Tag: člověk

Články k tagu

VIDEO: Emotivní moment v krvavé válce. Rus a Ukrajinec si na konci smrtelného boje vyjádřili úctu

Uprostřed nelítostných bojů na Ukrajině zachytila kamera na břiše ukrajinského vojáka lidský moment. Dramatické video ukazuje souboj ruského a ukrajinského vojáka, na jehož konci Ukrajinec padá k zemi a prosí nepřítele, aby ho nechal v klidu odejít. „Sbohem, byl jsi lepší,“ rozloučí se. K souboji muže proti muži došlo uprostřed ruin domů kdesi na ukrajinské frontě. Podle serveru Daily Mail, který na video upozornil, pochází pravděpodobně z okolí Trudove v Záporožské oblasti.

Hledání třetí ponožky

Syn pomáhá starému otci při oblékání. Podává mu ponožky. „Ale kde je třetí?“ podivuje se otec. Scéna pochází z knihy Starý král ve vyhnanství od rakouského spisovatele Arna Geigera. Autor v knize popisuje péči o svého dementního otce. Třetí ponožka je jedna z výzev, před niž stárnoucí rodiče své děti skutečně mohou stavět. Situaci lze vyřešit dvěma způsoby. Na otce můžeme štěknout: „Máš snad tři nohy?“ Alternativou je začít s tátou chybějící ponožku opravdu hledat. Podle přední švýcarské lékařky a autorky klasických studií věnovaných různým typům demence Irene Bopp-Kistlerové neexistuje správná reakce.

Ztracená schopnost nudit se

Sváteční dny na přelomu roku jsou čas, kdy svět (aspoň ten západní) trochu přibrzdí, autoři tzv. názorových textů (například já) tak mohou trpět nedostatkem témat k instantním analýzám. Přichází tedy čas prognóz, vytváření hypotetických scénářů pro dění v roce, který se užuž rodí. Přispěju svou troškou do mlýna a troufnu si odhadnout, že rok 2025 nebude nudný. Píšu to s lítostí a lehkou obavou. Často bývá citováno přání „dejž Bůh, aby nežil ve vzrušujících časech“. Je to přání velmi rozumné, časy totiž většinou nebývají vzrušující způsobem, který by si lidé – zvláště my starší – zrovna užívali. Nudná doba v nudné zemi se zdá být jako ideál.

Nejstarší genom moderního člověka pochází z Česka, píší NYT

Nejstarší genom moderního člověka byl objeven v Koněpruských jeskyních nedaleko Prahy. Na pozoruhodný nález českých vědců z roku 1950, u kterého později potvrdila analýza stáří přibližně 45 tisíc let, upozornil tento týden americký deník The New York Times (NYT), podle kterého objev nabízí nová vodítka k tomu, jak se náš druh rozšířil po celém světě.

Osvobodit pravdy od bludů, díky nimž zvítězily

„Naučme se nechat umírat své ideje místo nás samých.“ Takové je poselství jedné z velkých filozofických škol 20. století – kritického racionalismu Karla Poppera. Podobně jako smrt příslovečných kanárků v dolech varuje horníky před přítomností jedovatých plynů, varují vyvrácené ideje lidstvo, že řídit se jimi dál by bylo sebevražedné.

Německé úřady podezírají archeologa, že záměrně špatně odhadl stáří lebky

Německé úřady podezírají archeologa, že záměrně špatně odhadl stáří lebky neandertálce, kterou objevil před 27 lety. Domnívají se, že se podobně spletl až u čtyř desítek svých nálezů, a proto se začaly věcí zabývat, napsal server The Times. Archeolog, jehož jméno úřady nezveřejnily, našel v roce 1997 v Ochtendungu v západoněmecké spolkové zemi Porýní-Falc kus lidské lebky. Spolu s dalšími dvěma kolegy slavnostně oznámil, že jde o dost možná nejstarší exemplář jakéhokoli druhu člověka, který byl kdy v Německu objeven.

Nové stereotypy jako svátost

„Kdyby tu knihu napsal bílý člověk, byl by považován za rasistu,“ píše John McWhorter, americký – a jak sám zdůrazňuje, černý – lingvista ve své knize Woke Racism (2021). Odmítá v ní antirasismus, který považuje za náboženský a který opanoval veřejnou debatu i instituce Spojených států. Podle tohoto klíče existuje strukturální rasismus, jehož jsou účastni všichni bílí, často i nevědomě. Celá společnost se má zreformovat tak, aby lidé jiné než bílé barvy pleti dosahovali srovnatelných úspěchů jako bílí. Autor, mimo jiné akademik na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a komentátor při New York Times, toto odmítá.

Vědci boří mýtus: Ventilování vzteku nepomáhá, spíš ho může zhoršit

Ventilovat vztek se zdá být jako rozumný způsob, jak se ho zbavit. Podle obecně vžitého názoru nám vyjádření vzteku pomůže se ho zbavit, jako když vypustíme páru z tlakového hrnce. Ale tato běžná metafora je zavádějící, tvrdí nová analýza vědců Státní univerzity v Ohiu. Ti posoudili 154 studií o vzteku a objevili jen málo důkazů o tom, že ventilování pomáhá. V některých případech naopak může hněv ještě zvýšit, napsal server Science Alert.

Úzkostná, avšak nikoli ztracená generace

Jonathan Haidt je americký sociální psycholog a vysokoškolský profesor, jehož jméno často slýcháme v souvislosti s duševním zdravím mladé generace – narůstajícím počtem úzkostných, sociálních a depresivních poruch i počtem sebevražd, ohledně kterého bijí na poplach rodiče, pedagogové i psychologové v celém západním světě. K jeho nejznámějším knihám patří The Coddling of the American Mind: How Good Intentions and Bad Ideas Are Setting Up a Generation for Failure o rostoucí politické polarizaci, duševním zdraví a vysokoškolské kultuře a The Anxious Generation.

Existuje ještě „reálný život“?

Twitter není reálný život, dočtu se občas (jméno sociální sítě v té sentenci lze variovat). Je to výrok svým způsobem plný naděje, taky pro lidi, kteří – jako já – pracují v tzv. tradičních médiích. Vyplývá z něj totiž, že z bzučícího provozu na sociálních sítích se nedá vyvozovat, čím lidé skutečně žijí, a na způsobu, jímž se tam lidé projevují, nelze založit představu, jací skutečně jsou. Že existuje ještě jiná, „reálná“ sféra, kterou je potřeba zkoumat, prohlížet, osahávat, pokud má člověk ambici nějak, třeba žurnalisticky, postihnout, co obnáší být dnes člověkem ve světě.

V zajetí prevence

„Hlavně si svou rakovinu negooglete,“ upozornila zdravotní sestra dospívající dívku. Caroline Cramptonová onemocněla Hodgkinovým lymfomem, zhoubným onemocněním mízních uzlin. Lékař ji ubezpečil, že v mladém věku se vyléčí hned po první chemoterapii 95 procent lidí. Všechno mělo být dobré a Caroline negooglila. Jenže spadla do pěti procent. Nastoupila agresivnější chemoterapie, která jí zničila imunitu, lékaři ji budili co čtyři hodiny, aby kontrolovali její tělesné hodnoty. Caroline tehdy přišla i o schopnost spánku. Co dělat, když nejde spát? Začala googlovat, a když pak usnula, bývalo to v slzách.

Spasit svět, nebo sebe?

Tasmánie, zatím poslední kniha italského spisovatele Paola Giordana, je plná jednoduchých, přesných, přitom jazykově bohatých vyjádření. Autor dokáže v pár větách často postihnout něco vcelku zásadního. O to se samozřejmě pokouší téměř každý spisovatel. Podstatné jsou ale cesty, které k tomu vedou. „Ve své nové knize, kterou právě píšu, se budu ještě radikálněji než v Tasmánii snažit nevycházet od tématu. Vymazat témata. Mám spoustu střípků nápadů. Hledám odvahu je zkusit poslepovat, abych viděl, co z toho vyleze,“ říká Paolo Giordano.

Řemeslo vrací úder

Jak slovy dělat věci se jmenuje cyklus přednášek britského filozofa J. L. Austina z roku 1955. Knižně vyšly v šedesátých letech. Vliv měly nemalý, nejen ve filozofii. Autor ukazuje, že slovy jen nepopisujeme ani neinformujeme; slovy lze vytvářet nové skutečnosti. Třeba někoho pokřtít nebo oddat. Proti tomu lze máloco namítat. Ovšem občas má člověk z humanitních věd dojem, jako by si jejich zástupci mysleli, že to platí obecně. Slova realitu vytvářejí a mluvení je samo o sobě cenné. Asi se není čemu divit. Přecenění slova mají humanitní vědy vepsané v základech. Problém nastává, když si i zbytek společnosti myslí, že slovy lze dělat věci.

Na Slovensku opět napadl medvěd houbaře. Slováci si zadali studii, jestli se nepřemnožili

Na Slovensku napadl zase medvěd člověka, ten utrpěl zranění, pravděpodobně rukou a nohou a na místo byl vyslán záchranářský vrtulník. Informují o tom v sobotu slovenská média s odkazem na policii a záchranáře. Šelma se podle nich střetla v okrese Prievidza s postarším houbařem. Na místo směřuje zásahový tým, uvedla policie a vyzvala obyvatele, aby byli v regionu opatrní a procházku v lokalitě si raději rozmysleli.

Člověk druhému do hlavy vidí

„Potřebuji přesně vás,“ říkala mi paní do telefonu, když mě zvala do debaty. Prý shánějí člověka hájícího stanovisko, jež mi v rychlosti předestřela. Namítla jsem, že si nic podobného nemyslím. „Ale ano, máme na to data,“ poznamenala. Asi měla na mysli, že firma, od níž pozvánka dorazila, si udělala rešerši, projela mé výstupy a seznala, že jsem jejich člověk. Nedomluvily jsme se. Trvala jsem na tom, že si myslím, co si myslím. Možná z principu. Zčásti měla paní asi pravdu. Na příhodě není nic pobuřujícího. Každý zve do debat lidi s očekáváním, že budou herci sebe samých. Všichni pracujeme s tím, že druhého známe, že je tudíž předvídatelný.

Vyblednutí

„Vládne čas, ne car,“ praví staré gruzínské přísloví. Je pozoruhodné sledovat, jak jsou dřívější činy, záslužné i ohavné, v průběhu času pomalu zaváty prachem zapomnění. Ač si při pohřbech i po velkých událostech vždy slavnostně slibujeme, že „nikdy nezapomeneme“, praxe za tím, co by duch snad chtěl, poněkud pokulhává. I právo ostatně zná instituci promlčení (ještě lépe zní německé Verjährung – od Jahr, rok, cosi jako převrstvení léty), byť vražda je zdánlivě pořád vraždou, i po pěti stech letech. Co se jen v historii na každém čtverečním metru země událo rekovných, ušlechtilých, strašlivých i odporných činů, počítáme-li jenom ty lidské, na které se vztahují naše etické představy (a co teprve těch udávených hrabošů a aktů obětavé hraboší mateřské lásky!).

Kolik vzorků máš…

Jednoho dubnového večera roku 2018 vynesl nenápadný starý muž z domu koš s odpadky. Aniž to tušil, šlo o příležitost, na kterou čekali další nenápadní pánové. Mezi odpadky v popelnici se ocitl i použitý papírový kapesník a na něm stopy DNA člověka, který se do něj vysmrkal. Laboratorní analýza prokázala shodu se vzorky odebranými o mnoho desítek let dřív na místech, kde byly spáchány brutální a dosud neobjasněné zločiny. Nenápadný starý muž byl sériový vrah „na odpočinku“, pachatel nejméně třinácti vražd, padesáti znásilnění a víc než stovky vloupání. Kalifornská policie jej léta znala jen pod přezdívkou Golden State Killer, činný byl v letech 1974–1986.

Stres drtí většinu Čechů. Víc než čtvrtina kvůli němu nemohla ani jít do práce

Stres trápí většinu obyvatel Česka. V uplynulém roce se šest z deseti Čechů potýkalo se stresem v takové míře, že to mělo dopad na jejich běžný život. Třetina pak tento pocit zažívala opakovaně a více než čtvrtina Čechů pociťovala takovou míru stresu, že kvůli tomu nemohli chodit několik dnů do práce. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos u příležitosti Světového dne duševního zdraví, který připadá na dnešek. Celosvětově přiznalo pocity stresu ovlivňující každodenní život 62 procent lidí, do práce kvůli tomu nechodilo 40 procent lidí,

Bob Dylan ve službách „náčelníka“

Třikrát za sebou v Praze koncem minulého týdne koncertoval Bob Dylan, uctívaný písničkář, nositel Nobelovy ceny za literaturu a jeden z nejvýznamnějších světových umělců posledních desetiletí. Co třiaosmdesátiletý hudebník v Praze předvedl? Jaká je tvorba jeho pozdního období a co vlastně Dylana jako tvůrce definuje? V Salonu Echa o tom redaktor Ondřej Štindl mluvil s anglistou a editorem českých vydání Dylanových textů Petrem Onuferem, nakladatelem a předním „dylanologem“ Michalem Plzákem a hudebnicí Zuzanou Barincovou.

Pít příliš mnoho vody může být nebezpečné. Hrozí i smrt

Když John Putnam v červnu dosekal druhý trávník, teplota v texaském městě Round Rock se blížila 38 stupňům Celsia. Tou dobou už v sobě 74letý údržbář zeleně měl přes 11 litrů vody, které vypil během pěti hodin v domnění, že mu to pomůže zvládnout náročný den v práci. Místo toho se mu ale udělalo špatně a byl unavený. Když dojel domů, aby si odpočinul, cítil bolest na hrudi a špatně se mu dýchalo, píše The Wall Street Journal. Vydal se do nemocnice s tím, že má asi infarkt.

Ve vesmíru váš křik nikdo neuslyší

Cassandře Jenkinsové se před pár lety rozplynul už téměř splněný dětský sen. David Berman z kapely Silver Jews, kterého odmala obdivovala, těsně před turné, na které měli společně vyjet, spáchal sebevraždu. Těžko říct, jestli i to odstartovalo úzkosti a deprese, se kterými se opět začala potýkat. A vynořily se pochybnosti: je hudba vůbec kariéra pro ni? Startovní pozice k vytvoření nové desky tedy nebyla, jemně řečeno, nejvýhodnější. Novinka My Light, My Destroyer je teskná, ale krásná deska a jakákoli bolest, které snad bylo při její tvorbě zapotřebí, za to zjevně stála.

Bolesti hlavy, závratě a až ztráta vědomí. Jak se vyhnout zdravotním problémům z veder

Od začátku července ošetřili lékaři interní pohotovosti v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně desítky lidí kvůli problémům, souvisejícím s horkem, informovala mluvčí zdravotnického zařízení. Nejčastěji se jednalo o seniory, kteří byli silně dehydrovaní, někteří v souvislosti s tím měli také infekty močových cest. Několik pacientů muselo být z těchto důvodů hospitalizováno, po zavodnění jsou většinou po pár dnech propouštěni domů.

All You Need Is Love

Z jakýchsi důvodů se občas, stane, že se na diskusi, jako je Salon Týdeníku Echo, sejdou samí muži. Říká se takovým panelům mamel. To je právem kritizováno, dokonce je mužům vyčítáno, že se toho účastní. Mně se stalo minule, že jsem jednu takovou debatu organizoval – a byli tam jenom muži, přestože jsem dámy zval. Nyní, abych tomu předešel, pozval jsem jen samé ženy, ctihodné dámy. A ony přišly, za což jim děkuji.

Mezi Májem a Káčou aneb Proč žít

Člověk si občas položí otázku, jestli se v naší době dá ještě trochu důstojně žít. Tedy člověk třeba jako já. Jestli už pomalu není čas to nějak nenápadně zabalit, odebrat se kamsi do savany, jako starý slon pomalu složit kosti, posloužit jako biologický materiál pro jiné tvory nebo spíš pro kedlubny, což by byla konečně užitečná recyklace, kterou by si nemusel vyčítat. Nebo jako Seneca si sednout do vany, samozřejmě v takové té tóze, jak do senátu, a chvíli se tam šplouchat a pak jako ten Seneca vzít kudličku a šmik šmik… Ale to je míněno jen velmi teoreticky, člověk ve skutečnosti až na výjimky lpí na životě, neboť život je jediná forma existence, kterou si dovede jakžtakž představit.

Mám v plánu takové polepšení, slibuje starosta Novotný

Starosta pražských Řeporyjí, který kvůli svým nedávným výrokům čelil hlasování o vyloučení z domovské ODS, slíbil, že změní svůj často kontroverzní a výbušný styl vyjadřování. V rozhovoru pro Radio Prostor uvedl, že se probudil do nového rána s rozhodnutím změnit svůj dosavadní přístup. Řeporyjský starosta čelí kvůli svým příspěvkům na sociálních sítích problémům opakovaně. Příspěvek týkající se zdravotního stavu dcery hudebníka Felixe Slováčka Novotný smazal a omluvil se

Soudcovláda: Bude snazší měnit pohlaví

Ústavní soud v Brně otevírá cestu pohlavnímu chaosu. Rozhodnutím pléna (12 : 3) končí na evropské poměry přísná praxe, kdy se pro změnu pohlaví vyžaduje chirurgický zákrok. Nově bude stačit „pouhé“ lékařské dobrozdání. Začne tedy záležet na jakémsi převažujícím názoru lékařského stavu. Je to otevírání dveří zmatkům, které panují v duších mnoha mladých lidí. Zprávy z terénu naznačují, že i v českých zemích se „genderová dysforie“, pocit, že duše sídlí ve špatném těle, na školách skokově rozšířila.

Popírat přirozenost vede ke zpátečnictví

Abigail Favaleová, autorka knihy Zrození genderu, kterou před několika týdny vydalo nakladatelství Kalich, kdysi ráda znejišťovala své studenty ohledně jejich identity. Tehdy učila genderová studia. „Co je to muž? Co je to žena? Buďme kreativní! Každý si přece může najít vlastní odpověď.“ Aspoň to nám říká takzvané genderové paradigma, které zpochybňuje existenci přirozeného ženského nebo mužského těla. Dnes zdobí pravou ruku Abigail Favaleové tetování Johanky z Arku. Poté, co prošla konverzí ke katolicismu a stala se matkou čtyř dětí, nepovažuje hvězdy genderové teorie za zdroj inspirace.

Medvěd na Slovensku srazil lesníka. Poranil mu páteř a zlámal žebra

Na Slovensku medvěd opět zranil člověka. Tentokrát šlo o střet zvířete s lesníkem, kterého běžící medvěd porazil a způsobil mu poranění páteře a zlomeniny. K incidentu došlo v katastru obce Kvačany v okresu Liptovský Mikuláš. Jde už o několikátý podobný případ z poslední doby. Soužití lidí a medvědů se stalo na Slovensku politickým tématem. Slovenská vláda chce značně uvolnit podmínky k odstřelu medvědů. Vládní politici kritizovali své předchůdce za příliš smířlivý postup.

Psychoterapie v podezření

„Dřívější generace nebyly vedeny k tomu, odvést práci samy na sobě. Byly vedeny k tomu, spíš emoce rychle zpracovat a jít dál. Pro nás zpracovat emoce znamená vyřešit je do posledního puntíku,“ říká influencerka Tereza Koubková, reprezentantka mladé generace, v nedávném rozhovoru pro DVTV. Výrok je příznačný pro jev, který ostře podala americká novinářka Abigail Shrierová v nedávno vydané knize Špatná terapie / Proč děti nedospívají? Jakmile se začnete starat o své duševní zdraví, můžete se s ním rozloučit. Jinými slovy, žádná generace tolik nepečovala o duševní zdraví jako ta, již reprezentuje Tereza Koubková

VIDEO: Musk ukázal, jak muž s jeho čipem hraje šachy pouhými myšlenkami

Zakladatel projektu Neuralink Elon Musk publikoval video, v němž ukazuje, že první pacient s tímto mozkovým čipem dokáže svými myšlenkami ovládat počítač a hýbat kurzorem na obrazovce. Na záběrech ze sítě X je vidět, jak muž dokonce ovládá šachovou partii. Podle Muska se zdá, že se první účastník klinické studie po zavedení čipu do mozku zcela zotavil. „Živý přenos. Neuralink předvádí „telepatii“ – ovládání počítače a hraní videoher pouhým myšlením,“ uvedl Musk.