dceřiné společnosti. Na programu bude také tradičně dividenda z loňského očištěného zisku, kterou společnost navrhla ve výši 42 korun za akcii. Hromada se bude zabývat také přeobsazením dozorčí rady. Návrh na rozdělení ČEZ je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda. Plán počítá s vyčleněním prodeje a distribuce energií, obchodování nebo energetických služeb do nové firmy.

Středoevropské peníze ať zůstanou ve střední Evropě

Konference Globsec minulý týden přivezla do Prahy jednoho hosta, který se dosti vymykal – nejen názory na současnou politiku či evropskou integraci, ale i svým dosavadním životem. Ač je s 57 roky věku na poměry Evropských rad pořád ještě mladý, zažil Mateusz Morawiecki, premiér Polska v letech 2017–2023, svým způsobem víc než všichni jeho kolegové ze summitů. Jako syn nejhledanějšího předáka polské protikomunistické opozice v 80. letech byl už jako nezletilý vystaven tvrdým výslechům, bití, dokonce výhrůžkám smrtí.

Všichni významní dodavatelé energií mají nakoupeno dostatek zásob, zjistil ERÚ

Všichni významní dodavatelé energií mají nakoupený dostatek zásob pro velké i malé odběratele, stabilita dodávek tak ohrožena není. Vyplývá to z mimořádného šetření, které provedl Energetický regulační úřad (ERÚ). Trh je podle úřadu nyní stabilnější než na začátku energetické krize v roce 2021, další vývoj ale bude nadále sledovat. ERÚ o tom dnes informoval v tiskové zprávě.

Nové tarify mají ulevit síti i peněženkám. Změny dorazí nejprve k firmám, potom k domácnostem

Energetický regulační úřad představil tento týden nový systém tarifů u vysokého a velmi vysokého napětí. Jedná se o dlouhodobě zvažované změny, které mají místo rezervované kapacity vycházet z rezervovaného příkonu. Cílem změn je racionalizovat užívání distribuční sítě, tarify se neměnily desítky let. Platné budou pro odběratele na vysokém a velmi vysokém napětí, tedy u firem od roku 2027.

Putin v Pekingu vyjednává o novém plynovodu

Vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentní úrovně a dále se rozvíjejí, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin po schůzce se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova se však oba státy zatím neshodly na výstavbě nového plynovodu Síla Sibiře 2, což mělo být jedním z hlavních témat jednání. Kromě oficiálních rozhovorů mají oba prezidenti zakončit den neformálním setkáním u čaje.

Tykačova investiční skupina koupila ropné a plynové vrty v USA

Česká investiční skupina Sev.en Global Investment (Sev.en GI), která patří do energetické skupiny Sev.en podnikatele Pavla Tykače, koupila v americkém Texasu ropné a plynové vrty společností UpCurve Energy I a II. Vrty denně vytěží přibližně 5000 barelů ropy, tedy téměř 800 000 litrů, což odpovídá více než třem procentům průměrné denní spotřeby pohonných hmot v Česku. Zároveň produkují velké objemy plynu. Firma v této souvislosti v USA založila nový holding Sev.en US Resources.

První linie obrany proti větrníkům se hroutí

Veřejné slyšení k akceleračním zónám v pátek v Praze názorně předvedlo, že výstavba obřích větrníků (a v menší míře ještě i solárních plantáží) je výbušné, navýsost politické téma. Pokud člověku mají nedaleko od obce, a vůbec na dohled vyrůst až 250metrová monstra, musí být obecně lhostejný nebo ideologicky uvědomělý, aby to přijal bez odporu. Fialova vláda akcelerační zóny připravovala uvědoměle, doslova v posledních týdnech své činnosti sama iniciativně navýšila cílovou hodnotu výkonu větrníků v akceleračních zónách z 2,5 GW očekávaných Evropskou komisí na 3 GW.

SPD chce zónu pro větrníky nejméně 1500m od obydlí. Turek: Žádný by nevznikl, není to kompromis

SPD chce skrze pozměňovací návrhy upravit minimální vzdálenost větrných elektráren od pozemků s hlavním využitím pro bydlení na alespoň 1500 metrů, zatímco vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek (Motoristé sobě) navrhuje vzdálenost 900 metrů a pravomoc obce tuto hranici posunout. Podle Turka není návrh SPD kompromisní a úpravy by znamenaly, že žádná větrná elektrárna nevznikne.

Schillerová: Požadavky resortů na příští rozpočet jsou obrovské, z reformy důchodů neustupujeme

V současné době mám k dispozici požadavky jednotlivých resortů na příští rozpočet. Vždycky je to „mega číslo“, teď je to „dvakrát mega číslo“. V rozhovoru pro Echo24 to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že deficit v příštím roce rozhodně nebude 150 miliard, jak počítal plán schválený předchozí vládou. Odmítá kritiku, kterou během středy při vyostřeném jednání ve sněmovně zaznívala od opozice v souvislosti s úpravou rozpočtových pravidel.

Obce ostře protestují proti zónám pro větrníky. Vymezené oblasti jsme 5x zmenšili, hájí se MMR

Obce a kraje ve velkém bojují proti navrženým akceleračním zónám pro výstavbu větrných a solárních elektráren. Vadí jim možné ohrožení přírody, zvířat či klidového rázu dané oblasti. Ministerstvo pro místní rozvoj pro Echo24 uvedlo, že minulá vláda vytipovala oblasti o rozloze 2685 kilometrů čtverečních, zatímco současný návrh akceleračních oblastí má rozlohu cca 474 km². MMR se hájí tím, že navržené akcelerační oblasti představují místa, kde se očekává nejmenší vliv na veřejné zájmy.

Evropa dál a dál nakupuje ruský plyn. Dovoz LNG je dokonce nejvyšší od začátku války na Ukrajině

I přes opačnou rétoriku evropských lídrů dovoz ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropské unie v letošním prvním čtvrtletí výrazně vzrostl a dosáhl nejvyšší úrovně od začátku roku 2022. Vyplývá to z nové analýzy Institutu pro energetickou ekonomiku a finanční analýzu (IEEFA). Navzdory proklamované snaze Bruselu postupně ukončit závislost na ruských energiích tak část států západní Evropy dál a ve velkém nakupuje ruský plyn dopravovaný tankery.

Turek navrhl větší pravomoci obcí při plánování výstavby větrných elektráren

Obce by mohly získat větší pravomoci při plánování výstavby větrných elektráren. Pozměňovací návrh ke koaliční novele stavebního zákona podal poslanec Motoristů a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek. Úprava podle zdůvodnění reaguje na obavy obcí z nekontrolovatelného budování větrných elektráren v jejich bezprostřední blízkosti. Uplatnit ji bude moci při druhém sněmovním čtení stavební novely, které se uskuteční nejdříve koncem května.

Stát přes windfall tax vytáhl z domácností miliardy. Místo bank platili občané, zlobí se Schillerová

Stát v uplynulých letech skrze takzvanou windfall daň z dílny bývalé vlády Petra Fialy (ODS) vytáhl z peněženek domácností více než pět miliard korun. Informoval o tom server Neovlivní s tím, že k tomu došlo kvůli tomu, že mimořádná daň dopadla i společnost ČEPS, která zajišťuje na území České republiky provoz elektroenergetické přenosové soustavy a tím pádem se navýšila cena elektřiny. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro Echo24 označila informaci za „něco neuvěřitelného.

Íránská krize může prodražit zimu, hrozí nižší naplněnost zásobníků. Vláda jedná s obchodníky

Blokáda Hormuzského průlivu může prodražit příští zimu. V současné době probíhá naplňování plynových zásobníků a podle osloveného experta směřují spíše k hodnotám blížícím se 80% naplněnosti, než kýženým 90 procentům na začátku listopadu. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) jedná s obchodníky s plynem ohledně toho, zda naplní své rezervované kapacity. Kabinet chce také vědět, jak mají obchodníci nastavené kontrakty nad rámec zásobníků. Podle Havlíčka nedostatek plynu nehrozí

Podívejte se, kde všude mohou v Česku vyrůst obří větrníky. Lidé a obce bojují proti akceleračním zónám

Trhový Štěpánov, Ralsko, Petroupim, Boreč, Nový Dvůr, Neveklov a Oleška... Středočeské obce chystají připomínky k vymezení takzvaných akceleračních zón, v nichž se podle návrhu MMR počítá s rychlejším a jednodušším povolováním větrných elektráren. Řada obcí s návrhem ostře nesouhlasí. Přidávají se tak k dalším obcím po celé republice, které bojují proti akceleračním zónám, které mají sloužit pro budování především větrných, ale také ve 14 případech solárních elektráren.

Norsko jako energetická spása Evropy? Bude „rozvíjet, nikoli utlumovat“ těžbu ropy a plynu

Norsko plánuje pokračovat v rozvoji těžby ropy a plynu na svém kontinentálním šelfu. Ministr energetiky Terje Aasland uvedl, že země bude „rozvíjet, nikoli utlumovat“ aktivity v této oblasti. Tento týden oznámil, že do konce roku 2028 budou znovu otevřena tři plynová pole u jižního pobřeží země, která byla uzavřena v roce 1998. Podle vlády má krok pomoci pokrýt nedostatek způsobený válkou na Ukrajině a narušením dodávek z Blízkého východu.

Ropné firmy, banky i obnovitelné zdroje. Které firmy vydělávají miliardy na válce v Íránu?

Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem přináší rostoucí náklady domácnostem, firmám i vládám po celém světě. Nejistota spojená s konfliktem a faktické uzavření Hormuzského průlivu ze strany Íránu vedly k růstu životních nákladů a výrazným výkyvům na energetických trzích. Zatímco některé subjekty se dostaly pod silný ekonomický tlak, jiné zaznamenaly rekordní zisky. Mezi ně patří především energetické společnosti, velké banky či zbrojaři.