Tag: peníze

Články k tagu

Senát křísí snahu chránit hotovost i právo být offline

Skupina senátorů po čase opět vyrukovala s návrhem, který se na české politické scéně objevuje průběžně. Prosazují právo člověka být osvobozen od povinného využívání digitálních prostředků, jinými slovy možnost být offline a platit v hotovosti. Podle nich by se tato práva měla objevit v ústavě, respektive v Listině základních práv a svobod. Nápad dlouhodobě rozděluje společnost, podobný návrh kupříkladu Senát letos v únoru zamítl jen o jeden hlas.

Stovky miliard z Česka odcházejí do zahraničí, banky na windfall tax zaplatí zlomek

Od ledna do září bylo podle předběžných dat České národní banky (ČNB) vyplaceno do zahraničí v podobě dividend a úroků 294 miliard korun, tedy meziročně o tři procenta více. Například banky atakují rekordní výplatu, což mimo jiné znamená, že v rámci takzvané windfall tax zaplatí místo avizovaných desítek jen jednotky miliard korun. Klíčovými plátci dividend do zahraničí jsou banky. Otázku odlivu dividend řeší mimochodem i vláda Petra Fialy (ODS) ve svém programovém prohlášení.

Snižování úrokových sazeb: Jaká je budoucnost hypoték či „spořáků“? Banky jsou opatrné

Snižování úrokových sazeb ze strany České národní banky (ČNB) se blíží. Možná ne tak rychle, jak očekává trh, ale pozvolna k tomu dojde. Jejich úroveň je přitom klíčová pro vývoj ekonomiky a dá se očekávat, že bude mít vliv na řadu oblastí. Z pohledu běžného člověka se může jednat třeba o prostor pro refinancování existujících úvěrů, ale také o pokles výnosů u některých spořících či investičních nástrojů. Samotné banky nechtějí svou strategii příliš přibližovat.

Senátoři chtějí zakotvit právo být off-line a platby v hotovosti

Skupina 17 senátorů chce do Listiny základních práv a svobod zakotvit právo být osvobozen od povinného využívání digitálních prostředků. Oznámili to v úterý prostřednictvím senátní tiskové tajemnice Lady Faldynové. Současně znovu navrhli ústavně zakotvit právo na využívání peněžní hotovosti, i když podobný návrh Senát letos v únoru odmítl. Podle tvůrců novely aktuální návrh reaguje na připomínky k původnímu záměru.

Inflace v říjnu vzrostla na 8,5 procent, podle expertů ale inflační tlaky slábnou

Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně vzrostly o 8,5 procenta, meziroční inflace se tak proti září zvýšila o 1,6 procentního bodu. Růst inflace ale ovlivnilo to, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by meziroční inflace letos v říjnu byla pod šesti procenty, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Také Česká národní banka (ČNB) a ekonomičtí analytici se shodují, že růst inflace byl technického charakteru a inflační vlna opadává.

Vláda sníží podporu stavebního spoření, spořitelny mají akční nabídky

Vláda Petra Fialy (ODS) v rámci takzvaného konsolidačního balíčku sníží státní podporu stavebního spoření na polovinu. Spořitelny nicméně bojují s propadajícím se zájmem akčními nabídkami, například bonusem při sjednání, zvýšeným úrokem ale především dorovnáním právě ušlého státního bonusu. Dosud činí maximální státní podpora stavebního spoření 2000 korun. Od nového roku bude snížena na polovinu. Spořitelny, které opakovaně radily státu podporu nesnižovat (psali jsme například zde), jsou na situaci připraveny po svém.

Jurečka prolamuje bankovní tajemství. „Prošlo to bez odůvodnění“

Sněmovnou hladce prošla kontroverzní změna, která má umožnit ministerstvu práce a jeho úřadům prolamovat bankovní tajemství. Úřady práce by tak získaly pravomoc nahlížet na bankovní údaje lidí i třeba jejich rodinných příslušníků. Problematická není jen otázka, jak moc je to přiměřené, ale i samotný proces, kdy se takovýto potenciálně výrazný zásah do soukromí lidí dostal do novely zákona jako pozměňovací návrh, u kterého se ani nikdo neobtěžoval se zdůvodňováním. Kritizují to organizace zabývající se právem na soukromí a ochranou osobních údajů.

Češi platí za energie v průměru měsíčně víc než loni. Čeká se zdražení

Češi platí v současné době za energie v průměru o 155 korun měsíčně více než ve stejném období loni. Oproti začátku letošního roku ovšem platby za elektřinu a plyn znatelně klesly, nejvýše byly v prvním čtvrtletí. Vyplývá to z analýzy společnosti Patron GO, která čerpala data v průměru od 2000 uživatelů. V příštím roce platby za elektřinu nejspíš opět vzrostou.

Pirátské hrátky s regulací nájmů

Kdyby se z některých návrhů, které vypouští členové vlády Petra Fialy do veřejného prostoru, vymazaly podpisy, mohl by mít pozorovatel dojem, že nám tady nevládne kabinet pravého středu, ale socialistický. Už skoro nemine den, aby se neobjevil nový návrh na dotaci (Hladíkův domek po babičce), daň (naposledy z mobilního telefonu, které se říká koncesionářský poplatek za veřejnoprávní média) nebo regulaci (aktuálně návrh na zveřejňování platů v soukromých firmách na vyžádání zaměstnanců z dílny Mariana Jurečky). „Pokud se to hýbe, zdaň to. Když se to stále hýbe, reguluj to. A když se to přestane hýbat, dotuj to.“ Tak popisoval někdejší americký prezident a velký odpůrce státních zásahů Ronald Reagan typické praktiky socialistického vládnutí.

Stát si chce otevřít dveře k utajeným údajům lidí. Úřady uvidí účty v bankách i přeplatky za energie

Lidovci opanovali v současné vládě tradiční téma zneužívání dávek a ministerstvo práce Mariana Jurečky chystá změny v jejich systému. Mimo jiné i v otázce tvrdších kontrol, kdo má na ně nárok. Do chystané novely o státní sociální podpoře se tak dostal v rámci pozměňovacích návrhů poměrně kontroverzní paragraf – úředníci mají dostat za účelem kontroly nárok na prolomení bankovního tajemství.

Ruští vojáci na Ukrajině si polepšili. Dostali přidáno

Rusko zvýší plat svým vojákům na Ukrajině. Nově bude minimální mzda činit 210 tisíc rublů (více než 51 tisíc korun), uvádí to ruský server RBC s odkazem na resortní noviny ministerstva vnitra Krasnaja zvezda. Výše platu závisí na pozici daného vojáka, všichni si ale mají polepšit kvůli 10,5procentní valorizaci. „Vzhledem k tomu, že k 1. říjnu 2023 se peněžitý příspěvek vojáků valorizuje o 10,5 procent, budou měsíční peněžité dávky účastníkům speciální vojenské operace činit od 210 tisíc rublů měsíčně,“ uvádí se v materiálech ministerstva obrany.

EU zasypává Gazu miliardami. Palestině poslala desetkrát víc než Česku

ANALÝZA: Finanční pomoc zemí EU Palestině je v posledních patnácti letech v poměru k velikosti ekonomiky zhruba desetinásobná (!) v porovnání s objemem unijních peněz, které v témže období coby řádný člen EU čerpalo Česko. Ač právě od roku 2008 Gaze zcela a definitivně vládne Hamás, nekonají se tam volby, země EU své peníze posílají dále. Doslova zasypávají Gazu miliardami.

Česko zaplavily falešné mince. Policie řeší velkou kauzu padělaných dvacetikorun

Falešných peněz přibývá. Česká národní banka (ČNB) zadržela za letošní rok oproti loňsku více než dvojnásobek padělaných bankovek a mincí. A zatímco v minulých letech šlo hlavně o bankovky, letos k překvapení všech výrazně přibylo i mincí. Pražská policie totiž podle informací deníku Echo24 řeší od minulého roku kauzu většího množství padělaných dvacetikorun, které jsou od těch standardních téměř k nerozeznání.

Peníze na důchod: stát zpřísní podporu penzijního spoření, lidi chce učit investovat

Stát chce lidi přimět zhodnocovat peníze na stáří lépe než jen doplňkovým penzijním spořením, kde ani dynamické fondy nepřinášejí příliš zajímavé výnosy. Vzniknout má proto tzv. dlouhodobý produkt, který by umožnil i rizikovější investice a k tomu nabídl daňové odpočty. Měl by stát občany „učit“ investovat a jak by měl kontrolovat, do čeho lidé pod jeho záštitou vkládají peníze? Vládní návrh zákona na změnu státní podpory penzijního spoření nyní leží ve sněmovně.

Kdo zastaví drahotu a migraci

Zažíváme nejtěžší období svobodné doby po roce 1989. Máme za sebou dva roky největší inflace. Ta už se pomalu stala novým normálem. Někteří ekonomové tak nad včerejší zprávou, že oproti předchozímu roku stouply ceny „jen“ o 6,9 procenta, spokojeně konstatovali, že zdražování máme za sebou. A míříme ke stabilnějším cenám. To ukazuje, jak moc jsme se se zdražováním smířili. To, co se u nás děje, přitom není na evropské poměry normální. Ceny tady rostou stále výrazně rychleji než v jiných zemích.

Dolar je zase za sto rublů. Drastické zvýšení úrokových sazeb nezabralo

Ruský rubl zůstává pod tlakem, dolar dnes překročil psychologicky důležitou hranici 100 RUB/USD. Předchozí prolomení této hranice v polovině srpna přinutilo ruskou centrální banku k nouzovým opatřením na podporu domácí měny. Rubl letos tlačí dolů odliv deviz a klesající přebytek běžného účtu platební bilance země, napsala agentura Reuters. V srpnu ruská centrální banka v reakci na pokles kurzu rublu zvýšila na mimořádném zasedání svou hlavní úrokovou sazbu o 3,5 procentního bodu na 12 procent. V září pak přikročila k dalšímu zvýšení na 13 procent.

Cena elektřiny příští rok plošně zdraží. „Maximálně o 10 procent,“ řekl ministr

Elektřina v příštím roce českým odběratelům možná plošně zdraží, nejvýše do deseti procent. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to v neděli připustil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Věří, že případné zdražování bude mírné, nevyloučil i možnost setrvání cen, ta je však malá. Důvodem případného růstu cen je zejména převedení části poplatku na obnovitelné zdroje energie zpět na odběratele, které tak odmaže letošní zlevňování dodávek energií.

Čechy vystrašily změny v předčasných důchodech. Podali víc žádostí než dřív za celý rok

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) dostala letos do poloviny září víc žádostí o předčasnou penzi než za celý loňský rok. Celkem jich bylo přes 86.400. Je to také téměř třikrát víc než předloni. V roce 2021 o dřívější důchod požádalo asi 30.000 lidí. Vyplývá to z údajů, které úřad zveřejnil. Zájem o předčasné penze se výrazně zvedl loni na podzim poté, co ministerstvo práce upozornilo na jejich výhodnost. Šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) i ředitel ČSSZ František Boháček v poslední době několikrát zopakovali, že se loňská výhodná situace letos už neopakuje.

Češi utrácejí ještě méně než před rokem, ekonomika klesá rychleji

Česká ekonomika klesla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt (HDP) stagnoval. Zpřesněné údaje ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledky jsou horší, než statistici odhadovali koncem srpna. Tehdy uváděli meziroční pokles o 0,4 procenta a mezičtvrtletní růst o 0,1 procenta.

Pod 20 tisíc měsíčně už brzy ne. Minimální mzda poroste mnohem rychleji než průměrná

Minimální mzda dvacet tisíc, navíc dvojnásobný nárůst oproti té průměrné. Takové navýšení prosazují odbory i ministerstvo práce. Zaměstnavatelé se však takovému zvýšení zátěže brání a volají také po konci existence zaručených mezd. Ty odvozením z minimální mzdy stanovují nejnižší možné platové ohodnocení různých profesí, a představují tak vlastně státem stanovované ceny.

Rodinná pouta

„Co se týče dědictví, měl jsem to jako ostatní: jednoho dne se o něj člověk musí postarat,“ píše švýcarský spisovatel Lukas Bärfuss v nedávno vydaném eseji Otcova krabice. To se tak někdo má, napadne čtenáře: Lukas dědí. Ale ne vždy je to radost. Autor popisuje, jak odmítl převzít otcovy dluhy. Krom toho mu po otci, který poslední roky žil na ulici, zbyla banánová krabice s několika drobnostmi. Bärfussův esej spadá do žánru nově pojmenovaného jako autosociobiografie. Na osobních příbězích spisovatelé jako Didier Eribon nebo Annie Ernauxová demonstrují, jak nám společnost promlouvá do osobního osudu.

Zaměstnanci mají danit benefity nad 21 983 korun jako příjem, navrhuje vláda

Zaměstnanci zřejmě budou mít příští rok v práci bez zdanění benefity do 21 983 korun. Při rozpočítání by tak na měsíc mohli mít s osvobozením od daně k platu či mzdě navíc nepeněžité bonusy nejvýš za 1832 korun. Zaměstnanecká zvýhodnění a podpory nad tuto částku by se měly danit jako příjem. Vyplývá to z koaličního pozměňovacího návrhu k vládnímu konsolidačnímu balíčku a ze schváleného vládního nařízení o vyměřovacím základu. Podle návrhu mají být bez daně benefity do poloviny průměrné mzdy. Ta pro příští rok podle nařízení činí 43 966 korun. Balíček projednává Sněmovna.

Průměrná mzda překročila 43 000 korun. Reálně však klesla

Průměrná mzda v Česku se v letošním druhém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,7 procenta na 43 193 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 11,1 procenta, se ale mzda reálně snížila o 3,1 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla sedmé čtvrtletí v řadě. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Pokuta za předčasné splácení hypoték. „Teď to neřešte, banky mají rekordní zisky“

Jedním z témat debaty v Poslanecké sněmovně se tento týden stal i návrh zákona, který by mimo jiné upravil pravidla k předčasnému splacení hypoték. Banky by tak v případě předčasného splacení hypotéky mohly po klientech vymáhat až dvě procenta z nesplacené jistiny. Tento poplatek by podle propočtů mohl činit v průměru zhruba 60 tisíc korun. Opoziční i koaliční poslanci vyjadřovali svůj nesouhlas s navrhovanou změnou zákona už v červnu, psali jsme o tom zde, nyní se ale toto téma stalo znovu předmětem debat.

Doba oddlužení se má zkrátit. „Nesmí se vrátit vymáhání dluhů baseballovými pálkami“

Doba oddlužení se možná zkrátí z nyní základních pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Předpokládá to vládní novela insolvenčního zákona, kterou v úterním úvodním kole podpořila Sněmovna. Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Navrhované změny vychází z evropské směrnice a měly by proces zpřístupnit širšímu okruhu lidí z řad podnikatelů i spotřebitelů. Předloha nyní zamíří k posouzení do ústavně-právního výboru.

Air Bank odpovídá Mastercard: nový způsob placení půjde reklamovat. Pomůže, kde neberou karty

Debata o způsobech placení vyvolává už několik týdnů zájem médií i českého bankovního sektoru. Stížnosti ohledně mizejících terminálů se do jisté míry rozhodla vyřešit Air Bank, která chce letos spustit nový platební systém, který by se alespoň částečně vyhnul jedné z nejčastějších stížností obchodníků – poplatkům karetním společnostem a provozovatelům terminálů.

Za jediný dolar už Rusové platí 100 rublů. Kreml z propadu kurzu viní centrální banku

Dolar v pondělí poprvé od loňského jara zdolal hranici 100 rublů, na což Kreml zareagoval kritikou ruské centrální banky. Ta je podle ekonomického poradce prezidenta Vladimira Putina za pád měny zodpovědná prosazováním uvolněné měnové politiky. Centrální banka vzápětí avizovala, že na příštím zasedání své bankovní rady nevylučuje zvýšení základní úrokové sazby. Informovala o tom agentura Interfax. Dolar se v pondělí dopoledne prodával až za 100,9950 rublu.

Vznikají náklady značného rozsahu, hotovost je pracná, brání firma platební terminály

Letní dohady o platbách kartou, či hotovostí „nasvítily“ téma poplatků, které musí obchodníci odvádět karetním společnostem nebo provozovatelům terminálů. Právě jejich výše je podle mnohých restauratérů nebo prodejců hlavním důvodem pro to, proč nenabízí možnost bezkontaktní platby. Zatímco provozovatelé terminálů poplatky hájí, na světě má brzy být platební systém české Air Bank, který by se alespoň částečně kartám a terminálům vyhnul.

Nový způsob placení od Air Bank? Nebudete moci reklamovat, varuje Mastercard

Letní debatu o platbách v hotovosti, či kartou, rozvířil záměr české Air Bank, která plánuje letos představit nový platební systém. Ten by měl alespoň částečně obejít poplatky karetním společnostem či zprostředkovatelům platebních terminálů, které obchodníci často zmiňují jako důvod, proč neberou karty. Takzvané okamžité platby, které už nyní fungují v podobě QR kódů, nicméně nemají u zbytku trhu přílišnou oporu. Po konkurenčních bankách se k nim rezervovaně staví i ti, které by nový systém připravil o část příjmů.