Doby důchodového pojištění hrají zásadní roli při získávání penze a u podmínek penzí předčasných došlo dokonce k přitvrzení. Lidem se tak například nabízí možnost odejít do předčasné penze jen s polovičním krácením, jenže musí získat dlouhých 45 „odpracovaných“ let, pro běžný předčasný důchod pak 40 či pro řádný 35 let. Může se tak stát, že k dosažení výhodnější či i řádné penze zbývá i poměrně krátká doba, ať už kvůli různým zápočtům studia či některým životním situacím. A v takovém případě umožňuje zákon i rychlejší „cestu“, než si chybějící měsíce či roky odpracovat. Platí však, že to jde jen za určitých podmínek.

Potřeba doplatit si doby důchodového pojištění může vznikat z řady důvodů, mezi jeden ze snadno představitelných je doba studií. U té totiž podle doby studia existují tři kategorie lidí, kterým se v různé míře započítává, či nikoliv. Například lidem studujícím po roce 2010 už vůbec. To znamená, že pokud chtějí, aby se jejich studium zejména na vysoké škole bralo v otázce důchodů v potaz a neplatí odvody kvůli souběžné výdělečné činnosti, zbývají jim dvě možnosti. Buď se přihlásit k dobrovolnému důchodovému pojištění už během studií, nebo si dobu doplatit zpětně. Doba studia přitom patří k výjimkám, kde je doplacení možné zpětně po neomezenou dobu, tedy do doby pobírání penze. Ale zatímco přihlásit se k placení v okamžiku studia lze bez dalších důvodů, zpětné doplácení je složitější.

Zájemci o dobrovolné důchodové pojištění si mohou vybírat z několika důvodů, které je k doplacení pojištění opravňují. Patří sem například doby, kdy byli nezaměstnaní a nepobírali podporu, studovali po 18. roce života, pracovali nebo podnikali v zahraničí, vykonávali dobrovolnickou službu, pracovali v ČR pro zahraničního zaměstnavatele nebo doprovázeli svého manžela na zahraniční pracovní misi. Některé z těchto důvodů umožňují zpětné pojištění bez časového omezení, jiné však s časovým omezením.

Tedy zatímco je možné doplatit si bez omezení zpětně dobu studia na vysoké škole či za určitých podmínek pobyt na Úřadu práce, v případě dobrovolnické služby to lze jen dva roky zpětně. Podobně pak v případě výdělečné činnosti v cizině to lze až u činností po roce 1995 a doplatit lze nejvýše dva roky.

Existuje i možnost přihlásit se k pojištění bez udání konkrétního důvodu. V takovém případě je však nutné, aby dotyčný už dříve platil alespoň po dobu jednoho roku důchodové pojištění, bez udání důvodu lze dobrovolně platit pojištění maximálně 15 let a zpětně lze tuto možnost využít pouze pro jeden rok zpětně od momentu, kdy člověk o pojištění požádá.

Měsíční výše pojistného, které se platí i doplácí zpětně vždy podle aktuálního roku, činí minimálně jednu čtvrtinu průměrné mzdy. V roce 2025 tak činí minimální měsíční platba 3 260 Kč. Sazba pojistného je jednotná a představuje 28 % z určeného vyměřovacího základu, tedy v případě minimálního odvodu zmíněné čtvrtiny průměrné mzdy. Za doplacený rok pojištění v roce 2025 by tak pojištěnec zaplatil zhruba 39 tisíc korun.

Počet lidí využívajících dobrovolné důchodové pojištění je dlouhodobě poměrně nízký, jak ukazují i nejnovější data ČSSZ z března, počet dobrovolně důchodově pojištěných občanů se drží poslední tři roky kolem čísla 10 tisíc.