Tag: EU

Články k tagu

Macron vyzývá Evropu, aby odmítla „šťastné vazalství“ se Spojenými státy

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropany, aby "znovu objevili chuť rizika, ambicí a moci", tváří v tvář nepředvídatelnosti Spojených států Donalda Trumpa a aby odmítli "šťastné vazalství" se Spojenými státy. Macron to řekl na své návštěvě v Portugalsku, informovala dnes francouzská televize BFMTV. Emmanuel Macron vyzval Evropany, aby byli "jednotnější a silnější než kdy jindy" a odmítli "šťastné vazalství" se Spojenými státy v době, kdy se na obou stranách Atlantiku urychlují rozhovory o Ukrajině.

Hledáme vztah k Trumpovi

Od oznámení výsledků voleb v Německu jsou zatím nejzajímavější poznámky, které nastávající kancléř Friedrich Merz učinil o Trumpově Americe hned v neděli večer. Po stížnostech, že zásahy Bílého domu do německé kampaně nebyly „o nic méně dramatické a drastické a vposledku pobuřující než intervence, které známe z Moskvy“, označil za svou naprostou prioritu posílit Evropu tak, „aby dosáhla skutečné nezávislosti na USA“. Taková slova z úst německého kancléře, který až dosud ztělesňoval úzké vztahy, až oddanost USA, jsou náznakem mezinárodněpolitické revoluce.

„Americká cla by měla na ekonomiku velmi negativní dopad.“ Šok začne u automobilek

Pětadvacetiprocentní americká cla na automobily a další zboží z Evropské unie by měla na českou ekonomiku velmi negativní dopad. Pro Echo24 to řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. Šok by podle ekonoma Pavla Peterky začal u automobilek, ale postupně by se promítl i do dalších oblastí a lze očekávat zpomalení růstu ekonomiky. Ekonom Michal Skořepa řekl, že při plošných clech by dopad na růst ekonomiky mohl přesáhnout jeden procentní bod.

PŘEHLEDNĚ: EU vydala na pomoc Ukrajině téměř 135 miliard eur, Česko desítky miliard korun

Evropská unie poskytla na podporu Ukrajiny od začátku války téměř 135 miliard eur (téměř 3,4 bilionu korun), včetně 1,5 miliardy (37,5 miliardy) ze zmrazených ruských aktiv. Česká republika pak ze státního rozpočtu vydala do konce minulého roku 62,5 miliardy korun, dary ze skladů Armády ČR a dary české vlády jsou od počátku ruské agrese v hodnotě 7,3 miliardy korun. Jednalo se například o 62 tanků či 131 kusů bojových vozidel pěchoty.

Trump oznámil další cla. Příští týden je zavede na zboží z Číny, Mexika i Kanady

Prezident USA Donald Trump děsí svět svými slovy o clech. Nejnověji bylo oznámeno, že Spojené státy od 4. března zavedou dodatečné desetiprocentní clo na dovoz zboží z Číny. Chce také, aby ke stejnému datu vstoupila v platnost i 25procentní cla pro Kanadu a Mexiko, o kterých informoval už dříve. Trump to uvedl na své sociální síti Truth Social s tím, že do USA z těchto zemí stále proudí drogy. Kromě toho i na evropské zboží mají být uvalena cla ve výši 25 procent. Na to reagovaly především evropské automobilky prudkým pádem akcií.

EBRD zhoršila odhad letošního růstu české ekonomiky na 1,9 procenta

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zhoršila výhled české ekonomiky pro letošní rok. Předpokládá nyní, že hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se zvýší pouze o 1,9 procenta, zatímco v září letošní růst odhadovala na 2,4 procenta. Banka to uvedla ve svém novém hospodářském výhledu pro země, ve kterých působí. EBRD je tak pesimističtější než české ministerstvo financí, jehož prognóza z konce ledna letošní růst odhaduje na 2,3 procenta. Banka předpokládá, že v příštím roce hospodářský růst v Česku zrychlí na 2,4 procenta.

USA budou na Ukrajině těžit kobalt. Evropa mezitím naleje miliardy do zelené obnovy

Spojené státy se chystají podepsat s Ukrajinou dvoustrannou dohodu o těžbě nerostného bohatství. Ukrajina toho má v tomto ohledu hodně co nabídnout: disponuje významnými zásobami lithia, kobaltu, grafitu, titanu, uranu a dalších vzácných prvků, někdy označovaných za „suroviny budoucnosti“. Velká část se jich však nachází na Ruskem okupovaných územích. To, co zbyde, tedy poválečná obnova a rekonstrukce válkou zničené země, si mají podle dřívějších proklamací rozdělit evropské státy.

„EU nás brala na hůl, ale teď jsem prezident“. Trump oznámil brzké zavedení dovozních cel 25 procent

Spojené státy brzy oznámí zavedení cel na dovoz z Evropské unie, která budou činit 25 procent. Během prvního zasedání své vlády to ve středu oznámil americký prezident Donald Trump. Washington také podle něho od 2. dubna zavede dovozní cla pro Kanadu a Mexiko, která měla původně začít platit od března. Trump od svého lednového nástupu do úřadu oznámil zavedení řady cel, která se mají vztahovat jak na americké rivaly jako je Čína, tak na dosavadní spojence z Evropy či Ameriky..

„Problémy s plánováním“. Kallasová se s Rubiem nakonec nesejde, ačkoli je již ve Washingtonu

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová se během své návštěvy Washingtonu nesetká se svým americkým protějškem Markem Rubiem, oznámil její tiskový mluvčí Anouar El Anouni. Důvodem jsou "problémy s plánováním", sdělil mluvčí novinářům bez bližších podrobností. Kallasová se sejde pouze s americkými senátory a kongresmany. Unijní představitelka v pondělí před jednáním ministrů zahraničí EU uvedla, že následující den odletí do USA, kde bude jednat s americkým ministrem zahraničí Rubiem.

Jaký bude opravený Green Deal? Nová klimastrategie EU vyvolává obavy, kde se na to vezme

Evropská komise představila Clean Industrial Deal (CID), nový strategický rámec zaměřený na dekarbonizaci evropského průmyslu, posílení jeho konkurenceschopnosti a dosažení větší strategické autonomie. CID v zásadě navazuje na neslavný Green Deal a měl by v následujících pěti letech formovat průmyslovou politiku unie. Reakce na jeho představení jsou však smíšené – zatímco ekologické organizace v návrhu vidí klíčový krok k udržitelné ekonomice, průmyslové svazy varují před hrozbou dalšího oslabení evropských firem.

„Takové prostinké triky nepomohou.“ Lavrov odmítá evropské vojáky v roli mírových sil na Ukrajině

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentur znovu odmítl myšlenku vyslání evropských vojáků jako mírových sil na Ukrajinu. Za ochotou Francie a Británie k tomuto kroku je podle Lavrova podvod, který má na Ukrajinu jen dostat další západní zbraně. Podle ruského ministra zahraničí jde ve skutečnosti o další rozdmýchávání konfliktu a odmítání snah o ukončení války. "Nemůžeme zvažovat žádné varianty," prohlásil Lavrov podle ruské agentury TASS.

Válka, ve které se Rusko a Západ navzájem podcenily

Válka na Ukrajině začala před třemi roky, 24. února 2022. Postupně se podoba konfliktu ustálila ve vyčerpávající a zdlouhavou „opotřebovávací válku“. Na diplomatické frontě ale vývoj prudce akceleroval, když nový americký prezident Donald Trump prohlašuje, že konflikt chce co nejrychleji ukončit. Evropu zároveň ale znejišťuje, když ji odstrkuje na vedlejší kolej, a vůči Ukrajině a Volodymyru Zelenskému vystupuje výrazně kritičtěji než jeho předchůdce. V Salonu Echa jsme o tom debatovali s Michaelem Žantovským, Jiřím Šedivým, Jiřím Weiglem, Ondřejem Soukupem a Jiřím Justem.

Green Deal nestačil. Plán na definitivní ukončení průmyslu je tu

Jaká bude cena za vypouštěné emise. To je rozhodující faktor pro budoucnost evropského průmyslu a energetiky. Totální nejistota a nulová předvídatelnost u cen emisních povolenek, evropského nástroje umělého zdražování, znamená, že nikdo neví, jaké technologie a obory zůstanou životaschopné a konkurenceschopné. V souvislosti se stavem německé ekonomiky se takto nejen o cenách energií jako o silně „znepokojivém trendu“ rozepsal pro německý deník Die Welt podnikatel (mimo jiné v energetice) a zároveň nejbohatší Čech Daniel Křetínský.

Fiala chce na obranu 93 miliard eur z pandemických let. Musíme si umět něco odepřít, namítá Kalousek

V Evropě nyní platí jasný apel zvyšování investic na obranu. Premiér Petr Fiala (ODS) vidí možnost využít 93 miliard eur (přes 2,3 bilionu korun) z pandemických let z takzvaného fondu obnovy. Podle Fialy by tyto peníze měly mimo jiné jít na podporu společných nákupů pro evropské armády či posílení kritické infrastruktury. Apel na zvýšení unijní obranyschopnosti vychází ze dvou schůzek evropských lídrů z minulého týdne.

Horký zájem o těžbu ukrajinských nerostů. EU kontruje svou nabídkou pro Kyjev

Evropská unie v pondělí nabídla Ukrajině vlastní dohodu o těžbě nerostů. Server Politico uvedl, že je oboustranně výhodná. Evropská nabídka přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump prohlásil, že Washington je blízko uzavření dohody s Kyjevem o právech na jeho rozsáhlé přírodní zdroje. Evropský komisař pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné uvedl, že konkurenční návrh předložil ukrajinským představitelům, s nimiž se setkal v Kyjevě během návštěvy Evropské komise u příležitosti třetího výročí ruské invaze.

Kde vzít výdaje na obranu? „Jinak než na dluh to nepůjde, ekonomika to musí unést“

Pokud jde o obranu, ekonomika i rozpočet musí unést v podstatě cokoliv. Shodují se na tom oslovení ekonomové s tím, že výdaje na obranu, po jejichž zvyšování volá nejenom americký prezident Donald Trump, ale také Evropská unie, a nyní i premiér Petr Fiala, by měly být primárním cílem vlády. Například podle ekonoma Petra Dufka nepůjde při současném stavu státního rozpočtu nárůst financovat jinak než na dluh.

Putin nemá nic proti účasti Evropy na mírových jednáních ani proti zachování ukrajinské státnosti

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělním rozhovoru pro První kanál hovořil o jednáních o míru na Ukrajině, hodnocení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a perspektivě společných projektů se Spojenými státy. Mimo jiné uvedl, že Trump nejedná ve prospěch Ruska, ale Ukrajiny. Rovněž sdělil, že Rusko chce co nejrychleji dosáhnout míru. Tomu ale podle něj stojí v cestě Zelenskyj, což je "toxická postava". Na účasti Evropy na mírových jednáních Putin "nevidí nic špatného".

Při výročí invaze na Ukrajinu oznámili v Kyjevě spojenci novou pomoc v hodnotě 14 miliard eur a 5 miliard dolarů

Při příležitosti tříletého výročí invaze na Ukrajinu řada spojenců ohlásila další vojenskou pomoc napadené zemi. Celkem dnes evropští spojenci oznámili, že na Ukrajinu brzy doputuje přes 14 miliard eur ( přibližně 350 miliard korun). Kanada pak oznámila pomoc ve výši pěti miliard dolarů ze zmrazených ruských aktiv a řadu přímé vojenské pomoci, včetně dodání simulátorů F-16. Stalo se tak na setkání řady spojeneckých politiků s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě.

„Je čas na změnu.“ Křetínský varuje před evropskou ideologickou zelenou politikou. Chce pragmatismus

Podle podnikatele Daniela Křetínského se Evropa nejpozději od roku 2017 vydala na cestu ideologického boje za klima a přestala při tom brát zřetel na ekonomickou prosperitu a nastavovala nerealistické cíle, které vedly v řadě odvětvích k velké nejistotě. Současný stav, kdy EU „vede příkladem“, se podle Křetínského neosvědčil a vede k zaostávání v klíčových oblastech ekonomiky za USA a Čínou. Navrhuje proto návrat pragmatismu a zvolení cesty, kterou označil za „přinášení řešení“.

Zemědělci vyjedou 27. února na protest proti dovozu potravin z Ukrajiny a dalších zemí mimo EU

Čeští zemědělci se ve čtvrtek 27. února připojí k evropským protestům proti dovozu potravin ze zemí mimo Evropskou unii. Protestní jízdy traktorů a další techniky se uskuteční po celé ČR i na hranicích. ČTK o tom informovali zástupci Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR, kteří jsou hlavními organizátory. Podrobnosti o protestních akcích zveřejní zemědělské nevládní organizace ve středu. Dále požadují snížit byrokracii a podporu evropské iniciativy Stop falšovaným potravinám.

Vrcholní představitelé EU přijeli do Kyjeva na výročí ruské invaze

Do Kyjeva dnes ráno přicestovala delegace Evropské unie v čele s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a šéfem Evropské rady Antóniem Costou. Stalo se tak u příležitosti třetího výročí zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu. "Jsme dnes v Kyjevě, protože Ukrajina je Evropa. V tomto boji o přežití nejde jen o osud Ukrajiny, ale o osud Evropy," uvedla šéfka unijní exekutivy na sociální síti X. Příspěvek doprovodila videem, kde ji spolu s Costou vítá na nádraží ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha a šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak.

Bulhaři proti zavedení eura. Zaútočili na kancelář EU v Sofii

V bulharské metropoli Sofii došlo k násilnému protestu proti plánům země na přijetí eura v roce 2026. Tisíce příznivců opoziční strany Revival se pokusily proniknout do sídla mise Evropské unie. Během protestu demonstranti házeli červenou barvu, petardy a Molotovovy koktejly na sídlo EU. Incident si vyžádal zranění asi deseti policistů, kteří utrpěli lehká zranění, a šest osob bylo zadrženo. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová situaci odsoudila na síti X.

EU spěchá na balíček pomoci pro Ukrajinu, které dochází střelivo. Některé země se zdráhají

Dva klíčoví hráči blokují nový evropský balíček pomoci pro Ukrajinu. Podle deníku der Spiegel by se mělo jednat o Francii a Itálii, země jsou totiž velmi zadlužené a v jejich rozpočtech nezbývá prostor pro financování dalšího podpůrného balíčku. Francouzský prezident Emmanuel Macron pak do jednání o pomoci Ukrajině vnesl nové měřítko svoláním bezpečnostní schůzky v Paříži, kam pozval pouze zástupce vybraných zemí. Toto jeho počínání pak kritizovala například italská premiérka Giorgia Meloniová.

Německo ještě odmítá léčbu

Proč by předčasné volby, k nimž Němci půjdou 23. února, měly být významnější než obvykle, dokonce osudové? Mohou se tak jevit v dnešním mezinárodním kontextu: růst cen energií, krize průmyslu, jíž Německo trpí nadprůměrně a přibližně stejně jako Česká republika; rostoucí opozice vůči Green Dealu napříč Evropou a vzestup populistické pravice od Itálie přes Rakousko po Nizozemsko; do toho v USA návrat Donalda Trumpa. Kdyby podobným směrem vykročili ještě i Němci, asi bychom se najednou všichni ocitli v konstelaci, kdy se dají zastavit centralizační procesy v EU a třeba i o kus vrátit.

„Česko je lídrem ve vysokorychlostní železnici.“ Fiala s dalšími vůdci EU žádají více dotací

Česko je lídrem na poli vysokorychlostní železnice, zní od vrcholných českých politiků. Skupina evropských prezidentů a premiérů v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) poslala Evropské komisi otevřený dopis, jenž žádá o zvýšení evropských dotací na vysokorychlostní tratě. "Česká republika jako lídr budoucího rozvoje vysokorychlostní železnice v Evropě! Naše iniciativa, kterou podpořilo dalších devět členských států EU, otevírá důležitou debatu o rozvoji a financování vysokorychlostních železnic," uvedl premiér.

Pláč a skřípění zubů

Proč vznikl tak šílený poplach, jako by šlo o život? Co řekl na mnichovské konferenci o bezpečnosti americký viceprezident J. D. Vance tak strašného? Čím evropské „mandaríny“, jak kariérní diplomaty, poradce, experty fór, komisí a panelů celé té nomenklatury eurounijního provozu nazval Jiří Peňás v Echu, tak vyděsil, že organizátor zasedání nebyl na závěr mocen slova a měl slzy v očích? Někteří delegáti se nad jeho slovy o společných euroamerických zásadách svobody a demokracie, jež spojil s obranou Evropy jako kdysi Ronald Reagan a Margaret Thatcherová, zašklebili nebo uchechtli. Vance jim totiž s americkou přímočarostí vynadal.

Přátelství je založeno na sdílených hodnotách, řekl k Evropě Vance

Viceprezident Spojených států J.D. Vance na konzervativní konferenci CPAC v Marylandu kritizoval současnou situaci v Evropě, adresoval jasná slova jejím lídrům a varoval před masovou nelegální migrací i ústupem od svobody slova. V projevu, nadšeně přijatým přítomným publikem, zdůraznil, že spojenectví s Evropou bude záviset na tom, zda bude s USA sdílet společné hodnoty. Ty podle něj narušila administrativa Joea Bidena a stačí tedy následovat cestu jeho nástupce Donalda Trumpa.

Navýšíme vojenskou pomoc Ukrajině o šest miliard eur, navrhuje EU

Evropská unie navrhuje navýšit vojenskou pomoc Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi. Balíček vojenské pomoci v hodnotě nejméně šest miliard eur (150,5 miliardy Kč) by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany, informoval bruselský server Politico. Cílem je ukázat podporu Kyjevu, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války. Na vojenské pomoci se budou podílet jednotlivé členské státy EU, které Kyjevu pomoci chtějí.

Tenkrát v Mnichově

U zpráv o tom, jak v nějaké západoevropské zemi migrant nebo potomek migrantů zaútočil na lidi, už pomalu nevíte, jestli se ještě mluví o té z minulého týdne, nebo o nějaké nové. Tak pravidelně teď přicházejí. Jsou strašné, a přesto jako by k nim nebylo co říct. Tedy co nového říct. Podobně fungují třeba pravidelné zprávy z Ruska o tom, že člověk s nějakou funkcí či postavením náhodou vypadl z okna. Víme, co znamenají, i bez komentářů. Samozřejmě že komentáře přicházejí. Obohacení. Wir schaffen das. Sarkastické, kruté a vždy stejné.

Z KSČM vyhodili „komunistu s lidskou tváří“ Dolejše. Prý odrazoval voliče

Z KSČM vyhodili svého zřejmě nejliberálnějšího člena. Strana ve čtvrtek v tiskové zprávě oznámila, že její výkonný výbor ukončil členství bývalému dlouholetému poslanci za KSČM a ekonomickému expertovi strany Jiřímu Dolejšovi. Důvodem je nesoulad se základním směřováním KSČM a jeho kritika. To Dolejš odmítl. Podle mluvčího komunistů Romana Rouna dlouholetý poslanec i místopředseda KSČM hlasoval pro programové cíle strany, ať už šlo o vystoupení z NATO a referendum o vystoupení ČR z EU.