Ministerstvo průmyslu a obchodu chtělo do rozšířeného národního plánu obnovy prosadit 2 miliardy korun na „vzdělávací a propagační akce k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku“. Požadavek se ale nakonec po připomínkách ministerstva školství na seznam mířící do Bruselu nedostal. Česko bude čerpat z evropských peněz v rámci národního plánu obnovy 193 miliard korun.
Podstatným faktorem energetické krize, tedy cen energií, je takzvaný Green Deal. Český prezident Miloš Zeman to řekl po úterní schůzce s kolegy ze zemí Visegrádské skupiny (V4), do které kromě Česka patří také Slovensko, Polsko a Maďarsko. Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové Moskva využívá energie jako zbraň. Téma energetické krize bylo spolu s válkou na Ukrajině hlavním bodem jednání prezidentského summitu v Bratislavě.
Zelená ekonomika přináší více pracovních míst, ale bude potřeba zajistit spravedlivou transformaci. Místopředseda Evropské komise (EK) odpovědný za klimatickou politiku Frans Timmermans to řekl na dnešním Green Deal summitu v Praze. Dodal, že pokud se podaří o výhodnosti Zelené dohody přesvědčit Čechy, může pak přesvědčit všechny. Takzvaná Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) předpokládá v Evropské unii snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.
Cena elektrického proudu se poslední dobou stala politickým problémem par excellence. Minulý týden se Fialův kabinet rozhodl stanovit strop u ceny, za niž obchodník prodává konečnému zákazníkovi. Strop nebyl uvalen na výrobce elektřiny, ti mohou obchodníkům dále prodávat za „tržní“ cenu, přičemž rozdíl obchodníkovi dorovná stát. Zasluhují si výrobci takové ohledy? A v čem má cenu bránit tento trh? I o tom je rozhovor s hlavním ekonomem ČEZ Pavlem Řežábkem.
Ekologické organizace zahájily právní kroky proti Evropské komisi kvůli zařazení jaderné energie a plynu mezi zelené investice, píše evropský online deník EUobserver. Jejich krok přichází v době, kdy se výpadek jaderných bloků ve Francii podepsal na vysoké ceně elektřiny na kontinentu. Evropa se také snaží nahradit dodávky energií z Ruska, které v únoru napadlo Ukrajinu. Pokud by aktivisté u soudu uspěli EU by například nemohla finančně podpořit výstavbu dalších bloků jaderných elektráren.
Na konci týdne oznámili rektoři vysokých škol, ředitelé fakultních, tedy těch největších nemocnic a hejtmani, že od nového roku budou očekávané ceny elektřiny likvidační. Vysoké školy hrozí opětovným zavedením on-line výuky, nemocnice budou nuceny omezit lékařskou péči a šetřit na lécích.
I když se Evropa potýká s energetickou krizí, Evropská unie nijak neslevuje ze svých klimatických závazků. I nadále bude před letošním klimatickým summitem OSN naléhat na největší světové ekonomiky, aby zlepšily své cíle v boji proti změně klimatu, a upozorní, že současné úsilí států je nedostatečné. Vyplývá to z návrhu dokumentu, do kterého nahlédla agentura Reuters.
Jednou z podstatných příčin energetické krize je zelený fanatismus, ať už se nazývá Green Deal nebo jakkoli jinak. Při setkání na Pražském hradě to českým velvyslancům řekl prezident Miloš Zeman. Apeloval na ně, aby pečovali o prosazení českých exportérů na zahraničních trzích a o přivedení efektivních zahraničních investic do Česka. Zeman připomněl sousední Německo, které podle něj má v úmyslu uzavřít tři zbývající jaderné elektrárny.
O víkendu umístil tým Petra Fialy na sociální sítě jedno z videí, v nichž se náš premiér pravidelně vyjadřuje k otázkám dneška. Úplně na konci několikaminutového, do té doby standardně fialovského přednesu se skrývá výbušná úvaha, jíž chceme věnovat následující poznámku. Fiala tu promlouvá o vlně veder v Evropě, připomene České Švýcarsko, samozřejmě hned za ním svou jižní Moravu a nepřímo to poskládá do souvislosti s antropogenním globálním oteplováním.
České společnosti v současné náročné situaci hledají způsoby, jak snížit svou energetickou spotřebu a změnit své podnikatelské aktivity na více udržitelné. Důvodem jsou extrémně vysoké náklady na energie i evropská směrnice CSRD. Ta začne platit od fiskálního roku 2023 a nařídí asi tisícovce českých firem vykazovat pravidelné nefinanční reporty. Odborníci nyní radí, jak ušetřit na základních položkách. Cena energií na českém i evropských trzích prudce stoupá.
Jedno staré holandské přísloví praví, že až si sedláci přestanou stěžovat, tak se blíží konec světa. Chce se tím říci, že sedláci remcají, často na svůj těžký úděl, od věků – a zřejmě nikdy neustanou. Moderní nezemědělný lid mívá pro jejich tvrdý chléb pochopení a k životu na venkově obecně chová často sympatie. To je aktuálně patrné i v Nizozemsku, jež zažívá nejrozsáhlejší a nejtvrdší selskou rebelii ve své historii. Podle různých průzkumů má pro aktuální protesty většina Nizozemců pochopení, byť část odmítá jejich radikalizaci. A to prý bude ještě hůř.
Berlín se chystá na konci roku definitivně odstavit poslední tři německé jaderné elektrárny. Opoziční CDU a CSU a i vládní FDP se snaží v nastalé energetické krizi tento postoj zvrátit. Na stole už je i návrh zákona, který by umožnil prodloužit chod stávajících jaderných elektráren o tři roky. Spolková země Bavorsko už před několika dny předložila Spolkové radě návrh zákona, v němž je ukotveno prodloužení životnosti posledních tří jaderných elektráren v Německu.
Německá sociálně demokratická ministryně stavebnictví Klara Geywitzová (SPD) se v posledních dnech stala terčem kritiky kvůli svým plánům v oblasti klimatu a bydlení. Chce totiž otevřít debatu o velikosti bydlení a jejich vlivu na udržitelnost. To se nelíbí opozici, ale ani vládní liberální FDP. Tyto strany záměry Geywitzové označují za regulaci a klimasocialismus. Geywitzová naznačuje, že velikost a způsob bydlení mají efekt na klima.
Evropská unie se snaží dekarbonizovat kontinent. Plánuje, že pomocí svého Green New Dealu do roku 2050 dosáhne klimatické neutrality, tedy konečný počet vypuštěných emisí bude nula. Za tímto účelem zavádí dost drastické regulace a omezení, které podle kritiků prodražují Evropanům život a ničí domácí průmysl. Právě situaci v těžkém průmyslu popsal analytik Karel Voldřich z think-tanku International Sustainable Finance Centre.
Česko by mělo své předsednictví EU, které minulý týden začalo, využít k zahájení návratu k racionalitě v energetické oblasti. Premiér Fiala tedy hovoří spíše o energetické suverenitě, ale ta dosažitelná není. Důležité je začít se vracet právě k energetické racionalitě. „Energetická suverenita“ je bezobsažný výrok, takový politický. Je líbivé vykřikovat tu o potravinové suverenitě, tu o suverenitě energetické. Ani jedno z toho není v praxi dosažitelné.
Velké emoce vyvolalo jednání ministrů životního prostředí o kontroverzním návrhu zakázat prodej aut se spalovacími motory od roku 2035. Poté, co předlohu schválil Evropský parlament, se jednání přesunulo na úroveň členských zemí Evropské unie. Schůzka ministrů však nepřinesla žádný výrazný odpor, jen sadu nejrůznějších výjimek pro jednotlivé státy. S kritikou současné vlády Petra Fialy (ODS) přispěchal předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš
Z úterý na středu se odehrávala historie, která sice byla přesně naplánovaná, ale ti, kdo ji měli dělat, o ní předem pokud možno mlčeli. Když rada ministrů životního prostředí skončila, šéf německých Zelených a vicekancléř spolkové vlády Robert Habeck napsal: „Uprostřed největší energetické krize v dějinách Evropy jsme přijali jeden z klimatických balíčků s největším dosahem v dějinách Evropy.“ Výjimky a kompromisy vyvzdorované několika členskými státy nemění podstatu věci.
Evropský parlament dnes na druhý pokus schválil reformu systému emisních povolenek, na níž se jako na klíčové součástí plnění klimatických závazků nezvykle rozdělení zákonodárci neshodli na předchozí červnové schůzi. Podle odsouhlaseného návrhu má bezplatné přidělování povolenek postupně skončit v letech 2027 až 2032. Poslanci se shodli také na parametrech dvou dalších úzce souvisejících norem, zavedení takzvaného uhlíkového cla a vytvoření sociálně klimatického fondu. .
Současné vysoké ceny energií mají negativní dopad na spoustu domácností a řadu podniků. Lidé si toho mohou všímat už na svých účtech za elektřinu a plyn, které však v budoucnou ještě porostou. Vyšší náklady za energie také mohou vidět na cenách nejrůznějších výrobků od potravin až po stavební materiály. Zdražení přichází v době, kdy se velmi nahlas řeší Green New Deal prosazovaný Evropskou komisí, který má vést k bezuhlíkové neutralitě.
Tento týden dorazil i do České republiky jeden nebezpečný trend postihující poslední roky země vyspělého Západu. Vlády na Západě se, jak známo, upsaly boji s klimatickou změnou a emisemi skleníkových plynů. V Evropské unii ještě nad tím, aby vlády nepolevovaly, bdí Evropská komise. Přesto jsou tu soudci, kteří své vlády tlačí k tomu, aby na nesmírně nákladné a protidemokratické cestě za uhlíkovou neutralitou ještě přidaly do kroku.
Minulý týden Evropský parlament potvrdil návrh viceprezidenta Evropské komise Franse Timmermanse, aby se na území EU od roku 2035 zakázaly prodej a registrace nových vozů se spalovacím motorem. Zákaz se má týkat osobních a lehkých užitkových aut. Souběžně se vyjednávají parametry nové normy Euro-7, která určuje, kolik mohou auta emitovat různých škodlivých plynů a částic. Pokud budou parametry nastaveny drasticky, hrozí klasickým autům konec ještě dřív.
Základ Green Dealu, takzvaná evropská taxonomie, která rozhoduje o tom, jaké zdroje energií budou označeny jako čisté a špinavé, byla dlouho sledovaným bojem. Evropská komise na přelomu loňského roku rozhodla, že jádro a plyn nakonec zařadí mezi zelené, tedy financovatelné zdroje. Bez toho by banky na výstavbu například nových jaderných reaktorů jen těžko půjčily. Ozelenění atomu se bralo jako vítězství „jaderných států“ v čele s Francií ale také Českem, které z jádra vyrábí až třetinu elektřiny.
Zprávy, které od středy přicházejí z Evropského parlamentu, vyvolaly v české veřejnosti jisté vzrušení. Europarlament radikálně a definitivně pohřbil auta se spalovacími motory (tedy definitivně – od roku 2035 a „jenom“ auta osobní a lehká užitková). Klidnější, popřípadě letargičtější hlasy tvrdí, že se to ještě dá změnit na úrovni vlád členských zemí. Konstatujme, že zástupci dvou z pěti vládních stran aktivně podpořili zákaz aut, která řidiči masivně chtějí, ve prospěch aut, která řidiči přes různé úlevy a dotace vytrvale nechtějí.
Neuvážený krok, který poškodí českou ekonomiku, a zvýší závislost Evropy na Číně. Tak hodnotí někteří europoslanci hlasování, kterým europarlament schválil zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Podle europoslance (ODS) Alexandra Vondry tím ostatní dali jasně najevo, že se všechno sází na jednu kartu elektromobilů. Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský pro Echo24 řekl, že při hlasování převládla zelená ideologie nad zdravým rozumem.
O důvodech současného rekordního zdražování, jaké vyspělý svět nezažil desítky let, vedou ekonomové a politici divoké polemiky. Jak velký podíl na něm má covid a dva roky lockdownů, které rozložily světový obchod, a jak se na něm podílí rekordní zadlužování, které přinejmenším v Evropě a částečně i v Americe jede od roku 2008? Jak velký vliv má zelená revoluce a tažení za bezuhlíkovou ekonomiku v Evropě známé jako Green New Deal? A jak velkou roli hraje Putinova agrese na Ukrajině?
Guvernérka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová otevřeně přiznala, že Green Deal bude dál zvedat ceny energií a surovin. Dodala, že ECB už nebude koukat jen na stabilitu cen, ale i tzv. zelené cíle. Podle některých odborníků je taková politika naprosto v rozporu se zákonným mandátem, jedná se totiž podle nich o prolomení „inflační hráze“. Šéfka ECB Christine Lagardeová uvedla, že přechod na zelenou energii ve světě pravděpodobně ve střednědobém horizontu povede k růstu cen, což může zvýšit inflaci.
Investoři již dávno nehledí jen na skvělý byznysplán, důležité je, aby firma dosahovala zisku eticky, říká Kateřina Bohuslavová. Ta ve společnosti ČEZ řídí útvar ESG Skupiny ČEZ a dohlíží na plnění ambiciózních cílů v ochraně životního prostředí, sociálních vztazích a transparentním řízení. V rozhovoru také vysvětluje, co vše se skrývá pod nefinančním reportingem a proč je nutné chápat ESG ne jako trend, ale jako nový přístup k podnikání.
Současná vlna zdražování, které je v Česku třetí nejvyšší v celé Evropské unii po Estonsku a Lotyšsku, má tři tvůrce. Jmenují se Andrej Babiš, covid a Green Deal. Zažíváme nepříjemné následky Babišflace, covidflace a greenflace. První tvůrce už je naštěstí volbami odstaven od exekutivní moci a v nejbližších letech se k ní snad nevrátí. I covidové lockdowny, ochromující ekonomiku po celém světě, jsou už snad s výjimkou Číny minulostí a lekcí, kterou doufejme svět nechce a nebude opakovat.
Letos nejspíš zažijeme jeden z největších propadů životní úrovně v historii České republiky. Podepíše se na tom rekordní zdražování, které bude podstatně rychlejší než vzestup platů. Válka na Ukrajině, debaty o vypnutí ruského plynu do Evropy a rekordní ceny elektřiny a benzinu vyvolávají dojem, že jsme se bezmocně ocitli v pasti globálních vlivů, které jsou mimo naši moc. Že zdražování je globální trend, kterému se nedá vyhnout.
Poslední dva roky nám v ostrém světle ukazují, že svět je velmi nejisté místo a je potřeba počítat se vším. Výhledy do budoucna jsou najednou výrazně obtížnější než v klidných desetiletích, která máme za sebou. Horší je, že k té nejistotě a nevyzpytatelnosti stále víc přispívají politici. Metodou neustále se měnících plánů a pohyblivých cílů. Nejostřeji je to vidět v tažení za bezuhlíkovou ekonomiku, známém jako Green Deal.
