Fiala je slabý kus, v Africe by ho sežral lev
Andreje Babiše jsme v pondělí zastihli na pražském Chodově v dobré náladě. Mluvili jsme o možných partnerech pro eventuální druhou vlády, o Green Dealu, Jozefu Síkelovi nebo válce na Ukrajině.
Andreje Babiše jsme v pondělí zastihli na pražském Chodově v dobré náladě. Mluvili jsme o možných partnerech pro eventuální druhou vlády, o Green Dealu, Jozefu Síkelovi nebo válce na Ukrajině.
Hostem Echa Pavla Štrunce byl Martin Jahn, člen představenstva Škoda Auto a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. V rozhovoru tvrdí, že i přes škrty v německém koncernu Volkswagen zůstává česká Škoda Auto v mimořádně dobré kondici. Firma se drží na vrcholu evropského trhu hlavně díky pragmatické kombinaci německé preciznosti a české vynalézavosti. „Škoda je v současné době ve velice dobré situaci, možná nejlepší za posledních 30 let,“ řekl Jahn a dodal, že firma dosahuje rekordních zisků i příjmů.
Italská premiérka Giorgia Meloniová požaduje revizi Evropské zelené dohody, takzvaného Green Dealu. Meloniová na dohodě kritizuje hlavně ideologický přístup a zároveň se obává možné deindustrializace. Kritiku vyjádřila italská premiérka na středeční konferenci Confindustria.
Do popředí české veřejné debaty se vrací ekonomika. Návrh státního rozpočtu na příští rok v sobě ukrývá schodek 230 miliard korun, kumulovaný oficiální schodek vlády pětikoalice tak na konci jejího mandátu dosáhne 1,13 bilionu korun. Rozpočet je takzvaně prorůstový v situaci mírného oživování ekonomiky (například v druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 0,6 procenta), zato průmysl i stavebnictví v podobném objemu padají. To, že rozpočet je poslední, znamená, že Fialově vládě už ekonomové mohou vystavit konečné vysvědčení.
Naším cílem je, aby došlo k přehodnocení návrhu, v zájmu občanů je, aby směrnice týkající se obchodování s povolenkami dopadla na hospodářství co nejméně. Pro Echo24 to řekl předseda hospodářského výboru sněmovny Ivan Adamec (ODS). Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) se podle něj vyjádřil nevhodně.
Velmi vynalézavě přifoukl českou diskusi o emisních povolenkách ministr pro Evropu Martin Dvořák (STAN). V neděli na ČT při televizní debatě, která se stočila k rozšíření emisních povolenek na pohonné hmoty do aut a na domácí topení, Dvořák nejprve připustil, že benzin a nafta kvůli Green Dealu zdraží, možná významně, aby nám posléze vysvětlil, k čemu to bude: „Cílem opatření není, aby se lidem hůře žilo, ale aby spotřebovávali méně fosilních paliv a mimo jiné abychom také nedávali vydělat Rusku.“
Boj proti Green Dealu je v ruském zájmu, když budeme méně jezdit autem, dáme méně vydělat Rusku. Za tato slova sklízí ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) kritiku nejen od opozice, ale také například od koaličních ODS a lidovců. Kritici argumentují tím, že lidé ve většině případů nejezdí pro radost, ale proto, že se potřebují dostat například do práce. Dvořák uznal, že je ve vládě se svým názorem v menšině.
Vládní koalice už vymyslela trik, jak do české legislativy vloží směrnici týkající se rozšíření emisních povolenek na benzin, naftu, plyn a další paliva, tedy jejich cílené zdražování. To současná vláda odsouhlasila loni na Radě EU a také europarlament, ale špatně se jí to potom přiznávalo. Implementaci každopádně udělá chytře, to nejhorší, tedy zdražování u koncových spotřebitelů, prakticky přehodila na další volební období. Ještě větší absurditu z celé věci udělaly víkendové výroky ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) o tom, že boj proti Green Dealu a zeleným opatření je v ruském zájmu.
Potenciální eurokomisařka pro životní prostředí Teresa Riberaová, která je ostře proti jaderné energii, je pro Česko nepřijatelná. Uvedla to šéfka vlivného zemědělského výboru v Evropském parlamentu Veronika Vrecionová (ODS). Riberaová má nejen v Česku celou řadu kritiků, kteří ji mají za fanatičku. Vrecionová ji označuje „Franse Timmermanse v sukni“.
Je horké léto. Padlo rozhodnutí o vítězi tendru na Dukovany, po kterém se členové vlády rozprchli na své dovolené. Vše ostatní, o čem se v české energetice mělo rozhodovat, se odsunulo na neurčito. Pomineme-li, že kabinet Petra Fialy raději po smršti veřejné kritiky úplně odstoupil od jednání o výbušných materiálech k naplňování Green Dealu, pořád tu máme Státní energetickou koncepci, jejíž aktualizovaná podoba se schválit musí. Nejenže má tento dokument představovat závazné vodítko pro investory, kteří musejí vědět, do jakých zdrojů dává smysl investovat.
Ofenziva Evropské unie proti klimatické změně neustává. Došli jsme na práh stavu, kdy i letargičtější občan pohledem do peněženky zjistí, že Green Deal ho něco stojí. Přímé náklady budou způsobeny tím, že od roku 2027 se evropský systém emisních povolenek ETS rozšiřuje o vytápění domácností, tedy v podstatě bude zavedena daň na plyn, a o pohonné hmoty, tedy bude zavedena další daň na benzin a naftu. V první fázi, ETS 1, musely povolenky kupovat „pouze“ energeticky náročnější obory jako ocelárny, cementárny, uhelné elektrárny či ústřední teplárny. Povolenky na osobní dopravu a vytápění domácností se jmenují ETS 2.
Vláda se v horkém červenci zabývá zákony, které obyvatelstvu zdraží pohonné hmoty a topení v domácnostech v přímé souvislosti s unijním Green Dealem. Politický střet kolem zdražování, které začne nabíhat od roku 2027, se vyčerpává ve sporech, jestli za trpnou účast ČRy na této unijní politice může víc tento, nebo minulý premiér. Zástupci hnutí ANO, osvobození od břemene vládnutí, veřejně tvrdí, že Green Deal je hloupost. To soukromě potvrzují i někteří vládní politici. Jakýsi širší rámec pro politiku, jejímž jádrem je expanze tzv. OZE, jsme se pokusili načrtnout se známým „skeptickým ekologem“ Bjørnem Lomborgem.
Minulý týden jsme se dověděli zásadní rozhodnutí. Další dva jaderné bloky nám nebudou stavět Francouzi, ale Korejci. Kolem celé věci je mnoho neznámých, na které jsme od vlády zatím nedostali odpověď. Především to, kdo a jak přesně největší novodobou investici zaplatí a jak moc reálné (nebo spíš nereálné) je dodržení ceny 200 miliard korun za jeden blok. Další vývoj bude proto třeba pozorně sledovat. Od vládního kabinetu jsme ale čekali i výsledky jednání o důležitých klimaticko-energetických dokumentech. A zároveň i rozhodnutí o tom, jak dostat do zákona výbušné téma rozšíření emisních povolenek na benzin, naftu a plyn.
Známe zásadní rozhodnutí o tom, kdo postaví nové jaderné bloky. Bude to překvapivě korejská KHNP, francouzská EdF zřejmě kvůli špatné situaci v zemi a podle vlády také kvůli horší nabídce, je mimo hru. Vláda ale měla místo výsledku tendru oznámit výsledek plánovaného jednání o třech klimaticko-energetických materiálech. A také jsme se měli dozvědět to, jak do české legislativy zakomponujeme třaskavou směrnici týkají se rozšíření emisních povolenek na benzin, naftu a plyn.
Hlavní událostí domácí politiky v minulém týdnu byla částečná otočka vlády v zelené a energetické politice. Premiéra Fialu vyděsila pozornost, jíž se pouhých pár dní před středeční schůzí vlády dostalo tzv. českému Green Dealu. Ministru průmyslu Jozefu Síkelovi (STAN), který předkládal Národní klimaticko-energetický plán a k němu ještě dokument zvaný Politika ochrany klimatu, Petr Fiala oznámil, že se projednávat nebudou. Následovala ostrá diskuse, jakou patrně tento kabinet dosud nezažil. Nebožák Síkela přitom chtěl „jen“ uvést do života ony neslavné emisní povolenky pro vytápění doma a na pohonné hmoty.
Je stále sporné, zda se blíží konec spalovacích motorů, či nikoli, píše německý deník Bild. Během volební kampaně konec nesmyslného zákazu slibovala Evropská lidová strana (EPP), jejíž kandidátkou na post předsedkyně Evropské komise byla Ursula von der Leyenová (CDU), která byla ve čtvrtek díky lidovecké frakci, ale i Zeleným poslancům znovu zvolena. Ta ale těsně před svým zvolením prohlásila, že na Green Dealu se nic nemění.
Je na čase, aby vám někdo řekl, co si o vás myslí velká většina Evropanů. Vybrat vás za předsedkyni Evropské komise byla obrovská chyba a někteří lidé mají z tohoto rozhodnutí stále kocovinu, řekla dnes v emotivním projevu v Evropském parlamentu polská europoslankyně Ewa Zajączkowska-Herniková na adresu Ursuly von der Leyenové ještě před jejím zvolením. Ta poté získala překvapivě více hlasů než se čekalo a bude tak další funkční období v čele Evropské komise.
„Žádné zákazy a příkazy, které by zdražovaly život občanům, nezavádíme.“ To jsou slova členů vlády, která zazněla na ostře sledovaném vystoupení po jednání kabinetu. Na něm jsme se nakonec dozvěděli „jen“ vítěze jaderného tendru na dostavbu jaderných bloků – korejskou společnost KHNP. Právě kvůli tomu prý změnila původní program, a to schvalování mimořádně důležitých strategických dokumentů.
V posledních dnech objevující se označení „český Green Deal“ je trochu zavádějící. Vláda má ve středu na programu závazné plány toho, jak se v českých podmínkách bude zelená evropská přestavba naplňovat. Tedy jak chce česká vláda Evropské komisi vyhovět, jak převede různá opatření do naší legislativy a jak se tato opatření dotknou každodenního života. Dekarbonizace je obrovsky nákladná, takže ho zasáhnou hodně. Markantní je to například u zdražení benzinu a nafty kvůli rozšíření systému emisních povolenek.
ANALÝZA: V příštím týdnu má Fialova vláda na programu projednání opravdové „bomby“, totiž české verze Green Dealu. Ne náhodou během dovolených. Veřejnost má přes léto na starosti jiné, příjemnější věci. Ostatně balíček EU s názvem „Fit for 55“, klíčová složka celounijního Green Dealu, se před třemi lety schvaloval raději také během prázdnin. Politici čeští i ti unijní jsou si totiž vědomi značné nepopularity opatření, která dané přelomové programy obsahují.
Předběžné výsledky z Francie včera říkaly, že prezidentu Emmanuelu Macronovi jeho pokus zastavit nástup krajní pravice vypsáním předčasných voleb vyšel. Národnímu sdružení (RN) Marine Le Penové zatarasil cestu k moci doslova celý zbytek politické scény. Tato národní fronta, jak vznikla mezi oběma koly voleb, sahá od většiny zbytkových gaullistických republikánů přes macronovský střed až po levicový blok Nová lidová fronta (Zelení, Mélenchonova levice, socialisti, komunisti). Stalo se ve jménu záchrany demokracie.
Prakticky všechny české subjekty kandidovaly do Evropského parlamentu s tím, že chtějí změnit Green Deal. Již nyní mají možnost udělat první kroky k tomu, aby naplnily své volební sliby. Například podmínkami pro podporu kandidátce na šéfku Evropské komise Ursule von der Leyenové. A tlak na von der Leyenovou už začíná vytvářet i její „mateřská“ Evropská lidová strana, která žádá – mimo jiné – zmrazit část legislativy spojené s Green Dealem.
Hnutí ANO vystoupí z liberální frakce Renew Europe v Evropském parlamentu (EP) i z evropské strany ALDE. Na dnešní tiskové konferenci ve Sněmovně to oznámil předseda hnutí Andrej Babiš. V dosavadní frakci by podle něj ANO nemohlo plnit svůj program. O postoji hnutí rozhodlo ve čtvrtek předsednictvo ANO, které v nedávných volbách získalo sedm europoslaneckých mandátů. Hnutí nyní pokračuje v jednání v EP o možném členství v jiné frakci, rozhodne se v příštích dvou týdnech, uvedl Babiš.
Green Deal rozděluje Evropu. Na důležité součásti celého balíčku - nařízení o obnově přírody - dlouho evropští politici nemohli najít shodu. Polsko plánu vyčítalo nákladnost ochrany přírody, skandinávské země se obávaly dopadu na svůj dřevozpracovatelský průmysl. Dohoda však nečekaně na poslední chvíli prošla, když rakouská ministryně hlasovala pro. Vlastní vláda jí kvůli tomu nyní hrozí soudem. Česko normu dlouhodobě podporovalo,
S těmito volbami do Evropského parlamentu byla spjata téměř nepřirozená očekávání, ve stejném duchu se pokračuje i po volbách analýzami, že Evropa jde doprava. Proč je tento dojem přehnaný? A jaký budou mít posuny v EP zpětný vliv na naši domácí politiku? O tom jsme si povídali s Ondřejem Dostálem, kdysi stínovým ministrem zdravotnictví za Piráty, nově europoslancem za koalici Stačilo!, Luďkem Niedermayerem, dříve viceguvernérem ČNB a dnes staronovým poslancem za TOP 09 na kandidátce koalice Spolu, a Janem Zahradilem (ODS). Ten je po dvaceti letech na odchodu z europarlamentu.
Letošní volební kampaň do Evropského parlamentu byla absolutně fragmentovaná. Připomínala puzzle rozhozené do malých obrázků, takže šlo jen obtížně složit celkový obraz. Jaké byly příčiny? Poprvé převzaly hlavní slovo ve volební kampani sociální sítě se svými dosahy. Klasická média typu novin, časopisů nebo televizí aspoň pět dní před volbami, kdy vznikají tyto řádky, nepřinesla nic, co by obrátilo tok volební kampaně. Tradiční tištěná média mají stále menší čtenost, takže už ani neovlivňují výstupy kolegů z jiných médií jako v minulosti.
Předvolební debatu největších soků premiéra Petry Fialy (ODS) a lídra hnutí ANO Andreje Babiše nabídla ve středu večer CNN Prima News. V ní politici řešili, jak chtějí kandidáti SPOLU a ANO hájit zájmy Česka v Evropě. Při vyostřené diskuzi Fiala mimo jiné uvedl, že současná vláda koriguje chyby té předchozí. Babiš odvětil, že premiér potřebuje psychiatra. Fiala mimo jiné slíbil, že vláda nebude posílat žádné Ukrajince z České republiky násilím zpět na Ukrajinu, aby se zapojili do bojů.
S napětím očekávaná debata mezi jedničkou kandidátky STAN do eurovoleb Danuší Nerudovou a lídrem koalice Přísaha a Motoristé sobě Filipem Turkem skončila v pondělí večer neslavně. Místo výbušné debaty nazvané "Střet dvou světů" se jednalo o téměř hodinovou hádku, kde se Nerudová ukázala projevila svou výřečnost, zatímco Turek sotva promluvil a když promluvil, většinou se hájil. Záznam rozhovoru na CNN Prima News se stal hojně diskutovaným na sociálních sítích.
V pondělí večer se na CNN Prima News odehraje debata, která je rámována jako vrcholný souboj o mladé voliče v rámci voleb do Evropského parlamentu. Ve vysílání se střetne eurovolební lídryně a čerstvá členka hnutí STAN Danuše Nerudová a jednička kandidátky Motoristů sobě a Přísahy Filip Turek. Druhý jmenovaný na poslední chvíli podle Nerudové zrušil účast v dopolední velké debatě serveru iDnes.cz.
Minulý týden zarezonovala zpráva týkající se brzkého výrazného zdražení benzinu, nafty a topení. A to kvůli novým zeleným daním EU, respektive kvůli tolik známým emisním povolenkám. Je docela překvapivé, jaký údiv ta zpráva vyvolala, protože ve výsledku jen jednoduše podává to, co sama Česká republika odsouhlasila už v době našeho evropského předsednictví. Jenže nikdo z vládních představitelů to občanům tehdy srozumitelně, a především na rovinu neřekl. A neděje se to ani teď. Těžko se domnívat proč, ale zřejmě proto, že se špatně říká pravda o tom, že se lidem běžný život dost prodraží. A že to není žádný nezamýšlený důsledek, nýbrž cíl.