Slovensko se od příštího roku zařadí mezi země, kde budou mít zákazníci jistotu, že zaplatí bezhotovostně všude. Nový zákon o evidenci tržeb, který předložilo slovenské ministerstvo financí, ukládá všem obchodníkům povinnost umožnit platbu kartou, QR kódem či online převodem u nákupů nad jedno euro. Návrh je součástí širší modernizace elektronické evidence prodeje a boje proti daňovým únikům. Bratislava tak míří jiným směrem než Česko, kde návrhy na povinnost přijímat bezhotovostní platby zatím narážejí.

Podle návrhu zákona „se zavádí povinnost pro každého prodávajícího, který je povinen používat pokladnu eKasa, umožnit kupujícímu provést platbu bezhotovostně – platební kartou, online převodem, platbou pomocí QR kódu a podobně – pokud nákup přesáhne jedno euro,“ uvádí slovenské ministerstvo financí v důvodové zprávě, o které píše server tvnoviny.sk.

Výjimka bude platit pouze v případě, že nebude dostupné internetové připojení nebo dojde k výpadku systému finanční správy, který potvrzuje realizaci bezhotovostních plateb. Při porušení nové povinnosti bude hrozit pokuta od 500 do 15 000 eur.

Součástí návrhu je i zavedení tzv. softwarové online pokladny, která má podnikatelům zjednodušit povinnosti spojené s evidencí tržeb. Obchodník si bude moci zvolit, zda využije tuto moderní verzi, klasickou online pokladnu, nebo dosavadní virtuální registrační pokladnu.

Důvody: šedá ekonomika a měnící se zvyklosti

Slovenské ministerstvo financí zdůvodnilo krok tím, že „používání pokladny eKasa pro všechny služby přispěje k odstranění případného nepřiznání výše tržby za poskytnuté služby“.

Podobné kroky už dříve zavedly i jiné státy, například Rumunsko. Tam po zavedení povinnosti přijímat bezhotovostní platby vzrostl počet terminálů z 15 na 26 na 1000 obyvatel, což je jeden z největších nárůstů v Evropské unii.

V Česku je situace odlišná. Obchodníci mají ze zákona povinnost přijímat hotovost, nikoliv však digitální platby. Zatímco Slováci chtějí mít možnost zaplatit kartou či mobilem všude, čeští politici podobný krok neplánují.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza to kritizuje. „Slovensko se tak přidává k řadě dalších zemí, kde (na rozdíl od českých politiků) pochopili, že je dobré podporovat možnost výběru. Zatímco v Česku někteří dokonce chtějí dávat právo na hotovost do Ústavy,“ uvedl.

Podle místopředsedy Hospodářské komory by bylo logické zavést rovnováhu. „Pokud zůstane zákonná povinnost přijímat hotovost, měla by platit i povinnost přijímat nějakou formu digitální platby pro ty, které hotovost obtěžuje a nenosí ji s sebou. Konkrétní forma – platba kartou, přes QR kód nebo okamžitým převodem – by už ale měla být volbou daného podnikatele,“ míní.

Zároveň upozorňuje, že povinné digitální platby mají význam i z hlediska férovosti podnikání. „Druhým aspektem je boj se šedou ekonomikou. Překvapuje mě, že tato vláda vědomě poskytuje výhodu těm, kteří nedodržují zákony. Očekávali jsme přesný opak – že pravicová vláda bude podporovat poctivé podnikatele, ne ty, kteří se snaží své tržby skrývat,“ říká.

Podle něj by se měla vrátit modernizovaná a zjednodušená forma elektronické evidence tržeb: „EET v lepší podobě a zároveň zásadní snížení byrokracie pro drobné podnikatele – to je kombinace, která by mohla přinést stejnou jistotu jako povinné hotovostní platby, ale bez zbytečných komplikací.“

Politici jsou zdrženliví

Podle České národní banky „jsou obchodníci ze zákona povinni přijímat hotovost, bezhotovostní platby jsou na uvážení obchodníka“.

Ani bývalá ministryně financí a po říjnových volbách potenciální šéfka státní kasy Alena Schillerová povinné bezhotovostní platby nepodporuje: „To, zda obchodník akceptuje bezhotovostní platby či nikoliv, by mělo zůstat plně na jeho rozhodnutí. Úkolem státu je zajistit rovné podnikatelské prostředí a řádný výběr daní, což samotná povinnost bezhotovostních plateb nezaručuje.“

Češi chtějí platit moderně

Zájem zákazníků o digitální platby přitom roste. Podle analýzy Global Payments a Mastercard tvoří v Česku bezhotovostní transakce už 59 % všech plateb. Zhruba polovina hotovostních transakcí navíc připadá na situace, kdy by zákazník raději zaplatil kartou, ale obchodník to neumožňuje. „Zákazníci dnes očekávají, že zaplatí kartou nebo mobilem kdykoli a kdekoli,“ uvedla generální ředitelka Mastercard pro Česko a Slovensko Jana Lvová.

V Česku terminálů přibývá, i když pomaleji než v zemích, které povinnost přijímat digitální platby již zavedly. Podle analýzy Global Payments a Mastercard stoupl za poslední tři roky počet terminálů o 11 procent na 30 zařízení na 1000 obyvatel, což je lehce pod evropským průměrem (32 na 1000 obyvatel). Nejvíce terminálů je dlouhodobě v turistických zemích, jako je Řecko, Španělsko či Chorvatsko, které mají mezi 37 až 50 terminály na 1000 obyvatel. V absolutních číslech Česko dohání hlavně městské oblasti, zatímco menší provozovny v regionech často stále přijímají pouze hotovost.

Proti rozrůstání terminálů jde přání některých zakotvit v Ústavě možnost být offline a používat hotovost. Právo na hotovost má být zakotveno jako součást širšího práva být osvobozen od povinného využívání digitálních prostředků. Nikdo by podle návrhu, který zatím zůstává k projednání v Senátu, nesměl být nucen vykonávat svá práva a povinnosti prostřednictvím elektronických sítí a úložišť nebo jiným podobným způsobem. Lidé by měli mít podle předlohy možnost hradit své peněžité závazky a také dostávat výplatu v platných bankovkách a mincích.