Ruská federace odmítá tvrzení, že se poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety ocitla v platební neschopnosti. Úroky, které měla zaplatit, zahraničním držitelům dluhopisů odeslala, oznámil v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Pokud peníze nedorazily, jsou na vině sankce, které na Rusko uvalily západní země, dodal.
Rusko se po 104 letech ocitlo v takzvané platební neschopnosti, tedy v technickém bankrotu. Stalo se tak poté, co v neděli večer Moskvě vypršela lhůta na zaplacení zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy Kč) úroků ze zahraničních dluhopisů, informovala v pondělí agentura Bloomberg. Moskva dostatek financí sice má, ale sankce Západu mu fakticky znemožňují dluh uhradit. Věřitelé tak budou patrně chtít získat něco alespoň ze zabraných majetků ruských oligarchů či zmrazených rezerv Moskvy, píše ekonom Lukáš Kovanda.
Řada evropských zemí si neví rady se současnou vysokou inflací. Volí proto různé scénáře, jak proti vysokým cenám energií, paliv či potravin bojovat. Některé vlády se rozhodly dočasně snížit či odpustit daně z přidané hodnoty nebo spotřební daně, a některé státy se vydaly cestou jednorázových příspěvků. To je příklad i Rakouska nebo České republiky, která bude zřejmě od září vyplácet 5 tisíc korun pro rodiny s dětmi.
Rekordní inflace v České republice se mezitím odráží už i na důvěře občanů ve vlastní měnu. Od krize eurozóny před třinácti lety donedávna platilo, že poměr odpůrců a stoupenců eura je zhruba 4 : 1. Postupně ale vzpomínky na krizi eurozóny, zachraňování Řecka nebo Španělska slábnou. Z šetření Eurobarometru zveřejněného před dvěma týdny vyplývá, že pro vstup, ať už okamžitě, nebo později, je 44 procent Čechů. Před rokem jich bylo 33 procent.
Česká republika zažívá situaci, jakou ve své historii ještě nepoznala. Dostává se mezi země s nejprudším zdražováním v celé Evropské unii. Se 16 procenty jsme aktuálně na čtvrté nejhorší příčce. Průměr celé Unie je 8,5 procenta. Patříme i k zemím, kde nejrychleji letí vzhůru ceny potravin. To se nedá svést jen na prudce zdražující energie. Ty stoupají všude v Evropě. Zdaleka ne všude se ale tak výrazně zdražuje další zboží a služby.
Česká republika se zmítá v několika souvisejících krizích současně. V energetické, inflační a geopolitické. Vláda se však zdá podivuhodně nečinná. Těch pár řešení, které představila, se zdají nesystémová a bez dlouhodobějších účinků. Kritizovat vládní kroky začínají i voliči vládních stran. Jedním z nejprominentnějších je bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Ten strážil státní kasu v době poslední velké finanční krize.
Ruská elita řešila na „zchudlém“ petrohradském ekonomickém fóru hospodářskou realitu příštích let. A ačkoliv ruský vůdce Vladimir Putin opět vyvolával dojem, že se Rusko se sankcemi vypořádalo, někteří ruští odborníci už tak shovívaví nebyli. Podle analytiků hraje Rusku do karet kromě vysokých cen energií také to, že si na západní sankce zvykalo už od roku 2014 po anexi Krymu. Dopady sankcí se tak zřejmě v řadě ohledů teprve projeví.
Chmurné předpovědi, které Ruské federaci načrtly západní země, se nenaplnily. Rusko odolává bezprecedentním sankcím, které se naopak obrátily proti Západu. V projevu na ekonomickém fóru v Petrohradě to v pátek řekl ruský prezident Vladimir Putin. Míra inflace v některých zemích Evropské unie podle něj přesáhla 20 procent a EU jako celek bude chudší o více než 400 miliard USD (9,4 bilionu Kč) právě v důsledku sankcí, které zavedla proti Rusku.
Minulý týden Evropský parlament potvrdil návrh viceprezidenta Evropské komise Franse Timmermanse, aby se na území EU od roku 2035 zakázaly prodej a registrace nových vozů se spalovacím motorem. Zákaz se má týkat osobních a lehkých užitkových aut. Souběžně se vyjednávají parametry nové normy Euro-7, která určuje, kolik mohou auta emitovat různých škodlivých plynů a částic. Pokud budou parametry nastaveny drasticky, hrozí klasickým autům konec ještě dřív.
Ekonomie je ve své nejhlubší podstatě psychologií. Co máme v hlavě, to se nám dřív nebo později projeví v peněžence a na životní úrovni. Ve vyhrocené době krize a největší inflace, jakou Evropa zažívá od osmdesátých let minulého století, to platí ve vyostřené formě. Obchodníci ceny zvedají nejen proto, že jim vzrostly náklady. Zdražují, protože si to mohou dovolit. Lidé jim ty vyšší ceny tolerují a utrácejí. Tento stav trvá až do chvíle, než už na to zákazníci nebudou mít. A obchodník bude nucen jít s cenou dolů. Lidé nevěří, že zdražování rychle skončí. Firmy propadly zdražovací mánii.
Už několik měsíců si lidé musejí zvykat na zdražující se potraviny. Všimnout si toho mohou v regálech obchodů nebo také při placení v restauracích. Cena stále roste zejména u základních potravin a očekávat se tak dají sociální problémy. Poslední čísla z květnové inflace totiž ukazují, že k razantnímu meziročnímu zdražování vévodil růst mléka, vajec, másla i mouky. Se zdražováním potravin se také potýkají i ostatní státy, jako například Maďarsko nebo Německo. Celosvětový trend je ale úplně opačný.
Válka na Ukrajině je nesmírná tragédie. Hrůzné zprávy, videa a fotografie, které již přes tři měsíce proudí z tamějšího bojiště, zachycují utrpení, jakému jsme v Evropě už dávno odvykli. Politické důsledky se již rozlily mimo hranice Ukrajiny, východní křídlo EU hostí uprchlíky, Západ se snaží uvalit sankce na Rusko, do Kyjeva proudí zbraně. Samo utrpení je ale izolované do velké míry na Donbas. Přesto hrozí, že se brzy přelije mimo Ukrajinu, a dokonce mimo Evropu. Válka znásobuje světové problémy s potravinami a brzy může mít nedozírné následky.
I když inflace stoupá výš a výš, lidé nepřestávají měnit své nakupovací návyky. Tvrdí to ekonomové, podle kterých lze z dat Českého statistického úřadu vyčíst, že jejich nákupy různého sortimentu nepolevují.
Jmenování tří členů bankovní rady České národní banky nevyvolal na trzích takový rozruch jako jmenování nového guvernéra Aleše Michla. Nedošlo tedy k prudkému oslabení koruny, ale právě naopak k lehkému posílení. Podle analytiků se totiž trh bál zvolení takových jmen, které jsou od počátku skeptické ke zvyšování základních úrokových sazeb. Ekonomové upozorňují, že nová jména jsou spíše pragmatická a trhům jsou většinou dobře známá.
Přišlo to, co v posledních týdnech všichni očekávali a čeho se obávali. Začal největší pád životní úrovně od roku 1993, kdy vznikla samostatná Česká republika. V první čtvrtině letošního roku se platy zvýšily o 7,2 procenta. To by byl za normálních okolností velmi slušný růst. Dokonce z dlouhodobého pohledu nadprůměrně vysoký. Jenže všechno to zvýšení příjmů lidem sebralo zdražování. Přesněji řečeno: sebralo jim ještě víc, než o kolik dostali přidáno.
I když se na první pohled může zdát, že v období krize rostou mzdy i některým zaměstnancům platy, tak opak je pravdou. Češi v drtivé většině o peníze reálně přicházejí. Může za to vysoká inflace, která překonává i růst mezd. Poslední čísla Českého statistického úřadu totiž ukazují, že ačkoliv průměrná mzda narostla, tak pracovníci reálně o své peníze přišli.
Potraviny jsou čím dál tím dražší. Ale lidé si možná nevšimli, že se také zmenšují. Pokud potravinářská firma uvede na trh například menší skleničku džemu, může si účtovat vyšší jednotkovou cenu, a přitom se opticky vyhnout „zdražení“, které by snížilo prodej. Není to nová taktika, napsal zpravodajský server Bloomberg, ale inflační zmenšování je nyní opět v módě, protože průmysl se potýká s prudkým růstem nákladů na vše od pšenice přes rostlinné oleje po energii.
Ruský prezident Vladimir Putin se chystá na dlouhou opotřebovací válku na Ukrajině a bude se snažit využít ekonomické zbraně, jako je blokáda vývozu ukrajinského obilí, aby oslabil podporu Kyjeva ze strany západních zemí, píše deník Washington Post s odvoláním na příslušníky ruské ekonomické elity. Putin se chytá váhavosti některých evropských států coby důkazů, že dlouho nemůžou tlak na Rusko udržet,
Americká automobilka Tesla zastavuje v celém světě nábor nových zaměstnanců a deset procent těch současných bude muset propustit. To by znamenalo kolem 11.000 lidí. V interním e-mailu to podle agentury Reuters uvedl šéf automobilky Elon Musk. Dodal také, že ekonomiku podle něj čekají těžké časy. Musk v e-mailu manažerům automobilky napsal, že má teď z ekonomiky "super špatný pocit". Tesla se zaměřuje na výrobu elektromobilů a výrazně se angažuje například i v dobývání vesmíru.
S obdivem sleduji, kolik je v naší zemi najednou expertů na téma inflace. Když jsem s tímto tématem v šedesátých letech začínal, byl jsem prakticky jediný, kdo o inflaci rozsáhleji psal. Ve své disertaci jsem měl kapitoly č. 3 „Inflace poptávková“ a č. 4. „Nabídková (neboli nákladová) inflace“. Část debaty se sice trochu posunula, ale podstata argumentace zůstává naprosto stejná.
Ruský prezident Vladimir Putin se v posledních dnech chlubí, jak se země vyrovnává se západními sankcemi a zlehčuje jejich dopad na ruskou ekonomiku. Zatímco odhady ruských, ale i některých evropských institucí počítají s propadem ruské ekonomiky o osm až deset procent, objevují se i odhady výrazně dramatičtější, které by pro Rusko znamenaly tvrdý propad.
Energetická krize s prudkým vzestupem cen, která zasahuje Evropu, vrací do hry otázku, jak velkou roli má ve výrobě a prodeji elektřiny hrát stát. Ještě před ní ale stojí zásadnější otázka. Čím je dnes obchod s elektřinou? Je to normální, silně konkurenční trh, do něhož má stát zasahovat jen minimálně? Nebo je elektřina strategickou komoditou, fakticky veřejnou službou, které má výrazně bezpečnostní dimenzi a musí být státem regulována?
Spojené státy Rusku znemožnily další způsob, jak splácet závazky z mezinárodních dluhopisů, což by mohlo zemi přiblížit k platební neschopnosti. Americké ministerstvo financí oznámilo, že ukončí výjimku, která umožňovala americkým držitelům ruských dluhopisů přijímat platby. Moskva tvrdí, že bude platit v rublech, což by podle expertů technicky může znamenat bankrot. Rusko, které má jinak na splácení dluhů dostatek financí, už dalo najevo, že plánuje zpochybnit jakékoliv vyhlášení platební neschopnosti.
Minulý týden vyvolal v Londýně pozdvižení guvernér Bank of England Andrew Bailey. Před poslanci rozpočtového výboru parlamentu prohlásil, že tváří v tvář sílící inflaci se cítí „helpless“, bezmocný, jak zdražování zabránit. Rostoucí ceny potravin označil za „apokalyptické“. „Je to víc než nepříjemné. Odhadovat inflaci 10 procent a pak říct: z 80 procent s tím nemůžeme nic dělat. Je to extrémně obtížná pozice,“ prohlásil Bailey.
Prezident Miloš Zeman má přesně měsíc na jmenování tří nových členů bankovní rady. V červnu skončí mandát guvernérovi Jiřímu Rusnokovi, viceguvernérovi Tomáši Nidetzkému a radnímu Vojtěchu Bendovi. Poté, co si hlava státu za nového guvernéra vybrala Aleše Michla, který poslal českou korunu do pádu, z něhož ji musela tahat intervence centrální banky, všichni s velkým napětím očekávají tři nová jména. Jde především o to, jestli to budou lidé se stejným názorem, jako má nový guvernér.
Meziročně inflace v dubnu stoupla o 14,2 procenta, i meziměsíční číslo – 1,2 procenta – je vysoké. Boj s inflací už jsme prohráli, oznámil v reakci na tato čísla ČSÚ minulý týden hlavní ekonomický poradce českého premiéra Štěpán Křeček. Na jak dlouho, kdo nebo spíš co za tu vysokou inflaci může – a především co se vládě nabízí za možnosti proti vysoké inflaci teď dělat, přišli do Salonu Echa vedle Křečka diskutovat jeho kolegyně z vládního poradního týmu Helena Horská, nezávislý ekonom Karel Kříž a konečně Milan Smutný, dlouhá léta mluvčí Škody Mladá Boleslav, dnes v think-tanku Realistická energetika a ekologie.
Poprvé od ekonomické recese v roce 1997 snižuje ratingová agentura Fitch výhled ratingu České republiky z neutrálního na negativní. Hlavními důvody jsou nebezpečí ekonomické recese a vysoká inflace. To by se mohlo promítnout do zhoršení fiskální situace a snížené pravděpodobnosti, že stát bude schopen řádně splácet půjčky. Má republika problém? Proč vidíme takový rozdíl v přístupu ČNB oproti důležitým centrálním bankám a co to může pro nás a ostatní znamenat? Většina naší inflace je zahraniční provenience a tato inflace se nesníží, dokud tyto zahraniční vlivy nepominou.
Pro centrální banku je důvěryhodnost, nezávislost a dobrá pověst vším. Když ji nemá, nemůže plnit svou roli. Když se v pátek 6. května ve 13.01 objevila na serveru Seznam Zprávy informace, že se prezident ČR chystá jmenovat novým guvernérem ČNB Aleše Michla, koruna zahájila prudký pád. Do středy, kdy prezident Michla do funkce skutečně uvedl, se propadla z kurzu 24,49 za euro až na 25,44. Ve čtvrtek se sešla na mimořádném měnovém zasedání bankovní rada a rozhodla, že začne intervenovat na podporu měny.
Trojmoří je projektem hospodářské, infrastrukturní a energetické spolupráce dvanácti členských zemí EU: Bulharska, Česka, Estonska, Chorvatska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rakouska, Rumunska, Slovenska a Slovinska. Od jeho vzniku z iniciativy Polska a Chorvatska je také projektem transatlantické spolupráce. Klade si za cíl posílit dopravní, energetickou a digitální infrastrukturu spojující náš region na ose sever – jih.
Poprvé od roku 1997 dostává Česká republika varování, že se hospodaření státu dostává na šikmou plochu. Ratingová agentura Fitch zhoršila výhled ratingu země ze stabilního na negativní. Výrazně to zvyšuje riziko, že v době už tak dost těžké se nejen státu, ale i firmám zvýší cena, za kterou jsou si v zahraničí schopné půjčit peníze.
