Tag: ekonomika

Články k tagu

Z burana viceprezidentem?

Funkce amerického viceprezidenta nepatří mezi ty nejdůležitější na světě. Jeho oficiální pravomoci a povinnosti jsou téměř nulové. Jeho hlavním úkolem je být zálohou, kdyby se prezidentovi něco stalo. Neoficiálně slouží především jako kladeč věnců a žolík ve volebních kampaních. Prezidentští kandidáti si vybírají své partnery, aby signalizovali ochotu naklonit si voliče, jež nemusí oslovovat oni osobně. Donald Trump si v prvních volbách vybral za kolegu Mikea Pence, aby uklidnil zbožné evangelíky, jež znepokojoval jeho prostopášný život. Kamala Harrisová se stala viceprezidentkou Joea Bidena, jelikož progresivní křídlo demokratů požadovalo na kandidátce ženu černošku.

Vláda dluží odpovědi na klíčové otázky. Hrozí nebezpečná závislost na dovozu elektřiny z Německa

Je léto, vláda na prázdninách, ministr průmyslu na podzim pravděpodobně odejde coby nový eurokomisař do Bruselu a Česko stále nemá schválenou Státní energetickou koncepci. Nevíme, jestli existuje nějaký konkrétní scénář odcházení od uhlí, a jak chceme uhelné elektrárny, jejichž provoz je už nyní ztrátový, udržovat při životě. A především nevíme, jakými stabilními zdroji chceme uhlí v energetice nahrazovat, abychom nebyli zcela závislí na dovozu.

Pokles už 26 měsíců v řadě

Toto léto se na finančních trzích moc nevydařilo. Zejména v Evropě a Číně. Tam je nervozita ještě o něco citelnější než v Americe. Evropské burzy jsou na začátku srpna opět v červených číslech. Mizerné letní výsledky světových burz jsou pouhým zrcadlem hospodářských výsledků jednotlivých společností, stejně jako chabých makroekonomických dat.

Zpackané stavební řízení stojí 770 milionů denně, tvrdí ekonom. Ve skluzu je 13 tisíc povolení

Potíže se spuštěním digitalizovaného stavebního řízení mohou přinést ztráty 770 milionů korun denně, pokud se propustnost stavebních povolení snížila na polovinu. I se souvisejícími odvětvími mohou být škody až miliarda korun denně. Ve svých výpočtech to uvádí ekonom serveru Datarun Petr Bartoň. Svaz měst a obcí (SMO) dnes uvedl, že potíže mohly znamenat skluz 13.000 stavebních povolení v hodnotě 100 miliard korun, a to v případě, že se podaří systém uvést do funkčního stavu do začátku září.

Podmínky v českém průmyslu se zhoršily. „Prudký pokles výroby a poptávek,“ uvádí S&P Global

Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v červenci opět zhoršily. Zhoršení bylo nejrychlejší od ledna. Aktuální oslabení sektoru trvá dosud 26 měsíců. Index nákupních manažerů (PMI) klesl v červenci na 43,8 bodu z červnových 45,3 bodu, uvedla společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru. České zpracovatelské firmy v červenci dál registrovaly útlum provozních podmínek.

Inflace v USA nadále klesá, centrální bankéři nechali sazby beze změny

Americká centrální banka (Fed) ve čtvrtek podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. Poukázala nicméně na pokrok při snižování inflace ve Spojených státech. Naznačila tak, že se blíží snížení úrokových sazeb, napsala agentura AP. "V posledních měsících nastal určitý další posun k dvouprocentnímu inflačnímu cíli," uvedl měnový výbor Fedu v dnešní tiskové zprávě.

Kamala si troufá

Vstupem Kamaly Harrisové do přímého boje o Bílý dům se mění dynamika a do jisté míry i dosavadní témata kampaně. Pozvání do debaty k nadcházejícím volbám v USA přijali: europoslanec Alexandr Vondra, publicisté Roman Joch a Michael Durčák, komentátor Týdeníku Echo Martin Weiss a politolog a amerikanista Kryštof Kozák. „Úspěchy Joea Bidena nemají ve světě srovnání,“ řekla Kamala Harrisová po jeho odstoupení z kandidatury na prezidenta.

Česko v růstu mezd zaostává, předběhli ho už i Poláci. Propad Německa je pro ČR problém

Česká ekonomika mírně roste, nicméně růst mezd je například ve srovnání s Polskem pomalejší. Na vině je podle ekonomů mimo jiné vyšší úspěšnost polské ekonomiky, jejich větší trh, ale také slabé české odbory či rozpočtová disciplína české vlády. Pokles německé ekonomiky – respektive oddálení jejího oživení – může být pro Česko dalším problémem.

Smazat dluhy

Nový insolvenční zákon zkrátil dobu oddlužení z pěti na tři roky. Reakce na tuto změnu jsou, předvídatelně, extrémně různorodé: od striktního odmítnutí (morální hazard, poškození věřitelů) až po nadšení z toho, že lidé zatížení dluhovým břemenem nebudou mít tak silnou motivaci pro to, schovávat se v šedé zóně ekonomiky. Vyvážený pohled je, jako obvykle, někde uprostřed. Je pravda, že existují zcela bezohlední dlužníci, kteří si z půjčování a nevracení udělali sport, ne-li živnost.

Meloniová podepsala v Pekingu tříletý akční plán. „Obnovíme spolupráci s Čínou“

Italská premiérka Giorgia Meloniová na nedělním setkání se svým čínským protějškem Li Čchiangem slíbila obnovit spolupráci s Čínou. Obě strany podepsaly tříletý akční plán, jehož cílem je realizovat dřívější dohody a experimentovat s novými formami spolupráce. Meloniová je na své první oficiální návštěvě Pekingu od nástupu do funkce. Řím se snaží zlepšit obchodní vztahy s Pekingem, když loni odstoupil od čínského programu pro investice do infrastruktury nazvaného nová Hedvábná stezka.

Kam kráčí Marine Le Penová?

Červnové volby do Evropského parlamentu byly pro Národní sdružení jednoznačným úspěchem. Stejně tak první kolo voleb do francouzského parlamentu se této straně povedlo. Jistá část volebních průzkumů jí dávala dokonce malou šanci na parlamentní absolutní většinu. To se však nestalo. Ve druhém kole Národní sdružení obdrželo přes 10,1 milionu hlasů, což stačilo na 142 křesel. Byl to úspěch, nebo prohra? Má strana kam růst, nebo dosáhla svých limitů? Jaká bude její strategie pro prezidentské volby 2027? V hodnocení výsledků voleb se setkávám s dvěma přístupy.

EU oficiálně zahájila řízení se sedmi členskými státy kvůli vysokým deficitům

Evropská unie oficiálně zahájila řízení se sedmi členskými státy EU, které překračují stanovené rozpočtové deficity. Oznámila to Rada EU, která zastupuje členské státy. Disciplinární řízení s Belgií, Francií, Itálií, Maďarskem, Maltou, Polskem a se Slovenskem už v červnu doporučila zahájit Evropská komise (EK). Uvedených sedm zemí loni u deficitů překročilo tříprocentní strop ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP).

Nástup amerických Indů

Psal se rok 2004 a tehdejší senátorka Hillary Clintonová na sponzorské večeři představovala jednu místní kandidátku demokratů. „Ráda bych uzavřela jejím oblíbeným citátem, mám ho velmi ráda. Je od Mahátmy Gándhího. Provozoval několik let benzinovou pumpu v St. Louis…“ Už tehdy se za to omluvila a dnes už by to určitě neřekla. Nejen proto, že citlivost vůči etnickým stereotypům se od té doby nesmírně zvýšila. Prostě by jí to nepřišlo na mysl. V předchozích letech nebylo možné nevidět, že indičtí imigranti – tak jako mnohé jiné imigrační skupiny – tíhnou k určitým činnostem.

Ekonomika před Sofiinou volbou

Již několikrát jsem na tomto místě upozorňovala, že ačkoliv je Donald Trump pravicovější politik než Joe Biden, finanční trh jeho vítězství paradoxně nepreferuje, protože by s ním mohl vyschnout přísun levných vytištěných peněz, mohlo by přibrzdit (i když nikoliv skončit) tempo zadlužování USA. A to finanční trhy nechtějí. Nyní ovšem Biden z kandidatury na amerického prezidenta odstoupil, a tak se politická předvolební mapa zásadně přepsala.

Zemřel Karel Dyba, významný ekonom a ministr několika vlád

V pondělí zemřel významný český ekonom a bývalý ministr několika polistopadových vlád Karel Dyba. Rodákovi z Prostějova bylo 83 let, informuje zpravodajský server Novinky.cz. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze (VŠE) a absolvoval studijní stáž v Kanadě, poté se vrátil do Československa a po sametové revoluci se zásadně podílel na privatizaci a směřování ODS.

„Zdražování benzinu a plynu nedopustíme.“ Vláda pod tlakem slibuje občanům nemožné

Známe zásadní rozhodnutí o tom, kdo postaví nové jaderné bloky. Bude to překvapivě korejská KHNP, francouzská EdF zřejmě kvůli špatné situaci v zemi a podle vlády také kvůli horší nabídce, je mimo hru. Vláda ale měla místo výsledku tendru oznámit výsledek plánovaného jednání o třech klimaticko-energetických materiálech. A také jsme se měli dozvědět to, jak do české legislativy zakomponujeme třaskavou směrnici týkají se rozšíření emisních povolenek na benzin, naftu a plyn.

Za uhlí není náhrada

Uhlí v energetice má skončit, protože výroba z něj je ztrátová. Sami jsme si to zavinili působením drahých emisních povolenek. Nic se ale neděje, nahradíme ho plynem, dalšími obnovitelnými zdroji, dovozem ze zahraničí a někdy v daleké budoucnosti možná produkcí z nových jaderných bloků. S tím počítá vláda. Proč to v současnosti celé vůbec nedává smysl, vysvětluje v rozhovoru pro Echo Stanislav Mikeska, který se v tuzemské energetice pohybuje už téměř čtyři desetiletí.

Kde se vzal povyk kvůli „cash only“? Plateb kartou i terminálů přibývá

Podle nových dat České národní banky postupně stoupá počet platebních karet i počet provedených bezhotovostních plateb. To jde proti zprávám o mizejících platebních terminálech, které kritici kabinetu Petra Fialy dávají do souvislosti se zrušením Elektronické evidence tržeb, které podle nich podpořilo šedou ekonomiku. EET ale podnikatelé dlouhodobě odmítají.

Panika a vztek ve Francii. Hromady peněz opouštějí zemi, lidé se obávají levicové vlády

Část Francouzů začala převádět své prostředky a úspory do ciziny v obavách z plánů levice, která by se ve Francii mohla dostat k moci po nedávno vyhraných volbách. Nová lidová fronta (NFP) ve svém programu navrhuje zdanění bohatých ve výši 90 procent nebo silně progresivní zdanění. Podobné záměry tak urychlily přípravy na přesuny peněz do zahraničí nejen u nejbohatších, všiml si deník Le Figaro.

Hůř je na tom jen Řecko a Itálie. Radikální plány levice směřují Francii k bankrotu

Francouzský prezident Emmanuel Macron i francouzští voliči se rozhodli odstavit od moci Národní sdružení Marine Le Penové. Výsledkem byla výhra široké levicové koalice Nové lidové fronty (NFP). Její lídr Jean-Luc Mélenchon chce být premiérem, i když nemá parlamentní většinu, a chce prosazovat svůj radikální socialistický program. To znamená zvýšení státních výdajů o stovky miliard eur ročně a obrovský růst daní, hlavně pro bohaté. Francie má přitom už nyní třetí největší státní dluh v eurozóně.

Překvapení analytici. Inflace zpomalila na dvě procenta. Přispělo k tomu i zlevnění potravin

Meziroční inflace v Česku v červnu zpomalila na dvě procenta, v květnu spotřebitelské ceny rostly o 2,6 procenta. Červnový vývoj ovlivnil zejména nižší růst cen pohonných hmot a zlevnění dovolených a potravin. V meziměsíčním srovnání ceny klesly o 0,3 procenta. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Analytici původně očekávali, že se meziroční růst cen udrží kolem květnové úrovně 2,6 procenta, případně zpomalí na 2,4 procenta.

Francii hrozí „bezprecedentní situace“ a úpadek do dluhové krize, varují ratingové agnetury

Francie se po bouřlivých volbách a výhře levice nachází v bezprecedentní situaci kvůli hrozbě upadnutí do dluhové krize. Už v červnu zhoršila zemi rating agentura Standard & Poor‘s, teď přišla s varováním i agentura Moody’s. Povolební Francie je nicméně v mrtvém bodě, protože sestavování příští vlády bude velmi pravděpodobně náročné. To vyvolává na trzích další nejistotu a nestabilitu. Investoři ale v omezeném manévrovacím prostoru vidí zároveň i bezpečí

Situace na trhu práce se zhoršila, nezaměstnanost vzroste

Situace na trhu práce se mírně zhoršila. Nezaměstnanost v červnu díky sezonním pracím totiž obvykle klesá, letos v červnu však míra nezaměstnanosti stagnovala na květnových 3,6 procenta. Důvodem je nepřesvědčivý vývoj české ekonomiky. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. V dalších měsících proto očekávají postupný nárůst míry nezaměstnanosti ke čtyřem procentům. Analytik ČSOB Dominik Rusinko ve druhé polovině letošního roku očekává mírný růst nezaměstnanosti ke čtyř procentům.

První půlrok pana Motorovky

Při veškerém evropském politickém kvasu je lehké na to zapomenout, ale i mimo Evropu se dějí zajímavé věci. O Latinské Americe málokdy uvažujeme jako o součásti západního světa, ale minimálně Chile a Argentina do západního světa nepochybně patří – i když leží tak daleko, že nám „zapadly za obzor“. Obě země jsou vesměs osídleny bělochy evropského původu, s jen nepatrným podílem indiánského obyvatelstva. Ještě důležitější než etnické složení je však politická afinita – jak Chile, tak Argentina „dovezly“ svoji politiku ze zemí západního světa

Vláda lační po lehce dostupných penězích a porušuje slib. Zavést chce i další daň

Příjem z mimořádné daně neboli windfall byl už v červnu vyšší, než kolik stát plánuje vybrat za celý rok. Nejvíce odvádí stejně jako loni ČEZ. Logická otázka je, proč má daň nadále platit, když se z jejich výnosů měly pokrýt jen mimořádné výdaje. Takto vláda nadále působí, že chce z vybraných peněz pokrývat běžné výdaje rozpočtu a pomáhá si snižovat schodek. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) před pár dny řekl, že pro další trvání daně není důvod.

Na euro si nevsadím

První kolo předčasných parlamentních voleb ve Francii bylo katastrofou pro prezidenta Emmanuela Macrona. A naopak došlo k prudkému nárůstu hlasů pro protiimigrační stranu Národní shromáždění. Francouzská média se shodují, že Macronovi nyní hrozí naprostá politická izolace, ačkoliv on sám v úřadu zůstane. Francouzský premiér Gabriel Attal na porážku okamžitě zareagoval pokusem o jakýsi krizový management a jeho spolupracovníci médiím pustili informaci, že upouští od kontroverzní reformy podpory v nezaměstnanosti. Zpřísnění pravidel pro podporu při ztrátě zaměstnání mělo přitom začít platit 1. července a mělo pomoci stabilizaci veřejných financí, které se utrhly ze řetězu.

Čínská past. Jaká pomsta čeká na EU za uvalení cel na elektroauta

Téměř padesátiprocentní cla na některé značky čínských elektroaut. Ta začnou od pátku platit poté, co o nich rozhodla Evropská komise, která tak chce Čínu po vzoru USA trestat za dovoz jejích levných dotovaných elektromobilů na unijní trh. Jde zatím o dodatečné cenové přirážky, které definitivně začnou platit až na podzim, pokud nenajde EU s Pekingem společnou řeč. Uvalení cel jen ještě vyeskaluje obchodní válku.

„Jsme v těžkých časech.“ Německo podle Scholze prochází složitou dobou

Německo prochází těžkým obdobím, kdy čelí následkům pandemie nemoci covid-19 a také následkům ruské invaze na Ukrajinu. Ve středu to v debatě s poslanci Spolkového sněmu prohlásil kancléř Olaf Scholz, podle kterého už jsou patrné známky hospodářského oživení. Řekl také, že pro jeho vládu jsou prioritami bezpečnost Německa, ekonomický růst a soudržnost společnosti.

Už mezi námi není patrná hranice, pochvaloval si Fiala. S premiérem Saska řešil i Babišovo lithium

Premiér Petr Fiala strávil značnou část úterý se svým saským kolegou Michaelem Kretschmerem na návštěvě příhraničního krušnohorského hornického regionu. Oba politici při té příležitosti hovořili o možné budoucí spolupráci včetně výroby čipů nebo těžby takřka legendárního lithia. Jednání také vedlo Fialu k poměrně neobvyklému výroku – vzájemné přátelství je podle něj natolik silné, že mezi oběma státy v zásadě není hranice, řekl i přesto, že na hranicích dál probíhají německé kontroly kvůli ilegálním migrantům.