RUSKÁ EKONOMIKA

Kdo je Putinova blízká spojenkyně? Ruská guvernérka chrání ekonomiku před sankcemi Západu

RUSKÁ EKONOMIKA
Kdo je Putinova blízká spojenkyně? Ruská guvernérka chrání ekonomiku před sankcemi Západu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Ruská ekonomika je citelně postižena Západem uvalenými sankcemi. Ač země zatím stále denně inkasuje stovky milionů dolarů za energie, zápasí se zmraženými devizovými rezervami, což vládě podstatně ztěžuje splácení dluhů. Před tvrdými dopady a vysokou inflací se snaží ekonomiku a ruské obyvatele chránit guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová, pravá ruka Vladimira Putina. V jeho blízkosti působí přes dvacet let, kdy se snažila o modernizaci ruské měnové politiky. Velkého uznání se jí dostávalo i od západních politiků. Nyní je jejím hlavním úkolem odvrátit hrozící úplný bankrot.

Na Rusko tvrdě dopadlo nedávné rozhodnutí ministerstva financí USA, které ruské vládě znemožnilo uskutečňování plateb souvisejících s jejím dluhem. Platby věřitelům tak nelze uskutečňovat prostřednictvím amerických bank. Kreml přitom dosud běžně využíval banky jako JP Morgan nebo Citigroup.

„Jestliže Rusko nemůže účty u amerických bank využít, bude muset vyplácet věřitele buď z devizových rezerv – té jejich části, která není zmrazená. Anebo z nových příjmů, získaných už po invazi, které má Rusko zejména z prodeje zemního plynu a ropy státům Evropské unie. Třetí možností pak už je jenom bankrot,“ řekl deníku Echo24 hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Podle výpočtu agentury Bloomberg jsou nyní zmrazeny zhruba dvě třetiny ruských rezerv, tedy suma odpovídající zhruba 400 miliardám dolarů. Rusko ale dříve uvedlo, že zmrazena je zhruba polovina rezerv, tedy že stále může disponovat s částkou mírně převyšující 300 miliard dolarů.

Právě ke zmraženým rezervám se nyní vyjádřila Nabiullinová, která prohlásila, že ruská ekonomika nemůže přežívat s finančními rezervami do nekonečna a že bude nutná ekonomická transformace, aby se hospodářství s dopadem sankcí vyrovnalo. Uvedla také, že bude trvat až do roku 2024, než se podaří vrátit inflaci zpět na čtyři procenta, což je jinak stabilní cílení ruské centrální banky. Aktuálně inflace v Rusku dosahuje téměř 17 procent.

Nabiullinová je jednou z důležitých Putinových spojenkyň od doby, kdy se v roce 1999 dostal k moci. Svěřil jí hlavní úkol modernizovat ruskou měnovou politiku, stabilizovat rubl a prodávat dluhopisy na globálních trzích. Nyní se musela přizpůsobit zahájené Putinově agresi na Ukrajině, což především znamená udržovat jeho válečnou ekonomiku v chodu, uvádí list Wall Street Journal.

To se Nabiullinové do určité míry i podařilo, když zavedenými opatřeními odvrátila prudkou devalvaci rublu, který se tak vůči dolaru vrátil téměř na předválečnou úroveň. Stejně tak nakonec ohlásila snížení hlavní úrokové sazby z 20 procent na sedmnáct. Ekonomové se ovšem shodují na tom, že celé oživení rublu je pouze umělé a de facto se dávno jedná o mrtvou měnu. Velmi neoblíbený krok, který guvernérka učinila, bylo také omezení výběrů hotovosti v tvrdých měnách, což mnoho běžných Rusů rozzlobilo.

Ruská bankéřka se až do vypuknutí války těšila u ostatních centrálních bankéřů a také u západních investorů poměrné oblibě, kdy ji mnozí respektovali za to, kam dokázala ruskou ekonomiku posunout. Nyní osmapadesátiletá Nabullinová se narodila do dělnické rodiny a jako studentka ekonomie na Moskevské státní univerzitě patřila podle vzpomínek jejích tehdejších spolužáků k velké znalkyni a vyznavačce Karla Marxe. Po rozpadu SSSR se pak rychle přeorientovala na volný trh a zařadila se mezi prominentní liberální okruh tehdejších reformátorů.

K Putinovi se dostala jako jedna z tvůrkyň jeho tehdejšího ekonomického programu v době, kdy prezidentem. Oproti jiným Putinovým blízkým spolupracovníkům Nabullinová nevyslovila jednoznačnou podporu vojenské invazi na Ukrajinu a jakýmkoliv komentářům se vyhýbala. Západ ji ovšem viní z toho, že pouze ukázala věrnost Kremlu a loajalitu Putinovi.