Zvláštní vyslanec prezidenta USA Steven Witkoff podle Donalda Trumpa dnes při jednání s Vladimirem Putinem v Moskvě dosáhl "velkého pokroku". Americká administrativa přitom v současnosti zvažuje zavedení nových sankčních opatření kvůli pokračující ruské agresi vůči Ukrajině. Prohlášení k výsledkům jednání teď chystá ministerstvo zahraničí USA, podle ministra Marca Rubia ho vydá během hodin.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes přijal v Kremlu Steva Witkoffa, zmocněnce amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle Putinova zahraničněpolitického poradce Jurije Ušakova si obě strany vyměnily "signály" ohledně situace na Ukrajině. Setkání trvalo tři hodiny, informovala dnes ruská státní agentura TASS. Moskva ani Washington zatím bližší informace neposkytly. Podle Kremlu budou poskytnuty podrobnosti, až Witkoff informuje Trumpa.
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff ráno přicestoval do Moskvy, kde by dnes měl jednat s vůdčími ruskými činiteli o možnostech příměří s Ukrajinou. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Trump v úterý prohlásil, že po dnešních jednáních rozhodne o případných sankcích proti zemím nakupujícím ruskou ropu. Witkoff do Moskvy dorazil dva dny před pátečním vypršením Trumpova termínu
Evropské Nařízení o digitálních službách (DSA) je podle amerického Kongresu cenzurním nástrojem na umlčování nepohodlných hlasů. Nařízení je podle kongresmanů v rozporu se svobodou projevu a americkou ústavou. Vadí jám například zřízení „nahlašovatelů obsahu“, jejichž podněty k odstraňování mají platformy řešit přednostně. Výbor také upozornil, že Evropská komise nedávno uspořádala workshop pro velké internetové společnosti, kde zaznívaly příklady „nenávistných projevů“, které mají sítě odstraňovat, a to přesto, že nemusí být nezákonné.
Česká republika zatím neodvolala svou bezpodmínečnou podporu Izraeli, kterou ústy premiéra (a pak i dalších politiků) vyhlásila v reakci na pogromistický útok Hamásu 7. října 2023. Český bianco šek tak zřejmě platí dál. Minulý týden byla ČR – opět – mezi skupinkou členských zemí, které zablokovaly aspoň symbolické gesto, jímž by EU dala Izraeli najevo, že apokalypsa v Gaze je už i na ni moc. Ten symbolický návrh se týkal vyloučení izraelských startupů z možnosti čerpat vědecké granty EU. Kromě České republiky gestíčko blokovaly Itálie, Maďarsko a Německo.
Kolumbijská univerzita, jedna z největších vysokých škol v USA a prominentní člen „Břečťanové ligy“, se dohodla s Trumpovou administrativou na mimosoudním vyrovnání, jehož součástí je také pokuta ve výši 200 milionů dolarů. Ta není pro instituci nijak závažná, elitní vysoké školy vesměs sedí na pořádném balíku peněz („endowments“), darovaných zámožnými absolventy. Závažnější je, že v rámci vyrovnání musela slíbit, že upustí od všech možných „rasově citlivých schémat“ a zavede striktně neutrální principy přijímání nových studentů i učitelů.
Nizozemsko jako první země přispěje do nově vytvořeného systému prioritních nákupů amerických zbraní pro Ukrajinu v rámci Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters dnes nizozemské ministerstvo obrany uvedlo, že Haag v rámci plateb za americké zbraně pro zemi bránící se ruské agresi uvolní 500 milionů eur (12,3 miliardy korun). Generální tajemník NATO Mark Rutte příspěvek ocenil a dodal, že očekává peníze i od dalších členských zemí. Francie, Španělsko nebo Česko to už odmítly
Rusko se už necítí být vázáno moratoriem na rozmisťování raket středního a krátkého doletu (INF). Podle agentury TASS to dnes uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Poukázalo přitom na kroky Západu, které podle něj ohrožují Rusko. Spojené státy od příslušné úmluvy odstoupily v roce 2019, ale Moskva tvrdila, že její podmínky nadále dodržuje. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už na konci minulého roku varoval, že Moskva bude muset upustit od svého moratoria na rozmisťování raket středního a krátkého doletu.
Švýcarské prezidentce Karin Keller-Sutterové se čtvrteční obchodní telefonát s americkým protějškem Donaldem Trumpem hrubě nepovedl. Dle insiderů její moralizující a agresivní ton na Trumpa zrovna pozitivně nezapůsobil. Naopak se v reakci na to americký prezident rozhodl Švýcarsko obdařit „racionálně nepochopitelným“ 39% clem, píše švýcarský magazín Weltwoche. Nyní tak Švýcarsko následkem svých chyb přemýšlí, co dále, ve hře je i jednání o obchodu se zlatem.
Steve Witkoff, zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve středu navštíví Rusko. Uvedla to dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenované zdroje v Rusku a Spojených státech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov předtím nevyloučil možnost setkání Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem tento týden. Trump dříve oznámil, že ve středu nebo ve čtvrtek možná Witkoffa vyšle do Ruska na jednání ohledně příměří na Ukrajině, podle amerického prezidenta o setkání požádala ruská strana.
V závodě Savannah River Site v Jižní Karolíně, který v minulosti sloužil pro výrobu součástek používaných na americké jaderné bomby, bylo objeveno vosí hnízdo s nečekaně vysokou radioaktivitou. O zprávě informovala BBC. Areál byl otevřen v 50. letech 20. století, kdy se zde vyrábělo plutonium pro použití v jádrech jaderných bomb. Závod v době aktivního používání vyprodukoval více než 165 milionů galonů (625 milionů litrů) kapalného jaderného odpadu.
Americký prezident Donald Trump nedávno po ostré výměně s bývalým ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem uvedl, že přesouvá „na odpovědná místa,“ tedy blíž Rusku, dvě jaderné ponorky. Rusko provozuje celkem 79 ponorek, z toho 54 na jaderný pohon. Sám ruský prezident Vladimir Putin nedávno uvedl do služby v severní flotile novou jadernou ponorku Kňaz Požarskij a do roku 2030 plánuje Rusko zprovoznit dalších šest jaderných ponorek.
„Evropa je shlukem zemí třetího světa s lepším brandingem. Žádná klimatizace. Žádné sušičky. Led je luxus. Při večeři se zpotíte, zatímco číšník si vás dvě hodiny nevšímá,“ napsal na X (Twitter) reportér magazínu Reason Billy Binion. Zařadil se do stále rostoucí skupiny Američanů, kteří se o letních prázdninách vydali přes Atlantik a byli zděšeni chudobou svých evropských bratranců. Například spisovatelka a aktivistka Sarah Haiderová měla podobný pocit z návštěvy Velké Británie.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že v reakci na výhružky bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, rozhodl o přemístění dvou jaderných ponorek "na odpovídající místa". Varoval také, že slova mohou mít nezamýšlené důsledky. Trump takto ostře reaguje na předchozí výměnu s Medveděvem, který varoval před válkou s Ruska s USA. Nezamýšlenými slovy mínil Trump pravděpodobně slova Dmitrije Medvěděva o válce , které pronesl poté, co Trump zkrátil lhůtu na vyjednání příměří na Ukrajině na deset až dvanáct dní.
Americký prezident Donald Trump označil poslední ruské útoky proti Ukrajině za odporné a prohlásil, že na Moskvu uvalí sankce, pokud nepřistoupí na dohodu o ukončení války. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že Trump zároveň oznámil cestu svého zvláštního vyslance Steva Witkoffa do Ruska. Počet obětí vzdušných úderů na Kyjev, které provedlo Rusko v noci ze středy na čtvrtek, stoupl na 28, jsou mezi nimi také tři děti.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní příkaz, který s platností od 7. srpna zavádí nová cla v rozmezí od 10 do 41 procent na dovoz do Spojených států z desítek zemí světa, s nimiž mají USA různě vysoký obchodní deficit. Učinil tak jen několik hodin před uplynutím lhůty, kterou stanovil pro uzavření obchodních dohod s jednotlivými obchodními partnery. Takzvaná reciproční cla mají vstoupit v platnost až za sedm dní, začnou se tedy vybírat 7. srpna.
Pokud máte rádi barda amerického písničkářství Neila Younga nebo neodolatelný patos Arta Garfunkela, je tu určitá pravděpodobnost, že by se vám mohl líbit i Cory Hanson. Už obal jeho nové desky působí dojmem, jako by vyšla kdysi dávno – a s jeho hudbou to není o moc „lepší“. Jeden z vrcholů desky, píseň On The Rocks, zní, jako by z hrobu povstal sám legendární Gram Parsons. Když napnete sluch, uslyšíte úsporný songwriting Boba Dylana z období Pat Garrett & Billy the Kid, a dokonce i Eltona Johna z jeho country desky Tumbleweed Connection.
Příjmy Spojených států z cel byly v prvním pololetí vyšší než za celý loňský rok. Přesáhly 87 miliard dolarů (1,9 bilionu Kč), zatímco loni se vybralo zhruba 79 miliard USD. Ukazují to výpočty agentury AFP, která se opírá o údaje amerického ministerstva financí. Výrazný nárůst je patrný od dubna, kdy začala platit první cla na dovoz do USA. Zatím nejvíce vybraly Spojené státy na clech v roce 2022. Tehdy to podle výpočtů AFP bylo 98 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump dnes v příspěvku na své sociální sítí napsal, že Spojené státy s Ruskem skoro neobchodují a že by to tak mělo zůstat. K obchodním vztahům mezi Ruskem a Indii poznamenal, že mu jsou ukradené a že obě země mají "mrtvé ekonomiky" a mohou si je klidně navzájem zničit. Ruský exprezident Dmitrij Medveděv by si podle Trumpa měl dávat pozor jazyk, jelikož se pohybuje na tenkém ledě.
Fentanyl, neboli zombie droga. Může být až padesátkrát silnější než heroin. Tento syntetický opioid se získává z fentanylových náplastí, které tlumí bolest například onkologicky nemocným pacientům. Narkomani tyto náplasti hledají v popelnicích, následně je vyvařují a aplikují nitrožilně. Skrze vyvařovací proces nelze zjistit množství účinné látky, což znamená, že se můžete snadno předávkovat. To potvrzují data z USA, kde droga zabila desítky tisíc lidí a proměnila okraje Chicaga, San Francisca nebo Los Angeles v ghetta, kde se lidé bojí o život.
Moskva si všímá všech prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, a to včetně hrozeb uvalení sankcí, ale Rusko je podle mluvčího ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrije Peskova už vůči sankcím imunní. Západ uvalil sankce na Rusko nejprve po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym na jaře 2014 a ještě více po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v minulých dnech společně s americkým prezidentem Donaldem Trumpem oznámila rámcovou dohodu o obchodu a clech. Součástí „dealu“ jsou i evropské nákupy amerických energií za 750 miliard dolarů a další investice v hodnotě nejméně 600 miliard dolarů v následujících letech. Podle analytika Daniela Krále jsou však čísla naprosto nereálná, navíc upozornil, že k nim Ursula von der Leyenová nemá pravomoc. Ekonom ČSOB Dominik Rusinko pak upozorňuje, že s podobnými čísly investic v USA souhlasilo i Japonsko, aby čísla následně dementovalo.
Zdálo se, že reklamy již dávno neslouží k propagaci výrobků, ale jako munice v kulturních válkách. Pro jejich tvůrce bylo důležitější signalizovat příslušnost k té správné straně než dosáhnout zvýšení příjmů. Někdy nad tím zákazníci jen obrátili oči v sloup, jindy to pro danou firmu skončilo katastrofou. Například když pivo Bud Light použilo v kampani transgender influencerku Dylan Mulvaneyovou, čímž vyvolalo bojkot a trvalý propad prodejů. Nebo když automobilka Jaguar oznámila rebranding za pomoci podivných bezpohlavních bytostí, reakce byla nechápavé zděšení.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhla zrušení vědeckého stanoviska, které ve Spojených státech dlouhodobě slouží jako základ pro předpisy regulující emise skleníkových plynů a boj proti změnám klimatu. Opatření navrhované Agenturou pro ochranu životního prostředí (EPA) ruší prohlášení z roku 2009, podle kterého oxid uhličitý a další skleníkové plyny ohrožují veřejné zdraví a blaho, píše agentura AP.
Obchodní dohoda mezi EU a USA, jejíž součástí jsou patnáctiprocentní plošná cla, podle rychlého hrubého odhadu ministerstva financí (MF) povede ke zpomalení růstu české ekonomiky v letošním roce o 0,2 procentního bodu a v roce 2026 o 0,39 bodu. Dnes to sdělilo MF s tím, že růst českého HDP ale o tyto odhady automaticky nezpomalí. Negativní efekt cel totiž mohou podle MF kompenzovat další faktory, jako například zlepšení letošního vývoje české ekonomiky nebo očekávané pozitivní dopady německého fiskálního balíčku v roce 2026.
Při střelbě v kancelářské budově na Manhattanu zemřelo v pondělí večer pět lidí včetně útočníka. Informovala o tom newyorská policie a vedení města. Mezi mrtvými je policista, dva další muži a jedna žena. Několik dalších lidí je zraněných, jeden v kritickém stavu. Útočník po střelbě v mrakodrapu na třídě Park Avenue, v němž sídlí řada firem z finančního sektoru, obrátil zbraň proti sobě. Podle policie měl v minulosti psychické problémy, jeho motiv zatím není jasný.
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že zkrátí padesátidenní lhůtu, kterou dal dříve Rusku k ukončení války proti Ukrajině, a to na deset nebo dvanáct dní ode dneška. Šéf Bílého domu se tak vyjádřil na setkání s britským premiérem Keirem Starmerem ve Skotsku. Prezident USA také podle serveru The Independent uvedl, že už nemá tolik zájem mluvit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv v reakci uvedl, že šéf Bílého domu hraje s Ruskem hru na ultimáta.
Nedělní obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy sice odvrátila hrozbu celní války, podle německého průmyslu ale představuje draze vykoupený kompromis. Zástupci klíčových hospodářských svazů varují, že 15% clo na vývoz do USA vážně zasáhne exportně orientovaná odvětví, poškodí dodavatelské řetězce a ohrozí pracovní místa. Německá ekonomika podle nich zaplatí vysokou cenu. Informují například Euronews či DW.
Na nově oznámený rámec, podle kterého by většina zboží z EU mířící do USA čelila clům 15 %, reaguje většina evropských politických špiček rozporuplně. Zatímco německý kancléř Friedrich Merz ocenil snížení cel na automobily téměř na polovinu, jiný německý politik, předseda lidovecké frakce v europarlamentu Manfred Weber, uvedl, že dohoda pouze „omezila škody,“ přestože je lepší než mnozí očekávali. Tvrdě se do šéfky Komise obul starosta Brém, který pak svá slova o "olizování bot" odvolal.
Obchodní dohoda dojednaná se Spojenými státy je podle eurokomisaře pro obchod Maroše Šefčoviče nejlepší možnou dohodou, jaké mohla Evropská unie dosáhnout v nynější nesmírně složité situaci. Je to podle něj lepší výsledek než obchodní válka, dodal Šefčovič na dnešní tiskové konferenci v Bruselu. Na začátku nedělního jednání byla podle Šefčoviče na stole varianta 30procentního cla na dovoz do USA, což navrhl už dříve v dopise americký prezident Donald Trump.
