Pro Piráty není návrh rozpočtu v tuto chvíli přijatelný, konsolidace se nesmí dít za cenu rezignace na program výstavby bydlení, uvedl předseda strany a vicepremiér Ivan Bartoš. Požaduje přidání sedmi miliard korun na zmíněný program, jinak nelze počítat s podporou Pirátů. Bartoš chce také iniciovat další jednání.
Stát od letošního roku disponuje desítkami tisíc nepotřebných nemovitostí, které získal buď po „nedostatečně identifikovaných vlastnících“ nebo je samotné státní instituce označily za nepotřebné. V drtivé většině se jedná o pozemky, nicméně součástí jsou také stovky staveb. Nyní se stát snaží tyto nemovitosti rozdat například obcím a krajům. Ty, o které nikdo neprojeví zájem, pak půjdou do prodeje.
Na pořízení vlastního bytu v Česku potřebujete více než třináct ročních hrubých příjmů. Jsme na tom nejhůře z celé Evropy, ukázala nedávno zveřejněná data Deloitte Property Indexu. Praha je navíc nejméně dostupnou evropskou metropolí, hned po nizozemském Amsterdamu. Za posledních pět let u nás vzrostly ceny bytů dvojnásobně, v horizontu deseti let jde o trojnásobný nárůst. Byty jsou zkrátka moc drahé a jejich zdražování má obrovský náskok před růstem českých mezd.
Na příspěvcích na bydlení vyplatily úřady práce letos v prvním pololetí 9,88 miliardy korun. Je to o pětinu víc než před rokem a téměř třikrát víc než před třemi lety. Peníze od státu na pokrytí nákladů na byt či jiné ubytování dostalo v červnu rekordních 281 200 domácností. Meziročně jich přibylo o pět procent a za tři roky zhruba o tři čtvrtiny. Počet příjemců v pololetí je letos nejvyšší od roku 2012, kdy ministerstvo práce údaje začalo zveřejňovat. Nejvyšší jsou za tu dobu také výdaje za první půlrok.
Za červnovým požárem s následným výbuchem v rodinném domě v Šonově u Nového Města nad Metují na Náchodsku byl poškozený systém fotovoltaické elektrárny. V době výbuchu v domě nikdo nebyl, nikomu se nic nestalo. Exploze 25. června porušila statiku domu, škoda je sedm milionů korun, informovala mluvčí krajských hasičů Martina Götzová. Šonov spadá pod obec Provodov-Šonov na Náchodsku.
Počet domácností, kterým stát připlácí tisíce měsíčně na bydlení, se po květnovém propadu opět vyšplhal k rekordním částkám. Podle nejnovějších dat ministerstva práce pobírá příspěvek na bydlení aktuálně přes 281 tisíc domácností. Dávka čelí kritice proto, že umožňuje i lidem s vysokými příjmy čerpat tisíce měsíčně na „luxusnější“ bydlení. Vláda přitom od ledna přistoupila k přitvrzení podmínek pro pobírání dávky, na počtu vyplácených příspěvků se to však příliš neprojevilo.
Naši dobu poznamenala hluboká úzkost, řekla v hodinovém projevu před europoslanci dosavadní šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která usiluje o své znovuzvolení. Hovořila o obavách občanů Evropské unie i o prioritách Evropské komise pro příštích pět let, kterými mají být zejména konkurenceschopnost a bezpečnost. Zároveň kritizovala cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy, zdůraznila trvající potřebu pomáhat Ukrajině čelící ruské agresi a vyzvala k ukončení zabíjení v Pásmu Gazy.
Nízká daň z nemovitosti vede ke kumulaci vlastnictví nemovitostí v rukou starší generace, což omezuje možnosti například mladších rodin. Uvádí to rozsáhlá studie z Newyorské univerzity. Česko má ve srovnání s Evropou i po loňském zvýšení jednu z nejnižších daní, nicméně její zvýšení by muselo pro dosažení kýženého efektů být razantní, což by přineslo i řadu negativních dopadů.
Dávka, na kterou si začínají zvykat i Češi s dobrými příjmy, stále trhá rekordy. Podle nejnovějších čísel z dubna stát vyplatil příspěvek na bydlení opět téměř 280 tisícům domácností. Jak ukázaly případy popsané deníkem Echo24, nynější štědré nastavení umožňuje získat vysoké tisíce měsíčně i lidem, kteří žádnou nouzí netrpí. Na nájem tak daňoví poplatníci přispívají i lidem, kterým se kupříkladu nechce stěhovat do menšího či žít ve spolubydlení. To se má od příštího roku změnit.
Nižší úrokové sazby neudělají bydlení v České republice dostupnějším. V kombinaci se stabilní inflací a neutuchající touhou Čechů žít ve vlastním bydlení stoupne poptávka, která povede ke zvyšování cen nemovitostí na trhu. Dramatické poklesy hypotečních sazeb očekávat nelze a v letošním roce se budou stále držet okolo pěti procent. Vyplývá to z dat skupiny JRD Group, která v Praze představili její zástupci.
Není zájem, tak přitlačíme. Tak vláda uvažovala, když ještě více rozvolnila už tak spornou dotaci Oprav dům po babičce. V rámci ní mohou lidé od státu dostat až milion korun na opravu a zateplení starých domů. Lidovecký ministr Petr Hladík s tímto štědrým rozdáváním přišel loni v létě a sklidil kritiku za populismus. Dotace nicméně běží a lidé ji čerpají o dost méně, než se čekalo. Proto ministr rozhodl, že milion dostane i ten, kdo už jednu nemovitost vlastní, což dříve nešlo.
Vláda ve středu schválila zákon o podpoře bydlení, který má vytvořit systémovou podporu pro osoby ohrožené bytovou nouzí. Takových lidí je v Česku až 1,6 milionu. Zákon se podle ministerstva pro místní rozvoj zaměřuje především na rodiny s dětmi a seniory, u kterých nejvíce hrozí ztráta běžného bydlení. Informovalo o tom ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Spolu s tím vláda také schválila pozměňovací návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který umožní pronajímatelům jednodušší vystěhovávání problémových nájemníků.
Další opatření ze zeleného unijního klima balíčku Fit for 55, které prodraží běžné fungování Evropanů. Jde o směrnici o energetické náročnosti budov, kterou euparlament schválil v březnu a kterou se teď vláda snaží převést do českých podmínek. Podle směrnice budou muset mít všechny budovy postavené po roce 2030 nulové emise. Jde jak o rezidenční, tak nerezidenční budovy. Zpřísnění se navíc týká i už postavených budov. Už dnes platí, že novostavby musí splnit skoro nulovou spotřebu energie.
Meziroční inflace v Česku v květnu zpomalila na 2,6 procenta z dubnových 2,9 procenta. Důvodem bylo hlavně zlevnění potravin. Rostly naopak náklady na bydlení. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny nezměnily. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mezi potravinami proti loňskému květnu významně zlevnila například mouka nebo vejce, v obou případech klesly ceny o 23,5 procenta. Za ovoce se platilo o 6,7 procenta méně, maso bylo o 5,8 procenta levnější.
Ostych je pryč a Česko zažívá „boom“ dávek na podporu bydlení. Vláda v době inflační krize lidi zhusta motivovala k tomu začít se zajímat, na jakou podporu od státu mají nárok. Zdá se, že na toto řešení situace vsází i dál. V březnu pobíralo příspěvek opět rekordních téměř 300 tisíc domácností. Jenže jak ukazují konkrétní případy, na příspěvek nedosahují vždy jen lidé, kteří trpí finanční nouzí. Zjišťují, že jim vláda zkrátka nabízí doplatit komfortnější bydlení.
Vláda představila program dostupného bydlení a představila konkrétní parametry podpory výstavby cenově dostupného nájemního bydlení v ČR. V první fázi bude stát nabízet podporu ve výši osmi miliard korun ve formě zvýhodněných úvěrů na výstavbu bytů s nájmem nižším, než je tržní průměr. Ministerstvo financí (MF) zároveň spustilo cenovou mapu evidující výši nájemného v bytech. Podle osloveného experta se jedná o kroky správným směrem. Naopak s ostrou kritikou přišla bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO).
Kdo bude chtít dávku, musí splňovat nově definované standardy bydlení. A mezi nimi také dbát na to, aby dodržoval „nařízená protiepidemická opatření“. Navrhuje to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v návrhu nové „superdávky“, který se nevyhýbá kontroverzím. Bod, který dává vzpomenout na řadu diskutabilních represivních nápadů v době pandemie covidu, vychází podle resortu ze zkušeností sociálních pracovníků.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce od nového roku spustit zásadní změnu sociálních dávek. Vzniknout má jednotná „superdávka“, která pokryje dosavadní čtyři. Kromě zjednodušeného procesu žádostí i vyřizování má zavést také nové povinnosti, složitější pravidla i majetkové kontroly. Změna se podle odhadů může týkat téměř milionu lidí. Čtyři dávky sice zmizí, vniknou místo nich ale čtyři parametry, které budou dávku určovat.
Dostupnější bydlení nevyřeší proklamace politiků. V Praze potřebujeme stavět až jedenáct tisíc bytů ročně, a to se zdaleka neděje, říká Tomáš Pardubický, generální ředitel jedné z největších tuzemských developerských skupin FINEP. V rozhovoru rozebírá například to, co všechno vedlo k tak výraznému zdražení bytů, jak dopadají na developery i samotné rezidenty stále zpřísňující se regulace a proč se blíží doba, kdy bydlení v nájmu přinese vyšší standardy a kvalitu života než vlastní byt.
Solární panely na každé střeše, elektrické nabíječky v plánech domů a moderní zateplení nových budov. Zatímco zelení poltici vidí v nové bezemisní směrnici budov šanci pro stavební průmysl, konzervativní politici mluví o "zeleném šílenství" a nucených a nákladných renovacích bydlení. Cílem obsáhlé směrnice je především renovace nejhůře energeticky efektivních budov a snížení spotřeby energie a množství emisí.
V loňském čtvrtém čtvrtletí začaly opět růst ceny bytů v České republice. Po čtyřech čtvrtletí, kdy ceny klesaly, vzrostly mezičtvrtletně o 6,9 procenta na průměrných 95 000 korun za metr čtvereční. Nejvíce ceny bytů narostly v Královéhradeckém a Plzeňském kraji. V pěti krajích se ale také propadly, nejvýrazněji v kraji Libereckém. Vyplývá to z dat Real Indexu poradenské a technologické společnosti Deloitte.
V Praze se loni prodalo 4000 nových bytů, meziročně o 29 procent více. Jejich prodejní cena v posledním čtvrtletí mezičtvrtletně klesla o 2,7 procenta a meziročně o šest procent na 142.511 korun za metr čtvereční. Nabídková cena metru čtverečního v novém pražském bytě byla o 10.000 korun vyšší. Na konci loňského roku bylo v hlavním městě volných 5500 nových bytů, mezičtvrtletně o dvě procenta méně, meziročně pak o osm procent více. Vyplývá to z analýzy developerských společností
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) vzbudil kritiku návrhem na „dotování“ neplatičů nájemného z veřejných peněz. Za návrhem stojí i myšlenka probořit nezlomnou touhu Čechů žít pouze ve vlastním bydlení. Jak ale dlouhodobě ukazují průzkumy, s Čechy v tomto ohledu zatím nedokázalo pohnout vůbec nic, ani bezkonkurenčně vysoké ceny bytů, ani krize a zlevnění nájmů.
Cena nových pražských bytů na konci loňského roku meziročně vzrostla o 850 korun za metr čtvereční na 147.900 korun. Proti roku 2022 se jich prodalo o 52 procent více, důvodem je ale srovnání se slabými předloňskými prodeji. Celkem se loni v metropoli prodalo 3650 nových bytů, což je druhý nejhorší výsledek od roku 2012, od kterého jsou k dispozici srovnatelná data. Vyplývá to z analýzy developerské společnosti Ekospol. Naopak rekordní byla minulý rok nabídka nových pražských bytů. V cenících pražských developerů se jich loni objevilo 4750, uvedla společnost.
Plány ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) budí rozruch mezi některými politiky. V republice se podle odhadu studie resortu nachází statisíce neobydlených bytů a část z nich chce Bartoš „vrhnout“ zpět na trh. Debatu však budí zvolené metody: palčivý problém vztahů mezi vlastníky a nájemníky mají řešit dotace na opravy a garance, které však mají pocházet i z peněz daňových poplatníků.
Vrchol zlevňování nemovitostí už je za námi, příští rok ceny domů a bytů znovu porostou. S klesající inflací se budou snižovat i úrokové sazby a hypotéky budou opět dostupnější, proto dojde k oživení poptávky. Obrovským problémem ale zůstává nedostupnost. Ceny bydlení u nás ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi nejsou mezi nejvyššími, problémem je ovšem naše slabá kupní síla vzhledem k nízkým hrubým příjmům. A neřešeným problémem je primárně nedostatečná nabídka kvůli chybějící výstavbě nových bytů.
Nejhůře dosažitelná koupě bytu je podle serveru Politico v Praze. Vyplývá to z grafu hlavních evropských měst, kterých se nejvíce týká krize bydlení. Čech s průměrnou mzdou na byt v metropoli musí šetřit přes 25 let. Druhé místo obsadila Bratislava, nejlevněji je v Nikósii na Kypru. Rostoucí ceny nemovitostí činí z vlastnického bydlení pro mnoho Evropanů stále nedosažitelnější sen – tento problém ještě umocňuje krize životních nákladů,
Většina Čechů si přeje bydlet ve vlastní nemovitosti a nájemné podle nich není alternativou. Zatímco starší lidé viní z nedostupnosti bydlení především stát, mladší generace uváděla hlavně rostoucí ceny, uvádí průzkum Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Češi jsou se svým bydlením převážně spokojeni – své bydlení v letošním roce ohodnotili na škále od nejlepší jedničky do nejhorší desítky průměrně trojkou, stejně jako v předchozím průzkumu v roce 2013.
Příspěvky na bydlení by mělo být od prosince možné vyřizovat plně digitálně. Vyřizování se tak zjednoduší. V pořadu Partie Terezie Tománkové televize Prima CNN News to v neděli řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Úřady práce vyplatily letos v září podle údajů ministerstva práce zhruba 272.400 příspěvků na bydlení. Před rokem to bylo 188.300 těchto dávek. Podle stínového ministra práce Aleše Juchelky z opozičního hnutí ANO se dá kvůli možnému zdražování energií očekávat růst počtu příjemců.
Luxusní berlínský hotel Dormero poskytl své pokoje k ubytování žadatelů o azyl. Podle deníku Bild hotel aktuálně ubytovává asi sto lidí ze Sýrie, Afghánistánu a Turecka. Informaci deníku potvrdil i německý Státní úřad pro uprchlíky, který prý hotelu za ubytování migrantů denně platí 56,36 eur (zhruba 1380 korun) za každou ubytovanou osobu. Očekává se, že ubytovaných v hotelu přibude, ubytovacích kapacit pro migranty se totiž už zdaleka nedostává a úřady nevylučují i uzavírání tělocvičen a jejich přeměnu na ubytovny.
