Sociální geograf a energetik, jeden ze světově uznávaných teoretiků vývoje civilizací Václav Smil napsal obsáhlou 600stránkovou knihu nazvanou Růst. Byl jsem požádán, abych recenzoval její český překlad, a to mě donutilo číst knihu pomalu a promýšlet ji. Pro myšlení Václava Smila je typická důkladná práce s ověřenými číselnými údaji, ale i nechuť zevšeobecňovat.
V zemích, jako jsou Česká republika nebo třeba Slovensko, prudce roste riziko takzvané stagflace. Na základě vývoje posledních dnů a hodin to již můžeme tvrdit s vysokou mírou jistoty. Stagflace je ekonomy velmi obávaný stav kombinace inflace a současně hospodářské stagnace, anebo dokonce případného hospodářského poklesu. Stav je to obávaný jednoduše proto, že na něj neexistuje jednoduchý lék.
Tak náhle, najednou vám řeknou: Jste Rus? Pak vám v Evropě zavřeme účet a odstřihneme vás od vašeho majetku. To je nová železná opona?“ nadával v neděli večer oligarcha Vladimir Solovjev, vrchní propagandista Vladimira Putina, ve svém televizním pořadu Nedělní večer s Vladimirem Solovjevem na prvním programu ruské státní televize. Byl večer 27. února a krátce předtím se dověděl, že ho západní sankce kvůli ruskému napadení Ukrajiny odřízly od jeho luxusní vily u Lago di Como kousek od italského Milána.
Původně to měl být tvrdý nástroj, jak potrestat Rusko za vojenský vpád na Ukrajinu. Ve výsledku však odstřihnutí bank od mezinárodního platebního systému SWIFT dopadlo jen na sedm z nich. Spojení největší Sberbanky s mezinárodním obchodem navíc zůstalo zachováno a spolu s ní i pro banku, která je spoluvlastněná ruským plynovým gigantem Gazprom.
Scházíme se ve středu 16. února, podle některých zpráv měla toho dne vypuknout na rusko-ukrajinské hranici válka. Je odpoledne a zdá se, že nevypukne (mezitím, ve čtvrtek 24. 2. ráno, Rusko zahájilo proti Ukrajině mohutnou vojenskou invazi). Jakási forma lokální války tam však už několik let, jistě od roku 2014, doutná. V takové situaci se v Salonu Echa sešli tři muži, kteří mají kořeny v té zemi, kde zítra znamená včera. Ataman Vševelikého kozáckého vojska v exilu (to je oficiální termín) a historik Alexej Kelin, redaktor Rádia Svoboda Jaroslav Šimov a Vladislav Jandjuk, člen běloruské vlády v exilu.
ÚHEL POHLEDU: Válka na Ukrajině bude mít velmi hmatatelné a praktické dopady i na naši ekonomiku. A zdaleka nepůjde „jen“ o zapojení do systému sankcí.
Návrh státního rozpočtu na letošek Fialova vláda zdědila a za půldruhého měsíce, během rozpočtového provizoria, přepracovala. Ve výsledku už tak nemá deficit 377, ale „pouhých“ 280 miliard korun. Návrh minulý týden ve sněmovně prošel prvním čtením a premiér Petr Fiala ho prodával s argumentem, že v době vysoké inflace je to rozpočet protiinflační. Jedním z premiérových ekonomických poradců je hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou bude mít podle guvernéra České národní banky (ČNB) Jiřího Rusnoka proinflační efekt, tedy zvýší inflaci. Růst by měla především kvůli vyšším cenám plynu a ropy. Zároveň aktuální vývoj ve srovnání s odhady ČNB pravděpodobně oddaluje návrat inflace k dvouprocentnímu cíli, nicméně ke dvěma procentům by se inflace měla dostat v příštím roce. Vyplývá to z vyjádření Rusnoka pro `CRo.D8le dodal, 6e konflikt zároveň negativně ovlivní růst ekonomiky.
Kanadská vláda se pod vedením premiéra Justina Trudeaua vrhla na demonstranty způsobem, za jaký by se nemusel stydět ani stát s autoritářským zřízením. Kvůli dlouhotrvajícím protestům Konvoje svobody byl totiž aktivován nouzový zákon, pomocí kterého může stát zmrazit bankovní účty demonstrantům. Kromě toho však může stát zmrazit peněžní dary přes crowdfundingové platformy nebo sleduje peněžní transakce, jako například u kryptoměn nebo jiných digitálních aktiv.
Život v Česku se za poslední rok prodražil skoro o desetinu. Ceny zboží a služeb se v lednu oproti předchozímu roku zvedly o 9,9 procenta. Jen za poslední měsíc se zvýšily o 4,4 procenta. Rychlejší zdražení z měsíce na měsíc zažila Česká republika jen jedinkrát v historii. V roce 1993, kdy se zásadně měnila struktura daní a byla zavedena DPH. Největší roli hraje zdražování energií. Účty za elektřinu stouply o 18,8 procenta, u plynu o 21,5 procenta a u tepla a vody o 12 procent.
Lednový růst spotřebitelských cen potvrzuje, že česká ekonomika bude v letošním roce čelit nejvyšší inflaci od roku 1998, míní analytici. Podle nich meziroční inflace v dalších měsících pravděpodobně překoná deset procent a až od poloviny roku začne výrazněji polevovat. Letošní celoroční průměr odhadují na zhruba devět procent. Obava z růstu inflačních očekávání zřejmě ještě povede ke zvýšení úrokových sazeb České národní banky, dodali. ČNB čekala lednovou inflaci 9,4 procenta, tedy o půl procentního bodu nižší.
Lidé nejvíce postižení často drastickými účty za energie čekají na přímou finanční pomoc od vlády. Čerpat sice mohou zvýšený příspěvek na bydlení, šéf průmyslu a obchodu Josef Síkela (STAN) chce však pro ty nejpotřebnější zavádět ještě další, co nejvíce adresnou pomoc. Stejně tak jsou v plánu kompenzace vysokých nákladů za elektřinu a plyn pro podnikatele. Někteří ekonomové si ale fungování tarifů pro „chudé“ neumějí představit.
Americká farmaceutická společnost Pfizer loni zvýšila tržby o 95 procent na 81,3 miliardy dolarů (1,7 bilionu Kč), zejména díky vakcíně proti covidu-19. Další masivní růst firma očekává letos, jen z prodeje covidové vakcíny a nového léku na covid čeká tržby kolem 54 miliard USD. Z výsledkových zpráv podniku vyplývá, že Pfizer mezi lety 2018 až 2020 tržby zvýšil pouze nepatrně. Masivní růst zisku i tržeb mu tedy od loňského roku zajišťují až vakcíny proti covidu-19.
Fotky tálibánské delegace mířící na palubě letadla vyjednávat o finanční pomoci a lidských právech do Norska zaujaly čtenáře na celém světě. Kontrast mezi plnovousy a turbany sveřepých mužů reprezentujících jednu z nejzaostalejších zemí světa a hypermoderním prostředím kabiny kolem nemohl být větší. Dva světy se potkaly – tentokrát bez násilí a dobrovolně, i když žádná láska mezi nimi nepanuje.
Lidé si výrazně připlatí za obědy v restauracích, jejichž ceny rostly i začátkem roku 2022. Jen za leden šly podle stravenkové firmy Sodexo meziročně nahoru o 13 korun a průměrně stály zákazníky 157 korun. Na vině je zvyšující se inflace, například zdražování energií. Nejdražší obědy byly v Praze, kde za ně lidé museli vydat 176 korun, meziročně o zhruba 15 korun více. Naopak nejlevněji se přes poledne Češi najedli v Karlovarském kraji, kde za oběd zaplatili průměrně 142 korun.
Vzali jsme zpětný chod. Definitivně. Světová ekonomika mění paradigma. A s ním se mění všechno. Abychom to ovšem zasadili do toho správného kontextu a pochopili, o co tu kráčí, musíme se nad tím rozkročit trochu víc zeširoka.
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od počátku roku 2002. Zároveň dnes šlo o čtvrté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové dnešní krok centrální banky očekávali.
Udržitelnost, tedy takový rozvoj lidské společnosti, který je v souladu nejen s ekonomickým a společenským pokrokem, ale i zachováním životního prostředí bez podstatných následků, je stále frekventovanějším tématem. Příčinou jsou nejen klimatické změny a časté výkyvy počasí, ale zejména legislativa, která v tomto směru vytyčuje čím dál ambicióznější cíle. Ta v tomto směru nepřichází jen z národní úrovně, ale především ze strany Evropské unie. Jde zejména o Green New Deal, k němuž se členské státy Unie dobrovolně zavázaly.
Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 4,4 procenta. To je o půl procentního bodu méně, než čekal v říjnu. Důvodem je zejména slabší růst ve dvou největších ekonomikách, tedy ve Spojených státech a v Číně, uvedl fond v aktualizaci podzimního výhledu. Na příští rok MMF počítá se zpomalením tempa růstu na 3,8 procenta, což je však o 0,2 procentního bodu více, než čekal v podzimním výhledu.
Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta z listopadových 4,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z listopadu vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 8,5 procenta. V listopadu MF počítalo pro letošní rok s inflací 6,1 procenta. Prognózu ve čtvrtek ministerstvo zveřejnilo. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň informoval o tom, že na základě nové predikce může MF v novém rozpočtu pro letošní rok počítat s vyššími příjmy o zhruba 60 miliard korun.
Čtyři příběhy, čtyři osudy, čtyři ukázky toho, jak se žije ve státě, kde už nefunguje prakticky nic. Podle Světové banky by se mohla libanonská ekonomická krize zařadit mezi trojici nejvíc dramatických recesí od poloviny 18. století. Přes 75 procent tamní populace nemá dostatek peněžních prostředků ani na zajištění základních životních potřeb. Experti tvrdí, že na současné dno zavedla Libanon občanská válka a následná zahraniční dluhová politika a korupce předešlých vlád a ekonomika založená na importu.
Na otázku Kde budete šetřit a snižovat ty obrovské schodky státního rozpočtu, do nichž Českou republiku stáhla vláda Andreje Babiše? především koalice Spolu a její lídr Petr Fiala odpovídali: Především omezením všech možných dotací, které stát poskytuje přímo firmám.
Tváří v tvář energetické krizi nabízí premiér Petr Fiala příspěvky nejchudším rodinám na fakturu, další, prý rozumné obnovitelné zdroje – a hlavně rozvoj jaderného sektoru. Přestože elektřina tvoří menšinu nákladů domácností na energie a ke zlevnění tepla by pomohla úprava povolenek, dlouhodobě péče o jaderné bloky dává smysl. Do jaké míry se Česká republika může zachránit jádrem? Vladimír Wagner vyučuje na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a pracuje v Ústavu pro jadernou fyziku AV v Řeži u Prahy.
Přepočítávat výhody členství v Evropské unii na má dáti – dal, na příjmy a výdaje je primitivní a dost krátkozraké. Hodnoty, které nám členství v Unii dává, jsou jiné. Obrovský otevřený trh se 450 miliony zákazníky snadno dostupnými každé české firmě a podnikateli. A donedávna, než začala pandemie čínského koronaviru, provázená návratem hraničních kontrol a covid pasy, i volné cestování po Evropě.
Inflace v eurozóně by měla během letošního roku klesnout z rekordního maxima. Evropská centrální banka (ECB) je připravena podniknout veškerá opatření nutná k tomu, aby ji dostala na cílová dvě procenta, uvádí prezidentka ECB Christine Lagardeová. Viceprezident ECB Luis de Guindos uváděl na správnou míru dřívější odhady ECB. Inflace v eurozóně nebude přechodný jev, jak centrální banka tvrdila dřív. Proto také odmítala zvyšovat úrokové sazby. To se teď zřejmě mění.
Bylo to tady někdy kolem roku 2018 nebo 2019. Pak to utichlo kvůli pandemii. A teď už znovu se to ozývá. Hlasy, že čtvrtá průmyslová revoluce vyřadí lidi z trhu práce. Tyhle hlasy se začaly s postupným ústupem strachu z pandemie ozývat čím dál hlasitěji. Lidé si vyzkoušeli, že do práce fyzicky nemusí, že pandemie vedla k ještě větší digitalizaci – a to bylo novým palivem pro staronový strach, že lidstvo hromadně přijde o práci.
Premiér Petr Fiala (ODS) na závěr dnešní debaty o důvěře vládě odmítl tvrzení zástupců ANO, že přebírá ČR ve výborném stavu, když má stát nejvyšší deficity rozpočtu v historii a rostoucí inflaci. Podle premiéra je třeba vyřešit tíživé dědictví, které zanechal bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO) s rozhazovačným stylem vládnutí. Babiš následně trval na tom, že Česko je ve velice dobrém stavu a jedním z nejméně zadlužených států EU.
Inflace v prosinci zrychlila meziroční růst na 6,6 procenta z listopadových šesti procent. Takový růst spotřebitelských cen zaznamenalo Česko naposledy v září 2008, tedy v úplných začátcích minulé finanční krize. Aktuální vývoj nejvíce ovlivnily ceny v dopravě a bydlení. Průměrná míra inflace v celém loňském roce byla 3,8 procenta, což bylo o 0,6 procentního bodu více než v roce 2020. Loňská průměrná inflace je nejvyšší od roku 2008. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ČSÚ. Analytici podobný vývoj předpokládali.
Je to ukázková lekce, jak se během pár měsíců z odborného a složitého tématu, které nezajímalo ani ty, které zajímat mělo, stane to nejvíc lidové téma, které zajímá úplně každého. Zajímá ho proto, že mu zcela zásadně zasáhne do jeho životní úrovně. Tažení za bezuhlíkovou ekonomiku, v Evropě známé pod značkou Green New Deal (Nový zelený úděl), vstoupilo do velmi lidové fáze výrazně dřív, než jeho strůjci očekávali. Směřování energetiky se během toho budou snažit ovlivnit klíčoví hráči. Jaké mají dnes zájmy?
Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství navrhl vyvázat se kvůli rostoucím cenám energií z unijního Green New Dealu. Důkazem, že na trochu radikálnější myšlenky nepotřebujeme čekat, až k nim dospěje prezident, budiž tento Salon Týdeníku Echo. Konal se 23. 12. a přišli do něj jak zástupci minulé a nové vlády, exministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) s místopředsedou sněmovny za ODS Janem Skopečkem, tak i aktivisté – „zleva“ ředitel české pobočky Greenpeace Jan Rovenský, „zprava“ šéfka spolku Pro dostavbu JE Temelín Ivana Kerlesová.
