Daniel Kaiser

/

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.

Články autora

Carlson nám pustil druhou půlku příběhu

Ještě než americký komentátor Tucker Carlson své dvouhodinové povídání s Vladimirem Putinem pověsil na síť X, bylo zřejmé, že kritici Carlsona, lidé, kteří dnes tvoří jakýsi atlantický mainstream, najdou na rozhovoru řadu chyb. Je prý nudný, Carlson byl vůči ruskému prezidentovi poddajný (což není pravda), už jak ho nechal bez přerušení na úvod dvacet minut mluvit o historii a vyřknout řadu dezinformací a lží, jichž si ignorant z Ameriky nemůže snad ani všimnout, natož aby je na místě vyvrátil.

Ještě k české petici o Gaze

Česká petice ke Gaze se dá pojmout tak, jak to tady v pátek učinil Jiří Peňás: soustředit se na širší kontext izraelsko-palestinského konfliktu a podat jeho výklad. A dá se pojmout tak, že se budeme nejdřív věnovat samotnému textu petice. Přitom zjistíme, že je to výzva české politické reprezentaci, aby ustoupila od své bezvýhradné podpory kabinetu Benjamina Netanjahua, protože to, co dělá, už se právem na sebeobranu nedá hájit. Když tři týdny po útocích Hamásu přiletěl do Izraele Petr Fiala, dalo se to ještě pochopit jako gesto solidarity se zemí, která byla v šoku ze smrti 1200 občanů, z nich 700 civilistů.

Všichni jsme zemědělci

Hraje se kdo s koho. V několika zemích Evropy současně pokračují zemědělské demonstrace a protesty. Po Německu, kde prozatímní vrchol už mají za sebou, to minulý a tento týden byla Francie a v ní blokáda centrální Paříže těžkou zemědělskou technikou. V pátek 9. února se opět přidává Polsko, kde stará známá Solidarita ohlašuje jednak blokády vybraných silnic ve vnitrozemí, jednak blokádu hranice s Ukrajinou kvůli dovozu levnější ukrajinské mouky. Konečně i u nás strašidlo rozezleného zemědělce visí ve vzduchu. Radikálnější část scény avizuje jízdu těžké techniky na Prahu 19. února, umírněnější skupiny jako Agrární komora se kloní k protestům později, během března.

Co chce Rakušan

Petr Fiala čelí dvěma potížím. Ta první je v delším výhledu vážnější a týká se jeho pověsti. Je to případ uloženého skoro milionu korun v kampeličce PDZ. Nikoli proto, že by premiér neuměl prokázat původ uložených peněz, jak to kdysi neuměl Stanislav Gross, a nei proto, že by se vyhýbal placení daní jako Andrej Babiš, když přes nákup dluhopisů Agrofertu nemusel několik roků odvádět desítky milionů korun ročně na dani z příjmu. Jde o povahu prostředí, do něhož Fialu jeho poradce Miloš Růžička přivedl. Kamil Bahbouh, jedna z klíčových postav kolem PDZ, je osoba na pomezí obchodu a tajných služeb.

Uotravovat nás s eurem

Na začátek debat o jmenování zmocněnce pro zavedení eura mělo zaznít, že Martin Dvořák je ministrem pro evropské záležitosti a není ministrem pro euro. Neboli že má za vládu pečovat o ty oblasti spolupráce, které jsou dány naším členstvím v Evropské unii. Do těch oblastí nepatří měna, do měnové unie Česká republika dosud nevstoupila a ani vláda, jejímž je Dvořák členem, nic takového nemá v programovém prohlášení. V kapitolce programového prohlášení nazvané "Evropské záležitosti" se naopak najdou pasáže, s nimiž je ministr Dvořák v přímém rozporu,

Buď, anebo do geopolitiky nepatří

Švýcarsko se vymyká v různých oborech lidské činnosti, mj. také v novinařině, a vymyká se i větším stupněm svobodomyslnosti ve veřejném prostoru. Jako je úkazem mezi evropskými deníky Neue Zürcher Zeitung, mezi politickými časopisy je to týdeník Die Weltwoche. Redakce sídlí na břehu Curyšského jezera a v horním patře vilky s krásným výhledem úřaduje majitel týdeníku, šéfredaktor a poslanec švýcarského parlamentu Roger Köppel. V posledních letech je Köppel jakýmsi enfant terrible německy mluvící části Evropy a vlastně i střední Evropy.

Vyplácí se Orbánovi vzdor?

Ve čtvrtek se na mimořádném summitu EU v Bruselu podařilo nalodit ve prospěch Ukrajiny Viktora Orbána. Na rozdíl od řádného summitu loni v prosinci tentokrát Maďar souhlasil s 50 miliardami eur na pomoc Ukrajině, která by jinak jako stát patrně zkolabovala. Nejsou to peníze na vojenské účely, o těch se bude jednat nadto, ale peníze určené k tomu, aby ukrajinský stát bezprostředně nezkolaboval ve svých základních funkcích.

Orbáne, na kolena!

Šikana Maďarska ze strany Evropské unie dosáhla prozatímního vrcholu. Anebo je to jen nátlaková operace, pokus zatlačit Viktora Orbána do kouta před summitem Evropské unie? Ten bude ve čtvrtek, bude to druhý pokus prosadit pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur, tedy přes jeden bilion korun (!). První hlasování v prosinci vetoval Orbán. Teď ve čtvrtek tedy zažijeme reparát v disciplíně hlasujme dobrovolně a jednomyslně.

Istanbulská pomluva

Vrátíme se ještě k nárazu do zdi, který předevčírem utrpěla v Senátu Istanbulská úmluva (IÚ). Je to zajímavý příběh o ideologické vizi, která vytlačuje smysl pro realitu, takže není divu, že nakonec na realitě sama ztroskotala. Ale vizionáři byli blíž úspěchu, než sami odhadovali. IÚ, nominálně nástroj k potírání domácího násilí, by byla nadřazena českému právu. Do našeho zákona by se ale touto cestou nedostal v podstatě žádný konkrétní nástroj k účinnějšímu trestnímu stíhání. Těžiště úmluvy je, jak zdůrazňují její zastánci, v prevenci domácího násilí a v následné pomoci obětem. Obojí, hlavně to druhé, se dá ošetřit z českého rozpočtu a není potřeba kvůli tomu podepisovat mezinárodní smlouvu

Co nám ti Maďaři udělali?

Minulý týden Evropský parlament napomenul dvě členské země a dva formální spojence České republiky ve visegrádské čtyřce – Maďarsko a Slovensko. V obou případech je hlavním důvodem pro napomenutí tzv. porušování zásad právního státu. Česká ani polská vláda se proti nejnovějšímu kolu převýchovy Středoevropanů neozvaly. Důležitější je rezoluce proti Maďarsku. V ní europoslanci nakousli neslýchanou, zatím politicky neproveditelnou hrozbu, že by se Maďarsku při hlasování v evropských institucích odebralo právo veta. Z českých vládních europoslanců proti rezoluci hlasoval jen Jan Zahradil, jeho kolegové z ODS Veronika Vrecionová, Evžen Tošenovský a Alexandr Vondra se zdrželi, což je za daných podmínek maximum možného.

Jsme hrází proti populistům

Do koaličního soužití přichází po dvou letech život. Ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan ve videoklipu slibuje, že začne premiéra tlačit k pořádné politice, což hlavně v ODS vyvolává údiv. Přímo uvnitř koalice Spolu je živo především u lidovců. Jejich šéf Marian Jurečka čelí vnitrostranickému tlaku, aby rezignoval po lžích kolem večírku na jeho ministerstvu neblahého 21. prosince. V pozadí nespokojenosti s Jurečkou jsou ovšem i nízké preference strany. Za možného z Jurečkových vyzývatelů je pokládán ministr životního prostředí Petr Hladík.

Generál Řehka je pohoršen

Vypukla aféra s kalendářem, na němž jsou sportovci Dukly vyobrazeni s takzvaným protijaderným znakem, přesněji řečeno dávným znakem hnutí proti jaderným zbraním. Tou aférou prozatím vrcholí zvláštní nálada, která opanovala náš veřejný prostor a která z historie připomíná jakési předválečné vzrušení. Přitom si válku představujeme jako nějakou videohru. Dukla kalendáře s fotografiemi svých sportovců vyrábí každoročně. Ten letošní vznikal ve Vojenském historickém ústavu, kde se konala výstava sportovních fotografií už nežijícího fotografa Karla Nováka (proslul momentkami Věry Čáslavské z dob její největší slávy).

Pětikolka si hraje s Pandořinou skříňkou

Sněmovna se vyčerpává soubojem o zavedení korespondenčního hlasování, což můžeme brát jako další projev sebezahleděnosti české politiky v době pořád ještě doznívající rekordní inflace, superdrahé elektřiny a pádu reálné kupní síly, jimiž byly charakterizovány poslední dva až tři roky. Ve čtvrtek večer, kdy vznikal tento text, bylo do rozpravy přihlášeno ještě více než 50 poslanců a bylo jasné, že opozici se podaří oddálit hlasování hluboko do příštího týdne. Stojí to za to?

Jede traktor

Masivní protesty německých sedláků mají potenciál psát historii. Zatím je to jen potenciál. Předseda Spolkového svazu sedláků Joachim Rukwied v pondělí na závěrečném shromáždění, jímž týden ostrých protestů vyvrcholil, sice vyzval ke změně politiky tak, aby se starala především o „potřeby našeho obyvatelstva, středního stavu, firem a zemědělců“ – a to je víc než nějaké partikulární požadavky sedláků, jimiž se celá protestní vlna spustila. To je volání po celkovém politickém obratu. Žádný takový obrat se bezprostředně konat nebude

Proizraelský, protiizraelský – mě zajímají lidská práva všech

Minulý týden v Haagu u Mezinárodního soudního dvora začalo slyšení, při němž Jihoafrická republika vznesla žádost, aby byl Izrael souzen za zločin genocidy v Gaze. Použití slova genocida je sporné, ale jak jde čas, většina států světa a patrně i většina světového veřejného mínění se kloní k názoru, že Izrael v Gaze páchá válečné zločiny, nebo přinejmenším porušuje mezinárodní právo. Naopak Česká republika i nadále podporuje Izrael neochvějně. Proč je český stát v tomto vzdáleném sporu tak vyhraněný?

Fiala v oblacích

Předseda vlády Petr Fiala strávil tři dny cestou do Indie a vysloužil si za to posměch na sociálních sítích. Soudě podle jejich namátkového průzkumu, největší posměch vzbudil záběr, na němž český premiér vsedě navíjí na kolovrátku vlákno, aby kolovrátek mohl začít příst. Objevily se nejapné vtipy o vyřešení energetické krize a náhradách za uhelné elektrárny, které (podle klimaticko-energetického plánu, schváleného vládou ČR před čtvrt rokem) pomalu směřují k odstavení. To je trochu nespravedlivé, podřep u kolovrátku je zdvořilost vůči hostiteli, připomínka otce moderní Indie Mahátmy Gándhího, který byl, jak známo, fanatikem předení. Ale jinak návštěva skutečně potvrzuje dojem o stavu, v němž se premiér Fiala už nějakou dobu nachází.

Zlo si musíme pojmenovat

Radkin Honzák je legendou české psychiatrie a renesančním zjevem s přesahy do různých oborů, samozřejmě včetně tak blízkých, jako je psychologie. Sešli jsme se, aby nám vyložil svůj pohled na situaci, v níž se česká společnost ocitla poté, co student-vrah 21. prosince zastřelil na Filozofické fakultě UK 14 lidí a další vážně zranil. Tentokrát vynecháváme policejní zásah a místo něj se soustředíme na schopnosti a předpoklady české společnosti vyrovnávat se s šokem.

Veřejné protesty jako doména „pravice“

Tak Němci jsou nakonec vzpurnější než my – to je první závěr z blokád, jimiž zemědělci na traktorech a řidiči kamionů a speditéři obšťastnili dálnice i centra měst napříč Spolkovou republikou. Stalo se to v pondělí, kdy šlo Echo do tisku, a jestli bude podobně dynamický celý Akční týden protestů, v tu chvíli nešlo odhadnout. Ale už pondělí bylo masivní, už pondělí stačilo ke zpochybnění Stalinova bonmotu, že v Německu nikdy neproběhne revoluce, protože by přitom revolucionáři museli vstoupit na obecní trávník. Co ty protesty spustilo? Vláda v Berlíně pod tlakem Ústavního soudu akutně šetří a shání nové příjmy.

Tohle na Jurečkův konec skutečně nebylo

Že včera lidovci podrželi svého předsedu Mariana Jurečku, je dobře. Tím nechceme říci, že ministra práce a sociálních věcí by snad byla bývala politicky škoda. Ale strany, natož když vládnou, by přece jen měly ztělesňovat nějakou mocenskou hierarchii. Tady se část veřejného prostoru a opozice pokusila zrušit vicepremiéra, nadto předsedu jedné z koaličních stran, na základě pohoršení, které bylo z velké části prefabrikované. Když David Kozák vraždil na Filozofické fakultě UK, chyběly tři dny do Štědrého dne.

Proč najednou euro?

Prezidentovi republiky se poprvé povedlo něco, pro co využívali Pražského hradu jeho předchůdci. Dodal téma do debaty. Petr Pavel se v novoročním projevu stručně vyslovil pro přijetí eura, když připomněl, že jsme se k jeho přijetí zavázali už při vstupu do EU (a nepřipomněl, že mezitím se zásadně změnila pravidla eurozóny, z nichž vypadl zákaz fiskálních transferů mezi členskými státy). Podnítil tím jakousi proeurovskou frontu u nás, aby téma přijetí začala vehementně nastolovat.

Petr Pavel k nám asi zabloudil z antiutopického románu

Na novoročním projevu prezidenta republiky jsou pozoruhodné tři momenty. První je rozumná prosba nepoměřovat celý loňský rok předvánoční střeleckou orgií na FF UK v Praze (byť tu prosbu Petr Pavel lehce znehodnotil výzvou nehledat další viníky, tedy nezajímat se o chování policie ještě před zásahem). Věta „Nemůžeme se kvůli strachu vzdávat svobody.“ je samozřejmost, jakou už dávno před Pavlem měli zdůrazňovat i další ústavní činitelé.

V Evropě má hudba drama, jaké jinde nenajdete

V sobotu uplynulo 130 let od světové premiéry Dvořákovy 9. symfonie Z Nového světa. „Novosvětská“ je dodnes jednou z nejhranějších symfonií vůbec. Jak se čeští skladatelé mohli dostat tak vysoko? A co všechno z tehdejších hudebních vzmachů v nás zbylo? Nad touto otázkou jsme zasedli s klavíristou Radoslavem Kvapilem, znalcem díla Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany či Leoše Janáčka.

Amerika ztrácí schopnost kázat o demokracii

Ve Spojených státech se předevčírem stalo něco, co vrhá tlustý otazník nad férovostí tamního politického systému. Bývalý prezident USA Donald Trump, rozhodl Nejvyšší soud státu Colorado, nesmí ve státě Colorado kandidovat v prezidentských volbách za rok. Odůvodněním je podezření z účasti na vzpouře, jehož se měl dopustit 6. ledna 2020 a v týdnech před ním. Šestého ledna jak známo několik tisíc Trumpových stoupenců, přesvědčených, že prezidentské volby dva měsíce předtím byly zfalšované nebo jinak nepoctivé (machinacemi při sčítání hlasů zaslaných poštou), vniklo do budovy Kongresu a několik hodin tam ne řádilo, několik hodin se tam producírovalo.

Proti Orbánovi se nasadí superstát

Ukrajina získala na summitu Evropské unie příslib, že s ní budou zahájeny přístupové rozhovory. Proběhlo to tak, že maďarský premiér Viktor Orbán, který předtím trval na tom, že Ukrajina k přístupovým rozhovorům není zralá, opustil jednací sál a šel „na kafe“. K zahájení rozhovorů je potřeba jednomyslné hlasování a Orbán neměl sílu nebo odvahu překážet ostatním. Poprask nastal později, když použil veta při schvalování dalšího balíčku, vzhledem k jeho objemu spíš balíku (50 miliard eur, z toho ovšem 33 miliard půjčka).

Suneme se do Číny. Podstatou DSA je skrytá cenzura

Když loni v létě Evropský parlament schválil zákon o digitálních službách, známý jako DSA, málokomu sepnulo, co všechno je ve hře. DSA má některá bohulibá ustanovení, například větší průhlednost algoritmů, jaké velké sociální platformy používají. Obsahuje ustanovení proti dětské pornografii. Ale nejpozději od chvíle loni na podzim, kdy Elon Musk definitivně koupil Twitter, aby z něj podle vlastního vyjádření učinil oázu svobody (politického) projevu, je zřejmé, že podstatou DSA je skrytá cenzura.

Západ Zelenského zradil

Náhle, v průběhu několika týdnů se v západním veřejném prostoru vytvořil jakýsi až konsenzus, že Ukrajina je po necelých dvou letech obrany proti Rusku na sestupné trajektorii a měla by usilovat o politické řešení. Švýcarský plukovník v. v. Jacques Baud byl od února 2022 jedním z mála vojenských či geopolitických analytiků, kteří takový vývoj předpokládali v době, kdy pětihvězdičková generalita v. v. téměř unisono mluvila o ukrajinských vyhlídkách na vítězství. Baudův pohled je důležitý i díky jeho přímé zkušenosti. Po roce 2014 pomáhal v rámci NATO ukrajinské armádě při reformách, které z ní posléze učinily armádu, jež navzdory slabší pozici svádí s ruskou armádou dosud úctyhodnou partii.

Má být Ukrajina v EU?

S Ukrajinou se začne vyjednávat o vstupu do Evropské unie. To je hlavní závěr unijního summitu, důležitější než to, že Viktor Orbán zablokoval jednu z plateb na pomoc této zemi, dohodnutou už loni. Orbán, který je nejen proti podpoře režimu Volodymyra Zelenského, ale i proti členství Ukrajiny v EU, během summitu na chvíli opustil jednání tak, aby otevření rozhovorů s Kyjevem mohlo být jednohlasně přijato. Během jednání budou mít Maďarsko i další skeptické země – především Rakousko, zřejmě i Nizozemsko, možná se objeví další – ještě řadu příležitostí, jak přibližování Ukrajiny blokovat.

Zavírají první firmy kvůli energiím

Máme tu první vlaštovky čehosi, co když nebude zastaveno, může vyústit ve velkou krizi českého průmyslu. První na řadě je samozřejmě průmysl takzvaně energeticky náročný. V lednu zavře sklárna ve Květné na Uherskohradišťsku, což majitel zdůvodnil růstem cen energií. Drtivá většina produkce této tradiční sklárny jde na vývoz, a vinou drahé elektřiny a plynu v České republice ta produkce přestala být konkurenceschopná. Včera byla oznámena okamžitá odstávka velké hutě Liberty v Ostravě. Podnik dluží svému dodavateli energií přes dvě miliardy korun.

Jedou dál, dokud nenarazí

Tisíce účastníků se tento týden vracely domů z klimatické konference v Dubaji, která se přihlásila ke znásobení kapacity obnovitelných zdrojů. Do závěrečné rezoluce prý jen o vlásek neprošel totální odvrat od fosilních paliv (byť by stejně nebyl vymahatelný), proti se o víkendu postavily těžařské země jako třeba Saúdská Arábie. Evropská unie jako celek definitivní stopku pro fosilní paliva požadovala. U někoho je to ideologické odhodlání, u někoho setrvačnost a nedostatek představivosti, že věci se mohou vyvinout jinak. Kola klimatické politiky na našem kontinentu se tedy točí dál bez ohledu na to, co se děje v zemích, jež politiku Evropské unie určují. A není to jen úspěch Geerta Wilderse v Nizozemsku, který před volbami slíbil strčit klimatickou legislativu „do skartovačky“.

Novější články Starší články