Švýcarské prezidentce Karin Keller-Sutterové se čtvrteční obchodní telefonát s americkým protějškem Donaldem Trumpem hrubě nepovedl. Dle insiderů její moralizující a agresivní ton na Trumpa zrovna pozitivně nezapůsobil. Naopak se v reakci na to americký prezident rozhodl Švýcarsko obdařit „racionálně nepochopitelným“ 39% clem, píše švýcarský magazín Weltwoche. Nyní tak Švýcarsko následkem svých chyb přemýšlí, co dále, ve hře je i jednání o obchodu se zlatem. Trumpovo opatření způsobilo i pokles akcií velkých švýcarských firem, zasaženy byly významněji například luxusní hodinářské společnosti Swatch Group a Richemont.

Podle deníku Financial Times bylo Švýcarsko připraveno souhlasit s 10% americkým clem výměnou za záměr investovat v USA 150 miliard dolarů. Keller-Sutterová v červenci prohlásila, že našla „přístup k Trumpovi“. Ale skutečný rozsah problémů ukázal 31. července. Pozdě večer měla švýcarská prezidentka „katastrofální“ telefonát s Trumpem. Americký prezident hovořil pouze o jedné věci, obchodním deficitu s konfederací ve výši 39 miliard dolarů ročně a Keller-Sutterová na to neměla co říct. „Konverzace nebyla dobrá, Trump od první minuty jasně prohlásil, že 10 % nestačí. Soustředil se jen na to, že Švýcarsko krade peníze USA.

I podle Weltwoche a švýcarského deníku Tages Anzeiger byl prezident Trump během telefonátu se švýcarskou prezidentkou ve špatné náladě, mluvil pouze o obchodním deficitu ve výši 39 miliard dolarů a požadoval, aby Švýcarsko platilo více. Kromě ekonomického dopadu je tu i ponižující důsledek zařazení Švýcarska do stejné kategorie jako Sýrie, Srbsko nebo Laos.

Podle anonymních zdrojů z okolí amerického prezidenta mělo být na vině právě především jednání prezidentky Keller-Sutterové, píše Weltwoche. Na Trumpa prý udělala „agresivní“ dojem, mluvila poučujícím a moralizujícím tónem. „To se Trumpovi nelíbí a vyvolává to v něm odmítavý postoj,“ řekl jeden z insiderů. „Každý, kdo Trumpa zná, ví, že k jednání s ním nelze nasadit výstřední ženu.“ Někteří lidé bezprostředně napojení na Bílý dům dokonce pro švýcarský magazín uvedli, že „tento telefonát byl horší než setkání se Zelenským v Bílém domě.“ Narážejí tím na vyhrocené setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Donaldem Trumpem na konci února.

Trumpovo „racionálně nepochopitelné clo“ ve výši 39 procent bylo výhradně reakcí na chování Keller-Sutterové, uvádí dále magazín s odvoláním na zdroje. „Bylo to osobní. Nemá to nic společného se zemí (Švýcarskem). Jde o to, jak se vypořádala se situací, jak se snažila Trumpa zatlačit do defenzivy,“ řekl zdroj obeznámený s telefonátem. „Výsledkem byla osobní facka pro spolkovou prezidentku.“

Samotná prezidentka Keller Sutterová na síti X ve čtvtek pouze uvedla, že „v tomto rozhovoru nebylo možné dosáhnout dohody ohledně společného prohlášení, o kterém jednala Švýcarsko a USA“.

Keller-Sutterová však zjevně není jediná, kdo nese vinu za fiasko, píše dále magazín. Švýcaři podle Američanů udělali dvě chyby. První souvisí s dohodou, která byla na stole Donalda Trumpa už od 4. července. „Spolková rada měla jednat rychleji. Uzavřeli před čtyřmi, pěti týdny dohodu a nechali ji ležet ladem, aniž by ji dále sledovali,“ uvedla americká strana. Dvakrát byla ohlášena schůze kabinetu, na které měla být údajně dohoda schválena, dvakrát Švýcarsko připravovalo tiskovou konferenci, na které měla být oznámena. Ale dvakrát se nic nestalo, uvádí k tomu podrobněji Tages Anzeiger (TA).

Zadruhé podle Američanů nelze uzavřít dohodu „pět minut před dvanáctou“, aniž by byl připraven plán B. Když Trump po telefonu vytáhl trumf v podobě deficitu, Keller-Sutterová zjevně nedokázala reagovat. „Švýcarsko mělo mít v rukávu několik trumfů, aby mohlo s Trumpem uzavřít dohodu,“ uvádějí.

Před podáním dohody se ve Spolkové radě při vypracovávání mandátu k jednání hovořilo mimo jiné o clech ve výši 10 procent a investicích švýcarských firem v USA v rozsahu až 200 miliard franků, píše TA. Nyní před Švýcarskem stojí otázka, co dále. Rahul Sahgal ze Švýcarsko-americké obchodní komory pro TA řekl, že považuje za rozumné rozšířit mandát k jednání. To znamená podle něj zahrnout i vojenskou spolupráci a hovořit o obchodu se zlatem, který je zodpovědný za velkou část zmíněného 39miliardového deficitu obchodní bilance, ale Švýcarsku vlastně moc nepřináší.

Jednání švýcarské prezidentky a následné vyhlášení 39% cla samozřejmě mělo v pondělí vliv i na akciové trhy. Švýcarský tržní index, hlavní akciový index země, klesl na začátku obchodování až o 1,9 %, během dne se ovšem postupně zotavuje. Významnější pokles zaznamenaly švýcarské luxusní hodinářské společnosti Swatch Group a Richemont. Swatch zaznamenal během dne pokles až o 5 %, Richemont ztrácel až 3,4. Část ztrát později společnosti korigovaly, uvádi web Kurzy.cz.