Tag: energetika

Články k tagu

Stály za blackoutem soláry a větrníky? Případný výpadek v Německu pocítíme i my

Co skutečně stojí za obřím výpadkem elektřiny ve Španělsku? S nejvyšší pravděpodobností za pondělním blackoutem stojí slabá elektrická síť a obnovitelné energetické zdroje (větrné, solární a vodní elektrárny). Provozovatel španělské energetické sítě Red Eléctrica už dříve varoval, že nemá kapacity na skladování elektřiny ze zelených zdrojů a že tím hrozí blackout. Evropská elektrická síť je spletitá a velmi hustě propojená napříč kontinentem.

Blackout. Nic se nestalo, pokračujte v chůzi

Když se teď zase řeší Česká televize, postavení generálního ředitele a kvalita zpravodajství (nechme teď stranou, že složení redakce zpravodajství a publicistiky Jana Součka předchází a taky ho přežije), máme tu pěkný nový příklad tendenčnosti ČT. V pondělí po poledni Španělsko postihl naprostý, Portugalsko a přilehlé oblasti jižní Francie pak částečný blackout.

Počasí, nebo spíš nápor zelené energie? Uváděná příčina blackoutu budí pochyby

Španělsko a Portugalsko se zotavují z pondělního plošného výpadku elektrické sítě. Dodávky jsou obnoveny z 99 %, avšak problémy v železniční dopravě v úterý ráno stále přetrvávají. Příčina náhlého výpadku je podle předsedy vlády Pedra Sáncheze v současnosti předmětem vyšetřování. Britský list Daily Mail upozornil na možnou souvislost plošného výpadku s obnovitelnými zdroji.

Španělsko je už opět téměř celé pod proudem, železnice stále hlásí potíže

Dodávky elektrické energie ve Španělsku, které v pondělí zasáhl celostátní výpadek proudu, jsou z 99 procent obnoveny. Na sociální síti Bluesky to uvedla španělská ministryně pro ekologický přechod Sara Aagesenová s tím, že stav je platný k 06:00 místního času (06:00 SELČ). V mnoha oblastech země nicméně přetrvávají problémy v železniční dopravě, píše deník El País.

Může za blackout vzácný atmosférický jev? Energetici zprávu nakonec popřeli, příčina se hledá

Výpadek proudu na Pyrenejském poloostrově způsobil vzácný meteorologický jev ve španělském vnitrozemí. Uvedla to dnes odpoledne agentura Reuters s odvoláním na informace portugalské společnosti REN, která spravuje distribuční síť v desetimilionové zemi. Později agentura tuto zprávu stáhla. Dnes večer španělský premiér Pedro Sánchez k tomu uvedl, že jeho vláda zatím nevylučuje žádnou z možných příčin výpadku proudu. Jak Portugalsko, tak sousední Španělsko pomalu obnovují dodávky energií.

Katalánsko či Andalusie už část proudu dostávají, Madrid v podvečer stále nesvítí

Ve zhruba dvou třetinách španělských regionů, které postihl v 12:30 výpadek proudu, se podařilo částečně obnovit dodávky elektřiny. V pondělí večer to píšou španělská média. Dodávky už z části dostávají Katalánsko, Andalusie či Baskicko, úplně bez elektřiny je ale dál Madrid. Energetická společnost Red Eléctrica krátce před 15:00 oznámila, že plné obnovení dodávek elektřiny do celého pevninského Španělska potrvá šest až deset hodin, napsal deník El País.

Česko obří blackout nepocítilo, hlásí ČEPS. Rizikem je extrémní počasí

Česká republika žádnou mimořádnou situaci v energetické síti dnes nezaznamenala, tuzemská přenosová soustava funguje ve standardním režimu. Případné riziko masivního výpadku proudu, jaký dnes postihl Pyrenejský poloostrov, není pro ČR vzhledem k nevyjasněným příčinám zatím jasné. Provozovatel soustavy ČEPS má pro takové situace soubor technických a organizačních opatření. Na dotaz ČTK to uvedl Lukáš Hrabal z ČEPS.

Konec jedné éry: Litvínovská rafinérie je poprvé od roku 1965 bez ruské ropy

Společnost Orlen Unipetrol začala ve své litvínovské rafinérii zpracovávat výhradně jen ropu dovezenou ze západu rozšířeným italským ropovodem TAL. Tamní rafinérie tak poprvé od roku 1965 nevyužívá ruskou ropu z ropovodu Družba. Médiím to sdělil generální ředitel rafinérské skupiny Orlen Unipetrol Mariusz Wnuk. Rozšířený ropovod TAL je v provozu několik týdnů. Česko díky tomu může nově ze západních ropovodů IKL a TAL čerpat až osm milionů tun ropy ročně, což zcela pokryje spotřebu rafinérií v Česku.

Masivní blackout ve Španělsku uvěznil lidi v metru i jinde. „Tohle je konec světa, že jo?“ Na vině příroda

Masivní výpadek proudu zasáhl celé Španělsko a další evropské země. Způsobil mimo jiné obrovské problémy v dopravě, ale také v oblasti komunikací. V Barceloně například zůstaly vagóny metra zablokované mezi stanicemi a stovky lidí v nich tak zůstaly uvězněny. Španělská média informují o tom, že dopravu ve městech často řídili civilisté. Doprava se stala po masivním blackoutu v Španělsku riskantní záležitostí.

ERÚ přichází s největšími změnami v tarifech za elektřinu, chataři si připlatí

Blíží se jedny z největších změn v regulaci cen elektřiny. Cílem regulace, která v příštích letech vstoupí v platnost, je adresnější přiřazení nákladů, které lidé v síti vyvolávají a tím snížit nápor na síť. Nejvíce se změny pravděpodobně dotknou rekreačních budov, jako jsou chaty a chalupy, které mají například kvůli cirkulárkám vysokou rezervovanou kapacitu. U změn tarifů půjde o největší změny za více než 50 let. Některé energetické tarify úplně zaniknou.

USA zvažují zrušení sankcí na ruský Nord Stream 2. Witkoffův návrh vyvolává odpor i obavy

V zákulisí americké politiky se odehrává zásadní debata, která by mohla znamenat radikální změnu v přístupu Spojených států k válce na Ukrajině i k energetické politice vůči Rusku. Bílý dům zvažuje zrušení sankcí na ruská aktiva plynovodu Nord Stream 2. Klíčovou roli nyní hraje Steve Witkoff, zvláštní vyslanec Bílého domu, který se má v pátek setkat s Vladimirem Putinem v rámci mírových jednání. O zprávě informuje Politico.

Mařiče energií skončí. Žádostí o ně prudce přibylo, pálily by elektřinu na úrovni bloku Temelína

Na návrh hospodářského výboru Sněmovna prosadila zákaz takzvaných mařičů energie. Jde o zařízení na maření přebytečné energie hlavně v situacích, kdy je cena elektřiny záporná. To se stává především v době, kdy do sítě přivádí nečekaně hodně energie obnovitelné zdroje, tedy kdy hodně svítí slunce či fouká vítr. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka se jedná o nepřijatelné plýtvání energií. Distributoři přitom dosud zaznamenali žádosti o připojení do sítě mařičů, jež mají mařit až 1000 MW.

Elektřina tu nemusí být pro všechny

Před měsícem severočeská společnost Sokolovská uhelná ohlásila odstavení svého posledního velkorypadla na těžbu hnědého uhlí v lomu Jiří. Označila to za konec jedné éry a milník v historii hornictví tamějšího regionu. Milník je to i pro devadesát zaměstnanců, tedy už bývalých, kteří v důsledku ukončování těžby přišli o práci. Úplný konec těžby na Sokolovsku má nastat v roce 2030. Výroba uhlí a tepla ale může v důsledku uměle nastavených netržních podmínek skončit ještě dřív. Společnost tedy stojí s nataženou rukou před státem a doufá v dotace.

Většina Čechů dává za energie pětinu rozpočtu, bojí se dalšího růstu cen

Většina domácností vydává za energie zhruba pětinu svého rozpočtu. Podíl těchto nákladů oproti loňsku mírně klesl. I přesto obava Čechů z růstu cen letos meziročně vzrostla, důvodem je především nová politika USA a také pokračující konflikt na Ukrajině. Vyplývá to z průzkumu pro energetickou společnost epet. Většina českých domácností podle průzkumu pokračuje v šetření s energiemi. Potvrdilo to 70 procent respondentů, podobně jako loni.

Ropovod TAL je rozšířen, do Česka poprvé proudí výhradně jiná ropa než ruská

Do České republiky poprvé v historii neproudí ruská ropa, rozšíření západního ropovodu TAL je hotové. Česko je po více než 60 letech nezávislé na ropovodu Družba. První zvýšené dodávky ropy jiné provenience než ruské už dorazily z italského tankoviště v Terstu na Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi, odkud zamíří do litvínovské rafinerie. Dnes to řekli premiér Petr Fiala (ODS), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a generální ředitel MERO ČR Jaroslav Pantůček v Centrálním tankovišti ropy Nelahozeves.

Děláme to jako Čína, jen hloupěji

Nedávno proběhla zpráva o tom, že Čína plánuje dál ve velkém stavět nové uhelné elektrárny. Až do roku 2027. A to tvrdí její představitelé teď, žádný závazný termín to pravděpodobně není. Častý argument je ten, že Čína ale přece trhá rekordy ve stavbě zelených zdrojů, tedy hlavně větrníků a solárních elektráren (nechme teď stranou, že Evropa je na jejích zelených technologiích a solárních panelech nebezpečně závislá, na což se v diskusích záměrně zapomíná). Čína staví OZE, jenomže aby vyrovnala jejich nestálost, nenechává si odumřít záložní stabilní zdroje.

Německo má svého Fialu

Vypadá to na největší promarněnou příležitost evropské politiky za několik let. Friedrich Merz působil před pětadvaceti lety dojmem člověka, který to má v hlavě srovnané a přesně ví, jak by vládl, jen se mu nedostalo příležitosti. Konformistka Angela Merkelová ho vytlačila z vysoké politiky, zpátky na vrchol se pak vracel po dvacetileté pauze, vyšvihnout do čela Křesťanskodemokratické unie (CDU) se mu pro odpor levicového, merkeliánského, nebo jak to nazveme, křídla podařilo až na třetí pokus. Načež se tato dávná naděje konzervativců a klasických liberálů konečně dostala do cíle. A bude z toho pokračování zeleno-sociálnědemokratického kurzu.

Zpátky k ruskému plynu? Trumpem vyděšená Evropa boří dosavadní tabu

Ještě před rokem byla taková slova nemyslitelná. Tváří v tvář prudké a obtížně čitelné celní ofenzivě amerického prezidenta Donalda Trumpa se však začínají ozývat: šéfové velkých evropských firem považují alespoň částečný dovoz zapovězeného ruského plynu za „dobrý nápad“. Přílišná závislost na zkapalněném zemním plynu (LNG) ze Spojených států by se totiž podle nich mohla stát novým zranitelným místem, píše agentura Reuters.

Riziko, že elektřiny nebude dostatek, stoupá

Podobně jako náš provozovatel přenosové soustavy (ČEPS) vydává svou každoroční zprávu o hodnocení zdrojové přiměřenosti (MAF), hodnotí z celoevropského hlediska dostatek zdrojů i Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E). K přečtení zde či zde. A stejně jako poslední česká MAF 2023, ani evropská zpráva nenabízí žádné veselé čtení. Nad oběma visí otázka: Kde v příštích letech vezmeme elektřinu, aby byla pro všechny, když budou chybět stabilní zdroje?

Už i Britové si mají sbalit batoh pro přežití na 72 hodin. Rusové jim prý mohou přestřihnout kabely

Bezpečnostní experti vyzývají britské domácnosti, aby si připravily "soupravu na přežití" na 72 hodin. Důvodem jsou narůstající obavy z potenciálních ruských sabotáží zaměřených na klíčovou infrastrukturu, zejména energetické sítě. Tyto obavy zesílily poté, co byla v blízkosti britských vod spatřena ruská špionážní loď, která zřejmě mapovala podmořskou infrastrukturu, včetně plynovodů a kabelů, píše deník Daily Mail. Británie se stává zranitelnější, když zavádí Green Deal a přechází na zelenou energetiku.

Sporná windfall tax se bude vybírat i letos, většinu opět zaplatí ČEZ

Kontroverzní daň z mimořádných zisků (windfall tax) bude vláda vybírat i letos, přestože energetická krize nedávných rozměrů již pominula. Valnou většinu opět zaplatí polostátní ČEZ, jehož minoritní akcionáři se proti pokračování daně bouří. Ministerstvo financí své rozhodnutí obhajuje s tím, že mimořádné příjmy dosud nepokryly mimořádné výdaje. Vláda zavedla na sklonku roku 2022 tzv. windfall tax (WFT) v reakci na energetickou krizi s platností na dobu tří let.

Služby za nájem zdražily skoro o tisícovku, nájemníci mohou žádat zpět přeplatky

Poplatky za služby spojené s pronájmem bytu začátkem letoška vzrostly zhruba o 931 korun na průměrně 3614 Kč. Lišit se ale mohou podle lokality či toho, co do služeb každý pronajímatel individuálně započítává. Jednat se může například o výdaje na spotřebu vody, vytápění, úklid a elektřinu ve společných prostorách domu nebo provoz výtahu. Majitelé ale mohou do služeb započítávat i věci, které by správně neměli. Nájemníci by si pravidelně měli žádat o vyúčtování a přeplatky si nechat zpět vyplácet.

České rafinérie už spolkly půlku státní pomoci, čekají na brzkou ropu z Terstu

Po přerušení dodávek ruské ropy už Orlen Unipetrol, který ruskou ropu zpracovává ve své rafinérii v Litvínově, využil přibližně polovinu zápůjčky ze Státních hmotných rezerv. Zároveň právě do rafinérie v Litvínově míří první dodávka ropy skrz ropovod TAL poté, co byla rozšířena jeho kapacita v rámci projektu TAL Plus. Rafinérie v Litvínově čerpá ropu ze zápůjčky Státních hmotných rezerv od počátku března, kdy přestala proudit ruská ropa skrz ropovod Družba, poté, co za ruskou ropu nezaplatil její dodavatel Orlen Unipetrol.

Akční plán pro ještě dražší elektřinu

Ceny energií jsou bezpochyby i v roce 2025 tématem nejen na celoevropské úrovni. Samozřejmě především pro průmysl, ale i pro domácnosti. V rozjíždějící se volební kampani o nich ale od současných vládních stran asi moc neuslyšíme. Koalice Spolu opatrně tvrdí, že se jí podařilo zvládnout energetickou krizi. To je silně na pováženou. Vláda lidem plošně rozdala peníze přes úsporné tarify a zastropovala ceny energií. A ministerstvo financí tvrdí, že mimořádné výdaje nebyly dosud vyrovnané mimořádnými příjmy z odvodů na windfall tax pro ČEZ (ačkoliv transparentní čísla nikdo neviděl).

Tanker je již v Terstu. Česko si poprvé v praxi vyzkouší rozšířený ropovod TAL

Česko poprvé v praxi využije nově rozšířený ropovod TAL. První zvýšené dodávky neruské ropy by měly dorazit do Česka po stočení tankeru v italském Terstu ve druhé polovině dubna. Země tak bude dominantně zásobována ropou západní cestou ropovody TAL a IKL. Nahradí se tím zastavené dodávky ropy z ruského ropovodu Družba. Informoval o tom státní provozovatel ropovodů Mero. Mero v závěru loňského roku dokončilo technické práce na rozšíření ropovodu TAL a letos pokračovalo v jeho testování a certifikaci.

Trumpův tlak zabral? Rusko ani Ukrajina už dva dny neútočí na energetickou infrastrukturu

Ukrajina ani Rusko od úterý nepodnikly žádný útok na energetickou infrastrukturu ve znepřátelené zemi, řekl dnes mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí podle agentury Reuters. Spojené státy v úterý oznámily, že s Ukrajinou a Ruskem uzavřely dvě samostatné dohody, ve kterých obě země souhlasily s přerušením vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Ruské ministerstvo obrany dříve během dneška obvinilo ukrajinskou armádu, že ve středu i dnes zaútočila na ruská energetická zařízení.

Globální spotřeba energií prudce roste. Svět vzývá zelenou, Čína a Indie sází hlavně na uhlí

Globální poptávka po energii se v roce 2024 zvýšila o 2,2 %, tedy výrazně více než průměr 1,3 % za poslední dekádu. Hlavním důvodem byl prudký nárůst využívání klimatizací během vln veder, především v Číně a Indii, což vedlo k většímu spalování uhlí pro výrobu elektřiny. Spotřeba elektřiny rostla tak rychle, že zvrátila několik let trvající trend poklesu spotřeby i v rozvinutých ekonomikách, a byla dvojnásobná oproti dlouhodobému průměru. Její nárůst předběhl i globální růst ekonomiky. V

Češi už jsou s Dukovany mimo hru

Vládní uskupení Spolu podepsalo koaliční smlouvu o společné kandidatuře v podzimních volbách. V jakém stavu se ODS, lidovci a TOP 09 nacházejí a jak moc si své voliče z roku 2021 znepřátelili a znechutili, teď nechme stranou. Jedním ze stěžejních slibů koalice bylo ale také dokončení a uzavření smlouvy na dostavbu Dukovan. A to teď vypadá docela beznadějně. Nadále platí, že elektřinu z jaderných zdrojů vzhledem k tomu, co se v evropské energetice řídící se podle klimatické politiky Bruselu odehrává, potřebujeme. Je ale otázka, za jakou cenu to celé dává smysl.

Kreml zveřejnil seznam energetických zařízení, kterých se podle něj týká příměří

Kreml dnes večer zveřejnil seznam ruských a ukrajinských energetických zařízení, na která se podle něj vztahuje dohoda o dočasném neútočení, k níž dospěla ruská a americká strana. V seznamu jsou obecně zmíněny závody na zpracování ropy, ropovody a plynovody, sklady pohonných paliv, infrastruktura pro výrobu a přenos elektřiny včetně elektráren či rozvoden. Zvlášť jsou uvedeny jaderné elektrárny a přehrady vodních elektráren.

Neřádný hospodář Stanjura

Ve světle aktuální nekritické, až fanatické debaty o masivním zadlužování kvůli vyzbrojování Evropy vypadají naše chybějící desítky miliard v českém rozpočtu nicotně. Jenže zaprvé, nikam nezmizely. A zadruhé, zlehčování situace, kdy se postrádá až 50 miliard korun, je vůči daňovým poplatníkům vrchol nevkusu. A toho zlehčování se ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dopouští opakovaně. O moralizování Miroslava Kalouska si může každý myslet, co chce. Teď má ale jistě pravdu, když Stanjurovo počínání komentuje tím, že vláda dělá z lidí blbce.