Důvodem červencového rozsáhlého výpadku elektřiny v části Česka byl souběh vzájemně nesouvisejících událostí. Hlavní příčinou přitom byl pád kabelu na vedení V411, který způsobila chybná oprava z dřívějška. Spolu s tím nastaly další výpadky. Předtím soustava přetížena nebyla. Uvedl to provozovatel přenosové soustavy ČEPS. Podle společnosti šlo o bezprecedentní situaci.

Masivní výpadek elektrického proudu ze 4. července, který trval několik hodin, postihl asi milion odběratelů. V Česku je 6,3 milionu odběrných míst.

Na začátku celé události byl podle ČEPS pád fázového kabelu, který vyřadil vedení V411, jež je využívané pro vývod vysokých výkonů z elektráren a pro přenos elektřiny na dlouhé úseky. Pád podle provozovatele soustavy způsobila na konci loňského roku chybně provedená oprava tahové spojky se skrytou vadou. Spolu s tím klesl také výkon v síti a vypadly další zdroje o celkovém výkonu zhruba 470 megawattů (MW) v oblasti severozápadních Čech.

K problémům podle ČEPS přispěly také letní podmínky a vysoké zatížení, když poruchy nastaly v době nejvyšší spotřeby během dne.

Podle ČEPS šlo o ojedinělý souběh incidentů. "Žádná z událostí by sama o sobě neohrožovala bezpečnost soustavy, problém byl v jejich souběhu. Jeho pravděpodobnost v rámci jedné hodiny jsme přitom na základě historické statistiky poruchovosti zařízení spočítali na jedna ku třem milionům,“ uvedl předseda představenstva ČEPS Martin Durčák.

ČEPS zároveň vyloučil, že by před výpadkem byla přetížena některá zařízení přenosové soustavy. Současně podle provozovatele sítí bylo plněno kritérium N-1, které stanoví, že po výpadku jakéhokoli prvku přenosové soustavy se nepřetíží jiné zařízení. To podle ČEPS potvrdila také Evropská asociace provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E.

Po výpadku vedení V411 měli dispečeři podle ČEPS necelých sedm minut na přípravu řešení. Série událostí vedla k přetížení linky V208, kterou dispečeři raději odpojili. "V inkriminovaný moment se dispečerům aktivovaly stovky systémových alarmů a toky na vedeních a výsledky výpočtů se rozsáhle měnily z minuty na minutu. U přetížené linky V208 hrozilo přehřátí, prověšení či dokonce prasknutí vodiče, který vede mimo jiné přes jihovýchodní část Prahy. V zájmu ochrany životů, majetků a energetické infrastruktury bylo nutné toto vedení odpojit,“ uvedl člen představenstva ČEPS Pavel Šolc.

Společnost v reakci na výpadek přijala několik preventivních opatření. Jde například o zpřísnění standardů spolehlivosti plánování a přípravy provozu, revizi nastavení ochran u intermitentních zdrojů nebo zavedení mimořádné diagnostiky po každé opravě spoje vedení nad rámec běžných termovizních kontrol.

Výpadkem se průběžně zabývá také Národní pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ), který zadal ČEPS některá preventivní opatření k posílení soustavy. "S posilováním bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny souvisí také optimalizace investic do elektrizační soustavy včetně jejich načasování v průběhu roku. Zároveň je zřejmé, že s proměnou energetiky bude potřeba změnit i celkový přístup k provozování soustav,“ podotkl předseda ERÚ Jan Šefránek.

Společnost EGU, která se dlouhodobě zabývá energetikou, upozornila, že v pozadí celé havárie stála evropská snaha o rychlou dekarbonizaci a přechod ze zdrojů s plánovaným výkonem na zdroje, které vyrábí kolísavě. Tento problém nebyl přímou příčinou havárie, ale podle EGU se projevil při odpojení výkonu. "Část z tohoto výkonu byla odstavena nevhodným nastavením reakce obnovitelných zdrojů na nestandardní situaci. Následné vypnutí přetíženého vedení V208 bylo z pohledu v oné době dostupných výsledků okamžitých výpočtů správné. Další průběh již byl kaskádou reakcí ochran a vypínání v situaci, kdy bylo rozsáhlé území spolu s částí Prahy zásobováno z velké vzdálenosti z rozvodny Krasíkov," uvedla společnost.

Obnovitelné zdroje nemají proměnné náklady, dovolují trh zaplavit masivním množstvím mimořádně levné elektřiny a v řádu desítek minut si vynucují odstávky běžných zdrojů a rekonfiguraci toků elektřiny napříč celou Evropou, uvedla dále společnost. „Za viníka považuji nesmyslně nastavenou dekarbonizační politiku EU, která už sice značně eroduje, ale nejméně toto volební období europarlamentu bude kazit ekonomiku a spolehlivost energetiky v míře bez historického srovnání. Obecně je třeba získat čas pro změnu energetiky tak, aby bylo možné výrobní mix bezpečně rozšiřovat o další potřebné obnovitelné zdroje, zejména větrné. Naše elektrizační soustava je rozhodně potřebuje,“ uvedl Michal Macenauer, ředitel strategie EGU.