Tag: Československo

Články k tagu

Rusové v Mariupolu zničili československé tramvaje T3

Cílem nedávného ruského útoku na poničený Mariupol se staly také tramvaje československé výroby T3. Ukazují to fotografie kolující na sociálních sítích. Moskva v posledních dnech město ostřelovala, zasáhla právě i místní tramvajovou vozovnu. Ruské síly v průběhu války poničily tuzemské vozy i v Charkově. České, respektive československé tramvaje se do Mariupolu dostaly před několika lety, když je pražský dopravní podnik Ukrajině daroval jako jistý humanitární dar městu.

30 let od smrti symbolu normalizace Husáka. Devět let ve vězení, čtrnáct na Hradě

Třikrát byl vyloučen ze stejné strany, přes devět let strávil ve vězení a 14 let byl prezidentem. Poslední komunistický prezident Československa z let 1975-1989 Gustáv Husák byl rozporuplnou osobností s osudem plným zvratů. Byl jednou z vůdčích osobností Slovenského národního povstání, prvním slovenským poválečným „premiérem“, obětí komunistických čistek a posléze hlavním představitelem tvrdé linie téhož totalitního režimu. Politik, který stál v čele země v posledních desetiletích komunistické diktatury.

V troskách sestřeleného letadla se našly ostatky české posádky

Při vykopávkách vraku bombardéru britského Královského letectva (RAF), který byl sestřelen za druhé světové války u nizozemské obce Nieuwe Niedorp, byly nalezeny pozůstatky patřící československé posádce. Uvedlo to na svých stránkách české velvyslanectví v Haagu. „Vrak letadla obsahuje pozůstatky pěti členů české posádky,“ uvedlo české ministerstvo zahraničí. Dodalo, že jde o vrak bombardéru typu Vickers Wellington 1c T2990 patřící 311. československé bombardovací peruti RAF.

Česká špionka z Oxfordu. Vědkyně měla komunistům dodat informace o jaderných zbraních

Vědkyně z Oxfordské univerzity v 80. letech 20. století předávala citlivé informace o britském a americkém jaderném výzkumu agentům ze svého rodného Československa, píše britský bulvární list Daily Mail. Deník se ve své zprávě odkazuje na odtajněné spisy z archivu bezpečnostních složek v Praze. Profesorka Jiřina Stoneová podle listu řekla, že agentům předala pouze bezvýznamné informace a její jednání bylo nezbytné, aby zabránila odplatě komunistického režimu vůči jejím dětem.

Naivní spoluzakladatel Československa

Současné kácení soch a všeobecný ikonoklasmus za Atlantikem se dotýká i České republiky. Nejen že na pražském Žižkově byla posprejována socha Winstona Churchilla, ale v nemilost upadl i další světový státník s pomníkem v Praze. Řeč je o americkém prezidentu Woodrowu Wilsonovi, jehož jméno nese pražské hlavní nádraží a jehož socha (opět) stojí v parku před ním. Je u nás vzpomínán především jako člověk, jenž zásadně přispěl ke vzniku Československa. Jenže ve Spojených státech byl označen za nenapravitelného rasistu.

O půlnoci vtrhli komunisté do klášterů. „Mysleli jsme, že nás vezou na Sibiř“

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku byla instalována pamětní deska, která připomíná Akci K před 70 lety – likvidaci klášterů komunistickým režimem. V noci ze 13. na 14. dubna 1950 byli vyhnáni a vyvezeni téměř všichni řeholníci z mužských klášterů, na konci září následovala akce Ř, jejímž cílem byly kláštery ženské. Jedním z míst, kde komunisté zasáhli, byl i Velehrad, který je významným poutním místem. Bylo zde 25 jezuitů a 46 noviců, řekl velehradský farář Josef Čunek.

Národní stát byl od ďábla, i ten Masarykův

S více než desetiletým posečkáním vychází česky studie britsko-americké historičky Mary Heimannové nazvaná Československo - stát, který zklamal. Nakladatelství Petrkov knihu uvozuje reklamní kampaní představující Heimannovou jako hlas moderní západní vědy a korektiv k českým historickým mýtům a sebezahleděnosti. A zatímco u nakladatele se to ještě dá pochopit, má ostatně komerční zájmy, méně pochopitelná jsou vyjádření některých českých a slovenských intelektuálů – nadšenou předmluvu dodal Jan Urban, knihu doporučují Magda Vášáryová nebo Petr Pithart, vesměs lidé, kteří se spolu s mnoha dalšími publicisty a ve stejném duchu jako Heimannová vyjadřují už léta. Těžko tu mluvit o prolomení nějakých tabu, tabu lze snad prolomit jenom jednou, pak už není.

Nacisté viděli Čechy nadějně

Nakladatelství Petrkov z Havlíčkova Brodu přichází na trh s kontroverzní studií profesorky moderní historie Mary Heimannové z univerzity v britském Cardiffu: Československo – stát, který zklamal. Kniha vyšla původně anglicky v roce 2009 péčí známého amerického nakladatelství Yale University Press. K českému vydání dochází až po jedenácti letech.

EU se může rozpadnout jako Československo

Jan Rychlík byl po revoluci poradcem předsedy české vlády Petra Pitharta pro česko-slovenské vztahy a agrární reformu. Jako historik, který o rozpadu společného státu napsal knihu, tvrdí, že znovuotevření slovenské otázky se dalo očekávat. Málokdo si však dovedl představit, že počátek tzv. pomlčkové války, jejíž 30. výročí připadlo na 23. ledna letošního roku, bude prvním krokem k rozpadu společného státu.

Putin odmítá kritiku Západu za pakt Sovětů s Hitlerem, zmínil při tom Československo

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek opět odmítl západní kritiku sovětského paktu s nacistickým Německem a označil ji za snahu „svalit vinu z nacistů na komunisty“. Při schůzce s představiteli některých dalších postsovětských zemí v Petrohradu argumentoval tvrzením, že nikoli Sovětský svaz, ale západní velmoci se snažily usmířit si Adolfa Hitlera a jeho říši. Mnichovskou dohodu o postoupení československých pohraničních území Německu přitom označil za bod, od kterého byla válka nevyhnutelná.

ČSSR uspíšila pád berlínské zdi kvůli tlaku na řešení krize kolem emigrace z NDR v Praze

Československá vláda na podzim 1989 tlačila na Německou demokratickou republiku, aby vyřešila krizi na západoněmecké ambasádě v Praze, přes níž se od jara pokoušely dostat na Západ tisíce východních Němců. Podle historika Oldřicha Tůmy z Ústavu pro soudobé dějiny tím uspíšila pád berlínské zdi. Praha a východní Berlín byly přitom do poslední chvíle blízcí spojenci, kteří si přáli udržení statu quo, řekl Tůma.

Před 30 lety to na Malé straně vřelo kvůli prchajícím „dederonům“. Na exodus sbírá ambasáda vzpomínky

Vzpomínky na dramatický útěk k branám západoněmeckého velvyslanectví, na pomoc Pražanů nebo na snahu o zajištění zásobování pro tisíce východoněmeckých uprchlíků v roce 1989 přicházejí v těchto dnech na německou ambasádu v Praze. Velvyslanectví požádalo pamětníky 30 let starých událostí, aby se podělili o osobní zážitky z útěku před komunistickým režimem v době těsně před pádem Berlínské zdi. Z výběru vzpomínek a archivních fotografií by ambasáda, přes jejíž pozemek východní Němci utíkali, chtěla sestavit sborník.

Spalovač mrtvol znovu na scéně. Legendární film opět recenzovali v New York Times

Zaměstnanec krematoria Karel Kopfrkingl v podání Rudolfa Hrušínského i celý film Spalovač mrtvol Juraje Herze se dočkal nečekané recenze ve významných novinách. U příležitosti představení digitální verze film zrecenzoval americký deník The New York Times. „Šílená a děsivá hlavní postava je takové malé buržoazní monstrum,“ míní deník.

Vlády v Československu se před sto lety ujala rudo-zelená koalice

První vláda v nově vzniklém Československu byla zvolena aklamací na první schůzi Národního shromáždění v listopadu 1918. V jejím čele stanul Karel Kramář. A na základě výsledků prvních voleb do obecních zastupitelstev v červnu 1919 jmenoval prezident Tomáš Garrigue Masaryk před 100 lety, 8. července 1919, vládu takzvané rudozelené koalice v čele se sociálním demokratem Vlastimilem Tusarem.

Sovětští okupanti z roku 1968 mají dostat status veteránů. Češi i Slováci se bouří

Ruští vojáci, kteří se zúčastnili vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, by se mohli dočkat uznání za veterány. S tímto statusem by získali různé sociální výhody či více peněz od státu. S návrhem zákona přichází ruský komunistický poslanec Jurij Sinělščikov. Problematické je ovšem odůvodnění onoho návrhu, protože Rusko by schválením návrhu legitimizovalo vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Odmítavě se k návrhu staví české ministerstvo zahraničí.

Zahynul v troskách letadla. Slovensko si připomíná sto let od smrti Štefánika

Za účasti vrcholných slovenských politiků i českého ministra obrany Lubomíra Metnara se na západě Slovenska vzpomínalo na spoluzakladatele Československa Milana Rastislava Štefánika. Oficiální část programu u příležitosti 100. výročí Štefánikovy tragické smrti proběhla na vrchu Bradlo u mohyly, kde jsou uloženy jeho tělesné ostatky.

Korunovaná republika

Republika s korunou? Nesmysl historický, kulturní i logický, zněly výhrady. Monarchistický název nicméně zvítězil a přežil i komunisty. Výstava 100 let česko-slovenské koruny v Císařské konírně Pražského hradu byla prodloužena do 12. května. A tělo stoleté dámy z oceli „postříbřené“ niklem se stále těší výborné kondici.

Dvacet let v NATO. Definitivní konec vlhkých snů o Paříži

Úkolem Československé lidové armády bylo dojít během několika dnů do Francie a zastavit se někde na linii Lyon–Besançon. To byla ovšem zcela utopie, neboť by naše vojska měla bez významnější podpory sovětských vojsk nejdříve porazit výborně připravené americké a západoněmecké jednotky v jižní části Spolkové republiky. Pravděpodobně by velká část naší armády byla během několika dnů zlikvidována.

Komunisté ho zakázali a vyhnali. Písničkář Kryl kritizoval politiky i po revoluci

Sametová revoluce se stala alibismem, kdy komunisté převlékli rudé pláště za modré. Tak hodnotil písničkář Karel Kryl poměry v Československu po revoluci v roce 1989. Známý zpěvák pil krev komunistům už v šedesátých letech. Jeho píseň Bratříčku, zavírej vrátka se stala symbolem po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Skladba byla nakonec zakázána a Karel Kryl poté emigroval do Německa.

Generál Šedivý: Bez NATO by byl z naší armády skanzen, chybí politici se strategickým myšlením

Pokud by Česká republika nevstoupila do NATO, z její armády by se stal skanzen a nedostala by se na úroveň, na které je dnes. V souvislosti s blížícím se 20. výročím vstupu ČR do aliance to řekl armádní generál Jiří Šedivý, který v roce 1999 vedl generální štáb české armády. Vojenská pověst české armády je podle něj velmi dobrá, i když se kvůli politickým rozhodnutím zcela nezdařily plánované modernizace. Česku také podle něj chybí politici, kteří mají strategické myšlení.

Magistrát zamítl exhumaci ostatků Zdeny Mašínové starší. Ostudné, reaguje Pospíšil

Pražský magistrát nevyhověl žádosti Zdeny Mašínové exhumovat ostatky její matky Zdeny na Ďáblickém hřbitově. Zdena Mašínová starší, která byla vězněna nacisty i komunisty, byla pohřbena do hromadného hrobu. Exhumace není podle magistrátu možná bez prověření možností, jak by proces probíhal. Vyplývá to z dopisu Mašínové. Zamítnutí vyzvednutí ostatků bude chtít příští týden v pondělí řešit předseda TOP 09 a pražský zastupitel Spojených sil pro Prahu Jiří Pospíšil na koaličním jednání s Piráty a Prahou Sobě.

Kreslení hranice

Československý stát vznikl 28. října 1918, delší dobu však nebylo jasné, jak budou vypadat jeho definitivní hranice. Početné sudetské obyvatelstvo v pohraničí se nechtělo smířit s českou nadvládou, Maďaři na jihu Slovenska také ne, osud Podkarpatské Rusi byl nejistý. V Paříži bojoval za československé územní zájmy ministr Beneš. Celkově byl úspěšný, některé změny se mu však do mírových smluv prosadit nepovedlo.

Kdyby Beneš nebyl na Hradě

Kulaté výročí mnichovské dohody opět vyvolalo intenzivní diskuse o „Žábách“, tedy o slavné knize, která popisuje scénář úspěšné obrany ČSR. V polovině listopadu se na pultech objevila další originální česká publikace z oboru alternativní historie, a sice sbírka povídek Verschluss. A v televizi sklízí aplaus seriál Muž z vysokého zámku, ve kterém nahlížíme do Ameriky pod nacistickou okupací. Proč vlastně kontroverzní žánr ptající se Co kdyby…? dosahuje takové popularity? Co je na „hře s dějinami“ tak přitažlivého?

Jeden ze symbolů německých Vánoc. Němci vydali poštovní známky s ‚českou‘ Popelkou

Filmová pohádka Tři oříšky pro Popelku je pro mnoho Němců jedním ze symbolů Vánoc. O těch letošních bude ještě viditelnější než normálně. Film samozřejmě ve sváteční dny nabídne několik německých televizí, s jeho hlavní postavou se ale lidé mohou setkat i na nově vydaných známkách, řadě suvenýrů nebo na výstavě na východoněmeckém zámku Moritzburg, kde se natáčel.