Markéta Šichtařová

/

Články autora

Spekulanti čekají další výprodeje

V posledních třech týdnech jsem se namátkově čas od času vracela k velkým výprodejům, které se odehrály na přelomu července a srpna na burzách. Tehdy tyto výprodeje odstartovala dvojice událostí. Zaprvé špatné statistiky z amerického trhu práce a zadruhé nečekaně velké zvýšení úrokových sazeb japonskou centrální bankou. Špatná americká čísla tehdy rozbouřila očekávání, že Amerika směřuje přímou cestou do recese. A zvýšení úrokových sazeb v Japonsku zase vystavilo stopku takzvaným carry trades.

Pokles už 26 měsíců v řadě

Toto léto se na finančních trzích moc nevydařilo. Zejména v Evropě a Číně. Tam je nervozita ještě o něco citelnější než v Americe. Evropské burzy jsou na začátku srpna opět v červených číslech. Mizerné letní výsledky světových burz jsou pouhým zrcadlem hospodářských výsledků jednotlivých společností, stejně jako chabých makroekonomických dat.

Ekonomika před Sofiinou volbou

Již několikrát jsem na tomto místě upozorňovala, že ačkoliv je Donald Trump pravicovější politik než Joe Biden, finanční trh jeho vítězství paradoxně nepreferuje, protože by s ním mohl vyschnout přísun levných vytištěných peněz, mohlo by přibrzdit (i když nikoliv skončit) tempo zadlužování USA. A to finanční trhy nechtějí. Nyní ovšem Biden z kandidatury na amerického prezidenta odstoupil, a tak se politická předvolební mapa zásadně přepsala.

Na euro si nevsadím

První kolo předčasných parlamentních voleb ve Francii bylo katastrofou pro prezidenta Emmanuela Macrona. A naopak došlo k prudkému nárůstu hlasů pro protiimigrační stranu Národní shromáždění. Francouzská média se shodují, že Macronovi nyní hrozí naprostá politická izolace, ačkoliv on sám v úřadu zůstane. Francouzský premiér Gabriel Attal na porážku okamžitě zareagoval pokusem o jakýsi krizový management a jeho spolupracovníci médiím pustili informaci, že upouští od kontroverzní reformy podpory v nezaměstnanosti. Zpřísnění pravidel pro podporu při ztrátě zaměstnání mělo přitom začít platit 1. července a mělo pomoci stabilizaci veřejných financí, které se utrhly ze řetězu.

Jak se nás centrální banky chystají kontrolovat

ÚHEL POHLEDU: V polovině června proběhla v Praze „Největší bitcoin akce v Evropě“. Mezinárodní mega-akce s velkým množství speakerů. Kdo tuhle událost navštíví, nutně musí odcházet s dojmem, že kryptosvět je již zcela normální, etablovanou součástí našeho světa. Přítomní bitcoineři o kryptu nemluví, ale žijí ho. Pro ně je to normální měna, normální peníze, které používají, ale také normální technologie umožňující i jiné služby než jen platební, třeba tokenizaci aktiv.

Nečekané propojení hokeje a hospodářského růstu

Velká část lidí se z neděle na pondělí vyspala méně, než by bylo zdrávo. To dokládají i čísla. Zlaté finále na hokejovém mistrovství světa Česko–Švýcarsko viděly rekordní 3,74 mil. lidí. Víc Čechů v případě hokeje sledovalo jen legendární Nagano. Každopádně slavíme prvenství hned dvě – nejen první místo na turnaji, ale také nový historický rekord návštěvnosti na hokejových mistrovských světa.

Proč znovu zdražují potraviny?

ÚHEL POHLEDU: V posledních dnech je u nás celkem velkým tématem fakt, že ceny zemědělské výroby klesly pod hranici z roku 2020, v obchodech to ale nevidíme. Některé potraviny dokonce zdražily. Někteří ekonomové to „vysvětlují“ tvrzením, že obchodníci se kolem Velikonoc utrhli ze řetězu, zdražili si svévolně potraviny, a to způsobilo nečekaný nárůst inflace. V téhle argumentaci nejedu. Je standardní postup, že když něco v ekonomice nefunguje, ihned se začnou obviňovat buď spekulanti, nebo obchodníci, že si svévolně zvýšili marže. Jenomže v maloobchodu je u nás na evropské poměry naprosto průměrná konkurence.

Noříme se stále hlouběji do ekonomického útlumu

V úterý vyšla celá série statistik z české ekonomiky. A nebylo to vůbec dobré čtení. Průmyslová produkce v březnu meziročně reálně klesla o 2,7 %. Nejenže to byl propad, hlavně to byl výraznější propad, než čekal trh. Hypoteticky bychom se mohli vymlouvat na to, že k horšímu výsledku přispěly Velikonoce, které letos z větší části připadly už na březen. Ale za březnovým poklesem průmyslu stojí hlavně jiné důvody.

Bude ECB hlídat klima?

ÚHEL POHLEDU: Když se politici začnou až moc zajímat o centrální banky, končívá to průšvihem. Francouzský prezident Emmanuel Macron přichází s receptem na „lepší“ fungování Evropské centrální banky. Ta by podle něj měla mít hned trojí mandát. Měla by totiž cílovat nejen inflaci, ale také ekonomický růst, a do toho by měla zohledňovat dekarbonizační úsilí. Přidávat dva nové úkoly instituci, která nezvládá plnit ani svůj základní inflační cíl, je neodpovědné.

Konkurenceschopnost dál klesá

Tažení za dobrovolným odevzdáním konkurenceschopnosti Evropy pokračuje. Posledním příspěvkem v této věci se stalo rozhodnutí německého soudu ve spolkové zemi Hesensko, který potvrdil zákaz nedělního obchodování v zemi. Na tom by ještě nebylo nic tak překvapivého, vždyť v Německu je zákaz obchodování v neděli tradicí již sto let. Jenomže pokrytectví tohoto rozhodnutí se ukáže, když dodáme, že tento zákaz se vztahuje i na roboty.

Druhý nejlepší výsledek ČEZ za 10 let

České investory tento týden zaujala zpráva, že výsledky za loňský rok zveřejnil bezkonkurenčně nejznámější titul pražské burzy – energetický gigant ČEZ. Tuto nejznámější akcii drží ve svém portfoliu nejeden drobný investor. Začneme na úrovni provozních výnosů. Provozní výnosy ČEZ meziročně stouply o 18 % na 340,6 mld. Kč. K tomu přispělo to, že spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce v roce 2023 meziročně klesla o 4 % na 33,6 TWh.

Čelíme statistickému zkreslení

ÚHEL POHLEDU: V posledních dnech na akciových trzích vládne nejistota a volatilita. Například tento týden hlavní zámořské indexy oslabovaly, přičemž největší pokles se dal sledovat u technologických společností. To není moc překvapivé za situace, kdy právě technologický sektor považujeme za značně nafouknutou AI bublinu.

Dá se investováním vydělat aspoň na rohlíky?

Na akciových trzích trvá nervozita poté, co se do problémů dostala americká banka New York Community Bancorp. A to podstatné: Největší ztráty v posledních dnech vykázaly technologické akcie. Jak jsme na tomto místě už několikrát upozorňovali, právě u nich je jednoznačná AI-bublina a právě jimi odstartuje celková korekce.

Přijde změna zákoníku práce

Počet lidí bez práce v Německu se v únoru zvýšil o 8000 na 2,8 milionu lidí. Míra nezaměstnanosti zůstala další měsíc na 6,1 procenta. Meziročně je počet nezaměstnaných v Německu vyšší o 194 000 lidí. Míra nezaměstnanosti tedy v Evropě pozvolna narůstá. V České republice máme proti Německu údaje z trhu práce zpožděné, ale i tak můžeme říci, že trendy v obou zemích v zásadě odpovídají – i v Česku míra nezaměstnanosti roste.

Katalyzátor strukturálních změn v ekonomice

Mnoho indicií mě vede k domněnce, že rok 2024 bude rokem velkých strukturálních ekonomických změn, které se již dějí, ale nikoliv příliš bouřlivě a hlasitě, a proto probíhají zatím spíš bez povšimnutí. Ale podobně jako třeba v roce 2008 docházelo k pádu amerických hypoték postupně během několika měsíců, ačkoliv lidé si pamatují „jen“ pád Lehman Brothers, tak také nyní se v ekonomice dějí dalekosáhlé změny, které jsou zatím ještě pro značnou část veřejnosti neviditelné.

Inflace téměř zkrocena

Velmi netrpělivě se čekalo na nová čísla o lednové inflaci. Ta totiž měla ukázat, jak moc výrazně obchodníci přeceňovali své ceníky na začátku nového roku. A dopadlo to pro spotřebitele dobře. Ukázalo se totiž, že tempo inflace je mnohem nižší, než se čekalo. Zpomalení inflace tedy centrálním bankéřům zpětně posvětilo jejich nedávné snížení úrokových sazeb o výrazných 50 bazických bodů. Konkrétně spotřebitelské ceny v lednu meziměsíčně vzrostly o 1,5 %. Meziročně vzrostly ceny o 2,3 %. To bylo o 4,6 procentního bodu méně než v prosinci. Finanční trh přitom čekal zpomalení tempa inflace „jen“ na 2,9 %.

Úroky razantně klesají, ekonomika je slabá

Česká ekonomika je slabá. Hodně slabá. Dokonce tak slabá, že si to spekulanti vyhodnotili jako signál, že čeští centrální bankéři uleví ekonomice výraznějším snížením úrokových sazeb. No, a měli pravdu. Čeští centrální bankéři skutečně přihlédli k současné slabosti české ekonomiky, přestali se bát lednového efektu přecenění a snížili úrokové sazby o 50 bazických bodů. Dvoutýdenní repo sazba se tak dostává na hladinu 6,25 %. Předtím během prosince si bankovní rada vystačila se snížením sazeb o 25 bazických bodů. Došlo tedy na slova viceguvernéra České národní banky (ČNB) Jana Fraita.

Banky mají problém: nesplácené úvěry

Není to tak dlouho, co jsme na tomto místě informovali o pádu nejzadluženějšího developera světa China Evergrande. Možná jste stejně jako já slyšeli názor, že je poněkud zbytečné zabývat se „nějakou soukromou developerskou firmou, notabene ze vzdálené Číny, když máme svých problémů dost“. Proč prý o tom média vůbec informují?

„Skrytý“ pokles akcií

Tak trochu šok tento týden zažili někteří investoři, kteří se v uplynulých měsících rozhodli jít proti mainstreamu. Nemálo bylo těch, kteří se – zcela racionálně a logicky – domnívali, že technologický sektor je již proklatě přehřátý. Neboli kteří si povšimli, že ukazatel P/E, tedy cena akcie ku ziskům, které daná akciová firma produkuje, je u technologického sektoru nezřídka na historickém maximu. To je nezpochybnitelná známka, že cena technologických akcií je přehřátá, protože za jeden dolar dividendy platíme dosud historicky nejvyšší cenu neboli návratnost koupené akcie skrze dividendu ještě nikdy nebyla tak dlouhá.

Čeká nás rok alternativních aktiv

Od klientů se mi dostalo zajímavého dotazu: Jak může povolení ETF bitcoinového fondu v USA ovlivnit trh, ale hlavně, může toto ETF negativně změnit cenu zlata…? Připomeňme, že jde o to, že minulý týden americká Komise pro cenné papíry konečně povolila vznik burzovně obchodovaných fondů (ETF), v jejichž portfoliu smí být bitcoin. Tím došlo k „legalizaci“ kryptoměn, které začaly být brány na vědomí jako relevantní finanční aktivum.

Inflace dál zpomaluje

Na úvod jedna dobrá zpráva: česká inflace zpomaluje. A zpomaluje razantně. I když se to na první pohled z čísel zdát nemusí. Čeští centrální bankéři už během prosince začali se snižováním úrokových sazeb. Modlili se proto, aby jim jejich krok zpětně posvětili statistici. Centrální bankéři si konkrétně přáli slyšet, že se zpomalování tempa spotřebitelské inflace nezaseklo. A přesně to se stalo. Nakonec to dopadlo tak, že spotřebitelské ceny v prosinci meziměsíčně klesly o 0,4 %. Meziročně v prosinci vzrostly o 6,9 %.

Toto již není normální recese

Tento týden byl jeden z těch, kdy se v ekonomice zdánlivě mnoho neděje. Ale jen zdánlivě. V poslední době přišlo několik zpráv či statistik, které při správném čtení mezi řádky skládají stále zřetelnější obrázek dnešní ekonomické reality. Nezaměstnanost je v Německu velmi nízká. To neodpovídá klasické cyklické recesi. Naopak inflace je dosud nad dlouhodobým průměrem, a tato stagflace také neodpovídá klasické cyklické recesi.

Co přinese rok 2024 ekonomicky

Pokud jsme rok 2023 z českého pohledu označili slovem „slabý“, tak rok 2024 bude jen „o málo lepší“. Alespoň tak bych popsala očekávaný vývoj HDP. Zatímco v roce 2023 česká ekonomika podle našeho modelu klesne o 0,4 %, tak v příštím roce nejspíš bude její růst jen mírně vyšší než 1 %. Něco se ale přeci jen změní k lepšímu. Tempo inflace konečně sestoupí na přijatelné úrovně. Jednoduše už se nám nestane, co jsme zažívali v posledních čtvrtletích, kdy jsme mohli prakticky v přímém přenosu sledovat růst cen potravin a dalšího zboží v regálech obchodů. Zatímco za rok 2023 bude tempo inflace v průměru ležet těsně pod 11 %, v příštím roce se dostaneme pod 3 %.

Jaký byl ekonomicky rok 2023? Jedním slovem slabý

ÚHEL POHLEDU: Jaký byl z ekonomického hlediska rok 2023? Z českého pohledu jedním slovem: slabý. Optikou HDP česká ekonomika klesá. Konkrétně ve 3. čtvrtletí HDP klesl mezičtvrtletně o 0,5 % a zároveň meziročně o 0,7 %. Za celý letošní rok česká ekonomika podle mého odhadu ztratí 0,4 %. Označení české ekonomiky za „nemocného muže Evropy“ je namístě. Českou ekonomiku táhne dolů hlavně to, že přes viditelný pokles inflace domácnosti nerozjely útraty do větších otáček. Je pravdou, že tempo inflace už sestoupilo na jednociferné úrovně. Jenže kvůli silné inflaci v úvodu tohoto roku bude v průměru za celý rok 2023 růst cen těsně pod hladinou 11 %.

Německo bude zase vyhlazovat křivku

Za covidu vydávali Evropští představitelé nařízení, která měla srovnat pandemickou křivku. Dnes vydávají nařízení, která mají srovnat křivku spotřeby elektrické energie. Lidé jsou rozzlobení a frustrovaní, zatímco světoví lídři obviňují Rusko. Jenomže příčiny této krize sahají daleko před invazi na Ukrajině. A ceny zůstanou vysoko. Dnešnímu světu totiž nevládnou investiční strategie, je to strategie desinvestiční. Je to strategie ničení investic a ničení prosperity.

Zde je důvod zaostávání

Z EU opět přišla neradostná čísla: stagnace. Ve třetím čtvrtletí se proti předchozím třem měsícům ekonomický výstup nezměnil. Ekonomika nerostla ani v meziročním srovnání, ačkoliv odhad zveřejněný v polovině listopadu uváděl miniaturní „růst“ o 0,1 procenta. A do toho Česká republika je s mezičtvrtletním poklesem o 0,5 procenta pátá nejhorší ze sedmadvaceti členských zemí Unie.

Škrtněte ideologii a bude na důchody

Ze všech stran slyšíme, že demografická situace je neudržitelná, bez reformy se důchody neobejdou. Když od vágních politických výkřiků přejdeme k sofistikovanějším rozborům, slýcháme občas, že průběžný systém může měnit jen tři parametry: Můžeme zvyšovat věk pro odchod do důchodu, nebo snižovat výši důchodů procentuálně k průměrné mzdě, nebo zvyšovat odvody pracujících do systému. Nic jiného než úpravu těchto tří parametrů nevymyslíme. A také se dozvídáme, že bez těchto změn, „nejlépe“ všech třech najednou, penzijní systém zkolabuje. A já vám chci ukázat, že to není pravda.

Krypto zase jede

Doba zimního spánku u nejrozšířenější kryptoměny bitcoinu definitivně skončila. Zhruba od léta roku 2022 do začátku jara roku 2023 se cena bitcoinu držela u hladiny 20 000 dolarů. Je pravdou, že od této hladiny se cena bitcoinu občas vzdálila, ale zásadní byl tehdy trend. Odpovídal tomu, že bitcoin v té době před větším propadem jeho ceny ochránili ti nejvěrnější investoři - ti, kteří bitcoin nebrali jako nástroj krátkodobé spekulace, ale bitcoinu a jeho technologii věřili dlouhodobě.

Energie ještě zdraží

Čtvrtek přinesl další důkaz o tom, že růst cen zásadně zeslábnul. Ve spotřebitelských cenách to sice ještě není tolik vidět, ale ceny na začátku výrobního řetězce (v případě cen v průmyslu) to už ukazují velmi zřetelně. A ceny v zemědělství dokonce meziročně výrazně padají – naposledy zhruba o desetinu. Konkrétně se v říjnu ceny průmyslových výrobců meziměsíčně snížily o 0,1 %. Meziročně růst cen průmyslových výrobců ve stejném období zpomalil na 0,2 % ze zářiových 0,8 %. Výrobní inflace navíc slábne rychleji, než očekával trh.

Hospodářské oživení se odkládá

Možná jste již zaznamenali, že občas říkám: Pokud nechcete přijít na buben, dělejte všechno naopak, než vám vláda radí. Pokud tohle tvrzení platí v případě vlády, musí u nadnárodních institucí platit dvojnásob. Těmi nadnárodními společnostmi mám na mysli například Evropskou komisi, Světovou banku či Mezinárodní měnový fond (MMF).

Starší články