Tag: ekonomika

Články k tagu

Největší pád životní úrovně v historii Česka. Viníci? Babiš a covid

Život v Česku se za poslední rok prodražil skoro o desetinu. Ceny zboží a služeb se v lednu oproti předchozímu roku zvedly o 9,9 procenta. Jen za poslední měsíc se zvýšily o 4,4 procenta. Rychlejší zdražení z měsíce na měsíc zažila Česká republika jen jedinkrát v historii. V roce 1993, kdy se zásadně měnila struktura daní a byla zavedena DPH. Největší roli hraje zdražování energií. Účty za elektřinu stouply o 18,8 procenta, u plynu o 21,5 procenta a u tepla a vody o 12 procent.

Máme nejvyšší inflaci od roku 1998, brzy překoná 10 %, poleví až v polovině roku

Lednový růst spotřebitelských cen potvrzuje, že česká ekonomika bude v letošním roce čelit nejvyšší inflaci od roku 1998, míní analytici. Podle nich meziroční inflace v dalších měsících pravděpodobně překoná deset procent a až od poloviny roku začne výrazněji polevovat. Letošní celoroční průměr odhadují na zhruba devět procent. Obava z růstu inflačních očekávání zřejmě ještě povede ke zvýšení úrokových sazeb České národní banky, dodali. ČNB čekala lednovou inflaci 9,4 procenta, tedy o půl procentního bodu nižší.

„Ukázkové a zneužitelné přerozdělování“. Ekonomové kritizují dotace na drahé energie pro chudé

Lidé nejvíce postižení často drastickými účty za energie čekají na přímou finanční pomoc od vlády. Čerpat sice mohou zvýšený příspěvek na bydlení, šéf průmyslu a obchodu Josef Síkela (STAN) chce však pro ty nejpotřebnější zavádět ještě další, co nejvíce adresnou pomoc. Stejně tak jsou v plánu kompenzace vysokých nákladů za elektřinu a plyn pro podnikatele. Někteří ekonomové si ale fungování tarifů pro „chudé“ neumějí představit.

Pfizer zvýšil zisk o 140 procent, vděčí za to hlavně vakcíně proti covidu

Americká farmaceutická společnost Pfizer loni zvýšila tržby o 95 procent na 81,3 miliardy dolarů (1,7 bilionu Kč), zejména díky vakcíně proti covidu-19. Další masivní růst firma očekává letos, jen z prodeje covidové vakcíny a nového léku na covid čeká tržby kolem 54 miliard USD. Z výsledkových zpráv podniku vyplývá, že Pfizer mezi lety 2018 až 2020 tržby zvýšil pouze nepatrně. Masivní růst zisku i tržeb mu tedy od loňského roku zajišťují až vakcíny proti covidu-19.

Dej peníze. Co za ně chceš? Tálibán se vydal do světa

Fotky tálibánské delegace mířící na palubě letadla vyjednávat o finanční pomoci a lidských právech do Norska zaujaly čtenáře na celém světě. Kontrast mezi plnovousy a turbany sveřepých mužů reprezentujících jednu z nejzaostalejších zemí světa a hypermoderním prostředím kabiny kolem nemohl být větší. Dva světy se potkaly – tentokrát bez násilí a dobrovolně, i když žádná láska mezi nimi nepanuje.

Ceny obědů v restauracích letí dál nahoru. V lednu stály průměrně 157 korun

Lidé si výrazně připlatí za obědy v restauracích, jejichž ceny rostly i začátkem roku 2022. Jen za leden šly podle stravenkové firmy Sodexo meziročně nahoru o 13 korun a průměrně stály zákazníky 157 korun. Na vině je zvyšující se inflace, například zdražování energií. Nejdražší obědy byly v Praze, kde za ně lidé museli vydat 176 korun, meziročně o zhruba 15 korun více. Naopak nejlevněji se přes poledne Češi najedli v Karlovarském kraji, kde za oběd zaplatili průměrně 142 korun.

ČNB zvýšila úrokovou sazbu už na 4,5 procenta, je nejvýše za posledních 20 let

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od počátku roku 2002. Zároveň dnes šlo o čtvrté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové dnešní krok centrální banky očekávali.

Příležitost pro byznys

Udržitelnost, tedy takový rozvoj lidské společnosti, který je v souladu nejen s ekonomickým a společenským pokrokem, ale i zachováním životního prostředí bez podstatných následků, je stále frekventovanějším tématem. Příčinou jsou nejen klimatické změny a časté výkyvy počasí, ale zejména legislativa, která v tomto směru vytyčuje čím dál ambicióznější cíle. Ta v tomto směru nepřichází jen z národní úrovně, ale především ze strany Evropské unie. Jde zejména o Green New Deal, k němuž se členské státy Unie dobrovolně zavázaly.

Výhled růstu globální ekonomiky se zhoršil na 4,4 procenta. Může za to slabý růst ekonomiky USA a Číny

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 4,4 procenta. To je o půl procentního bodu méně, než čekal v říjnu. Důvodem je zejména slabší růst ve dvou největších ekonomikách, tedy ve Spojených státech a v Číně, uvedl fond v aktualizaci podzimního výhledu. Na příští rok MMF počítá se zpomalením tempa růstu na 3,8 procenta, což je však o 0,2 procentního bodu více, než čekal v podzimním výhledu.

Špatná zpráva. Češi musí letos počítat s inflací 8,5 %. Ceny meziročně poskočí i o 10 %

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta z listopadových 4,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z listopadu vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 8,5 procenta. V listopadu MF počítalo pro letošní rok s inflací 6,1 procenta. Prognózu ve čtvrtek ministerstvo zveřejnilo. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň informoval o tom, že na základě nové predikce může MF v novém rozpočtu pro letošní rok počítat s vyššími příjmy o zhruba 60 miliard korun.

Pád Libanonu

Čtyři příběhy, čtyři osudy, čtyři ukázky toho, jak se žije ve státě, kde už nefunguje prakticky nic. Podle Světové banky by se mohla libanonská ekonomická krize zařadit mezi trojici nejvíc dramatických recesí od poloviny 18. století. Přes 75 procent tamní populace nemá dostatek peněžních prostředků ani na zajištění základních životních potřeb. Experti tvrdí, že na současné dno zavedla Libanon občanská válka a následná zahraniční dluhová politika a korupce předešlých vlád a ekonomika založená na importu.

Musíme mít opačnou energetiku, než mají Němci

Tváří v tvář energetické krizi nabízí premiér Petr Fiala příspěvky nejchudším rodinám na fakturu, další, prý rozumné obnovitelné zdroje – a hlavně rozvoj jaderného sektoru. Přestože elektřina tvoří menšinu nákladů domácností na energie a ke zlevnění tepla by pomohla úprava povolenek, dlouhodobě péče o jaderné bloky dává smysl. Do jaké míry se Česká republika může zachránit jádrem? Vladimír Wagner vyučuje na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a pracuje v Ústavu pro jadernou fyziku AV v Řeži u Prahy.

Brzy budeme Evropské unii víc platit než z ní brát

Přepočítávat výhody členství v Evropské unii na má dáti – dal, na příjmy a výdaje je primitivní a dost krátkozraké. Hodnoty, které nám členství v Unii dává, jsou jiné. Obrovský otevřený trh se 450 miliony zákazníky snadno dostupnými každé české firmě a podnikateli. A donedávna, než začala pandemie čínského koronaviru, provázená návratem hraničních kontrol a covid pasy, i volné cestování po Evropě.

Inflace straší eurozónu: „Přijmeme proti ní jakákoli opatření.“ Dřív to ECB odmítala

Inflace v eurozóně by měla během letošního roku klesnout z rekordního maxima. Evropská centrální banka (ECB) je připravena podniknout veškerá opatření nutná k tomu, aby ji dostala na cílová dvě procenta, uvádí prezidentka ECB Christine Lagardeová. Viceprezident ECB Luis de Guindos uváděl na správnou míru dřívější odhady ECB. Inflace v eurozóně nebude přechodný jev, jak centrální banka tvrdila dřív. Proto také odmítala zvyšovat úrokové sazby. To se teď zřejmě mění.

Roboti prý nahradí lidi

Bylo to tady někdy kolem roku 2018 nebo 2019. Pak to utichlo kvůli pandemii. A teď už znovu se to ozývá. Hlasy, že čtvrtá průmyslová revoluce vyřadí lidi z trhu práce. Tyhle hlasy se začaly s postupným ústupem strachu z pandemie ozývat čím dál hlasitěji. Lidé si vyzkoušeli, že do práce fyzicky nemusí, že pandemie vedla k ještě větší digitalizaci – a to bylo novým palivem pro staronový strach, že lidstvo hromadně přijde o práci.

DOKUMENT: Fiala ve sněmovně účtoval s Babišovou vládou: „Prohospodařili jste růst“

Premiér Petr Fiala (ODS) na závěr dnešní debaty o důvěře vládě odmítl tvrzení zástupců ANO, že přebírá ČR ve výborném stavu, když má stát nejvyšší deficity rozpočtu v historii a rostoucí inflaci. Podle premiéra je třeba vyřešit tíživé dědictví, které zanechal bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO) s rozhazovačným stylem vládnutí. Babiš následně trval na tom, že Česko je ve velice dobrém stavu a jedním z nejméně zadlužených států EU.

V prosinci inflace zrychlila na 6,6 procent. Dosáhla hodnoty před minulou krizí

Inflace v prosinci zrychlila meziroční růst na 6,6 procenta z listopadových šesti procent. Takový růst spotřebitelských cen zaznamenalo Česko naposledy v září 2008, tedy v úplných začátcích minulé finanční krize. Aktuální vývoj nejvíce ovlivnily ceny v dopravě a bydlení. Průměrná míra inflace v celém loňském roce byla 3,8 procenta, což bylo o 0,6 procentního bodu více než v roce 2020. Loňská průměrná inflace je nejvyšší od roku 2008. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ČSÚ. Analytici podobný vývoj předpokládali.

Kdo o co hraje v české energetice

Je to ukázková lekce, jak se během pár měsíců z odborného a složitého tématu, které nezajímalo ani ty, které zajímat mělo, stane to nejvíc lidové téma, které zajímá úplně každého. Zajímá ho proto, že mu zcela zásadně zasáhne do jeho životní úrovně. Tažení za bezuhlíkovou ekonomiku, v Evropě známé pod značkou Green New Deal (Nový zelený úděl), vstoupilo do velmi lidové fáze výrazně dřív, než jeho strůjci očekávali. Směřování energetiky se během toho budou snažit ovlivnit klíčoví hráči. Jaké mají dnes zájmy?

Přežít a kompenzovat. Stačí to?

Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství navrhl vyvázat se kvůli rostoucím cenám energií z unijního Green New Dealu. Důkazem, že na trochu radikálnější myšlenky nepotřebujeme čekat, až k nim dospěje prezident, budiž tento Salon Týdeníku Echo. Konal se 23. 12. a přišli do něj jak zástupci minulé a nové vlády, exministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) s místopředsedou sněmovny za ODS Janem Skopečkem, tak i aktivisté – „zleva“ ředitel české pobočky Greenpeace Jan Rovenský, „zprava“ šéfka spolku Pro dostavbu JE Temelín Ivana Kerlesová.

Rok 2022: velké špatné a velké dobré

Na Nový rok se obvykle píší komentáře tzv. výhledového typu neboli výhleďáky. Komentátor se vykloní ze svého duševního okna, nasadí si prognostické brýle, pohlédne na obzor a pak napíše, co tam spatřil. O to se nyní pokusím i já, který se amatérsky léta zabýval hádáním budoucnosti z ruských vajec a vlašského salátu a chodil na lekce k paní Esmeraldě Kludské, známé umělecké břichomluvkyni, jež věštila z mýdlových bublin, které zůstaly v lavoru, ve kterém si zákazník umyl nohy.

„Nemám mnoho dobrých zpráv.“ Petr Fiala vystoupil v prvním premiérském projevu

Premiér Petr Fiala (ODS) započal svůj první novoroční projev ve funkci tak trochu ve stylu slavného proslovu Václava Havla. Lidem sdělil, že k nim hodlá mluvit otevřeně a nemá příliš dobrých zpráv. V následujícím roce podle něj Českou republiku čeká boj se třemi základními problémy – koronavirem, inflací a vysokými cenami energií. Fiala také varoval před populisty. Jako možnost prosazení toho, co Česko životně potřebuje, vidí Fiala české předsednictví v Evropské unii, kdy země bude více vidět a slyšet.

Přijetí eura není aktuálně pro Česko výhodné, míní ekonomové

Přijetí eura by nyní nebylo pro Českou republiku výhodné, domnívají se odborníci oslovení ČTK. Důvodem je podle nich především ztráta samostatné měnové politiky ČNB a stabilizační funkce samostatné české měny a také aktuální stav veřejných financí. Nejistý je také podle nich vývoj ekonomiky eurozóny po skončení pandemie koronaviru nebo politika ECB. Na druhou stranu přijetí jednotné evropské měny by podle ekonomů ještě více snížilo transakční náklady podniků a úplně zrušilo riziko výkyvů kurzu koruny.

Plyn dál výrazně zlevňuje, cena pro evropský trh klesla pod 100 eur za MWh

Ceny zemního plynu pro evropský trh v pátek pokračovaly v poklesu, po poledni se cena snížila až o 24 procent a přechodně se dostala pod 100 eur (2500 korun) za megawatthodinu (MWh). I tak je ale výrazně vyšší než před rokem. Místopředseda ruské vlády a ministr energetiky Alexandr Novak řekl, že k prudkému růstu cen suroviny v letošním roce přispívají chybná rozhodnutí evropských politiků a neschopnost dohodnout se na dlouhodobých smlouvách.

My Němci můžeme jít Evropě příkladem

O dlouhých šestnácti letech, které Německo a trochu i Evropa strávily pod vládou Angely Merkelové, jsme si povídali s jejím rivalem a kolegou Peerem Steinbrückem. Sociální demokrat sloužil v její první vládě a jako ministr financí spolu s kancléřkou musel v říjnu 2008 vyhlásit garanci vkladů. To bylo velké riziko, Němci měli tehdy podle odhadů na kontech dohromady téměř šest bilionů eur. Bylo však nutné zabránit runu na banky.

Ostrý zásah ČNB proti inflaci. Zvýšila úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Bankovní rada České národní banky ve středu zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od roku 2008.

Zvyšování platů odchází s Babišem. Mzdy ve firmách dostihnou státní sektor

Po konci vlády Andreje Babiše se otevírá možnost, jak napravit rozdíl mezi platy státních zaměstnanců a mzdami pracovníků v soukromém sektoru. Tradiční normou se totiž stalo, že stát velmi štědře navyšoval mzdy ve veřejném sektoru, zatímco firmy a společnosti musely kvůli koronavirové krizi a lockdownům šetřit. Analytici upozorňují, že tento stav byl nebezpečný, protože soukromý sektor platí sektor veřejný.

Několik cenných rad, jak přežít krizi

Hodně se ušetří také na tom, že si lidé nezavazují tkaničky od bot nebo je rovnou z obuvi vyndávají. Noha neotéká, chůze je volnější a pomalejší, čímž se šetří energie a člověk nemusí tolik jíst. Tkaničku lze použít jako náhradní tasemnici. Máme štěstí, že halasně, ba někdy i radostně ohlašovaná hospodářská krize přichází teď v zimě. Toto roční období je ideální dobou pro různé úspory.