Hodně se ušetří také na tom, že si lidé nezavazují tkaničky od bot nebo je rovnou z obuvi vyndávají. Noha neotéká, chůze je volnější a pomalejší, čímž se šetří energie a člověk nemusí tolik jíst. Tkaničku lze použít jako náhradní tasemnici. Máme štěstí, že halasně, ba někdy i radostně ohlašovaná hospodářská krize přichází teď v zimě. Toto roční období je ideální dobou pro různé úspory.
Ze začátku století bylo Turecko rychle se rozvíjejícím státem, který aspiroval na členství v nejvyšších politických a hospodářských kruzích světa. Po dvou desetiletích vlády Recepa Tayyipa Erdoğana je vše ohroženo. Dokáže se země ještě vzpamatovat z jeho vládnutí, i kdyby se jej v příštích volbách úspěšně zbavila? Italskou liru si ještě pamětníci vybavují coby jednu z inflačních měn. V devadesátých letech byla její hodnota natolik nízko, že se vydávaly (a běžně používaly) i stotisícové bankovky.
Minulý týden zveřejnil americký web The Information zprávu o tom, že současné velmi úspěšné podnikání firmy Apple v Číně stojí na tajné dohodě, již šéf firmy Tim Cook uzavřel s čínskou vládou v roce 2016. Došlo k ní poté, co vláda zablokovala hudební, finanční a jiné služby Applu v Číně. Základem toho, že dnes tyto služby na rozdíl od platforem jiných amerických technologických firem blokovány nejsou, je zřejmě to, že Cook se k mnohému zavázal. Zapomeňte na symbolické ústupky typu nezobrazování Tchaj-wanu jako samostatné země, ty jsou dobré tak k výrobě pobouření na sociálních sítích.
Koncem roku obvykle v ekonomice a na finančních trzích panuje klid. Letošek je ovšem tak nějak jiný. Je koronově jiný – ale na to jsme si už víceméně zvykli. Fascinuje mě pohled z auta na školáčky mířící ráno liduprázdnou ulicí do školy s respirátorem na nose. Zatímco mně ten pohled připadá pitoreskní – jak by se dítě mohlo od někoho nakazit, když v dohledu není živá duše?
Velká Británie i její sousedé se začínají obávat koronavirové varianty omikron. Na ostrovech rostou poslední dny počty nakažených téměř exponenciálně, za středu jich přibylo na 80 tisíc. Odborníci pak varují, že situace se bude v dalších týdnech jen horšit a dojde ke kritickému přetížení nemocnic. Sílící nákazy v Británii se obává i okolí, Francie tak oznámila, že od soboty podstatně zpřísní podmínky pro cestující z Británie.
Zdražování zboží a služeb se razantně promítne v příštím roce. A to kvůli vysokým cenám energií, které trápí jak domácnosti, tak i podniky a společnosti. Energetický regulační úřad proto již uvedl, že pro firmy vzroste cena na vysokém napětí v průměru o 44,4 procenta a na velmi vysokém napětí o 52,6 procenta. Společnosti proto budou zdražovat i kvůli vysokým cenám vstupních materiálů.
Je to muž, který s předstihem předpověděl finanční krizi roku 2008. Vysloužil si za ni přezdívku Dr. Doom, doktor Zkáza. Teď přichází Nouriel Roubini, považovaný za jednoho z nejvlivnějších myslitelů v ekonomii, na scénu znovu a ohlašuje to, čeho se většina ekonomů bojí nejvíc ze všeho. Stagflaci. Velmi nebezpečný stav, kdy prudce rostou ceny a zároveň stagnuje ekonomický růst. „Kassandry se nevyplatí umlčovat,“ říká Roubini.
Ekonomiku čeká v příštím roce další zdražování zboží a služeb. A to i kvůli požadavku zaměstnanců a pracovníků, kteří tlačí na další zvyšování mzdy. Ke konci roku se totiž stalo standardem, že lidé chodí za vedením firem s požadavky o vyšší finanční ohodnocení. Napjatá situace na trhu práce jim nahrává a proto se málokdy stane, že by odešli s prázdnou. Negativně se však tento trend promítne právě ve vyšší inflaci, což potvrzují ekonomové.
Zvyšující se ceny spotřebitelské ceny překvapují analytiky a ekonomy, kteří odhadují růst inflace v následujících měsících. Prudký růst cen dokonce překonává i odhady v prognózách České národní banky a ministerstva financí. Obě instituce totiž předpokládají, že inflace v lednu dosáhne na sedm procent. Tato hranice by však byla již překonána v listopadu, pokud by nedošlo k dočasnému odpuštění DPH u energií. Na začátek příštího roku se tak může počítat i s inflací na hodnotě deseti procent.
Když na jaře 2020 přicházely do Evropy první zmínky o novém druhu koronaviru, začínalo se mluvit o dvou jevech: O celosvětové pandemii nové nemoci a o hospodářské krizi. Obojí bylo přitom prezentováno jako dvě strany téže mince: Pandemie zpomalí ekonomiku a přinese hospodářskou krizi.
Uhlíková revoluce jménem Green New Deal, migrace z islámských zemí a kulturní války o identitu překreslují mapu spojenců v Evropě. Zájmy v těchto klíčových liniích, které budou určovat podobu společnosti v příštích letech, nás vzdalují některým zemím, které jsou dlouhodobě našimi blízkými partnery. A naopak přibližují zemím, které dosud stály se svými zájmy často na opačné straně. Základní střet o podobu Evropy se bude odehrávat mezi Německem a Francií.
Míříme do třetího kalendářního roku silně poznamenaného pandemií čínského koronaviru. Jak moc tato krize, která přinesla bezprecedentní omezení svobody a společenského života, proměnila ekonomiku? Jak urychlila technologickou revoluci a digitalizaci? Jak změnila to, jak nakupujeme, jednáme s lékaři nebo státními úřady? V Salonu Týdeníku Echo debatují Jan Růžička, Dušan Zábrodský a Martin Jahn.
Nedá se tomu v poslední době vyhnout. Alfou a omegou ekonomických disputací je v posledních týdnech vždy stejné téma: Inflace. Nejsme v tom ale sami – inflace roste všude v Evropě. A ještě zdaleka není u vrcholu. Potvrdila to další várka čerstvých statistických dat.
Národní rozpočtová rada (NRR) se nadále domnívá, že ke konsolidaci veřejných financí nebudou stačit jen opatření na straně výdajů, ale bude nutné i navýšit příjmy, tedy daně. A to přes to, že rada hodnotí pozitivně vznik nové vlády, která klade důraz na rychlejší konsolidaci a chystá snížit schodek plánovaného státního rozpočtu na příští rok. Rada to dnes uvedla ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku ke stavu veřejných financí.
Mnoho věcí není v naší relativně malé ekonomické komunitě dostatečně diskutováno a ještě méně jich je vydiskutováno do té míry, že by o nich existoval alespoň elementární konsenzus. Dříve než vyslovíme silné výroky ohledně možného efektu nedávného zásahu naší centrální banky do úrokových sazeb, měli bychom hledat odpověď na otázku, co je příčinou naší dnešní inflace. To ale není možné bez toho, že by se každý diskutující přihlásil k jedné ze známých hypotéz příčin vzniku inflace a k jedné z konkurenčních makroekonomických teorií. To se bohužel neděje.
Novou vládu bude mít i Spolková republika Minulou středu, pět týdnů od voleb, podepsaly tři strany tzv. semaforu – rudá sociální demokracie, žlutí liberálové a zelení Zelení – koaliční smlouvu. Jak se dalo čekat, smlouva se už názvem explicitně hlásí ke zmnožení pokroku. Starší lidé si pod slovem pokrok mohou představovat růst životní úrovně, růst svobod, technický pokrok, rozvoj infrastruktury. Tady je pokrokem míněna především transformace ekonomiky na uhlíkovou neutralitu nejpozději do roku.
Sněmovna by měla začít projednávat v prvním čtení státní rozpočet na příští rok až po jmenování nové vlády vzešlé z říjnových voleb. Sněmovně to ve středu doporučil její rozpočtový výbor. Výbor také zároveň projednávání návrhu přerušil do jmenování nové vlády. Podle dosavadních informací by prezident Miloš Zeman mohl novou vládu jmenovat v polovině prosince. Předseda rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN) řekl, že nová vláda má mít možnost sestavit rozpočet "na zelené louce".
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 3,1 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 1,5 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Proti jeho prvnímu odhadu z konce října je to zlepšení. Předběžný odhad uváděl meziroční nárůst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,8 procenta a mezičtvrtletní o 1,4 procenta. Na vývoji HDP se kladně podepsala domácí poptávka.
Jedním z hesel současného premiéra Andreje Babiše před nástupem do politiky bylo, že chce malý a štíhlý stát. Opak je ale pravdou a počet úředníků je nejvyšší za poslední roky. Ve službách státu je nyní na 482 tisíc lidí, kterým navíc vláda každý rok štědře přispívá. K redukci úředníků však volá čím dál víc hlasů. Naposledy o tom hovoří makroekonomická prognóza Raiffeisenbank, podle které se bez propouštění státních zaměstnanců ekonomika neobejde.
Česká národní banka zpřísnila s platností od dubna 2022 limity pro poskytování hypoték. Poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) snížila na 80 procent z předchozích 90 procent. Zároveň obnovila další příjmové limity pro poskytování hypoték.
Důvěra v českou ekonomiku se v listopadu snížila meziměsíčně o 0,1 bodu na hodnotu 95,2. Klesá tak už pět měsíců v řadě. Za poklesem stojí hlavně propad důvěry spotřebitelů, zatímco u podnikatelů se pohled na vývoj hospodářství zlepšil. Vyplývá to z výsledků průzkumu, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Oproti loňskému listopadu ale naopak důvěra rostla, a to jak celkově, tak i mezi jednotlivými skupinami spotřebitelů a podnikatelů.
Zdražuje se nejrychleji za posledních deset let. A to je teprve začátek. Nahoru jdou ceny energií, ale následně i dalšího zboží a služeb. Do toho se Česká národní banka chystá inflaci zbrzdit prudkým zvýšením úroků. Kdo, kdy a jak zastaví tuto vlnu zdražování? Na veřejném Salonu Týdeníku Echo v Knihovně Václava Havla se sešli centrální bankéř Vojtěch Benda, budoucí ministr průmyslu Věslav Michalik ze STAN a hlavní ekonom J&T Bank Petr Sklenář.
Provozovatelé služeb sledovali odliv zákazníků až o 30 procent ještě před zpřísněním opatření. Lidé kvůli zhoršení epidemické situace znovu začali častěji pracovat z domu, nechodí tak často do společnosti, někteří také začali šetřit. Plánované kompenzace podle některých podnikatelů nejsou ani tentokrát dobře nastavené. Holičství Gentlemen Brothers evidují podle jednatele společnosti Petra Kucka úbytek zákazníků poslední tři týdny, pokles činí 20 až 30 procent.
Růst spotřebitelských cen, ale také překvapivá nejnovější čísla průmyslových výrobců budou pro radu České národní banky silným argumentem pro další růst základní úrokové sazby. V posledních měsících se pravidelně zvyšovala a k nejradikálnějšímu nárůstu se centrální bankéři odhodlali na začátku listopadu. Do příštího roku může sazba přesáhnout tři procenta a lidem se tak ještě více prodraží hypotéky či firmám úvěry.
Dvaatřicet známých a úspěšných podnikatelů a manažerů vyzvalo politiky i veřejnost v předvečer výročí 17. listopadu ke změnám, které podle nich nastartují druhou transformaci české ekonomiky. Počet signatářů, mezi kterými jsou majitel skupiny KKCG Karel Komárek, místopředseda Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar nebo šéfové představenstva ČEZ Daniel Beneš a České spořitelny Tomáš Salomon, odkazuje k počtu let, které letos uplynou od revoluce v listopadu 1989.
Meziroční pokles českého průmyslu v září zrychlil na čtyři procenta ze srpnových 1,4 procenta. Může za to zejména omezení výroby aut a jejich dílů. Hodnota nových zakázek proti loňskému roku klesla o 1,2 procenta. Vyplynulo to z údajů, které v pondělí na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání byla průmyslová výroba nižší o 3,3 procenta.
Razantní a nečekané zvýšení úrokových sazeb ze strany České národní banky (ČNB) znamená pro podniky dražší úvěry na investice a provoz, pro domácnosti zase dražší půjčky na bydlení. ČNB však o tomto kroku na Instagramu prvotně informovala formou tzv. stories, které obsahovaly samolepky. S jejich pomocí mohli lidé hlasovat, jak se podle nich výše sazeb bude měnit a následně ukázat míru svého překvapení z tohoto kroku.
Minimální mzda od ledna vzroste o 1000 korun na 16.200 Kč. Nařízení schválil kabinet. Informaci potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO). S minimální mzdou se zvýší i zaručená mzda, a to podle odbornosti, složitosti a odpovědnosti práce až na 32.400 korun. Podle podkladů k nařízení nejnižší výdělek pobírá asi 139.000 lidí. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly je rozhodnutí o přidání tisícikoruny od vlády „přezíravost a vrchol arogance“.
Čtvrtek minimálně v České republice a na její ekonomické scéně intenzívně očekávaný. Zasedala totiž bankovní rada České národní banky (ČNB) a rozhodovala opět o nastavení signálních úrokových sazeb. Hodně razantní zvýšení úrokových sazeb by bylo za jinak normálních okolností relativně silnou zbraní proti inflaci, ale taky by – jako každá jiná příliš razantní léčba – mělo dost značné negativní efekty.
Nová vláda Petra Fialy se ještě ani nezformovala, a už ví, co bude bez ohledu na program jejím prvním největším úkolem. Odvrátit energetickou krizi, která startuje vlnu obrovského zdražování. Ví, že bez ohledu na to, co si myslí o škodlivosti přerozdělování, bude muset ten prudký růst cen kompenzovat minimálně části společnosti. Kandidát na ministra financí nové vlády Zbyněk Stanjura tvrdí, že tyto kompenzace, ať už ve formě sociálních dávek, nebo daňových slev, dostane víc než 10 procent rodin. Zároveň ujišťuje, že to bude méně než polovina společnosti. Řeč je tedy minimálně o milionu lidí, k nimž zamíří další přerozdělování. Ty peníze, které dostanou, totiž bude muset někdo jiný ze svých účtů zaplatit.
