Na Boží hod velikonoční vyjíždějí v celkem devíti farnostech srbské Lužice velikonoční jezdci zvaní křižerjo (česky obvykle křižáci), aby cestou do sousední farnosti zvěstovali mrtvým radostnou zprávu o zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Zároveň u toho žehnají polnostem, aby v novém roce dobře nesly.
Hostem podcastu Men’s Factor byl vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. „Evropa usnula na růžovém obláčku. Po pádu Sovětského svazu jsme demilitarizovali, odzbrojili se a místo bezpečnosti řešíme jen ekonomiku a pohodlí,“ říká Foltýn. Podle něj je základní funkcí státu udržovat bezpečnost a být připraven použít sílu vůči vnějším hrozbám.
Tragická událost, kdy jedna z maminek zavražděné studentky na filozofické fakultě, spáchala sebevraždu. Ministr Rakušan odmítá připustit jakékoliv pochybení policie. „Je to pobuřující. Ten, kdo se od začátku ptal na práci policie, byl označován za bezcitné monstrum,“ říká Dalibor Balšínek. „Ta představa, že se vše vyřeší mediálně, že se vše pojmenuje a popíše? To nepřináší spásu,“ namítá Jiří Peňás.
Marine Le Penová, hlavní tvář francouzské strany Národní shromáždění, byla odsouzena za zpronevěru. Té se měla dopustit tím, že z financí určených na provoz europoslanecké kanceláře v Bruselu platila i stranické aktivity ve Francii. Součástí trestu je okamžitý pětiletý zákaz kandidovat do veřejných funkcí. Jelikož Le Penová momentálně vede ve volebních průzkumech prezidentských voleb v roce 2027, mnozí to považují za nepřípustné zasahování soudců do politické soutěže. Zda tomu tak opravdu je, jaké má Le Penová možnosti rozsudek zvrátit a jaký to bude mít vliv na politický vývoj ve Francii, o tom debatovali Petr Drulák, Vít Hloušek a Matěj Široký.
Z míst se stávají ne-místa, non-lieu, jak zní výraz francouzského etnologa a antropologa Marca Augého. Toho cituje Charles Taylor, jeden z nejvýznamnějších myslitelů současnosti ve své nové knize Cosmic Connections (2024). Příkladem takového nemísta je pro Taylora letiště. Je místem bez kulturního a historické zakotvení. Procházejí jím lidé z nejrůznějších koutů světa. Různosti je zde tolik, že se převrací v homogenitu. Vše má být bezprostředně srozumitelné, ideální je komunikovat gesty, jakmile se u přepážky začne mluvit, značí to problém. Nejlépe mlčky ukázat pasy, sundat boty, vyprázdnit tašku, nazout boty – a zmizet.
V českých zemích bylo na základě Velkého retribučního dekretu prezidenta republiky odsouzeno k smrti za válečné zločiny a kolaboraci s nacisty 723 lidí a z toho jich bylo 686 také popraveno.
Bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová varuje, že obchodní politika Donalda Trumpa připomíná globální experiment bez pravidel.
O Černé Hoře toho dnes našinci příliš nevědí, ale v 19. století byl cílem a vzorem skoro každého vlastenecky zapáleného Čecha.
Jaké šance má George Simion, náhradník za vyloučeného kandidáta v rumunských prezidentských volbách? Daniel Kaiser s ním udělal rozhovor a na Echo Poradě k tomu říká: „Rumunsko může být takový trenažer pro Evropu. Polské tajné služby se už prý těch rumunských vyptávaly, jak se jim ,zlobivého` kandidáta podařilo vyblokovat.“
Mantru o nutnosti zachránit klima a dekarbonizovat vyměnila Evropa za mantru, že je nutné zbrojit. Ta první mantra ale nezmizela, takže chceme zařídit obojí, což znamená vynaložit na to obrovské prostředky. Tedy zadlužit se. Do toho musí zachraňovat vlastní vinou zničený průmysl a investovat do stabilních energetických zdrojů. Co to všechno způsobí, jaká bude česká pozice a co je to čínská a ruská hrozba?
Designérka Anna Marešová, známá nejen svými ikonickými intimními pomůckami, ale také spoluprací na nové lanovce na Ještěd, byla hostem podcastu Hrot Pavla Štrunce. Po letech, kdy firmu vedla prakticky sama, říká: „Dotáhla jsem to tak daleko, jak to šlo. Teď potřebuji partnera – ať už investora, nebo ředitele.“ Studio Anna Marešová designers před pár dny dokončilo poslední práce na podobě nové lanovky na Ještěd, která v budoucnu spojí konečnou tramvaje v Horním Hanychově s vrcholem nejznámější dominanty Liberce.
Hostem podcastu Men‘s Factor byla poručice Terezie Janíková z pražské kriminálky, která řeší případy sexualizovaného násilí, domácího týrání i brutální šikany mezi dětmi.
Bezzubé básnictví, řekl by jeden. Jenže současný kanadský filozof Charles Taylor ukazuje, že mnohé moderní revoluce stojí na roznícené představivosti.
Ministr dopravy Martin Kupka byl hostem Echa Pavla Štrunce a říká: Musíme zajistit větší obranyschopnost země, už se nemůžeme spoléhat na silnou Ameriku. Podle ministra je nutné jasně označit nepřítele.
Češi nebyli během II. světové války ani aktivní odbojáři, ale zároveň ani příliš aktivní kolaboranti. Němcům vyhovovala naše pasivní loajalita, neměli sice s námi pozitivní úmysly, ale během války potřebovali klid na práci.
„Posmívali se nám, stáli jsme na slepé koleji, ale teď je naše politika v centru dění,“ pronesl po letošní druhé inauguraci Donalda Trumpa americkým prezidentem maďarský premiér Viktor Orbán. Ten je u moci bez přerušení již patnáct let, vládne s ústavní většinou, z tohoto pohledu je jedním z nejúspěšnějších evropských politiků současnosti, který přitom svou zemi neustále posouvá a mění – rozvíjí totiž svou vizi patriotů a takzvané iliberální demokracie. O tom, co to je, o tom, proč jsou historicky silné maďarsko-polské vztahy, o štědré rodinné politice Viktora Orbána, ale i o tom, že nehledě na ni Maďarů ubývá, o tom, zda je ve hře velké Maďarsko, nebo je to jenom užitečná pomůcka na sbírání politických bodů a o mnohém dalším hovoří v dalším díle svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované Lukáš & Jakub Novosadovi s hungaristou a filologem Jiřím Januškou.
Skončila demokracie v Rumunsku a Francii, kde soudy znemožnily volební účast dvěma prezidentským kandidátům? „Každá ta společnost je jiná a každá ta kauze je úplně jiná,“ tvrdí Maciej Ruczaj. „Jako podobnost vnímám stále častější trend využívat prostředky výjimečného stavu v rámci politického boje.“
V této roční době, kdy se udílejí literární ceny, by se mohlo zdát, že si literatura dál udržuje společenskou relevanci. Do jejího světa ale prší Jobovy zvěsti – knižní trh se potýká s potížemi, podle průzkumů klesá schopnost publika zvládnout čtení delšího textu, spisovatele má nahradit umělá inteligence. V českém prostředí k tomu lze přičíst obvyklé stížnosti na kulturní politiku státu.
Profesionální golfistka Jana Melichová, dvojnásobná šampionka Ladies European Tour, byla hostem podcastu Pavla Štrunce. Melichová na podzim prodělala operaci ploténky a nyní se chystá na návrat na profesionální okruh. „Najednou řešíte nejen návrat, ale i to, co bude, když se to nepovede,“ říká. Náklady na sezónu se tak v jejím případě přesunuly především do oblasti fyzioterapie a rekonvalescence.
V nejnovější epizodě podcastu Men’s Factor hostila dvojice moderátorů Hynek Čermák a Josef Toman advokátku Denisu Kartusovou, specialistku na rodinné a trestní právo. Mluvilo se o sebeobraně, obětech i složitých případech, kdy spravedlnost přichází pozdě, nebo vůbec.
Příběhy, které si vyprávíme o protektorátu, většinou líčí, jak moc jsme trpěli, jak jsme se statečně zúčastňovali záškodnických akcí a kolik lidí za odboj zaplatilo životem. Skutečnost je trochu jiná. Historikové uvádějí, že v důsledku okupace zemřelo asi tři sta tisíc občanů Československa, přibližně 260 tisíc z nich ale byli Židé, jejichž situace se od jiných obětí radikálně lišila.
Bývalý europoslanec Jan Zahradil v podcastu Echo Pavla Štrunce otevřeně kritizuje směřování ODS pod předsedou Petrem Fialou. Mluví o nezodpovědné kampani SPOLU pro podzimní parlamentní volby i své budoucnosti v politice. Zahradil bude jako expert na zahraniční politiku spolupracovat s Motoristy sobě.
Opakuje se zjištění, že Česko je dostupností bydlení na jednom z nejhorších míst v EU. Poptávka po nových bytech silně převyšuje nabídku, pomalý povolovací proces, normy a regulace vše prodlužují a zvyšují náklady, a Češi si tak na nákup průměrného bytu musí ušetřit zhruba 13,3 hrubého ročního platu. Je situace opravdu tak beznadějná? V Salonu diskutují šéf EP Real Estate Petr Palička, ředitel Raiffeisen stavební spořitelny Pavel Čejka, hlavní ekonom skupiny DRFG Martin Slaný a poslanec za ODS a člen podvýboru pro bytovou politiku a výstavbu Vojtěch Munzar.
V sobotu 15. března proběhlo v Bělehradě zřejmě největší protestní shromáždění v historii Srbska. O protestu v živém přenosu informovala největší světová média, věděl o něm doslova každý. Ostatně podle odhadů se v srbské metropoli sešel milion lidí. I proto se očekávalo, že demonstrace vyústí v otevřený střet s ozbrojenými složkami a podporovateli vládnoucího režimu. K tomu ale nedošlo, stalo se něco jiného. Patnáctiminutové pietní ticho za oběti tragédie pádu střechy hlavního nádraží v Novém Sadu, k němuž došlo loni 1. listopadu, narušila podivná tlaková vlna, patrně výstřel z nějaké v Srbsku zakázané zbraně. Spekuluje se o zvukovém dělu, v následujících dnech by mělo proběhnout nezávislé zahraniční vyšetřování. Jak a proč k tomu došlo? Jak se situace vyvíjí dál? O tom v další epizodě svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované hovoří bratři Jakub & Lukáš Novosadovi.
Začínají předvolební kampaně. ANO se drží zpátky, Spolu sází na zahraniční politiku, antibabiše a reflexní zelenou barvu. „Na Twitteru se o novém zbarvení Spolu mluví hodně, ale přinese to i voliče?“ ptá se Pavel Štrunc. A za bukem číhá STAN. „Přitom je to nejproradnější strana. Bez programu, půjdou do koalice s kýmkoliv, jsou bezpáteřní,“ říká Dalibor Balšínek.
Ve čtvrtek 20. března se v Bruselu sešel evropský summit, jehož hlavní téma bylo pro Evropu netradiční: velké zbrojení. Zdůvodňuje se údajným odvratem USA od Evropy a jejích problémů. Něco se mění. Ale čteme geopolitickou situaci správně, když z toho vyvozujeme nutnost masivně zbrojit? A dokonce kvůli tomu opustit starou zásadu, že EU není dluhový klub a nedělá společné dluhy? Zatím Evropská komise navrhuje 150 miliard eur na společnou půjčku, kterou získá na kapitálových trzích, a členské státy jí peníze, které si na armádu půjčily, budou posléze vracet. Do Salonu Echa přišli František Šulc, Radek Koten a Jan Bartošek.
Hostem podcastu Men’s Factor byl Matouš Rajmont, trenér boxu, herec a táta tří synů. „Dřív bylo jasný, kdo je hrdina. Dneska se mě někdo vážně zeptá, jak jako poznám dobro? A jak zlo? To jsme ztracený,“ říká a kritizuje současnou mediální scénu, kde se pozornost a sláva dávají lidem bez výcviku, bez zásluh, ale za to s virálním videem a vyprázdněnou pózou.
Čokoládovna Janek z Uherského Brodu zažila něco, co připomíná příběh startupového boomu – jen místo aplikace prodávali plněnou čokoládu z Dubaje. Václav Durďák, jednatel a spolumajitel Čokoládovny Janek, v rozhovoru popsal, jak globální trend vystřelil jeden jejich produkt do neuvěřitelných čísel. „V únoru nám dubajská čokoláda udělala stejný obrat jako všechny ostatní produkty dohromady za celý loňský únor,“ říká. Přitom na marketing vynaložili meziročně o 80 % méně peněz.
