EKONOMIKA V ČR

ČNB zhoršila odhad vývoje ekonomiky a čeká inflaci přes 13 procent

EKONOMIKA V ČR
ČNB zhoršila odhad vývoje ekonomiky a čeká inflaci přes 13 procent

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, pro příští rok jej mírně zlepšila. Letos čeká růst HDP o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta. V předchozí únorové prognóze před vypuknutím války na Ukrajině počítala banka letos s růstem o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.

"Růst HDP během letošního roku výrazně zpomalí a ve druhé polovině roku ekonomická aktivita dokonce meziročně mírně poklesne. K tomu výrazně přispěje útlum spotřeby domácností, fixních investic i vývozu. V příštím roce ekonomický růst oživí," uvedl Rusnok.

Zároveň centrální banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 13,1 procenta, v únoru to bylo 8,5 procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu klesnout na 4,1 procenta, v únoru počítala ČNB s 2,3 procenta. Během roku přitom ČNB předpokládá, že inflace se přiblíží až k 15 procentům.

Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá letos s průměrným kurzem koruny 24,20 za euro. Příští rok pak předpokládá průměrný kurz 24,30 koruny za euro. V únoru odhadovala pro letošní rok kurz 24,10 koruny za euro a pro příští rok 23,90 Kč/EUR. Posílení koruny bude podle Rusnoka bránit sentiment finančních trhů v souvislosti s válkou na Ukrajině a potížemi v mezinárodním obchodě.

Rizika a nejistoty nové prognózy označila rada ČNB jako výrazné a působící proti inflaci i ve prospěch inflace. Jako proinflační rizika ČNB označila vyšší než očekávané ceny energetických surovin, hrozbu ukotvenosti inflačních očekávání a související riziko vyššího růstu cen a mezd ve střednědobém horizontu. Jako protiinflační rizika ČNB vidí silnější než očekávané negativní dopady do poptávky kvůli válce na Ukrajině. Nejistotami jsou přitom podle banky další vývoj války, budoucí nastavení měnové politiky v zahraničí a délka trvání problémů v globálních dodavatelských řetězcích.

Ministerstvo financí v nové dubnové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu počítal pro letošní rok s inflací 8,5 procenta.

,

5. května 2022