Do sněmovních voleb zbývá deset dní. Tématem je mimo jiné kauza Dozimetr, která dospěla až k soudu. „STAN už dříve provázelo podivné financování z kyperských fondů, které zajišťoval duchovní otec hnutí Věslav Michalik,“ připomíná Dalibor Balšínek.
Co můžeme čekat od umělé inteligence a jaká jsou její rizika? Představuje technologie existenční hrozbu pro lidstvo, anebo naopak přinese vědecký pokrok, vyléčí rakovinu a nastartuje ekonomický růst? V Salonu Echa o tom diskutovala trojice odborníků.
„Poctivě učit znamená dotýkat se toho, co je v lidské bytosti životně nejdůležitější. Znamená to hledat přístup k tomu nejcitlivějšímu a nejvnitřnějšímu v osobnosti dítěte i dospělého. Mistr útočí, proniká, pustoší, aby mohl vyčistit a znovu postavit,“ poznamenává George Steiner v knize Lekce mistrů. Zvlášť zaujme závěr citované pasáže: tento literární vědec a celoživotní učitel je přesvědčen, že každá výuka je svým způsobem násilná.
Odchod České republiky z NATO by vyšel draho. V nedělním pořadu Echo Prime Time to uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS) s tím, že by země navíc tratila ze ztráty evropských partnerů. Předvolební kampaň Starostů bere s nadhledem a zdůrazňuje, že podstatnější než „pěna dní“ je připravenost země na ruskou hrozbu.
Lidé pořád ještě nedoceňují hrůzu, která se děje ve školství. V nedělním pořadu Echo Prime Time to řekl bývalý prezident Václav Klaus. Současně varoval, i vzhledem k nadcházejícím volbám, že pokud nedojde k zásadnímu zásahu, bude české školství ve vážných potížích. Klausovi se nelíbí ani to, že některé politické subjekty prosazují referendum o vystoupení z Evropské unie. Podle něj by nic nevyřešilo a sloužilo by spíše jen jako průzkum veřejného mínění. O věcech se má rozhodovat ve volbách.
Češi jsou pokládáni za jeden z nejvíce ateistických národů v Evropě. Přitom sociologické průzkumy uskutečněné v 21. století ukazují, že za jednoznačné ateisty se označuje sotva 15 % české populace. A zhruba třetina si není svým ateismem jistá. Naopak 39 % Čechů v nějakého ducha či vyšší sílu věří. Tím něčím mohou být transcendentní osoby či síly, nějaká forma posmrtného života - čili reinkarnace, zázraky, horoskopy, amulety apod.
Hostem Pavla Štrunce byl místopředseda ODS Martin Kupka. V pořadu Echo Prime Time uvedl, že odchod České republiky z NATO by ji vyšel draho. Navíc by tratila ze ztráty evropských partnerů. Druhým hostem byl bývalý prezident Václav Klaus. Vládu Petra Fialy zhodnotil jako katastrofu, blízko má podle jeho slov k Motoristům.
O dlouhotrvajících protestech srbského národa proti autokratickému režimu prezidenta Aleksandra Vučiće jsme natočili už několik dílů. Situace neustále eskaluje, v posledních měsících dochází k masovému zatýkání demonstrantů i k bezprecedentnímu násilí srbských bezpečnostních složek proti civilnímu obyvatelstvu. Zprávy ze Srbska tak konečně ve větší míře pronikají i do českých médií. Do terénu se v uplynulých týdnech vypravila i Markéta Kutilová, nezávislá novinářka z projektu Reportérky.cz, jejíž text s názvem V oblacích slzného plynu vyšel mimo jiné i na Echo Prime a v Týdeníku Echo. Na základě toho si ji Jakub Novosad pozval, aby spolu blíže probrali její dojmy z aktuální situace v Srbsku.
Atentát na Charlieho Kirka dosud rezonuje českým veřejným prostorem, a to navzdory tomu, že mnozí jeho odpůrci i obhájci se vyznávají z toho, že o výrazném americkém konzervativci nevědí mnoho. „Mimořádně působivé na něm bylo to, že přišel mezi levicové studenty a hodiny s nimi tvrdě debatoval. To je mimořádný intelektuální výkon, já bych odpadla asi tak po půl hodině,“ říká Tereza Matějčková.
Nápad na tento Salon vznikl při návštěvě Uměleckoprůmyslového musea v Praze, kde právě skončila výstava nazvaná Kde ty všechny kytky jsou. Šlo v ní o historii látek, těch barevných závojů, plných různých ornamentů, vzorů, tvarů – a kytek, do kterých se lidé, především ženy, více či méně zahalovali, přičemž se snažili, aby se nejen do něčeho zahalili, a aby tedy nebyli nazí a nebyla jim zima, což jsou dva důležité důvody oblečení, ale aby jim to také slušelo, aby je to povyšovalo, aby je to činilo nějakým způsobem krásnějšími – a k tomu jim sloužily ty látky, ty barvy, ty vzory… Ta výstava byla poučná a zároveň nostalgická – to už je v tom názvu.
Zklamání a ztráta patří dnes k nejsilnějším soukromým pocitům i politickým náladám. Americký filozof a praktikující psychoanalytik Jonathan Lear navrhuje i proto obrátit pozornost jinam – k vděčnosti. Ne proto, aby bolest popřel, ale aby ukázal její paradoxní povahu: vděk je zároveň pocit i postoj, přirozený i nepřirozený.
Hodnocení bitvy na Bílé hoře rozděluje Čechy. Pro většinu z nás je to počátek doby temna, násilné rekatolizace, útlaku a odchodu národní elity do emigrace. Pro katolíky je to naopak vítězství té pravé víry a počátek kulturního i ekonomického rozkvětu českých zemí.
S komunisty nikdy, jen pokud by nezbývala jiná možnost, jak zastavit „progresivisty“ – pak klidně i s marťany, uvedl v pořadu Echo Prime Pavla Štrunce europoslanec Filip Turek. Motoristé jdou podle něj do voleb s představou „ukončit Fialu a pohlídat Babiše“. „Budeme chtít otevřený spor v EU ohledně Green Dealu a emisních povolenek pro domácnosti,“ řekl k podmínce angažmá Motoristů v příští vládě.
Evropa by si měla vybrat, zda chce vzdorovat Rusku, nebo zachraňovat životní prostředí, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, který byl hostem pořadu Echo Prime Pavla Štrunce. Má za to, že kdo nyní tlačí Zelený úděl, nahrává ruskému medvědovi. A jak si dle něj v hospodářské rovině vedl současný kabinet? Dva nesmiřitelní rivalové a také po sobě sloužící premiéři: Andrej Babiš (ANO), který vedl ČR v minulém funkčním období, a Petr Fiala (ODS), jehož vláda vzešlá z voleb v roce 2021 se blíží nyní ke konci.
Echo Prime Time pokračuje sérií předvolebních speciálů. Pozvání Pavla Štrunce přijal středočeský lídr Motoristů pro volby do sněmovny Filip Turek. A nebude chybět ani předvolební inventura, tentokrát s ekonomem Lukášem Kovandou. Motoristé sobě chtějí prosadit škrty neziskovkám, úspory i vyrovnaný rozpočet. A v čem chtějí jít proti Bruselu? Jaká zelená opatření by rádi zrušili?
První zářijový víkend se v Jičíně v tamní překrásné Valdštejnské lodžii odehrál osmý ročník festivalu Worldfest Lodžie neboli „nejmenšího světového festivalu na světě“. Pozváni jsme byli i my Hejslované, a protože letošním festivalovým tématem byl náš severní soused, vložili jsme do názvu svého vystoupení otázku: „Proč se Češi zamilovali do Polska?“
Hostem Echo Porady byl Michal Kormaňák z agentury pro veřejné mínění Ipsos. Kolik je nerozhodnutých voličů? A hrozí, že propadne tolik hlasů jako před čtyřmi lety?
V kinech běží Velký vlastenecký výlet a kdekdo o něm hovoří. Rozhodl jsem se přidat a pro natáčení podcastu Hej, Slované! na něj zajít s dvěma přáteli: překladatelem Viktorem Janišem a podnikatelem Pavlem Kopřivou, kteří mají na válku v Ukrajině odlišné názory. Janiš od jejího začátku intenzivně překládá publicistiku a denní analýzy, jež se konfliktu věnují, aby česká společnost měla dostatek informací o tom, co se děje. Kopřiva, který žije v Německu, po ruské invazi ubytoval ukrajinské uprchlíky, na Ukrajině plánoval podnikat a tvrdí, že má tytéž názory jako hrdinové snímku Petra, Ivo a Nikola. Film jsme viděli všichni poprvé. Známe se a tykáme si.
Strach nás spojuje víc než rozum či řeč, říká Judith Shklarová.
Piráti měli v minulosti špatné kampaně a nedokázali svůj program správně komunikovat, teď máme plán, který se nám daří voličům lépe sdělovat. V rozhovoru pro Echo Prime Time to řekl šéf Pirátů Zdeněk Hřib. Dodal, že součástí boje za dostupné bydlení, je také snaha zamezit spekulacím s byty. Spekulantem je podle Hřiba ten, kdo má více bytů než kolik má dětí. Daň z nemovitosti je podle něj třeba upravit, aby byla progresivnější a bylo by dobré ji i přejmenovat, například na „příspěvek na místní infrastrukturu“.
Problémy českých veřejných financí jsou na straně příjmů, nikoliv výdajů. V pořadu Echo Prime Time to řekla ekonomka Ilona Švihlíková s tím, že v Česku se předvolební ekonomické programy scvrkly na řešení právě příjmů a výdajů státního rozpočtu, neřeší přitom strukturální problémy a vývoj v zahraničních ekonomikách. Dodala, že závazek vydávat pět procent HDP na obranu je neufinancovatelný.
Češi jsou pokládáni za jeden z nejvíce ateistických národů Evropy. Současný premiér Petr Fiala ještě jako univerzitní profesor vydal v roce 2007 knihu nazvanou Laboratoř sekularizace, ve které – na konzervativního politika poněkud překvapivě - hrdě líčil ateistické Čechy jako jakýsi intelektuální předvoj Evropy.
Letos se v Polsku odehrál malý skandál: v národním kole populární pěvecké Eurovize se objevilo duo Swada a Niczos, které svou píseň předvedlo v podlaštině. Třebaže někteří diváci byli nadšeni – ostatně duo se umístilo na druhém místě, což je velký úspěch –, mnozí naopak byli rozhořčeni a označili toto vystoupení za národní provokaci. Co je zač podlaština a proč se čtyřicetimilionový národ cítí ohrožen jazykem, kterým hovoří nanejvýš dvacet tisíc lidí? O tom je nová epizoda sourozeneckého podcastu Hej, Slované, do níž si stále ještě osiřelý starší bratr Lukáš Novosad tentokrát pozval lingvistu Vratislava Karpíška a novináře Jana Maksymiuka, který žije v Praze a patří k mluvčím podlaštiny. Ostatně vymyslel její nový zápis, postavený na české abecedě.
Do voleb zbývají čtyři týdny, kampaň ozvláštnil i útok holí na Andreje Babiš. „Nikdo nemá být fyzicky napadán, to je jasné.
Volební zákon říká, že pro vstup do sněmovny politická strana či hnutí potřebuje získat aspoň pět procent hlasů, volební koalice dvou stran potřebuje aspoň osm procent a koalice tří a více stran 11 procent. Některé „koaliční“ subjekty se bojí, že by tyto klauzule nepřekonaly, proto, i když na jedné kandidátce figurují členové více stran, oficiálně kandidují pod hlavičkou jedné, takže nemusejí dosáhnout vyšší hranice pro vstup do sněmovny. Mnozí to ale považují za podvod a obcházení minimálně ducha zákona, když ne rovnou litery.
TikTok a Tourettův syndrom? Pandemie ukázala, že i neurologické symptomy se mohou šířit jako kulturní trend. Odborníci popsali fenomén „TikTok tiků“: zejména dospívající dívky začaly po sledování videí na TikToku napodobovat projevy Tourettova syndromu, aniž by tímto vrozeným onemocněním trpěly. Tourettův syndrom se přitom obvykle projevuje už v raném dětství. V těchto případech se však tiky staly spíše jazykem, jímž mladí lidé vyjadřovali stres, izolaci či nejistotu.
Bývalý premiér Mirek Topolánek v nedělním pořadu Echo Prime Time uvedl, že největším soupeřem koalice Spolu ve volbách je hnutí STAN a jeho předseda Vít Rakušan, ne hnutí ANO. Pozvání Petra Fialy na pivo označil za provokaci. Premiér podle něj šel proto, že hraje „profuturo“, že STAN je koaliční partner i v příští vládě, což Topolánek považuje za chybu. Ideálním povolebním scénářem by pak podle něj byla koalice hnutí ANO a uskupení Spolu.
Echo Prime Time startuje sérii předvolebních speciálů. Hostem Pavla Štrunce byl předseda SPD Tomio Okamura. Diskutoval o programu svého hnutí, hodnocení uplynulé vlády Petra Fialy i o možnostech koalic a spolupráce po volbách. „Bez hnutí ANO nelze sestavit novou opoziční vládu. Bez SPD a ANO nejde opozice sestavit,“ uvedl Okamura s tím, že to samozřejmě závisí na ANO. S jeho lídrem, Andrejem Babišem, má podle jeho slov poměrně normální vztah.
Tři dlouholetí známí, vlastně kamarádi, se vypravili do kina, aby spolu zhlédli film, o němž mluví všichni: Velký vlastenecký výlet. Předem vědí, že nemají stejné názory. Jeden se označuje za dezoláta, druhý rozhodně nikoli. A třetí usiluje jejich rozhovor moderovat. Jak to může dopadnout? Mohou se na kvalitách filmu shodnout, anebo vůbec ne?
