Český nacionalismus liberalismus zadusil. Opatrní a konzervativní Češi se tradičně drželi při zdi
Strany hlásící se k liberalismu se dnes v Čechách nemohou pochlubit zvlášť výraznou podporou voličů.
Dnes žádný Netflix, raději si budu číst
Echo Prime Time: Babiš nechtěl dělat problémy, s prezidentem chceme mít solidní vztahy, říká Havlíček
Andrej Babiš (ANO) vyřešil svůj střet zájmů státnicky a nad rámec zákona. V pořadu Echo Prime Time to uvedl 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček s tím, že budoucí vláda chce mít dobré vztahy s prezidentem Petrem Pavlem, který žádal, ať Babiš řekne, jak střet zájmů vyřeší veřejnosti ještě před jmenováním. Místopředseda Poslanecké sněmovny za ODS Jan Skopeček řekl, že Babiš mohl řešení prozradit už dávno.
Slezsko ani Moravu nemůžeme vnímat jako samostatné země
Utajenou naší sousední zemí je Slezsko. Ač kdysi patřilo ke Koruně české, takže bylo součástí českého státu, a třebaže Vratislav bývala druhým největším českým městem, je to všechno pryč. Dnes o dějinách této veliké země ani o její současnosti mnoho nevíme. Ostatně je to vůbec ještě samostatná země? Anebo už tak o ní uvažovat nemůžeme? Nejen o tom hovoří v nové epizodě podcastu Hej, Slované! Lukáš Novosad se svým hostem, polonistou a autorem dosud jediného průvodce po Slezsku Pavlem Trojanem.
Krvavá bitva o vládu teprve přijde
Rozhovory mezi prezidentem a potenciálními členy budoucí vlády nekončí. „Podle mě se trochu zapomíná na faktor Babiše, který není zvyklý za ministry bojovat a Filipa Turka sám ve vládě nechce,“ říká na Echo Poradě Ondřej Leinert. „Já si myslím, že Turek ministrem spíš bude. Petr Pavel rozehrál hru, kde neměl moc silné karty, a teď ji dohrál,“ myslí si Daniel Kaiser.
Trump si sám řekne, kdy někoho klepne přes prsty
Když se dostal na veřejnost nejnovější plán míru na Ukrajině, vyvolalo to zběsilou aktivitu v celém atlantickém prostoru. Není zcela jasné, zda jeho primárním autorem jsou Američané, či Rusové, část expertů ho považuje za ukrajinskou kapitulaci, jiní za nadějný základ. Následná jednání v Ženevě zredukovala původních 28 bodů na 19, ale nová verze nebyla zveřejněna. O tomto plánu a o tom, co prozrazuje o americké zahraniční politice, jsme diskutovali s Jakubem Landovským, Janem Zahradilem a Romanem Jochem.
Mikulecký: Palestinský teror Západ bagatelizuje. Marksová: 7. října je palestinská vlajka totéž, jako by 21. srpna vlála sovětská
Podcast Men‘s Factor se v nové epizodě vrací k útokům Hamásu z 7. října 2023 a k reakci českých univerzit, které letos přesně v den výročí vyvěsily palestinské vlajky. Bývalá ministryně Michaela Marksová to označuje za zcela nepřijatelné gesto: „V ten den je palestinská vlajka symbolem Hamásu. Je to, jako kdybychom 21. srpna vyvěsili sovětskou.“ Spolu s právníky podala podnět k prověření, zda školy neporušily zákon. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký kritizuje i mediální pokrytí konfliktu, které podle něj často bagatelizuje odpovědnost teroristů, a varuje před rostoucím ideologickým tlakem na univerzitách.
Reality lite: Jak technologie blokují naši zkušenost
Ve své knize Anarchie, stát a utopie z roku 1974 předkládá Robert Nozick myšlenkový experiment, jehož pomocí ukazuje, že lidé netouží v první řadě po slasti.
Není dobré být nejsilnější. Příběh strany, které se ostatní pomstili
Původně se jmenovala Českoslovanská strana agrární, ale po vzniku samostatného Československa v roce 1918 se přejmenovala na Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu.
Češi jezdí na Jadran, protože je to už sto let jejich území. Za 1. republiky jsme tam byli páni
Nedávno proběhla tiskem zpráva, že bude konečně dostavěn dálniční tah směrem na Rakousko a že Češi se tak o několik hodin dřív dostanou na Jadran. Je v ní mnoho typického: potřeba vykoupat se v Jaderském moři je totiž našincům vlastní už více než sto let. Jak se tento návyk rodil? Jak souvisí s Rakousko-Uherskem? Jak nás učila turismu a rozvíjela ho v nás první republika? Jak naši touhu po moři ovlivnily rychle budovaná železniční síť c. k. říše a jak kdysi nové masmédium - barevná pohlednice s obrázky moře?
Po rošádě se vrátili z Hradu. Gambit pokračuje. Co bude dál?
Echo Porada se tentokrát vysílala živě. Dalibor Balšínek, Daniel Kaiser, Jiří Peňás a Tereza Matějčková hodnotili a komentovali středeční schůzku prezidenta Petra Pavla s Andrejem Babišem.
Dívej se na mě! Je tu i jiné poselství?
Život on-line, především na sociálních sítích, se dnes probírá z mnoha stran, zkoumají se jeho společenské dopady, ekonomické možnosti, jež přináší, způsoby, jimiž je možné proměnit popularitu na sítích v nějakou formu kapitálu. To všechno jsou informace, které dokážou snadno vstřebat lidé jako já, kteří dění na sítích tak nanejvýš sledují, ale moc se ho neúčastní. Těžší může být přiblížení toho, jak intenzivní on-line život mění člověka zevnitř, jeho prožívání nebo cena za úspěch v on-line světě či za snahu o něj. Redaktor Echa Ondřej Štindl o tom mluvil s Jakubem Horákem, Pavlem Novotným a Antonínem Dolákem
Bývalý příslušník BIS: Lidi si kupují zbraně, ale neumí je použít. Zbraň není řešení každé situace
Petr Mrňa, bývalý příslušník Bezpečnostní informační služby a dnes instruktor střelecké a takticko-bezpečnostní přípravy, v podcastu Men‘s Factor popsal, jak se podle něj mění bezpečnostní prostředí i chování lidí v krizových situacích. Upozorňuje, že většina civilistů podceňuje základní situační pozornost, tedy schopnost včas registrovat možné riziko a získat tím rozhodující čas. Podle něj se mnoho lidí spoléhá na držení zbraně, aniž by byli připraveni ji skutečně použít, nebo nevědí, jak volit méně závažné prostředky typu pepřového spreje. „Většina žen má pepřový sprej v batohu tak hluboko, že ho nikdy nenajde. A to je problém,“ říká.
Proč říkáme „pan prezident“, a ne „prezident republiky“?
Prezident republiky má u české veřejnosti mnohem větší autoritu, než by odpovídalo jeho postavení v ústavním systému nebo jeho pravomocem. Odpověď na otázku, proč tomu tak je, může hledat v archetypu „posvátného krále“, který i v moderní době přežívá v podobách sekularizovaných vůdců. Současní státníci totiž rádi používají symboly a rituály původně spojené s monarchií, jako je inaugurace prezidenta, vojenské přehlídky a podobně. Tyto rituály mají podobnou funkci jako korunovace – legitimizují moc a vytvářejí pocit výjimečnosti vůdce.
Babiš a slepý fond? Jedině v zahraničí. Když by střet zájmů neřešil, Pavel ho může odvolat
Pokud by šéf ANO Andrej Babiš do 30 dnů od jmenování neřešil svůj střet zájmů, nabízí se prezidentovi Petru Pavlovi varianta ho odvolat. Uvedl to ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kudrna v pořadu Echo Prime Time Pavla Šrunce. Dodal, že Babiš by mohl střet zájmů vyřešit například pomocí slepého svěřenského fondu, což by se ale muselo provést v zahraničí. Oba politici nicméně podle něj dosud postupují v souladu s Ústavou. Že prezident Pavel požaduje po Babišovi vysvětlení řešení střetu zájmů směrem k veřejnosti, považuje za logické.
Vstřícnost k Hradu musí mít limity, říká Vondráček. Havránek: Střet zájmů už Babiš mohl vyřešit
Nejjednodušší by bylo, kdyby prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše (ANO) premiérem a začala by mu běžet 30denní lhůta na na vyřešení střetu zájmů spojeným s firmou Agrofert. Uvedl to šéf Svobodných zvolený za SPD Libor Vondráček s tím, že Babiš se chce chovat odpovědně k tomu, co sám vybudoval. Podle poslance ODS Jiřího Havránka je jasné, že je právem každého podnikatele chránit svůj majetek, nicméně prezident Pavel naplňuje judikát Ústavního soudu (ÚS). Babiš podle jeho slov mohl dávno střet zájmů vyřešit.
Co je polské tiramisu, co beraní roh. Aneb kam na vánoční trhy v Polsku
Končí listopad, což znamená, že začínají oblíbené adventní trhy – u nás, v Německu, v Rakouskou a samozřejmě také v Polsku. Že to je nynější oblíbenou turistickou destinací Čechů, je všeobecně známo. Ale jak je tomu o adventních trzích? Kam našinci do Polska jezdí? Kam naopak ne, i když by měli? Kde jsou nejlepší polské jarmarky? Jaké jsou polské speciality a čím se polské kulturní instituce liší o svátcích od českých? O tom a mnohém dalším hovoří v nové epizodě podcastu Hej, Slované! Lukáš Novosad s ředitelem České pobočky Polské turistické organizace Pavlem Trojanem.
Vládla nám parta účetních
„Výsledkem naší vlády je, že jsme přečkali obrovské krize a ekonomika roste! Česko je ve výborné formě.“ Tak hodnotí stav ekonomiky odstupující premiér Petr Fiala. Jeho nástupce Andrej Babiš naopak tvrdí, že ekonomika je v katastrofálním stavu a že stávající vláda republiku „přivedla na buben“. Výdaje ve Stanjurově návrhu rozpočtu na rok 2026 údajně nesedí až o 100 miliard korun, což má zřejmě být pravý důvod, proč se vládě nechtělo posílat rozpočet nové sněmovně.
Mizí lidé: mezi vzpourou davů a vzpourou profilů
„Pojem davu je kvantitativní a zrakový,“ poznamenává José Ortega y Gasset ve své nejslavnější knize Vzpoura davů. V roce 1929 dokázal pojmenovat něco, co všichni viděli, ale chyběla k tomu slova – tak přelomová byla tehdejší zkušenost. „Města jsou plná lidí. Domy plné nájemníků. Ulice plné chodců. Divadla plná diváků. Co dřív nebylo problémem, jím nyní začíná být téměř natrvalo: najít místo.“ Ortega tím nemyslí jen množství lidí. Ukazuje, že v moderním světě se násobí i příležitosti, produkty, emoce, dokonce i myšlenky. Všeho je zkrátka víc.
KSČ se z antisystémové strany proměnila v roce 1945 v catch-all party s nacionálním programem. A vyhrála volby. Nepřipomíná to něco?
V období I. republiky se KSČ projevovala jako klasická antisystémová strana. To se jí vyplatilo po skončení II. světové války, když řada voličů byla zklamaná z poměrů panujících za První republiky. Všechny konkurenční politické strany na prvorepublikový establishment navazovaly, jedině komunisté nikoli, protože byli vždy v opozici. To ovšem KSČ nebránilo během trvání První republiky hlasovat s politickým establishmentem, když to bylo výhodné.
Turecko je připraveno okamžitě zaútočit. Aneb jak Turci znovu mocně expandují na Balkán
Před sto lety se Turci stáhli z Balkánu. Od 19. století zde prohrávali jednu válku za druhou, a když po první světové válce skončilo multikulturní osmanské období a vznikla národnostně homogenní Turecká republika, kopírovala sice život styl v západní Evropě, leč k Balkánu se obrátila zády. To se mění až nyní, kdy se mění i Turecko. Opět objevuje svou muslimskou minulost, a vrací se i proto znovu na Balkán.
Echo Porada: Hrad rozehrál politické šachy a skotačení Jindřicha Rajchla
Echo Porada: Dalibor Balšínek, Daniel Kaiser, Jiří Peňás a Pavel Štrunc zhodnotili odpolední schůzku prezidenta Petra Pavla s Andrejem Babišem. Povede se Babišovi přesvědčit prezidenta, že jeho střet zájmů bude do jeho jmenování premiérem vyřešen? A jak si šéf hnutí ANO poradí s požadavkem hlavy státu, aby řešení představil i veřejnosti?
Méně vztahů a méně sexu
V polovině roku se rozvířila diskuse o porodnosti, když Český statistický úřad informoval, že se u nás loni narodilo pouze 84,3 tisíce dětí, což je nejméně za celou historii, co počty narozených sledujeme. Zároveň už čtvrtý rok po sobě zažíváme propad úhrnné plodnosti, která je teď pouze 1,37 dítěte na ženu v reproduktivním věku. Mluví se o ekonomických faktorech a o tom, že mladé páry si nemohou děti dovolit. Nicméně příběh poklesu plození zřejmě začíná už v mnohem dřívějších fázích před rodičovstvím: v navazování vztahů a nabývání sexuálních zkušeností u mladých lidí.
Po střelbě na filozofické fakultě vznikla aplikace Maják. Bruník: Chtěli jsme, aby už nikdo nebyl bez pomoci
Bývalý kriminalista Roman Bruník představuje mobilní aplikaci Maják, která může zachránit život. V rozhovoru pro podcast Men’s Factor vysvětluje, jak aplikace funguje, proč umí odesílat tichou SOS zprávu s přesnou polohou, jak pomáhá dětem, seniorům i rodičům a proč by technologie neměly být strašákem, ale nástrojem prevence.
V zoo jsem byl nepřítelem číslo 1, o problémech jsem věděl od začátku, říká bývalý ředitel Fejk
Nový ředitel pražské zoo by měl být sebevědomý, ale hlavně normální. O problémech za bývalého ředitele Miroslava Bobka jsem věděl léta. V druhé části pořadu Echo Prime Time to uvedl někdejší šéf pražské zoo Petr Fejk. Sám se o pozici znovu ucházet nebude. Dodal, že problémem pro zoo může být, když se upřednostní buď jen chovatelská ambice, nebo naopak jen ekonomická výkonnost. Podle něj je nutné najít balanc mezi odborností, péčí o zvířata a návštěvníky.
Muniční iniciativu by bylo nejlepší zrušit, bratra Hayata mám rád, říká Okamura
Že chci být předsedou všech, přece neznamená, že budu plnit politické závazky cizích. V pořadu Echo Prime Time to uvedl nově zvolený šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) v reakci na kritiku, že předem neprojednal s ostatními politickými stranami stržení ukrajinské vlajky z budovy sněmovny ze strany předsedkyně poslanců hnutí STAN Michaely Šebelové. Okamura nechtěl komentovat kritický proslov svého bratra Hayata Okamury (KDU-ČSL) s tím, že má svého staršího bratra rád.
Levičák je dnes nadávka. Kdysi bylo naopak nebezpečné být označen za pravičáka
Původní levicí byli v 19. století všude v Evropě liberálové. Ale naši liberálové byli všeobecným českým nacionalismem tlačeni doprava. Takže třeba v rakouském parlamentu kolem roku 1870 levici představují němečtí liberálové. Ovšem je třeba dodat, že čeští poslanci tehdy setrvávali v pasivní rezistenci.
Rok protestů v Srbsku: vláda pochopila, že i obrovské demonstrace stačí přehlížet
Prvního listopadu uplynul rok od neštěstí v Novém Sadu, kdy po zpackané rekonstrukci hlavního nádraží v Novém Sadu spadla betonová střecha a zabila šestnáct lidí. To mobilizovalo dlouho dřímající občanskou společnost v Srbsku, která začala mohutně protestovat a požadovat vyšetření kauzy, potrestání viníků a to, aby v zemi začaly fungovat justiční instituce. Požadavky vyústily v největší demonstrace v Evropě za desítky let, které už vzhledem k délce nesnesou srovnání s ničím, co si pamatujeme: ani s demonstracemi v roce 1989, ani v roce 1968. Zároveň je třeba říct, že po roce se nestalo nic. Vláda totiž, zdá se, našla funkční recept na nespokojenost ulice: lhostejný cynismus. I tak ale bylo zřejmé, že výročí opět zmobilizuje chuť občanů protestovat. Na první listopad se ostatně chystali všichni: studenti, opozice i vláda. O tom, jak to dopadlo, hovoří v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované! bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s balkanistou Františkem Šístkem z Historického ústavu AV ČR.
Kdo přijde do pekla? Jaký je odkaz Dominika Duky
Podle očekávání se na sociálních sítí objevila spousta hnusných vět na adresu zesnulého Dominika Duky. „S podobnými reakcemi se setkala i Dana Drábová. Ať zemře kdokoliv, příspěvek na Facebooku radši smažeme, protože se tam objevují odporné věci, se kterými nechceme mít nic společného,“ říká Dalibor Balšínek.
Zrození českého světa z chaosu Kosmase
Náš Salon bude kosmologický, neboť tady sedí kosmasologové… Je to sice falešný výklad toho jména, ale Kosmas, „ctihodný děkan kostela pražského“, jehož devítisté výročí smrti (21. října 1125) nám bylo k tomuto setkání záminkou, přímo svádí ke kosmické interpretaci. Řecké slovo kosmos totiž označuje nejen vesmír jako takový, ale je to také opozitum čili protiklad vůči chaosu. Kosmos je zkrátka to, co je uspořádané, má řád, svůj začátek a své hranice. A možná že právě tohle chtěl Kosmas svým dílem Cosmae Pragensis Chronica Boemorum (Kosmova kronika česká) vytvořit.