Poprvé od roku 1997 dostává Česká republika varování, že se hospodaření státu dostává na šikmou plochu. Ratingová agentura Fitch zhoršila výhled ratingu země ze stabilního na negativní. Výrazně to zvyšuje riziko, že v době už tak dost těžké se nejen státu, ale i firmám zvýší cena, za kterou jsou si v zahraničí schopné půjčit peníze.
Růst spotřebitelských cen nadále bortí veškerá očekávání. V dubnu inflace zrychlila na 14,2 procenta, s čímž nepočítala ani Česká národní banka. Právě centrální banku čeká změna na pozici guvernéra, kam má nakročeno Aleš Michl, který je současným členem bankovní rady. Ten zastává názor, že inflace je dovezená a zvyšování základních úrokových sazeb nepomáhá.
Čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl meziročně o 218 procent na 26,7 miliardy korun. Provozní výnosy stouply o 29 procent na 76 miliard a provozní zisk před odpisy (EBITDA) o 119 procent na 43,7 miliardy. ČEZ to v úterý oznámil v tiskové zprávě. Důvodem růstu je podle ČEZ mimo jiné enormní růst cen komodit na velkoobchodních trzích a rekordní zisk z obchodování s komoditami na západoevropských trzích.
Česká republika zažívá třetí nejrychlejší zdražování ze všech zemí Evropské unie. Významnou roli v tom hrají ceny elektřiny. Do těch na rozdíl od plynu nebo ropy může stát zasáhnout, protože si dostatek elektřiny vyrábíme doma a nemusíme ji dovážet. Ministr financí Zbyněk Stanjura popisuje, jak by chtěl stát prudký růst cen elektřiny zkrotit fixováním ceny. Vysvětluje také, kdo dosáhne na levnější elektřinu, kterou státu aktuálně nabízí miliardář Pavel Tykač se svou firmou Sev.en.
Ale nalijme si čistého vína, propad ratingu Česku hrozí i proto, že nynější vláda se nezdráhá v některých zásadních věcech navazovat na Babišovu éru, skoro by se dalo říci, že se jí inspiruje. Vláda se tedy musí probrat. Může tisíckrát naříkat „tobabiš“, ale zodpovědnost je teď jen a jen na ní. Zhoršení ratingu agentury Fitch znamená, že by při dané výši dluhu musela o dost více platit na úrocích
Investoři již dávno nehledí jen na skvělý byznysplán, důležité je, aby firma dosahovala zisku eticky, říká Kateřina Bohuslavová. Ta ve společnosti ČEZ řídí útvar ESG Skupiny ČEZ a dohlíží na plnění ambiciózních cílů v ochraně životního prostředí, sociálních vztazích a transparentním řízení. V rozhovoru také vysvětluje, co vše se skrývá pod nefinančním reportingem a proč je nutné chápat ESG ne jako trend, ale jako nový přístup k podnikání.
Obrovská krize na trhu s energiemi je jednou z největších výzev dnešní doby. Výzvou jak pro domácnosti a podniky, které dusí několikanásobně vyšší zálohy, tak pro vlády, které zatím spíš tápou v tom, zda a jak proti zdražování zakročit. Skončila léta nirvány, jak období levných energií mezi lety 2015 a 2020 příhodně nazývá odborník na energetiku a investor Michal Šnobr. Ani před vypuknutím války na Ukrajině předpovědi nevěstily rychlý pokles cen plynu a elektřiny, uklidnění na trhu se však v kratším časovém horizontu očekávalo.
Česku poprvé od roku 1998 hrozí zhoršení ratingu a citelné prodražení dluhu. Jedna ze tří světově významných ratingových agentur, americká Fitch Ratings, vydala své nejnovější hodnocení, ve kterém reviduje výhled České republiky na negativní.
Zvýšení sazeb České národní banky dále prodraží financování hypoték, na které také dosáhne méně lidí. Zhorší se rovněž podmínky financování podniků. Shodli se na tom experti, které oslovila ČTK. Bankovní rada ČNB ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Tak vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Čtvrteční krok ČNB byl šestým nadstandardním zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
Moje návštěva v Kyjevě nebyla ze strany tamní vlády žádoucí, uvědomuje si německý prezident Frank-Walter Steinemeier. Podle něj selhaly snahy o vybudování společného evropského domova, jak o něm hovořil Michail Gorbačov. Uznal zároveň, že jeho politická podpora stavby plynovodu Nord Stream 2 byla chybná, prý se jednalo o jeho špatný úsudek. Steinmeier přitom není jediným německým významným politikem, který se nechal Putinem obehrát, píše server Politico.
Premiér Petr Fiala (ODS) chce při čtvrteční návštěvě Berlína s kancléřem Olafem Scholzem hovořit o možnosti využití německých terminálů na zkapalněný zemní plyn pro zásoby, které by byly k dispozici Česku. Novinářům před odletem do Německa řekl, že energetika bude v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině klíčovým tématem schůzky. Se Scholzem plánuje jednat například o zvýšení kapacity ropovodu TAL (Transalpinský ropovod) z italského Terstu.
Spor mezi koalicí a opozicí o způsob zmírnění dopadů zdražení energií na obyvatele a firmy by mohlo podle místopředsedy Sněmovny Karla Havlíčka (ANO) vyřešit odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Řekl to v debatě o návrhu programu čtvrteční mimořádné schůze dolní komory ke čtveřici předloh opozičního hnutí ANO na plošnou pomoc kvůli růstu cen plynu, elektřiny a pohonných hmot. Vládní koalice s plošnou pomocí nesouhlasí, dává přednost adresné.
Schodek státního rozpočtu ke konci dubna stoupl na 100,1 miliardy korun z březnových 59,1 miliardy korun. Loni ke konci dubna rozpočet vykázal schodek 192 miliard korun, což byl nejhorší dubnový výsledek od vzniku ČR. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí. Na celý letošní rok počítá v březnu schválený státní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Celkové příjmy rozpočtu ke konci dubna meziročně stouply o 37,5 miliardy na 479,3 miliardy korun.
Rusko od začátku války na Ukrajině zdvojnásobilo příjmy z prodeje plynu, ropy a uhlí do Evropské unie. S odvoláním na údaje finského střediska pro výzkum energií a ovzduší CREA to ve čtvrtek napsal ruský list Kommersant. Rusko vydělává na růstu cen fosilních paliv, přestože objem dodávek se kvůli embargu a sankcím snížil.
Kunovického výrobce civilních dopravních letounů Aircraft Industries kupuje od ruského majitele skupina Omnipol. Českého vlastníka bude mít někdejší Let Kunovice po 14 letech. Cenu firmy neuvedly. Podnik z Kunovic na Uherskohradišťsku zaměstnává téměř 1000 lidí. Vyrábí civilní letouny L 410 a L 410 NG.
Pokračujeme v rozhovorech s českými průmyslníky, lidmi, kteří prudký růst cen a především cen energií pociťují jako první. Vlastník Madety Milan Teplý (73) odepisoval investice už po první ukrajinské válce, tedy po Majdanu, záboru Krymu a bojích ve dvou separatistických republikách na východě Ukrajiny v roce 2014. Evropská unie tehdy na Rusko uvalila různé sankce a embarga na dovoz zboží, Rusko odpovědělo embargem na evropské potraviny.
Ceny v celé Evropě i ve Spojených státech letí rekordně vzhůru. V České republice ale násobně rychleji než v jiných zemích. Proč právě my máme po Estonsku a Lotyšsku třetí nejvyšší inflaci v celé Evropské unii? V březnu se ceny zboží a služeb zvedly o 12,7 procenta. Ve veřejném Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla o tom přišli debatovat Martin Štefunko, Tomáš Holub a Vladimír Dlouhý.
Důvěra v českou ekonomiku v dubnu meziměsíčně stoupla o 3,4 bodu na 100 bodů, o měsíc dříve klesla. Za dubnovým nárůstem stojí zejména vyšší důvěra mezi podnikateli, zatímco spotřebitelé jsou pesimističtější než v březnu. Jejich důvěra v ekonomiku se dostala na nejnižší hodnotu od listopadu 2012. Vyplynulo to z informací, které v pondělí zveřejnil ČSÚ. Důvěra mezi spotřebiteli je nižší i v meziročním srovnání, naopak souhrnný indikátor důvěry a důvěra u podnikatelů je proti loňskému dubnu vyšší.
Česká republika dosud zmrazila ruský majetek v zemi za skoro miliardu korun. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Bude-li tento majetek označen jako možná podpora válečných zločinů Ruska, je podle ministra do budoucna ve hře i jeho konfiskace. Vláda prověřuje možnosti konfiskace ruského zmrazeného majetku. Státy EU dosud zmrazily kvůli válce na Ukrajině majetek za 37 miliard eur.
Ruské úřady přestávají zveřejňovat údaje o vládním dluhu, obchodních statistikách a o produkci ropy. Tváří v tvář sankcím jde o opatření, které má západním zemím zkomplikovat přijímání dalších opatření proti Rusku a ztížit vyhodnocení účinku už zavedených sankcí. Informuje o tom deník The Wall Street Journal. „Snaží se zakrýt podobu své ekonomiky,“ uvedla ekonomka Elina Ribaková, zástupkyně hlavního ekonoma Institutu pro mezinárodní finance (IIF).
Válka na Ukrajině nastolila zcela vážně otázku, co by znamenalo se hned teď odříznout od ruského plynu a ropy, a vidíme, že to není tak jednoduché. Natož vyhovět požadavkům hnutí Extinction Rebellion, které je proti jakémukoli plynu a ropě. Není divu, že u nás nemá velký ohlas. V Británii však sekta pokračuje v činnosti. Nedávno byla velmi spokojena se svou akcí, kdy se její aktivista přilepil lepidlem k cisternovému autu a policie se ho bezradně snažila sundat. To hnutí není ani tak pozoruhodné svým cílem jako svými metodami.
Vláda Petra Fialy (ODS) neplánuje v souvislosti se zdražováním a válečným konfliktem na Ukrajině zvyšovat daně firmám. Uvažovala by o tom podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), kdyby se ukázalo, že na válce někdo bohatne. Signály o tom zatím nemá. Stanjura to uvedl v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Úpravy chystá vláda podle Stanjury na výdajové, nikoli příjmové stránce rozpočtu. Zadlužení Česka loni rostlo nejrychlejším tempem v Evropské unii.
Meziroční míra inflace v Evropské unii se v březnu zvýšila na rekordních 7,8 procenta z únorové hodnoty 6,2 procenta. Oznámil to ve čtvrtek evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika měla v rámci EU třetí nejvyšší inflaci, a to 11,9 procenta. V eurozóně meziroční růst spotřebitelských cen v březnu zrychlil na 7,4 procenta z 5,9 procenta v únoru. Statistický úřad tak zpřesnil svůj rychlý odhad ze začátku tohoto měsíce, podle kterého březnová inflace v zemích používajících euro činila 7,5 procenta.
Celý vyspělý svět zažívá prudké zdražování. V růstu cen jsou ale i uvnitř Evropy obrovské, násobné rozdíly. My jsme zemí s třetím nejprudším růstem cen v celé Evropě. „Pozoruhodné je, že u nás prudce stoupají ceny i všeho dalšího zboží a služeb vedle energií a potravin. Stoupá i takzvaná jádrová inflace. To v jiných zemích není vidět,“ říká v rozhovoru ekonom Jan Švejnar, profesor mezinárodní ekonomie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.
Ruská ekonomika je citelně postižena Západem uvalenými sankcemi. Ač země zatím stále denně inkasuje stovky milionů dolarů za energie, zápasí se zmraženými devizovými rezervami, což vládě podstatně ztěžuje splácení dluhů. Před tvrdými dopady a vysokou inflací se snaží ekonomiku a ruské obyvatele chránit guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová, pravá ruka Vladimira Putina. V jeho blízkosti působí přes dvacet let, kdy se snažila o modernizaci ruské měnové politiky.
Pokud chcete další zdražování služeb a zboží, tak si řekněte o vyšší mzdu. Tak by se dal ve zkratce popsat vzkaz ekonomů, kteří varují před dalším navyšování mezd a platů kvůli vysoké inflaci. Stále větší počet zaměstnanců si totiž chodí říkat o přidání kvůli tomu, že se nyní vše zdražuje a obecně rostou nejrůznější náklady. Vyšší mzdy a platy ale přispívají k dalším cenovým nárůstům, které tak nemusí zdaleka skončit.
Růst české ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,3 procenta, zatímco loni dosáhl 3,3 procenta. Ve svém jarním výhledu to předpověděl Mezinárodní měnový fond (MMF). České ministerstvo financí snížilo v dubnu očekávaný růst na 1,2 procenta. Hospodářské vyhlídky se zhoršily zejména kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu a kvůli sankcím, kterými se západní země snaží přimět Rusko k ukončení agrese. Pomalejší růst ekonomiky fond předvídá celosvětově.
Letos nejspíš zažijeme jeden z největších propadů životní úrovně v historii České republiky. Podepíše se na tom rekordní zdražování, které bude podstatně rychlejší než vzestup platů. Válka na Ukrajině, debaty o vypnutí ruského plynu do Evropy a rekordní ceny elektřiny a benzinu vyvolávají dojem, že jsme se bezmocně ocitli v pasti globálních vlivů, které jsou mimo naši moc. Že zdražování je globální trend, kterému se nedá vyhnout.
Ruská ekonomika nemůže přežít donekonečna se svými finančními rezervami a bude se muset transformovat, aby se vyrovnala s dopady mezinárodních sankcí. Řekla to v pondělí guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová s tím, že infaci se podaří zkrotit až v roce 2024. Ve svém nejvýznamnějším projevu od doby, kdy Rusko 24. února napadlo Ukrajinu, Nabiullinová uvedla, že bude trvat až do roku 2024, než se podaří vrátit inflaci zpět na čtyři procenta, což je jinak stabilní cílení ruské centrální banky.
Plošné rozdání tisícových příspěvků důchodcům, zvýšení rodičovského příspěvku nebo zastropovat maximální ceny u základních potravin. Těmito a dalšími kroky chce expremiér a poslanec Andrej Babiš zatočit s vysokými cenami. Vysoká inflace je přitom z části způsobená i masivním naléváním peněz jeho bývalé vlády za dob koronavirové krize. Podle poradce premiéra a hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka by to znamenalo, že by se schodek rozpočtu dostal rázem k 500 miliardám korun.
