DŮSLEDEK SANKCÍ

Rusko po 104 letech zbankrotovalo. Peníze sice má, ale svět je nechce

DŮSLEDEK SANKCÍ
Rusko po 104 letech zbankrotovalo. Peníze sice má, ale svět je nechce

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Rusko se po 104 letech ocitlo v takzvané platební neschopnosti, tedy v technickém bankrotu. Stalo se tak poté, co v neděli večer Moskvě vypršela lhůta na zaplacení zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy Kč) úroků ze zahraničních dluhopisů, informovala v pondělí agentura Bloomberg. Moskva dostatek financí sice má, ale sankce Západu mu fakticky znemožňují dluh uhradit. Věřitelé tak budou patrně chtít získat něco alespoň ze zabraných majetků ruských oligarchů či zmrazených rezerv Moskvy, píše ekonom Lukáš Kovanda.

Moskva peníze na zaplacení má, západní země jí ale kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu platbu nechtějí umožnit. Ruský ministr financí Anton Siluanov situaci označil za frašku.

Naposledy v roce 1918

Termín splatnosti úroků byl před měsícem a v neděli večer skončila 30denní lhůta, kterou Rusko ještě mělo na vyrovnání závazků. Jde o běžnou praxi – jestliže dlužník nezaplatí podle stanovené dohody, začíná třicetidenní ochranná lhůta, kdy ještě může sjednat nápravu.

Rusko již uvedlo, že splatnou částku investorům odeslalo, finanční sankce uvalené na něj po invazi ale Moskvě znemožňují přístup k základní finanční infrastruktuře, aby mohla zahraničním věřitelům zaplatit podle zvyklostí.

Naposledy bylo Rusko v podobné situaci v roce 1918 za bolševické revoluce, kdy nový komunistický vůdce Vladimir Iljič Lenin odmítl zaplatit dluhy carského Ruska. Platební neschopnost Moskvy z roku 1998 se týkala jen závazků v místní měně.

Jak získat peníze zpět

Je to tedy poprvé od roku 1918, kdy Rusko zbankrotovalo. Jde však o bankrot technický, jelikož Kreml finance na uhrazení dluhů má, nicméně západní sankce mu znemožňují je uhradit. „Západ se sankcemi snaží Rusko vytrestat za invazi na Ukrajinu. Západní činitelé situaci často interpretují tak, že Rusko se samo rozhodlo dluhy neplatit. Tím že dále válčí na Ukrajině. Pokud by válku na Ukrajině nerozpoutalo, případně se z ní od té doby stáhlo či podniklo jiné zásadní a věrohodné kroky k dosažení míru, Západ by mu možnost hradit dluh neblokoval,“ uvedl Kovanda.

„Dneškem se ovšem ve složité situaci ocitají také mnozí zahraniční věřitelé Ruska. Ti kvůli blokaci nemají své peníze řádně a včas na účtech. Musí zvažovat, jak se k penězům dostat. Věc komplikuje ještě více to, že ruská platební neschopnost, tedy ruský bankrot, nemůže být vyhlášena, jak je běžné. Běžně ji totiž vyhlašují ratingové agentury, které schopnost dané země dostávat svým dlužním závazkům dlouhodobě monitorují. Kvůli letošním sankcím Západu však s tímto monitorováním v případě Ruska musely přestat,“ doplnil ekonom. Podle něj se tak někteří věřitelé budou chtít „zahojit“ z majetku ruských oligarchů či ze zmrazených ruských rezerv.

jhr