ESG není jen zelený trend, říká Kateřina Bohuslavová

Ochrana planety i lidí jde ruku v ruce

ESG není jen zelený trend, říká Kateřina Bohuslavová
Ochrana planety i lidí jde ruku v ruce

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Investoři již dávno nehledí jen na skvělý byznysplán, důležité je, aby firma dosahovala zisku eticky, říká Kateřina Bohuslavová. Ta ve společnosti ČEZ řídí útvar ESG Skupiny ČEZ a dohlíží na plnění ambiciózních cílů v ochraně životního prostředí, sociálních vztazích a transparentním řízení. V rozhovoru také vysvětluje, co vše se skrývá pod nefinančním reportingem a proč je nutné chápat ESG ne jako trend, ale jako nový přístup k podnikání.

Pojem ESG, tedy Environmental, Social, Governance, představuje jakási kritéria pro nefinanční hodnocení společnosti. V čem celá strategie ESG spočívá a proč je najednou pro firmy tak důležitá?

Je pravda, že lidé mají pojem ESG spjatý hlavně s důrazem na udržitelnost. Podíváme-li se ale na to historicky, vidíme, že v souvislosti s podnikáním původně vznikaly legislativní normy k bezpečnosti při práci a k ochraně životního prostředí. Poté však přišla myšlenka, že udržitelné chování může fungovat jinak a lépe než jen přes ony legislativní normy. Že můžeme konat nad rámec toho, co nám ukládá zákon. Přidala se tedy společenská odpovědnost firem, často uváděná zkratkou CSR (Corporate Social Responsibility), a důraz na sociální aspekt, například filantropii a charitativní projekty. A nyní se připojilo ještě „G“, které chápeme jako transparentní řízení firmy. Můžeme si to představit tak, že nejde už jen o to, jaký má společnost zisk, ale také o to, jak toho zisku dosáhla a zda se chová eticky.

Mnoho lidí si však pod zkratkou ESG představí především ten environmentální aspekt a důraz na „ozelenění“ firem.

ESG reporting určitě není nic, co bychom dělali nad rámec byznysové strategie. Pokud společnosti k reportování přistupují správně, chápou to jako řízení rizik a příležitostí. Rizikem může být kupříkladu klimatická změna, nespokojení zaměstnanci nebo korupce. Máte ovšem pravdu, že ten největší důraz byl dlouho kladen hlavně na to „E“ a na snižování uhlíkové stopy. ČEZ ale ESG chápe komplexně. Pokud budeme chtít snižovat uhlíkovou stopu plánovaným odklonem od uhlí a fosilních paliv, má to samozřejmě dopad i na sociální oblast, protože se to jistě dotkne našich zaměstnanců a celého regionu, kde podnikáme. My takové dopady musíme minimalizovat. Ochrana planety nemůže existovat na úkor ochrany lidí, ale musí s ní jít ruku v ruce.

A jak tedy dopady odklonu od uhlí chcete minimalizovat?

ČEZ má kolektivní smlouvu platící až do roku 2027. Tento dlouhodobý závazek dává našim zaměstnancům jistotu, že o ně v případě odklonu od uhlí bude postaráno. Že se jim v rámci Skupiny pokusíme nalézt jinou pozici či že je přeškolíme. A pokud to nebudou chtít, tak že je odškodníme. Uzavírání dolů má nepochybně zásadní dopad na byznysplán společnosti. A my chceme být dobrým zaměstnavatelem a korporátním partnerem v našich regionech podnikání, proto musíme všechny dopady dopředu pečlivě zvážit.

Pokud se nebudeme bavit například o množství vyprodukovaných emisí, jak se vlastně ESG měří a hodnotí?

V současné době pracujeme na Zprávě o udržitelném rozvoji Skupiny ČEZ. K tomu, abychom získali data, nám posloužily socioekonomické a personální dotazníky. Zkoumali jsme třeba to, jak jsou naši zaměstnanci spokojeni, což lze měřit fluktuací, tedy kolik lidí odchází a z jakého důvodu. Můžeme také sledovat, kolik rodičů se vrací po rodičovské dovolené zpět do firmy nebo jaký je poměr mužů a žen. Stejně tak měříme samozřejmě i zákaznickou spokojenost. To jsou tedy sociální aspekty. Co se týče transparentního řízení firmy, platí, že by neměl být brán ohled na prostředí nebo rodinné zázemí, z kterého k nám lidé přicházejí. To, že jste rodič s malými dětmi či že máte nějaké zdravotní postižení, jsou faktory, které by neměly ovlivnit to, zda budete povýšeni. Důležité je, zda jste schopni vést tým nebo zda jste na pozici dostatečně kvalifikováni. Znamená to, že nikoho nediskriminujeme, zároveň ale vnímáme, jaké mají naši zaměstnanci osobní zázemí, abychom mohli například nabídnout firemní školku nebo bezbariérový přístup.

Do jaké míry k ukazatelům ESG přihlížejí investoři?

Stejně tak jako podle finančních ratingů hodnotí investoři finanční zdraví firmy, dívají se i na nefinanční ratingy. V rámci ESG skóre investory zajímá, jak se chováme ve vztahu k životnímu prostředí nebo zda snižujeme naši uhlíkovou stopu. Pokud je hodnocení pozitivní, jsou samozřejmě ochotnější investovat. Existují blacklisty, na nichž jsou firmy s kontroverzním podnikáním, třeba výrobci zbraní nebo tabákových výrobků. Spousta investorů s ohledem na etickou stránku nechce do takových společností vkládat prostředky.

Podobně jsou na tom ale už i zpracovatelé fosilních paliv. Někteří investoři s nimi nechtějí mít nic společného, jiní si firmy v portfoliu nechají, ale za předpokladu, že musejí vykázat plán, jak uhlíkovou stopu snížit. Není to tedy tolik o legislativním tlaku, jako spíš o tlaku vycházejícím z trhu. Když investoři vidí, že máte skvělý byznysplán a zároveň že zisku dosahujete eticky, roste jejich zájem. Nabídnou poté úvěr s výhodnější úrokovou sazbou. ČEZ nedávno vydal dluhopisy vázané na udržitelnost. Pokud bychom slíbená kritéria nedodržovali, budou mít bondy vyšší úrok při splatnosti. Jsme tedy silně motivováni naše veřejné závazky plnit. Výsledky vykazujeme pravidelně a veřejnost má možnost kontroly. Na rozdíl od finančních ratingů pracují ESG ratingy ve většině případů pouze s veřejně dostupnými zdroji.

Mohou tedy vůbec ještě dnes ty „špinavé“, například uhelné společnosti získat od bank úvěr?

Záleží určitě na tom, o jakou banku jde. Některé mají vysoké standardy a poskytnutí úvěru takovým společnostem rovnou odmítnou. Některé chtějí vidět důkazy, že to firmy myslí se zlepšováním vážně. Jedním z kritérií může být SBTi, Science Based Targets initiative, což je nezávislá iniciativa, která validuje závazky na snižování uhlíkové stopy. Firma má tak možnost přihlásit se k tomu, že jak v krátkodobém, tak dlouhodobém horizontu bude emise každý rok o něco snižovat. V rámci Skupiny ČEZ je všem jasné, že doly není možné zavřít ze dne na den. Jde o lidi, kteří v nich pracují. Zároveň máme zákazníky, kteří spoléhají na stabilní dodávky energií. Nemůžeme tedy jednat radikálně jen proto, že si někdo přeje, abychom byli více zelení. Je ale nutné připravovat se na budoucnost. Spolu s odklonem od uhlí tedy máme plán na rozvoj obnovitelných zdrojů a velmi důležitou součástí našeho energetické mixu je samozřejmě jádro.

Neovlivnila probíhající válka na Ukrajině a s tím související energetická nejistota vaše plány a cíle?

Naše dlouhodobé cíle se vůbec nemění. Pro aktuální cíle je současná situace samozřejmě komplikací, na kterou musíme reagovat. Vzrůstá ještě větší tlak na příklon k obnovitelným zdrojům a k jádru, v dlouhodobém horizontu je tedy velmi důležitá výstavba nových jaderných bloků v Dukovanech.

Důležitou roli ale sehrála také evropská zelená taxonomie, která má fungovat jako vodítko pro investory.

Evropská taxonomie definuje, které ekonomické aktivity lze považovat za udržitelné a které ne. To, že nějaká aktivita ale není v taxonomii zahrnuta, neznamená, že je „špinavá“. Může se jednat o neutrální aktivitu, která nemá dopad na udržitelnost. Tato legislativa ale určitě celému systému pomáhá, protože bojuje i proti greenwashingu. O tom, co je udržitelné, nerozhodujeme sami, je to dáno objektivními standardy. Když existují nastavená pravidla, je nutné je dodržovat. Reputační riziko pro firmy je příliš velké. Když ztratíte důvěru, velmi těžce se znovu buduje.

Vzhledem k tomu, jaká nastala situace kvůli dodávkám ruského plynu, budou se ale zřejmě pravidla taxonomie ještě měnit, nebo ne?

Evropská komise bude muset nějakým způsobem reagovat. My ale předpokládáme, že se pravidla taxonomie budou spíš zpřísňovat. Jak plyn, tak jádro letos ještě reportujeme jako neudržitelné zdroje, ačkoli třeba na jádro se náš pohled liší. Jak to s nimi bude do budoucna, nyní však nelze předvídat.

Od roku 2024 se povinnost nefinančního reportingu rozšíří na všechny firmy, které mají nad 250 zaměstnanců. Nehrozí, že budou ESG reportování brát pouze jako povinnost a že se ho budou snažit obcházet?

Myslím si, že je to velmi dobře ošetřeno jak trhem, tak legislativou. Finanční i nefinanční reportingy mají určité standardy. Zprávy je možné nechat auditovat nezávislou třetí stranou. ČEZ bude mít letos poprvé auditovanou zprávu. Audit trvá dva měsíce a auditoři se zajímají o to, jakým způsobem data sbíráme, a hledají případné nesrovnalosti. Navštíví například lokalitu, kde jsme měřili emise uhlíku, a zkoumají, zda bylo měření správně kalibrováno. Zkoumají také to, kde jsme data vzali, kdo nám je dodal. Jak už jsem zmínila, informace k ESG musejí být navíc veřejně dohledatelné. Ověřování cílů je tedy opravdu důkladné. Největší ratingové agentury pak posílají data investorům. Pokud by jim poskytovaly nespolehlivá data, z trhu brzy zmizí.

ČEZ jako velká společnost kótovaná na burze má povinnost nefinanční reporting provádět, spousta firem to už ale dnes dělá dobrovolně, protože jim to přináší benefity. Skupina ČEZ se považuje za udržitelnou firmu dlouhodobě, vývoj na trhu však z udržitelnosti činí ne zcela dobrovolnou, ale spíš strategickou záležitost. Mluvit o ESG jako o současném „módním“ trendu tedy myslím není namístě. Je to nový přístup k podnikání a kvalitativní změna.