Tag: společnost

Články k tagu

Veřejnost se podařilo vyděsit, o to ochotněji nyní přistoupí na zvyšování daní

Tuzemskou veřejnost se podařilo vyděsit, že české veřejné finance jsou v rozvratu a před bankrotem. Ač data Eurostatu ukazují něco zcela jiného, podstatná část veřejnosti klamu uvěřila a o to ochotněji nyní přistoupí na zvyšování řady daní, které by jinak politikům neprošlo. Deficit českých veřejných financí v roce 2022 byl dle Eurostatu 3,6 procenta HDP. Přitom deficit veřejných financí eurozóny jako celku byl podle týchž dat Eurostatu loni rovněž 3,6 procenta HDP. Výše deficitu vyjadřuje tempo zadlužování.

Dveře do ráje, Pandořina skříňka, nebo humbuk?

Poté, co si od března může každý v počítači nainstalovat aplikaci ChatGPT, které může dávat úkoly, třeba ať za něj napíše slohovou práci, lidstvo pokročilo zas o trochu dál. Jedni říkají, že směrem k lepší budoucnosti, druzí naopak, že je to cesta ke zkáze. V Salonu Echa se sešli technolog podílející se na vývoji AI Michal Pěchouček, herní vývojář Marek Španěl, koncesionovaný autor sci-fi a publicista Ondřej Neff a spisovatel fantaskních románů a alchymista Petr Stančík.

Za vším hledej řeč: proč je důležité nenechat vymírat jazyky

Už je to více než dvě stě let, co Josef Jungmann – od jehož narození uplyne 16. července čtvrt tisíciletí – vydal své překlady Chateaubriandovy Ataly a Miltonova Ztraceného ráje. Snažil se jimi tehdy dokázat, že čeština je plnohodnotný jazyk, který zvládne obstarat i náročné literární texty. Položil tím základ stavu, v němž se nacházíme dnes: našemu samozřejmému fungování v národním jazyce, který je dostatečně rozvinut, aby zabezpečil umění i pulp, politiku, byznys, sport, vědu nebo techniku. Češtinu mnohý našinec dávno nevnímá jako vzácnou hodnotu.

Ženy, víno a dítě

Na sociálních sítích běhá video od různých žen, kopírující tentýž scénář. Všechny ty ženy tvrdí, že nikdy moc nepily, dokud neměly dítě, pak si lehce rozcuchané s kulisami plínek a rozházenými hračkami nalévají sklenici vína s tím, že jinak se to nedá. Má to být vtip. Jenže realita tak vtipná není. Za rok je na protialkoholní ženské oddělení v Psychiatrické léčebně v Praze-Bohnicích přijato průměrně 750 žen. „Patnáct procent žen na rodičovské dovolené pije rizikově, tedy víc než jednu sklenici nápoje (0,5 litru piva, 0,2 litru vína, 0,05 litru destilátu) denně a používají alkohol k relaxaci a úniku od starostí,“ říká Olga Pecinovská.

ODS jde mezi lidi. Poslanci budou v regionech vysvětlovat reformy a „vyvracet lži“

Sérii výjezdů po ČR zahájí v pondělí v Karlovarském kraji poslanci ODS. V regionech plánují diskuse s místními obyvateli, vysvětlovat chtějí připravované reformy, zásadní změny přitom prezentovala vládní koalice před týdnem v daních, dotacích a důchodovém systému. Na první misi se podle mluvčího strany Jakuba Skyvy vypraví do Ostrova, Sokolova a Karlových Varů šéf poslaneckého klubu občanských demokratů Marek Benda s poslanci Janem Burešem a Janem Hofmannem.

Několik zastávek na cestě ke zrušení člověka

Když u nás lidé zabývající se politikou slyší o západních kulturních válkách, jejich první impulz bývá mávnout nad tím rukou: Netahejme to do politiky, je to osobní, intimní záležitost. Bohužel, i o této válce platí to, co o jiných – můžete se o ni nezajímat, ale ona se zajímá o vás. A transgenderismus, nejbizarnější projev této války, se už o nás zajímá. Přednedávnem vyšel na webu Refresher článek, jenž shromáždil stížnosti pacientů sexuologa Petra Weisse, jednoho z těch nemnoha „strážců brány“, kterou u nás musí projít každý zájemce o změnu pohlaví

Plné zuby názorů

Maďarsko si své zájmy v ukrajinské válce vyhodnotilo po svém. Viktor Orbán a mluvčí jeho režimu v projevech, které posílají do světa, často používají slova, že „Maďarsko je na straně míru“. Působí to jako fráze, kterou nemá cenu snažit se nějak hlouběji vykládat, protože je to prostě jen nosič emocí. Asi jako „buduj vlast, posílíš mír“. Teď ale informují maďarská média, že nový náčelník generálního štábu Gábor Böröndi minulý týden řekl: „Vzpomeňme si na druhou světovou válku, v roce 1939 začala německo-polská válka jako lokální válka, a jaký byl její konec? Tato eskalace nebyla včas podchycena – mohu-li to tak říci – mírovým procesem a vedla k druhé světové válce.“

Umění stvořit hrdinu

Nečekaným hitem ČT se v posledních týdnech stala pětidílná minisérie Volha, natočená režisérem Janem Pachlem podle vlastního scénáře napsaného podle románu specifikovanějšího názvu Volha, záznam o provozu motorového vozidla, jímž v roce 2008 debutoval Karel Hynie – někdejší televizní producent, scenárista, dramaturg. Volha líčí osudy zaměstnance autoprovozu ČST Stanislava Pekárka , který zkraje 70. let nastupuje hned po vojně díky protekci na lukrativní místo televizního šoféra.

Normální Američané už toho mají dost

Budapešť už podruhé hostila evropskou variantu sletu konzervativců známého jako CPAC. V USA se konference koná každým rokem od 70. let. Na americké pravici patří k nejdůležitějším myšlenkovým továrnám Nadace Heritage, v níž zas jako přední analytik pracuje Mike Gonzalez, mj. autor knihy o hnutí Black Lives Matter (BLM). Do Budapešti přijel Gonzalez šířit optimismus. Kulturní ofenziva liberální levice, pro jejíž různé fasety se v angličtině používá souhrnné označení woke (probuzený), se prý už ocitla za zenitem a přinejmenším v USA dávno začal lidový protiútok.

1,5 milionu lidí v Česku má problém s alkoholem

Téměř desetina dospělých v Česku denně pije alkohol. Je to kolem 900 000 lidí. Kolem 1,5 milionu žen a mužů popíjí rizikově. Zatímco závislí muži častěji pijí lihoviny a pivo, ženy víno. Síť pomoci a služeb je nedostatečná. Léčí se asi 30 000 lidí. Ztráty a dopady závislosti na alkoholu experti vyčíslili až na 55 miliard korun ročně. Vyplývá to z výroční zprávy o závislostech. Výsledky na tiskové konferenci představila šéfka Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová.

Odkud se vzaly velké nosy? Od neandertálců

Někteří lidé mají velký nos, protože jejich rodokmen zahrnuje vzdáleného neandertálského předka. Před pár dny tahle zpráva z vědeckého světa poněkud oživila a osvětlila monotónně ponurý tok informací z domova i z ciziny. Konečně nějaká pořádná a zajímavá informace, konečně něco, co stojí za to si přečíst a třeba se nad tím i zamyslet. Znám totiž několik lidí s větším nosem, kteří zajisté musí být potěšeni.

Umělá inteligence už úřaduje i v českých hospodách, může šetřit statisíce

Umělá inteligence před pár měsíci vtrhla intenzivně do veřejné debaty a nyní se zdá, že si začíná poměrně rychle klestit cestu i do každodenních životů lidí. „Úřadovat“ tak už může i v hospodách a restauracích. Podle restauratéra Luboše Kastnera má už teď využití nejen nových jazykových modelů potenciál ušetřit podnikům statisíce. V budoucnu pak může přinést dosud nevídanou automatizaci i budování zážitku pro zákazníky, říká v rozhovoru s deníkem Echo24 zástupce gastronomie v Asociaci malých a středních podniků.

S umělou inteligencí ke ztrátě důvěryhodnosti

Neočekávaně rychlý rozvoj umělé inteligence je rozhodně jednou z hlavních zpráv tohoto roku a nejspíše i tohoto století. Jedna z obav, které panují, je její zneužití při vytváření falešných zpráv neboli tolik obávaných fake news. Video či fotografie byly dlouho považovány za důvěryhodnější než pouhý psaný popis události. Jistě, byl tu Photoshop a další aplikace na úpravu fotek či selektivně sestříhané video, ty šly ale s trochou umu odhalit.

Čtyřicátnické dno

Mládí zestárlo. Mileniálové dosud platili za jeho ztělesnění. Ti nejstarší z nich se však narodili v roce 1980, takže jim táhne na čtyřicátý čtvrtý rok, většina mileniálů jsou třicátníci. A to znamená jediné: buď jsou uprostřed krize středního věku, nebo na ně co nevidět dolehne. Nesouhlasíte? Pravděpodobně máte i vy krizi středního věku spjatou spíš s padesátníkem, který si pořídil nové auto a milenku. Tím jsme u samého problému „krize středního věku“.

O novinářích: mezi aktivismem a profesním cynismem

Když jsem před více než 20 lety začal studovat estetiku, seznámil jsem se s konceptem tzv. estetické distance. Jeho myšlenka je v zásadě prostá. Pokud si chcete umělecké dílo plně a smysluplně užít, musíte najít správnou distanci, z níž ho budete vnímat. Správný odstup, nebýt ani moc blízko, ani moc daleko.

Ve vleku transgenderového trendu

Daniel Black (23) z Havířova před šesti lety přesvědčoval komisi odborníků o tom, že je žena. Přesvědčil. V osmnácti letech prošel operativní změnou pohlaví. V červnu bude muset komisi přesvědčit znovu. Tentokrát o tom, že je muž. Uvědomil si totiž, že ženou není, nikdy nebyl a nikdy už být nechce. Někde se v celém tom kolečku zdravotních vyšetření stala chyba. Daniel je jeden z těch, u nichž se takto zásadní, nevratná operace neměla uskutečnit. Řešit měl totiž úplně něco jiného. „Až později mně byla diagnostikována hraniční porucha osobnosti, deprese, úzkosti,“ vyjmenovává.

Britové vypijí 62 milionů piv na tisícovkách večírků. Velký den monarchie v číslech

Velký den britské monarchie konečně nastal, což znamená, že lidé budou mávat miliony vlaječek, vypijí miliony pint piva a snědí miliony slaných koláčů. Zpravodajský server The Guardian připravil přehled korunovačního víkendu v číslech. Po suchých časech doufají provozovatelé britských hospod, že korunovace nového krále bude tím správným důvodem, proč poslat do hrdla pintu piva - nebo dvě, což by celému odvětví mohlo vynést 120 milionů liber (asi 3,2 miliardy korun) navíc.

Pravidla úspěchu (a slávy)

Bible je krutá kniha, zvlášť ve svých sociologických analýzách. Aspoň takto, tedy jako popis sociálních neduhů, se mnohdy interpretuje výrok z evangelia podle Matouše: „Tomu, kdo má, totiž bude dáno a bude mít hojnost, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.“ Jinými slovy, bohatí bohatnou, chudí chudnou. Prý se to netýká zdaleka jen peněz: samovolně se rozhojňuje sláva, vztahy a úspěchy. I kdyby si chudí na konexích či výdobytcích polepšovali, relativně k rostoucímu náskoku těch silnějších, jsou bez šance. A co víc, rozhojňující logika platí i ve zlém. Čert prý kálí na jednu hromadu… Dnes je takzvaný Matoušův efekt součástí sociologického inventáře.

Nejdůležitější volby v Evropě

Pojem „Evropa“ je trochu gumový, jsou lidé, kteří pod ním vnímají hlavně EU. Nicméně Evropa není jenom EU a její nejdůležitější volby se konají v zemi, která má s EU momentálně trochu napjaté vztahy a která leží v Evropě jen „kouskem“ (ale důležitým!). V Turecku. Turecko je zvláštní stát, ve kterém se složitě mísí staré imperiální dědictví, modernita dovezená Atatürkem, a islámská reakce, která na počátku 21. století začala systematicky vyhlodávat dřív povinně sekulární stát. Leží tu jediné opravdové velkoměsto, které přežilo bývalou Římskou říši, Istanbul, položený na strategicky důležitém Bosporu.

Osamělý život je pro zdraví stejné riziko jako kouření, uvádí odborná zpráva

Osamělý život představuje pro zdraví podobné riziko jako kouření desítky cigaret denně a sociální izolace zvyšuje pravděpodobnost kardiovaskulárních chorob, deprese a demence. S odkazem na novou zprávu na to upozornil šéf amerického federálního úřadu pro veřejné zdraví Vivek Murthy. Podle něj se osamělost šíří jako nová epidemie a ohrožuje i mladé lidi, napsala agentura AP. Podle Murthyho osamělých lidí přibývá kvůli menší oblibě církevního a komunitního života, roste také počet jednočlenných domácností.

Kolik času tráví dospívající na mobilu? Výzkumníci zapojili zvláštní aplikaci

Dospívající tráví s chytrým mobilním telefonem v ruce průměrně přes čtyři hodiny denně, nejvíce času věnují sociálním sítím. Zajímá je Instagram, TikTok, YouTube a hry. Zjistili to výzkumníci z Masarykovy univerzity v Brně z dat shromažďovaných jeden rok přímo z mobilů pomocí aplikace IRTIS App. Výzkum se zaměřoval na dospívající od 13 do 17 let, o jeho výsledcích informoval mluvčí univerzity Radim Sajbot. Aplikaci měli účastníci studie nainstalovanou mezi květnem 2021 a červnem 2022.

Čím později do důchodu, tím budete zdravější a spokojenější

Není téma, které by ve společnosti vyvolávalo větší obavy a odpor než zásah do starobních důchodů. V Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla se sešli dva důchodoví insideři, kteří nahlížejí na penze z úplně jiných perspektiv. Vladimír Bezděk a Jiří Hrabě. Shodují se ale na jednom. Diskusi o penzích je potřeba úplně přetočit a začít se bavit o tom, co udělat pro to, aby lidé chtěli zůstat aktivní do co nejvyššího věku a netoužili po ničem takovém, jako je vnímání důchodu coby „zaslouženého odpočinku“ a útěku z pracovně aktivního života. Aby pochopili, že jako aktivní budou spokojenější.

Hrušky

Pod hruškou jsem vyrostl. Dědeček měl na ní naroubovánu sbírku odrůd, aby kvůli každému roubu nemusel nahoru na aleje, když si někdo přišel pro letorost. Inu, bylo to praktické. Takové hrušky jsem znal. Staré, věkovité, malebné a trochu rozmarné. Neplodily vždycky, tak nějak docela málo rostly a některé plody byly pro mne jako kamení. Nechápal jsem hlavně důvod existence zimních hrušek. Přece když přijdu ke stromu, tak češu a jím, ne? Taky byly zoufale vysoko. Zvlášť ty žluté, u kterých bylo jasné, že jsou měkké a sladké. Cestou na zem se jim stalo obvykle něco velice nepříjemného, co je činilo nepoživatelnými.

Kde se bere odvaha?

Zatímco celá staletí se zabývala osudy odvážných mužů a žen a uvažovala o odvaze jako o jedné ze základních ctností člověka, moderní výzkum se dá shrnout do sotva pár psychologických monografií. Slovo samo se ve svém tradičním významu víceméně vytratilo, ale občas jej slýcháme, třeba když se mluví o odvaze ukázat svou sexuální orientaci nebo investovat do kryptoměn. Podobně bylo v současném jazyce sousloví veřejné dobro nahrazeno slovy veřejný zájem, a to není totéž.

Digitální disidenti

Chytré telefony nepoužívá u nás pětina obyvatelstva. Většinou jsou to dříve narození, ale najdou se mezi mladšími ročníky ti, kteří se vůči nadvládě internetu vymezují. U nás si říkají digitální disidenti podle stejnojmenného dokumentárního filmu z roku 2022. Mezi ně patří i Hynek Trojánek z neziskové organizace Iuridicum Remedium, která se zabývá digitální svobodou.

Novinařina bez novinářů

Událost z minulého týdne nám poskytuje příležitost vrátit se k tématu postavení humanitních vědců ve společnosti. Máme-li rozptylovat stereotyp nepraktických školometů, je třeba vyzdvihovat příklady učenců, jejichž humanitní vzdělání se ukázalo v praktickém životě jako užitečné. Takovým je určitě Jonah Peretti. Zprvu sice studoval environmentální studia, ale na postgraduál nastoupil do věhlasného multidisciplinárního centra MIT Media Lab. A ještě předtím, v roce 1996, osvědčil svou erudici, když v odborném časopise Negations publikoval studii Kapitalismus a schizofrenie: Současná vizuální kultura a akcelerace formace/rozkládání identity.

Transgenderismus je dosazovaný shora

Málokteré téma tak hýbe veřejnou debatou na Západě jako otázka transgenderu. V posledních letech se z toho stalo hlavní téma organizací bojujících za práva LGBT. Počet lidí považujících se za trans rapidně roste. Znepokojující je to obvzlášť u dětí, které se rozhodují pro zásadní lékařské zákroky, aniž plně chápou jejich důsledky. O tom, co za tím stojí, hovoří profesor sociologie z Oxfordu Michael Biggs.

Většina Britů před korunovací podporuje monarchii, vyplývá z průzkumu

Zhruba 58 procent Britů dává přednost monarchii před volenou hlavou státu, kterou by v čele Spojeného království rádo vidělo jen 26 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu, který si stanice BBC nechala vypracovat od společnosti YouGov před nadcházející korunovací krále Karla III. Pod těmito čísly se však skrývá změna postojů mezi generacemi, zejména se zdá, že královské rodině se nedaří oslovovat mladé lidi. Britská monarchie prochází přechodným obdobím.

Vy si nechcete povídat s AI?

Potřebu či chuť promluvit si s takzvanou umělou inteligencí prostřednictvím zařízení ChatGPT pocítilo a uskutečnilo teprve patnáct procent občanů České republiky. To je výsledek šetření agentury Ipsos a Univerzity Karlovy. Podle výzkumníků to není mnoho a naznačuje to, že obyvatelstvo ČR je k možnostem AI zatím skeptické, ba že se této technologie i trochu bojí. Více než polovina obyvatel ČR by byla dokonce pro to, aby se její vývoj zastavil. To podle výzkumníků svědčí o tom, že si doposud lidé neuvědomují, jak výrazné změny AI přinese a co všechno bude jinak. A to nejspíš brzy.

Zabití rodiny a sebevražda. Přibývá pocitově „horších scénářů“, vražd nikoli

V posledních dvou letech dochází v Česku zdánlivě k nárůstu případů, při nichž pachatel usmrtí často blízké osoby a nakonec i sebe. Poslední incident vzbudil pozornost před několika dny, muž se samopalem měl údajně zabít pár seniorů, jejich vnuka a poranit jeho matku. Šlo o jejího přítele, který následně spáchal sebevraždu. Policejní statistiky však nejsou v tomto jasné. Obecně však ukazují, že vražd spíše nepřibylo. Pouze se vrátily do ,,normalnich“ dob před lockdowny a pandemií.